Reklama

neděle 5. ledna 2020

Expedice RUSKO 2019 - čtvrté pokračování, dokončení

Jiří Jágr
5. 1. 2020
Moskva
Pátek 23. 8. 2019
A zase jsem v Moskvě. Sháním lístek – platzkartu do Leningradu, ale vše je vyprodáno. Odebírám se, do pro mě už známého kempu v Sokoĺnikách, kde přespávám. Recepční mi doporučil cestovat do Leningradu autobusem. K večeru si jedu na autobusové nádraží "Avtovakzal Severnye Vorota" koupit jízdenku na autobus směr Leningrad. Je pátek a to znamená, že u pokladen jsou fronty lidí. Od příjemné paní pokladní si kupuji jízdenku na autobus směr Leningrad na den 24. 8. 2019 v 19:45 hodin.

Sobota 24. 8. 2019
V průběhu dne zabalím stan a jedu na nádraží dát ho do úschovny. Do centra se mi už nechce, tak se procházím po okolním sídlišti. U nádraží se staví 20-30 patrové obytné domy. Když řeknu staví, tak to znamená, že dělníci z Tadžikistánu a Uzbekistánu skutečně na stavbě pracují. Na starších sídlištích je čisto, upravené jsou parky a dětská hřiště. V autobuse nebylo žádné pohodlí. Ve snaze odvést co nejvíce cestujících zde bylo hodně sedadel a minimální mezera mezi sedadly. Do Leningradu je to z Moskvy po dálnici cca 750 km. Autobus je sice levný, ale cestování je nepohodlné.

Kousek od Leningradu se nachází ruské císařské sídlo z 18. století - Pavlovský palác, který byl postaven na příkaz Kateřiny Veliké pro jejího syna velkovévodu Pavla

Pavlovský palác obklopuje velká anglická zahrada. K návštěvě tohoto areálu doporučuji vyhradit si celý den.

Leningrad

Neděle 25. 8. 2019Autobus měl příjezd do Leningradu v 5:00 hodin. Ve skutečnosti přijel o 50 minut dříve. Metro v Leningradu začíná provoz v 5:30 hodin. Naštěstí bylo na autobusáku otevřené bistro, kde jsem přečkal čas do 5:20 hodin. Pak jsem se vybral do Oľgina, kde jsem si znova postavil stan. Dopoledne jsem jel vlakem do sela jménem Pavlovsk. Je zde zámeček a krásný zahradní park i lesopark.

Pondělí 26. 8. 2019

Ráno odjíždím vlakem do Priozersku s cílem na vlastní oči vidět Ladožské jezero. Cesta vlakem vedla přes krásné lesy. Ve vlaku bylo hodně trampů. Z Priozerska k Ladožskému jezeru a zpět je to výlet na celý den. V prodejně u nádraží, kde jsem kupoval jídlo, jsem se ptal prodavačky, jak se dostanu k Ladožskému jezeru. Ta mi doporučila taxikáře. Ti mi řekli, že je to nějakých 8 km. Výborně, aspoň se projdu. Cestou jsem se musel mnohokrát ptát, ale vytoužený cíl jsem dosáhl. Objevil jsem zde krásnou pískovou pláž. Také jsem mluvil s kluky, kteří se plavili na katamaranu. Prý se takhle plavili i v Bílém moři. K večeru jsem se vrátil autobusem do Leningradu. Musím říci, že mě překvapila krásná silnice, po které jsem jel. Před Leningradem je silnice dálničního typu. Luxusní autobus čínské výroby řídil velice příjemný a ochotný pan řidič. Vysadil nás u metra v sídlišti na okraji Leningradu.

 
Písčitá pláž u Ladožského jezera poblíž města Priozersk.

