Reklama

sobota 7. března 2020

Byli jsme před sloupem, budeme i po něm (Malý traktát o kultu neposkvrněnosti)


Mojmír Grygar
7. 3. 2020
1. Víte, o jakém sloupu mluvím. O tom, který dal postavit císař Ferdinand III. roku 1652 na počest vítězství katolické Prahy, která ubránila Staré město před Švédy. Už v tomto tvrzení je kus pokrytectví. Nešlo o dík studentům přejmenované Karlo–Ferdinandovy univerzity, nešlo o uznání zásluh jezuitů–přistěhovalců oddaných císaři a víře, nešlo o několik šlechtických a desítky patricijských a měšťanských a rodů, které se „rozumně“ vzdaly kalicha, aby nepřišly o majetek, ale šlo především o splacení dluhu, který měl císař, světská a církevní katolická šlechta vůči – Panně Marii. Musíme se na chvíli vžít do mentality bojovníků, kteří se sešikovali, aby vyhladili nebezpečné české kacíře. Ve skutečnosti se jim to navzdory drastickým opatřením nepodařilo, i když měl český národ namále.


Vztyčení Mariánského sloupu na náměstí v Praze, kde 21. června 1621 Ferdinand II. dal popravit 27 iniciátorů protestantské vzpoury, bylo symbolickým vyjádřením mementa pro kohokoli, kdo by se snad v budoucnosti odvážil ohrozit sílu nerozborné jednoty Habsburků a katolické církve. Současně to byl akt díkůvzání Panně Marii, kterou bojovníci proti kacířům zapřáhli do svého válečného vozu. V rozhodující historické chvíli, kterou předznamenala vzpoura stavů českého sněmu, císařští se uchýlili pod ochranu – nikoho menšího, než přímo Matky Boží. Vojáci Maxmiliána Bavorského, žoldnéři sehnaní ze všech končin Evropy, se obrátili k Bohorodičce ne pokornou modlitbou o pomoc, ale téměř výhrůžným vzkazem, který dali vyšít na své bojové korouhve: „Matko Boží, dokaž, že jsi naše matka!“ (Je s podivem, že ty tisíce ozbrojených chlapů se vydávalo za syny „neposkvrněné“ panny.) A ona, buď jak buď, to dokázala. Po vítězné bitvě na bělohorské pláni šťastný císař čerstvě povýšeného kurýra Bigliu vypravil do Říma, aby papeže Pavla V., který netrpělivě čekal na výsledek bitvy, co nejrychleji uvědomil o vítězství. Plukovníkovi, obdarovanému na cestu vzácným prstenem, to trvalo celých 14 dní než jednasedmdesátiletému papeži předal zprávu. Svatý otec ihned vyhlásil na počest Panny průvod městem, ale, běda, během slavnosti ho sklátila nemoc a zakrátko se odebral na onen svět. (V podivných okolnostech papežovy smrti mohli bychom vidět znamení znamení Mariiny nepřízně. Ale kdo by si troufal na takovou kacířskou myšlenku!)

2. Když se 8. listopadu 2012, na den 382 dva let od bitvy na Bílé hoře, podařilo vládě Petra Nečase prosadit za podivných okolností zákon o církevních restitucích, mohlo se to pokládat za silácký kousek politika vydávajícího se za příkladného katolíka. Proč by mu nemohla přijít Bohorodička na pomoc? Sice brzy se ukázalo, že s tou vzornou Nečasovou morálkou to není zrovna v pořádku, ale věc se stala, a nám nezbývat, než ji popisovat a demaskovat. Nepřekvapuje, že pan kardinál Duka v tomto velkém církevním úspěchu viděl příznak Boží přízně, a také se nedivíme, že mu nevadilo porušit principy demokracie, když sloužil ve Svatovítském chrámu děkovnou mši za věrné katolíky v České televizi, kteří svými diskusními machinacemi dopomohli církvi k obrovskému majetku.
Když se zamýšlím nad touto událostí, která navazuje na Bílou horu a na její katastrofální důsledky pro český národ a lid, napadá mě podivná myšlenka, že takové významné události v dějinách víry a moci souvisejí s tajemstvím nesmrtelnosti duše. Odedávna se klade otázka, odkud se při narození dítěte bere duše – nesmrtelnost přece nemá konec, a proto ani začátek. Učení teologové nám vysvětlí, že někde v nebeském depu jsou připraveny duše, z nichž každá čeká na svého smrtelného adresáta–nosiče. Když se dítě narodí, přidělí se mu, podle pro nás nepochopitelného úradku, duše. Tento vzor, kdy duše čeká na vhodnou chvíli, až se může snést na zem a oživit mrtvou schránku, se dá také uplatnit na zmíněné historické události. Podle katolické víry nebylo možné donekonečna trpět kacíře české, německé nebo jiné národnosti. Církev i dějiny mají dost času. I nastala příznivá konstelace a duch Ferdinanda II. a papeže Pavla V. vykonal nezbytné dílo. Oba se stali, spolu se ostatními šiřiteli víry ovládajícími argumenty slova i železa, ztělesněním Boží vůle. Obrazně řečeno – snesla se na ně v nebesích již připravená a na vhodnou hodinu čekající milost. K podobné události došlo i v případě církevních restitucí roku 2012, kdy konečně nastala kýžená chvíle realizovat bohumilý akt. Také možnost postavit na Staroměstském náměstí nápodobu zničeného sloupu se naskytla teprve za vlády politické koalice, bez níž by se dávný plán tvrdého jádra katolíků nemohl uskutečnit. I tu jakoby se z nebeského útočiště sneslo boží požehnání, které trpělivě čekalo na svůj okamžik.

