Reklama

neděle 1. prosince 2019

Svět ruskýma očima 535

Zajoch
1.12.2019 Outsidermedia
Činnost vojenských technických městeček   * * * Dražší než zlato  * * *   Může nastat nová vlna celosvětové krize


Pracuje se

Dmitrij Boltěnkov, vojenský historik
22. listopadu 2019


Všechny země se snaží snižovat ztráty svých vojáků. Smrt vojáka je tragédie pro příbuzné i pro stát a má vliv i na obraz vedení a působí i finanční náklady. Proto se vyvíjejí drony a pracuje se na robotizaci. Rusko se v této záležitosti opožďovalo za USA a Izraelem a byla to pro něj nevýhoda. Americké drony pravidelně špehují u ruských břehů. Rusko zatím na tyto lety nemůže odpovídat.

Pracemi na bojových robotech a bezpilotnících se v Rusku zabývá řada vědeckých a konstrukčních organizací. V posledních letech byly k řešení připojeny vědecké společnosti ministerstva obrany RF. K práci v nich se vybírají mladí lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání na předních ruských vysokých školách, především technického směru, projevili se již ve vědecké a technické činnosti a mají vynálezy, patenty a publikace.

Tyto útvary mají za úkol vytvářet perspektivní vzory vojenské techniky, software, mají vyvíjet nové materiály a technologie. Spoléhá se na to, že mladí absolventi mají čerstvý, neovlivněný pohled a lehčeji si osvojují novinky výpočetní techniky. Po vědeckých společnostech mohou mladé kádry pracovat i ve vědecko-technických organizacích, zabývajících se perspektivní vojenskou technikou.

Hlavním posláním vědeckých společností je práce na robotických komplexech a bezpilotnících umožňujících záchranu vojáků a lehčí řešení bojových úkolů. Projekt je úspěšný a v roce 2018 se přešlo k další etapě – vytvoření vojenského vědeckého technického městečka.

V zemi je již několik takových center, například Rosnano a Skolkovo. Zařízení se neobjevují v dostatečné míře v mediích a situace dělá dojem, že jde o Potěmkinovy vesnice určené k získávání státních peněz. V roce 2018 se začalo budovat vojenské vědecké městečko Era v rajonu lázní Anapa. Rychle vyrostly vědecké bloky s laboratořemi, obytné domy a pracovní zóny. Základem pro Eru je jedno z nejpřednějších datových center na bázi jednoho z nejvýkonnějších superpočítačů v zemi.

Centrum má za úkol vyhledávat, rozvíjet a zavádět technologie v těchto oblastech: nanotechnologie a nanomateriály, biotechnologické systémy i technologie, informatika a počítačové inženýrství; technické vize a rozpoznávání vzhledu; technologie zabezpečení života a energetické zabezpečení a rovněž robotika. Je možno předpokládat, že hlavním a nevyřčeným cílem Ery je vytvoření technologií robotů a dronů.

Na území technického městečka jsou rozmístěna zastoupení ohromných průmyslových komplexů, jako je Kalašnikov nebo Suchoj, které se zabývají i stavbou různých druhů vojenských robotů a bezpilotníků. Očekávají se nové obranné technologie zítřka. Dá se předpokládat, že novinky najdou uplatnění i v civilním životě.

Činnost vojenského technického městečka je pod trvalou kontrolou vrcholného vedení země. Prezident Putin navštívil vojenské fórum Armáda 2019 a většinu času trávil na stanovištích Ery. Byla mu předvedena radiová zpravodajská stanice na bezpilotním vrtulníku a model válečného radioelektronického robota. Era již začala vyrábět.

Ve světě neexistují podobná technická městečka a společnosti. Vypadá to, že ministerstvo obrany vytvořilo unikátní nástroj pro výrobu různé vojenské techniky a technologie vojenského i civilního určení.

V Sovětském svazu se tvořilo množství modelů moderní techniky a mnoho perspektivních technologií. Problémy byly s jejich uvedením do života. Příkladem může být ve světě největší loď na atomový pohon určená ke zpravodajským účelům, kterou až po předání označili za nepotřebnou. Peníze na její výstavbu vyletěly do vzduchu. Podobné případy jsou i v USA. Jejich Big Dog Robot stál miliardy dolarů a mnoho let práce. Nakonec byl odmítnut, byl příliš hlučný a nedal se utajit. Je potřeba se podobným případům vyhnout a vždy pečlivě zvážit praktické uplatnění.