Úterý 27. 8. 2019
Den jsem věnoval procházce po Leningradu. Zastavil jsem se v knihovně, jednak proto, abych si zašel na WC a jednak proto, abych se podíval na internet. Nicméně jsem se informoval o možnosti výletu do mramorového kaňonu do Ruskealy. Dokonce jsem dostal i tipy na příslušné CK. Nakonec jsem se rozhodl výlet neabsolvovat. Jednak proto, že byl organizován a jednak proto, že se vyplatí navštívit Karélii jindy, na delší dobu. Na Něvském prospektu jsem pozoroval nespočet muzikantů. Prošel jsem se kolem Něvy a pozoroval lodě na ní se plavící. Litoval jsem lidi, kteří chodí po Leningradu ve stádu (stádo = organizování CK).


Středa 28. 8. 2019
Rozhodl jsem se cestovat vlakem do Vyborgu, vzdáleného od Leningradu asi 140 km. Na cestu jsem použil vlak Lastočku. Je to moderní a pohodlný pantograf, jezdící rychlostí až 160 km. Musím říci, že touto rychlosti jel tento vlak převážnou část cesty. Toto bylo pro mě překvapení. Cesta do Vyborgu trvala něco málo přes hodinu. Ve Vyborgu je krásný hrad. Kromě toho na náměstí je kulatá věž a tržnice. Skutečné centrum je ale dál a tvoří ho veliké náměstí se sochou Lenina a s radnicí. Toto ale nevěděly 2 slovenské cestovatelky ze Žiliny, které jsem zde potkal a které doprovázel obyvatel Leningradu. Já jsem se s nimi seznámil v jednom obchodě, když mezi sebou mluvily slovensky. Chvíli jsme se spolu procházeli, ale oni pak šli do tržnice a já jsem šel směrem k nádraží. Vyplatí se podívat také k Finskému zálivu. Tak jako ve všech městech, které jsem na tomto putování navštívil, i zde je množství krásných parků. Na zpáteční cestu jsem použil osobní vlak, který jede delší trasou, ale cena byla stejná. Na nádraží ve Vyborgu jsem se dostal do nedorozumění s prodavačkou lístků. Nedala mi lístek do Leningradu, ale někam jinam. Celou věc řešila starší pokladní k mé spokojenosti. Cesta místní lokálkou byla zajímavá. Jelo se přes krásné lesy kolem Finského zálivu. Do vlaku nastupovali lidé vracející se buď z dači (chaty), nebo z houbaření. Nosili s sebou plné košíky hub. Večer jsem dorazil na Finské nádraží. U tohoto nádraží je hrající fontána. Vyslechl jsem si pár krásných skladeb. Z tohoto dne jsem měl krásný pocit.

Kousek od hranic Ruska s Finskem na pomezí ruského a skandinávského území
se nachází  město Vyborg. Vyborg – Vyborský hrad

Čtvrtek 29. 8. 2019
Vybral jsem se autobusem do Kronštadtu (partnerské město Hradce Králové od r. 2019, od r. 1990 zapsané v UNESCO - pozn. red. NR). Autobus mi tam jel přímo z kempu. V Kronštadtu je krásná katedrála. Kromě toho je zde možnost se jít podívat k Finskému zálivu. V čase mé návštěvy tam byly k vidění vojenské lodě. Odpoledne jsem odjel zpět do Leningradu s cílem ještě navštívit Smolnyj. V současné době sídlí ve Smolném rada města. Je zde k shlédnutí krásná zahrada, ve které jsou sochy Karla Marxe, Fridricha Engelse a Vladimíra Iljiče Lenina. V blízkosti Smolného je Katedrála (Katedrála Smolnyj). Zde je možné vystoupat na věž a pozorovat Leningrad z ptačí perspektivy. To jsem s radostí učinil. Večer jsem se vracel po nábřeží Něvy do centra. No, asi jsem zabloudil, protože jsem šel moc dlouho a centrum nikde. Ale i přesto tato procházka stála za zkušenost. I zde, daleko od turistického centra, bylo všude čisto. Nakonec jsem metrem dojel na Starou derevnju a následně do Oľgina.