3. Nerad se pouštím do neřešitelných teologických problémů, jakým je tajemství božské Trojice nebo otázka, jak chápat dvoudomou podstatu Ježíše Krista jako boho–člověka, jak rozumět tomu, že Bůh na nebesích byl jeho otcem, zatímco početí zajistil Duch svatý, jak uvést do souladu, že na kříži trpěl bolestmi smrtelníků, ale náhle se vysvobodil z lidské podoby a mohl třetího dne vstát z mrtvých a vznést se na nebesa. Stejně nesnadné je uvést jeho nápadné a doslovné zázraky do souladu s nadčasovou a velkolepou povahou jeho učení. Ať již si budeme Kristovu osobnost vysvětlovat jakkoli, je nesporné, že propůjčil hlas zbídačelým, pronásledovaným, poníženým milionům lidí své doby, kdy se celý svět řítil do propasti. V jeho poselství jsou rozpory (miluj své nepřátele versus ne mír, ale meč ), ale základní smysl zůstává – povznést hodnotu    k a ž d é h o  člověka. To byl ve své době a navzdory dějinným zvratům stále zůstává jako nenaplněný ideál. Ani církev v tom neměla jasno – teprve nedávno přiznala možnost spásy i lidem, kteří nepřijali nebo ani neměli příležitost přijmout křesťanství. Snad ještě těžší je chápat tělesnou a duchovní podstatu Bohorodičky, nevinné panny, která podle apokryfů žila v klášteře a mniši ji otevřeli dveře do světa, jakmile dosáhla věku, který již nebyl v souladu s přísným klášterním řádem. O jejím pozdějším životě nevíme nic, jen to, že zemřela někde v Malé Asii. Mohu dosvědčit, že jsem měl před lety při letním pobytu u moře v Turecku možnost navštívit kamenný domek v horách, kde Marie trávila poslední dny. Autokarový zájezd splňoval všechny podmínky podobných turistických akcí, nescházeli ochotní průvodci, velké panely s obrazy a texty, letáky, suvenýry, občerstvení. Zůstala otevřena jen zásadní otázka, zda je lokalita s nezvykle zachovaným a čisťoučkým domkem autentická. Jako důkaz pravosti se na panelch uváděla stručná zmínka v bibli a skutečnost, že toto místo navštívil papež Jan Pavel II. Přišlo mi divné, že sama papežova návštěva stačí k tomu, aby bylo místo označeno za pravé. Reagoval jsem na to pro sebe italskou průpovídkou – není-li to pravda, je to dobře vymyšleno.

4. Kardinální otázku o tom, jak panna rodí dítě, nechávám stranou. Teologové mají odzbrojující slogan – credo, quia abssurdum est, věřím tomu, protože je to nesmysl. Takový postoj samozřejmě již od počátku každou diskusi zadusí.

Tezi o Kristově neposkvrněném početí lidé kritického myšlení již dávno odmítli,. Není to tak dávno, kdy Masaryk namítal, že tento sporný článek víry uráží všechny ženy–matky. Je nepřijatelné charakterizovat početí každého člověka jako poskvrněné, zatíženému dědičným hříchem. Když se kdysi věřící modlili u Sloupu na Staroměstském náměstí nebo kdekoli jinde u Mariiny sochy nebo obrazu, nevědomky tím potvrzovali nečisté pocity spojené s narozením člověka. V této chvíli se víra mění v pověru.