Převzato z Iz.ru




* * *


Jeden z nejlepších projektů od rozpadu Sovětského svazu

Vladimir Malyšev
26. listopadu 2019


Italský deník Il Giornale píše, že se Západ začíná zajímat o úsilí Ruska stát se vedoucí zemí ve výrobě nejžádanějších kovů na světě, platiny a palladia: „Budoucnost elektroniky, strojírenství a automobilového průmyslu je závislá na těžbě kovů platinové skupiny. Rusko má potenciál a všechny možnosti dosáhnout zde úplné dominance na světových trzích.“
Dále deník píše: „Požadavky na platinu se významně zvýšily v posledních dvaceti letech a tržní hodnotu má vyšší než zlato. Tato tendence se nedá zastavit, posiluje ji současná technická revoluce. Kovy platinové skupiny (ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium, platina) jsou vzácné, jejich chemické vlastnosti a katalytické možnosti je činí mimořádně užitečnými ve strojírenství a elektrotechnice. Například palladium je potřeba v automobilovém průmyslu pro katalyzátory a baterie. Platina se využívá k výrobě skleněných vláken, trubic katodových paprsků, HDMI kabelů a k výrobě displejů z tekutých krystalů.“

Podle Il Giornale může společnost Arktik Palladij (Арктик палладий), vytvořená v Rusku v roce 2018, zajistit této zemi prvenství na trhu platiny a posílit centrální roli země při určování osudu planety.

Ušlechtilé kovy platinové skupiny jsou využívány v jaderné energetice, elektronice, chemickém a automobilovém průmyslu i v medicině. Mají silné antioxidační a protikorozní vlastnosti. Jsou to nejvzácnější drahé kovy. Výskyt palladia představuje jen desetinu výskytu zlata, ročně se jej vytěží nanejvýš 200 tun (zlata 2,5 tisíce tun). Současné světové zásoby kovů ze skupiny platiny jsou přes 1000 tun a vyskytují se na třech místech: v Jižní Africe, v Zimbabwe a v Rusku v oblasti Norilsku.

Platiny se ročně vytěží přes 180 tun, asi 74 % z toho v Jihoafrické republice. Rusko je na druhém místě se 14 až 15 &nbsp% světové produkce. Palladia se nejvíce vytěží v Rusku, jde o 45 % světové produkce.

Ceny kovů platinové skupiny strmě rostou. Od roku 2010 se cena palladia zvedla čtyřnásobně, v roce 2018 bylo na světovém trhu dražší než zlato. V posledních sedmi letech byl trh s palladiem v deficitu. Příčinou je zpřísnění ekologických norem v Evropě a v Číně. Výrobci automobilů se snaží zvýšit nákupy kovu, aby jeho použitím vyhověli přísným normám vypouštění oxidu uhlíku. Přispívá k tomu masivní přechod z dieselových motorů (Pt) na benzinové (Pd). Cena palladia je nyní 1720 USD za unci.

V listopadu se setkal Vladimir Putin se šéfem akciové společnosti Gruppa Aljans (Группа Альянс) a s.r.o. Russkaja platina (Русская платина). Přitom byla podepsána dohoda mezi společnostmi Russkaja platina a Norilskij nikel (Норильский никель) o vytvoření společného podniku Arktik Palladij (Арктик палладий) v regionu Norilska. Výrobní potenciál podniku je 120 tun za rok.

Nornikel je nyní světovým vůdcem ve výrobě palladia a světově na čtvrtém místě ve výrobě platiny.

Zásoby na třech místech náležejících Arktik Palladij jsou na poloostrově Tajmyr a odhad jejich zásob činí 4,5 tisíce tun. Podle Bažajeva povede vytvoření společného podniku k tomu, že RF bude ve světě na prvním místě ve výrobě kovů platinové skupiny. V zásobách je 770 milionů tun rudy, těžba potrvá 55 let se zahájením výroby v roce 2024. RF bude vyrábět přes polovinu kovů skupiny Pt.

Putin to ohodnotil jako jeden z nejlepších projektů od rozpadu Sovětského svazu. Podle Il Giornale mění situaci ve prospěch Moskvy také tání ledovců, čímž se zlevňuje těžba.

Rusko posiluje svoji přítomnost v Jižní Africe, Zimbabwe a dalších afrických zemích s výraznými zásobami kovů skupiny Pt. V roce 2014 bylo oznámeno vytvoření společného rusko – zimbabwského podniku
Great Dyke Investments (Private) Limited, majícího licenci na produkci na nerostném nalezišti Darwendale. Rusko zde drží 50% podíl. Zjištěné zásoby platiny 19 tun jsou druhé největší na světě a předpoklad činí 755 tun s přihlédnutím k dalším kovům (Pt, Pd, Au, Ni, Cu) v přepočtu na smluvenou platinu.