Pravoslavný chrám svatého Mikuláše ve městě Kronštadt, nedaleko Leningradu. V čase mé návštěvy do Kronštadtu jezdil autobus číslo 101 od stanice metra Staraja derevnja, zastavující i u autokempu Oľgino.

Pátek 30. 8. 2019
V tento den končí můj pobyt v Rusku a já se skoro po měsíci vracím z mého putování po Rusku. Pomalu zabalím stan a vše pečlivě uložím do ruksaku. Letadlo mi odlétá v 15:30. Rozloučím se s paní recepční a v 11:30 odjíždím autobusem z Oľgina. Vystupuji na stanici metra Begovaja. Zde musí jít můj bágl na rentgenovou kontrolu, ale vše dobře dopadlo. Na letiště Pulkovo přijíždím kolem 13:30. Při vstupu do odbavovací haly musím znova projít rentgenovou kontrolou a zde přichází problém. Jedná se o nůž, který jsem měl v ruksaku. Paní, co byla u prohlídky zavazadel, zavolala svoji šéfovou. Ta také nevěděla, zda se jedná o útočnou zbraň či nikoli. Tak si na pomoc telefonicky zavolala experta od policie. Ten ale nepřicházel. Mezitím jsem vyplnil čekání s krásnou paní vedoucí konverzací o Karelii. Nakonec odchytila policajta, když šel kolem. Vše bylo v pořádku a já mohl pokračovat k odbavení. Poprosil jsem o letenku k oknu v zadní části letadla. Dostal jsem poslední řadu a místo vpravo u okna.

Let byl nádherný. Vynikající viditelnost. Pohled na Finský záliv vystřídal pohled na Rižský záliv. Letěli jsme nad Kaliningradem. Krásně byla vidět Kurská kosa. Dále jsme letěli nad Polskem po pobřeží Baltického moře. Letěli jsme ve výšce 10 800 metrů rychlostí asi 860 km/h. Doba letu z Leningradu do Prahy je 2,5 hodiny.

 
Budova Smolnyj. V roce 1917 bylo v této budově ředitelství bolševické strany. V současnosti slouží tato budova jako radnice. Před budovou je rozlehlý, nádherný park, ve kterém jsou sochy V. I. Lenina, K. Marxe a F. Engelse.

A co říci závěrem?

Putování po Rusku se mi velice líbilo. To, co nám česká média sdělují o Rusku, je ohromná lež. Za 15 let, co jsem nebyl v Rusku, se tam hodně změnilo. Je tam dráž jak u nás. Všude je čisto. Buduje se dopravní infrastruktura a staví se hodně bytů. Obnovuje se vozový park. Obchody jsou plné zboží. V supermarketech se prodává množství potravin převážně domácího původu. Rusko západní sankce posílily. V Rusku jsem poznal vynikající lidi. Je tam nesmírná úcta k starším lidem. Kdykoli jsem se na něco zeptal, tak mi s radostí odpověděli a poradili. Docela si dovedu představit, že bych tam mohl v pohodě žít. Od Rusů se máme co učit.

Cestování po Rusku na vlastní pěst ( to znamená bez cestovní kanceláře) doporučují všem občanům nejen bývalého Československa. Jedině tak, vážení přátelé, poznáte pravé Rusko a budete si moci o této překrásné zemi vytvořit svůj vlastní názor. K putování po této zemi použijte místní dopravu. O všechno se postarejte sami (bez cestovních agentur, s výjimkou víza – zde je vhodné v ČR využít služby patřičné agentury). Přeji vám, vážení přátelé – nezávislí cestovatelé, mnoho krásných zážitků.