Odkud se vlastně vzal příběh o neposkvrněné panně, která porodí spasitele?

Nemá autentické židovské kořeny, sahá do mnohem starších dějin orientální mytologie. V staročínské knize Ši-King čteme: „Ona se modlila a obětovala, aby ten, po němž lid toužil, přišel; v tom okamžení pocítila otřesení svých vnitřností a byla proniknuta hrůzou a úctou. A když její čas přišel, porodila svého prvorozence jako útlého beránka, bez poranění a bez poskvrny.“ V indické Vegandě se dočteme, že „v lůně ženy přijme paprsek božského světla lidskou podobu, ona porodí jako panna, protože ji žádný lidský styk neposkvrnil.“ Krišnovi, podobně jako Ježíšovi, byl nejvyšší božskou instancí svěřen úkol, aby sestoupil jako člověk na zemi a tam vykonal dílo spásy. Nepřekvapuje, že v čínské i indické legendě se vykupitel narodí v nejchudším prostředí, v chýši, obklopen „voly a beránky, kteří ho zahřívali svým dechem“. Získal by bůh, který by se narodil v přepychu a lesku královského paláce, důvěru prostých lidí?

Buď jak buď, na Bohorodičku církev během tisíciletí naložila a nakládá takovou symbolickou nálož, že je tato prostá žena ani nemůže unést. Uvedu několik příkladů a předem se omlouvám za jejich úroveň. Netýká se to slavného zázraku, kdy se Panna Marie zjevila v roce 1917 v portugalské Fátimě nevinným dětem, pasáčkům, aby jim dokonce sděliila proroctví, s jejichž prozrazením církevní cenzoři mají stále dost starostí, a pokud vzpomenu podobnou příhodu v dosud vatikánskou komisí neschváleném zjevení Matky Boží v Meždugorje v Hercegovině, pak jen proto, že se o ní zmiňuje Jirous–Magor, známý disident. Jeho neodolatelné puzení k provokaci bez jakéhokoli omezení se snad nejhůře projevilo v následujících verších: 
Srdce snad Oko Boží  či píča kunda Mariina?  Stačilo by maličko  Pane Ach Panno Marie z Meždugorje  když jsem do kundy  strčila sošku Tvoji. 

Toto nenapsal nějaký neznaboh–sprosťák, který si chtěl svlažit žáhu na nejvyšší světici křesťanského mýtu, nýbrž veršovec hlásící se ke katolické víře (snad jen proto, že byla u komunistů v nemilosti?), básník, jehož jménem se označují ulice, a který, s vlasy až na ramena a v náladě, obcházel školy, aby dětem vysvětloval hrůzy komunismu. Ještě, že se ho děti neptali na Kristovo početí!

Druhým šokujícím a mnohem nebezpečnějším rouhačstvím je způsob, jak piraně, nezletilí kluci sdružení v neapolských tlupách, paranzách, chápou svůj vztah k Matce Boží. Mýlili byste se, kdybyste předpokládali, že je představa Svaté Panny zachrání před spácháním nejhorších zločinů, ať již zabíjejí pro peníze, pro zájem party nebo jen tak, pro zábavu. Italský spisovatel Roberto Saviano, který se musí dlouhá léta skrývat, protože ve svých knihách odhalil praktiky neapolských mafiánů, popsal v knize Piraně (La paranza dei bambini, 2016), jak výrostci dovedou sloučit katolickou víru se svým krvavým podnikáním. Autor například popisuje, jak se Piškotek, jeden z nejmladších členů paranzy, připravuje na důležitý úkol – proniknout přímo k jednomu z nejmocnějších šéfů místní mafie a na místě ho odprásknout. Hošík, aby si dodal odvahy, zajde do kostela a hledá tam pomoc u madony a Ježíška: „ 'Madono paranzy'...,“, řekl s pohledem upřeným „na přelíbeznou postavu, která shůry provoněla vzduch.“ Piškotkovi se sice nepodařilo najít slova, aby přednesl svou prosbu, ale – buď jak buď – nenáviděného Rohypnola i jeho prdelatou Maddalenu se mu podařilo zdárně sejmout. Jistě věřil, že mu byla Madona nápomocná.

Opravdu – prosby, které věřící nakládají na Bohorodičku bývají těžké a nepatřičné, nemravné a hnusné.