K seznamu bohatých zdrojů v Rusku (ropa, plyn, zlato, drahé kameny, uhlí, atd.) přistupují ještě drahé kovy platinové skupiny, bez nichž se neobejde moderní průmysl.

Převzato z Fondsk.ru


* * *

Schovejte si euro pod štrozok: ekonomika Evropy je v pasti záporných sazeb

Nikolaj Procenko
28. listopadu 2019


Jelikož v Evropě není možno vydělávat na vkladech, roste poptávka po hotovosti. Úsilí Evropské centrální banky stimulovat ekonomiku pomocí záporných úrokových sazeb nepřineslo úspěch. V eurozóně nenastal udržitelný hospodářský růst a dnes navíc ovlivňuje evropskou ekonomiku obchodní válka mezi Čínou a USA. Snižuje se evropský vývoz. Ruští finančníci varují před rizikem operací v eurech pro nejbližší roky. Podle nich čeká evropskou měnu vážná devalvace.

Před transakcemi v eurech varovala předsedkyně CB Ruska Nabiulina. Vkládání částek v eurech v ruských bankách skutečně spadlo prakticky na nulu. Kvůli poplatkům za správu běžných účtů a karet je ukládání eura v bankách pro Rusy spojeno s určitými ztrátami.

Začátkem listopadu byla zvýšena záporná úroková sazba na -0,5 % ze stávajících -0,4 %. K záporné úrokové sazbě bylo poprvé přikročeno v roce 2014. Evropská centrální banka oznámila obnovení kvantitativního uvolňování. EU bude pravděpodobně kvůli podpoře růstu své ekonomiky obstarávat od 1. listopadu různá aktiva v objemu 20 miliard EUR za měsíc.

MMF zveřejnil pravidelnou prognózu světové ekonomiky na příští rok. Pro EU je hodnocen růst ekonomiky v eurozóně pro roky 2019 a 2020. Ekonomika byla snížena o 0,2 %, a 0,1 – 1,2 %, přiměřeně 1,4 %. MMF ještě upozornil na druhotné účinky napětí mezi USA a Čínou, stárnutí populace EU a nízkou produktivitu práce va vyspělých ekonomikách.

Pro nejsilnější ekonomiku Evropské unie, německou, předpověděl MMF na tento rok růst jen 0,5 %. Vzrůst HDP podle německých statistik o 0,1 % oproti třetímu čtvrtletí 2018 a 0,5 % ročně nezní nijak optimisticky.

Předseda ruské komerční banky VTB Andrej Kostin promluvil o postojích německých finančníků v souvislosti s prohloubením politiky negativních úrokových sazeb: „Situace je se zápornými sazbami velmi těžká a špatná pro euro. Je to rána nejen pro bankovní sektor, ale také pro psychiku lidí. Peníze přestaly mít jakoukoliv cenu, kromě možnosti utratit je. Žádné spoření, žádné hromadění. Žádné investování v eurech není prakticky možné.“

Vasilij Koltašov z Institutu nové společnosti pátral v okolnostech světové finanční a hospodářské krize let 2008 až 2009: „Evropská centrální banka, reagující na americkou krizi lhostejně, učinila závěr, že je to problém USA a Evropy se netýká. Když krize do Evropy doputovala, začali evropští bankéři usilovně svůj finanční systém podporovat. Vlády v tomto období zvyšovaly půjčky a pro evropské finančníky vytvořily renty. Půjčovat vládě, která zaručeně platí i úroky, je příjemné. To se jen zdá, že záporné sazby ECB jsou cosi bezbolestného. Poskytují super levné peníze, ale jsou to především peníze pro finanční sféru, která je hlavním původcem problémů v evropské ekonomice. Ji podporovali, zachraňovali a ošetřovali a právě jí obětovali ekonomiku Řecka a Španělska ve prospěch akciového trhu severu Evropy. Zdálo se, že je možno sedět na záporných sazbách do nekonečna, ale pochopení, že to nejde, roste spolu s přáním investorů vyběhnout z eurozóny do více či méně zdravé zóny světové ekonomiky.“

Podle Kotlašova jsou dnes dva scénáře v evropských financích, a oba špatné. Buď zhroucení ohromného trhu fiktivního kapitálu, nebo devalvace eura. Evropské i americké akciové trhy mají nedostatek reálných možností investovat. V EU jsou ohromné výdaje na dopravu, nemovitosti a na pracovní sílu, všechno je drahé a výroba není rentabilní. Navíc je euro nadhodnocené. Proto je velká koncentrace fiktivního kapitálu. Není možné vytvořit zisk ve formě materiálních aktiv. Je možné koupit papíry společností nebo vládní dluhopisy. Vlády zemí eurozóny splácely dluhy, ale objektivně zůstávaly v depresi. Pád mraku peněz nad Evropou je otázkou času. Z důvodu neumožnění pádu akciového trhu může dojít k devalvaci eura, možnost je až o 50 %. Možná to proběhne hladce, ale perspektivy jsou v každém případě špatné. Může nastat nová vlna celosvětové krize.