Jirka Jágr

Důležité doplnění:
pozn. red.: od 1. 10. 2019 lze navštívit Kaliningradskou, Leningradskou oblast a Petrohrad na BEZPLATNÉ elektronické vízum, na dobu 8 dnů. Předpokládá se, že v blízké době bude tato možnost rozšířena na další oblasti, možná na celou RF! To je velmi výrazné zjednodušení a zlevnění! Budete-li hledat potřebné informace, naleznete je nejlépe na stránkách Velvyslanectví RF v ČR, konkrétněji zde:
- o elektronických vízech obecně zde a tady
- pro Kaliningradskou oblast zde
- pro Petrohrad a Leningradskou oblast zde

Kaliningradská oblast

Leningradská oblast a St. Peterburg











25 komentářů :

  1. Pánové, nepřehánějt prosím! Klikl jsem si na titulní stranu NR a tu máš káčo lívanec! tam se roztahuje komplet celý tento článek. Když si na něj budu kliknout, tak si kliknu na titulek, ne? Proč mám protáčet kolečko myši přes celý ten slohový úkol pro sedmou třídu ZDŠ na téma "Jak jsem navštívil Rusko" abych se probojoval k dalšímu článku s upoutávkou? To už tady, pěkně prosím, bylo. Osobně to vnímám jako agresívnější atak na čtenáře než jsou vnucované - jiné už ani nejsou - reklamy. Takže prosím - netlačte na pilu. Za prvé tím zbytečně nasíráte své čtenáře, za druhé nahráváte na smeč demobloku. Pak se nedivte nálepkování NR jako proruského webu. Všeho moc je příliš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aby ses nezbláznil, podezřívat NR z takové propagandy je pitomost,zřejmě se chybička vloudila.Já to tipují "podle sebe soudím tebe".

      Vymazat
    2. Hele já sem chodím dlouho a taková chyba se tu párkrát stala a nebylo to jen s články o Rusku. Na zdejší čtenáře žádná propaganda neplatí a redakce to neudělala schválně.

      Vymazat
    3. Vážený a bezchybný pane Milane, moc prosím, odpusťte mi chybu, kterou jsem udělal, když jsem po půlnoci publikoval tento příspěvek a zapomněl oddělit nadpis od textu. Chápu, že vás taková "propaganda" musela silně poškodit, tedy slibuji, že se pokusím vás odškodnit publikací dalších článků o RF, kde budu důsledně pamatovat na toto nebezpečí a vy nebudete muset pracně rolovat unaveným prstíkem kolečkem myšky. Ještě jednou se moc omlouvám, muselo to pro vás být hrozné. Snad mi jednou odpustíte. Váš Ďouba

      Vymazat
    4. NORMÁLNÍ člověk to pochopil, že jde o techničkou chybu.
      Helanov

      Vymazat
    5. Tady je vidět, a kolik je kdo ochoten myslet a pro myšlení něco udělat. Vždyť už přece T.G.Masaryk říkal, že, myšlení bolí. Ach, ty kolečka jdou tak ztuha, ještě, že se intenzivně pracuje na verzi ovládání počítače pouhým hlasem, ale především se počítá s tím, že bude ovládán pouhou myšlenkou (ještě to není jen proto, že nejlépe počítač reaguje v souvislosti s mateřskou řečí lidí slovanského původu :) ). Pak jsem zvědav, kam se takoví myslící v myšlenkách až dostanou! :)