5. Zřejmě nikdo, kdo papouškoval oficiální verzi Ferdinanda III. o tom, že Mariánský sloup neměl nic společného s bělohorskou bitvou, ale byl postaven na počest Pražanů hajících pravý břeh Prahy před Švédy, nehledal odpověď v dobové literatuře, jmenovitě v dílech H. J. CH. von Grimmelshausena (1622-1676), nejznámějšího autora německého baroka, který ve svých knihách o Dobrodružném Simpliciu Simplicissimovi barvitě, ale politicky velmi nekorektně popsal neuvěřitelné, drastické i směšné příběhy vojáků třicetileté války. Hned slyším námitku – Grimmelshausen není seriózní autor, vycházel vstříc lidovému vkusu, obhroublému humoru, obscenitě, siláckým kouskům, podvodům, intrikám a podrazům. Naše čtenáře bezpochyby zaujme, že jedna z jeho hrdinek byla „arcipodvodnice, poběhlice a cikánka Kuráž“, vlastním jménem kupodivu „panna Libuška“, odložená dcera nějakého velkého českého pána, zřejmě kacíře, vychovávaná v Prachaticích. Když se k městu blížil císařský maršálek Buquoy, bylo Lidušce 13 let (jako Panně Marii, když ji mniši propustili z kláštera) a její schovanka usoudila, že děvče před znásilněním zachrání převlek za hocha. Hrdinka po letech vzpomíná, jak „vítěz v dobytém městě pobíjel muže, znásilňoval ženy a město samo vyplenil; tyhle věci se za nedávné nekonečné války (text vznikl v roce 1670) děly tak často, že je to po celém světě známá písnička“. Ostřílení kyrysníci samozřejmě brzy odhalili, že ten udatný hoch je převlečená žena, a jí nezbylo, než využít všech svých fyzických i duševních vlastností a schopností, aby ve válce obstála. Tak přišla ke své výše uvedené charakteristice. Připomeňme, že autor v ní vidí nezdolnou, životaschopnou Češku, která, když na to přijde, předstírá – jako všichni Češi –, že neumí německy, ale v ničem se nezpronevěřuje dobovému šprochu – „odkud Čech odnese koudel, tam Němec nenajde ani konopí“. Ale nás teď zajímá, co nám poví o bitvě, ke které došlo o 30 let později, kdy se Švédové chystali dobýt město na druhém břehu Vltavy. Kuráž tuto událost přirovnává k jedné z nejkrutějších bitev třicetileté války, k dobytí, rabování a vypálení Magdeburku v roce 1671 císařským vojevůdcem Tillym. I stalo se tehdy, že se jeden řadový voják zmocnil velkého množství peněz a vzápětí je prohrál v kostkách. Když se to Tilly dozvěděl, dal vojáčka pověsit, ne pro loupež samu, ale proto, že si peněz nevážil – jak by si potom mohl vážit císaře? K podobnému případu došlo v Praze na Malé Straně, kde řadový voják „pobral dvacet tisíc tvrdých dukátů, které pak na jediné posezení prohrál“. Když se to doneslo maršálu Königsmarkovi, reagoval jako Tilly – rozkázal vojáka popravit. Ale ten stačil ještě vyslovit prosbu – počkejte, až se zmocníme Starého města, tam se obohatím ještě víc. Neobohatil se a byl pověšen. To je vše, co Kuráž řekne o boji o Prahu v roce 1652. Je tam řečena holá, nepřikrášlená pravda o válce. Nešlo o víru, ale o kořist. Pokud někdo věřil, že Panna Marie bděla nad úspěchy katolických vojsk, pak v případě vyplundrovaného a hořícího Magdeburku (Panenského hradu) musela odvrátiti hlavu od podívané, na kterou ani otrlí žoldnéři nebyli zvyklí.

 6. Kauza sloupu má ještě jeden háček. Pražští radní, kteří odsouhlasili vztyčení zfušované napodobeniny Mariánské sochy, jednali, jako by Staroměstské náměstí patřilo jim. Když na sebe vzali tíhu, která neodpovídá jejich přechodné existenci, netušili, že se prodrali do dějin. Proto navrhuji, aby u paty sloupu byla umístěna deska se jejich jmény – pachatelé by neměli zůstat v temnotě.
2. 3. 2020

35 komentářů :

  1. Odhlédnu-li od všech ideologických záležitostí, myslím, že je blbost stavět znova ten pomník - ty peníze by měly být dány na něco rozumnějšího