Podnětem k devalvaci může být jakákoliv negativní vnější informace – pokles amerického akciového trhu, pokles výroby v Číně, atd. Investoři přemýšlejí, zda držet evropské obligace. Mezi těmi, komu to může přinést prospěch, může být Rusko, alespoň proto, že CB RF nerealizovala mimořádně nízké sazby. K tomu jsou v Rusku velké možnosti investování do reálného sektoru – některé evropské závody přesunuté do Ruska mohou být rentabilní.

Jsou ekonomové, kteří nezdůrazňují rizika devalvace eura. Prý je silný pohyb eura vůči dolaru málo pravděpodobný bez mimořádných událostí. Ruské kroky nemohou mít na euro vliv. Americký dolar je stále hlavní obchodní měnou mezi Evropou a Ruskem, postup přechodu na euro je velmi pomalý. Problém ruských bank kvůli záporným úrokovým sazbám je možno řešit zavedením poplatků za vedení účtů. Takto uvažuje docent Sergej Chestanov.

Jiný ruský ekonom, docent Alexander Jakovlev si myslí, že politika masového a hlubokého snižování úrokových sazeb centrálními bankami, včetně ECB, nemusí vést ke stimulaci hospodářské aktivity, ale k opačným výsledkům.

Podle Kostina čím blíže jsou úrokové sazby nule, tím více roste zájem o hotovost a zlato a je předčasné je zatracovat. Evropská populace stále více ukládá peníze „do štrozoku“.

Jakovlev ještě dodává, že roste zájem centrálních bank i veřejnosti o alternativní digitální peníze, jakožto peníze budoucnosti. Opatření typu kvantitativního uvolňování bylo zavedeno jako krátkodobé (tak na několik měsíců), ale trvá už několik let a nepozorovaně se změnilo na trvalé. Neví se co dělat dál a „ortodoxní“ ekonomové na to neodpovídají.

Jakovlev míní: „Problém se neztrácí, ale prohlubuje se. Řešení je zastaveno, nebo přesněji přesunuto do nejasné budoucnosti. Přeměna stávajícího dvoustupňového systému bude tím radikálnější, čím přijde později. To, že šéfka CB Ruska vidí nebezpečí v levných penězích a ve velké závislosti na zahraničí a varuje ruské banky před riziky eura, jen přilévá oleje do ohně.“

Generální ředitel společnosti Agidel Viktor Tuněv si myslí, že záporné sazby nemohou vyřešit problémy hospodářství s růstem, nezaměstnaností a nepřítomností inflace – stačí sazby 0 %. Komentuje to: „Záporné sazby vytvářejí více problémů v bankách a celkově na finančním trhu, než je pozitiv. Není to „způsob jak odepsat dluhy“, změní se jen relativní hodnota aktiv, ale rostoucí dluhy porostou dále. V ekonomice není „neutrální úroková sazba“, je to jen výběr jednoho subjektu, centrální banky, a ta vždy najde, jak to zdůvodnit. V principu je monetární politika málo účinná. Je potřeba fiskální politika a zvýšení rozpočtového deficitu“.

Převzato z Eadaily.com

3 komentáře :

  1. Povídačky paní Pekarové o úžasném euru. Tvrdá ekonomická fakta Markéty Šichtařové TOP 09 opravdu nepotěší:

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Povidacky-pani-Pekarove-o-uzasnem-euru-Tvrda-ekonomicka-fakta-Markety-Sichtarove-TOP-09-opravdu-nepotesi-605361

    OdpovědětVymazat
  2. http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/nalijme-si-cisteho-vina-cesi-na-clenstvi-v-eu-kazdy-rok-doplaci-mnoho-miliard.html
    http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/zaplatpambu-za-kazdy-den-bez-eura.html

    OdpovědětVymazat
  3. Krize je jistá, otázkou je kdy začne. Navíc, právě teď NATO v Londýně objevilo nového nepřítele Činu.

    OdpovědětVymazat