      Vymazat
    6. Jo, s tím kolečkem jsem to pohnojil, o to ale nešlo. Na článek jsem narazil někdy kolem půlnoci a držel pysk, neb jsem to považoval za chybu. Jenže když tam "chyba" visela ještě ráno, zareagoval jsem jak jsem zareagoval. I s tím pitomým kolečkem. To jsem si měl odpustit. Takže. Drazí spoludiskutující.
      10:12 Nepodezírám z propagandy NR, ale pana Ďoubalíka. A to již dlóóóuho, neb některé jeho, resp. jím vystavené příspěvky, jsou, dle mého vnímání, tendenční a jednostranné. Leč ani jednou za ty roky jsem nereagoval, neb nehodlám nahrávat rusofobům. Vaše poslední věta je sice zcela mimo mísu, ale když myslíte... Váš názor, vaše právo.
      10:54 Ano, stalo se to již parkrát, jen tam nyní ta chyba visela, dle mého, příliš dlouho.
      16:50 Ten atak na mou psýchu je zbytečný. Pokud se vám jevím jako nenormální a vy sama sobě jako normální, bezděky jste se tou implicitní urážkou odkopala. NORMÁLNÍ by totiž bylo napsat: Milane, co blnete, to byla pouze chyba. Nebo něco na ten způsob. Ježto jste však pocítila niternou potřebu přifouknost si ego mou dehonestací, musím vám za to odkopaní poděkovat. Takže díky. Raději sám na své lodičce jako NENORMÁLNÍ, než na té, na které, a s kterými, plujete vy.
      17:17 Mimo mísu. Škoda času na reakci. Hezký den.
      11:07 Pane Ďoubalíku, proč ta jízlivost? Vážený a bezchybný, plky o poškození a odškodnění, rolování unaveným prstíčkem a pod? Osobně vás považuji za nekritického obdivovatele Ruska, leč doposud jsem vaše, či vámi vystavené příspěvky, nekomentoval, neb si vážím pana Davida a pana Dvořáka a nechtěl jsem nahrávat na smeč rusofobům. Když jste však uznal za vhodné namísto prostého: "Stala se chyba, zapomněl jsem oddělit, byl jsem už unaven, atd. atd." zvolit způsob jaký jste zvolil, budiž. Jak myslíte. Jako jsem poděkoval paní Heleně, děkuji nyní i vám. Děkuji, že jste se odkopal. Tím že zde píšete a vystavujete příspěvky, stal jste se, pane Ďoubalíku, veřejnou osobou. Pokud si však jako veřejná osoba myslíte že jste nedotknutelný a neumíte prostými slovy přiznat chybu, ale namísto toho trousíte sliny jízlivosti, myslím, že jste jako veřejná osoba selhal. Howgh!

      Vymazat
  2. Jágr, jdi se vycpat s tou POTĚMKONOVOU vesnicí. Zravna včera jsem zaznamenal reportáž o tisích bezdomovcu v Petrohradě, nebo zajeď někam o trochu dál a ukaž ty chudé vesnice bez ničeho, jeden zroj pitné vody, kdy se dělá veškerá těl. potřeba do křoví. To je pravé Rusko a ne tohle trapné mazání medu!
    Totální komedie, jak typické pro rusolízače. Dvořáku a nyní jste spokojen že. Vymejvat mozek a podsouvat přehnanou chválu těmato srágorama!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jde o Potěmkinovu vesnici, stačí si vzpomenout na to, jak tendenčně "nafilmoval" Česko ve svém "dokumentárním cestopisu" jeden britský herec (tuším člen Monty Python). Podle a zákeřně bych to dokázal i já a to celkem v pohodě. Stejně tak bych dokázal neznalého přesvědčit, že jsme zemí nevídaných "zázraků". Ostatně život je vždycky jiný než se nám zdá. Jo a nebo by stačilo zajít stranou mimo "oficiální" cesty v samotném vzorovém a vychvalovaném Německu nebo Rakousku. To jen sousední země které trochu více znám. Také tam není vždycky všechno v ouplném ažůru. Takže, kde je totální komedie více?

      Vymazat
    2. Perune, PŘESNĚ!!!
      Každá země má svoje světlé i tmavé barvy...
      Helanov

      Vymazat
    3. 8:34
      těch tisíců je přesně kolik? 800 tisíc? Protože dvě ticky v pětimilionovém městě vůbec nic neznamenají. Zvlášť, když se podobní lidé v těchto městech koncentrují. Já jsem zas viděl reportáž o Los Angeles, zbytek si domysli.

      Vymazat
  3. Díky za odkazy na opatření elektronického vízumuma. Já se do Ruska pohříchu nedostal ani za totáče, coby voják z povalování, ani za naší svobody už bez povalování. Tak určitě tu možnost navštívit Kaliningrad využiju, pokud nám to vydrží do jara, neboť teď už mám povalování úředně odštemplované :-)
    A pokud se někomu něco nezdá na mém slohu, pak ano, je to tak - mám příliš vysoké IQ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vřele doporučuji. A budete-li mít dost času a něco peněz na benzin, doporučuji střihnout to přes Vilnius. Odtamtud do Klaipédy to máte po dálnici slabé tři hodinky a pak přes kosu a jste tam. Ta zajížďka stojí za to. Já tehdá autocoural Litvou, s odskokem do Kaliningradu a Liepaji, skoro měsíc. Odejel jsem, až když mi došly prachy.

      Vymazat
    2. 9:57 Je velká škoda, že si tě tam nenechali, o jednoho proruského magora by bylo méně, tak snad příště!

      Vymazat
    3. 10:56
      co se ti nelíbí na Vilniusu vole?

      Vymazat
    4. Vilnius je v Litvě, Litva je stát, a Leipäja v Lotyšku, což je rovněž stát, a ani jeden z nich Rusko nemiluje. Vnímat mě jako proruského magora tedy může jen debil vaší úrovně, blbečku.

      Vymazat
  4. 8:34 Nová studie zveřejněná minulý týden zní alarmem na sebevražednou krizi, která rozdrví venkovskou Ameriku." Od roku 1999 do roku 2016 počet sebevražd Američanů ve věku 25 až 64 let vyskočil o 41%, uvedli vědci v JAMA Network Open. Studie zjistila, že Američané žijící ve venkovských komunitách měli o 25% vyšší pravděpodobnost, že si vezmou svůj vlastní život než ve městech.
    https://beforeitsnews.com/opinion-conservative/2019/09/censorship-of-the-internet-will-kill-the-last-vestiges-of-liberty-in-america-on-the-planet-3484665.html
    Tak se na to zaostalé Rusko podívej trotle: https://www.youtube.com/watch?time_continue=15&v=wnznPclsZxc

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 11:40 HMM DOBRÝ , z chudého Ruska zase odtáhne kolem 250 000 idí každý rok do vysněného západního ráje.A kam by jsi odtáhnul ty blbe? jistě že ne do Ruska, že chááá

      Vymazat
  5. Dovedl by někdo poradit, nejlépe z vlastní zkušenosti, jak je to s pořízením nemovitosti v RF pro cizince? A jaké jsou náklady spojené s pořízením a vlastněním? Myslím ohledně daní a případných dalších plateb.
    Měl bych zájem pořídit si byt, nebo malý domek, nebo chatu k rekreaci, někde v evropské části, mimo velkých měst.

    OdpovědětVymazat
  6. Ten "Leningrad", to je provokace pro trolíčky ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná truc, možná zvyk. Já také dodnes chodím na Výbor, místo na radnici. Nějak si od určitého věku špatně zvykám na přejmenovávání.

      Vymazat
  7. Človíček jede z Moskvy do Petrohradu, který kdovíproč nazývá Leningradem, a říká tomu "expedice" v Rusku. Když jsem viděl titulek, myslel jsem, že se vypravil někam na sever Uralu, na Čukotku, anebo někam do neprostupné tajgy. Takhle mi to připomíná Svěrákovu "Výpravu Čechů na severní točnu". Zápisky z deníku: 1.den fujavice, 2. den mráz, 3.den vlci, 4.den hlad, 5.den prohlídka petrohradské Ermitáže...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě bych dodal, článek mnohé osvěžil, takže nic ve zlém.

      Vymazat
    2. Souhlas. Mě hlavně osvěžili ty fotky a pár řádků, kde autor píše o svém kontaktu s lidmi.

      Vymazat
  8. Škoda že už povídání o cestování po Rusku končí i když chápu, že pro rusofoby to byla hodně těžká nálož. Pan Jágr několikrát chválil a to byl od něho docela drzý počin, je nutno hanět, hanět a hanět, kam bychom to došli, mluvit jenom pravdu a zejména o Rusku a o tam žijících lidech. Děkuji za pěkné a poučné povídání. Hej hou, rudý dědeček

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.