    OdpovědětSmazat
  2. Už zase! Mně je celý sloup ukradený. Stál tam 350 let a nikomu nevadil a tak tam bude zase. Tedy jestli se korouhvička zase neotočí. Tak ho zase slavnostně zbouráme. Na to jme v Čechách vyhlášenými mistry! U nás to nemá jisté nikdo. Ani voják, třeba maršál (náš nebo spojenecký), ani politik tak vysoký jako císař a jak je vidět ani svatý, třebas nejvyšší. Jednou svrhneme Radeckého, pak zase Koněva. A to bez ohledu na zásluhy. Na Bílé hoře bojovali žoldnéři na obou stranách. Jiní vojáci totiž v té době nebyli k dispozici. Opěvaní Moravané u letohrádku Hvězda by Moravu stěží našli na mapě. Byli to žoldnéři najatí za peníze moravských stavů. Jejich velitel, který bitvu přežil byl se zbytkem svých vojáků převzat do císařské armády a dotáhl to na přednostu vojenské kanceláře císaře. Dneska bychom ho nazvali ministrem obrany. A měl být proč na ubohé poražené naštvaný. Stavovské vojsko už tři měsíce nedostalo žold. Proto vojáci prostě zahodili zbraně a vzdali se. Řada velitelů si odněhla do Prahy na korbílek a potěšit se s animírkami a v době útoku nebyla vůbec u jednotek. A tak s námi byli císařtí a ligisté hotovi ani ne za dvě hodiny. Jak píše historik Dušan Uhlíř: "Na Bílé hoře zvítězila profesionalita nad fušérstvím". A co se té oplakávané svobody vyznání týče, tak Fridrich Falcký byl hlavou kalvínů. To byli ještě větší fanatici a bezmozci než katolíci i s jezujty v čele. Nechtěli s nimi mít nis společného ani ostatní protestanti. Třeba Jiří III. Saský. Ostatně to vidíme dodnes. Jen co přitáhli do Prahy, tak první co udělali bylo rabování kostelů a rozbíjení soch. To oni zohavili náhrobky Přemyslovských králů od Petra Parléře i bystu jeho samotného v chrámu sv. Víta. Zničili většinu jeho výzdoby, včetně vzácných obrazů a soch. A nejen v něm. Řádili poo celé Praze jak pominutí. Sami Pražani si stěžovali u krále a museli kostely hlídat se zbraní v ruce. A co se svobody víry týče, kdyby zvítězili oni, tak bychom se dostali do područí ještě větších fanatiků. Třeba neúčast na bohoslužbě byla ve švédském vojsku hrdelním zločinem. A Švédové měli do kalvínství daleko. Inu máme tam Husa, tak budeme mít i sloup. Alespoň na nějaký čas.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. danny dík, nemá to chybu, jasná zpráva!

      Smazat
    2. danny Souhlas je třeba otočit korouhvičkou a ten sloup odstranit.

      Smazat
    3. "350 let nikomu nevadil." Židům plynové komory také nevadily. Alespoň neexistuje jediný záznam, kde by si na ně stěžovali.

      Smazat
    4. Přesně takhle vypadá kaleidoskopické myšlení, které se našim otrokářům hodí do krámu. Všichni jsou grázlové a tak je všechno jedno. Že náš národ měl na kahánku to je úplně jedno. Jde o dlouhodobé procesy a cíle a ne o to, že mohou být všichni pomluveni. Elity (většina z nich) vždy zrazují a prodávají své národy to na věci nic nemění. Správně vytvořené informační pole donutí i grázly pracovat pro národ. A informační pole musí co nejvíce odpovídat skutečnosti jinak dojde ke katastrofě. Ze je nezpochybnitelným faktem, že katolická církve již od nepaměti vždy důsledně likvidovala český národ a to je potřeba aby jsme všichni věděli, potom by žádného politika ani nenapadlo uvažovat o tom sloupu.

      Smazat
    5. Ta věc, co se tam postaví, je bezcenná. Není to replika, nemá to historickou hodnotu a hodnota umělecká je sporná. Je to truc hrstky pitomců, kteří si myslí, že tím něco vyhráli. Prdlajz. Při první vhodné příležitosti ta opičárna zase zmizí a do té doby to bude většinu kolemjdoucích leda tak nasírat. A veškerá smířlivost ke katolíkům je v čudu. Až mi zase nějací katoličtí haranti zazvoní a budou kdákat něco jako my tři králové jdeme k vám, seznámím je se svým rotvíkem. On jim sice neublíží, protože děcka miluje, ale prožene jim faldy.

      Smazat
  3. To je dobrý nápad v samotném závěru. Skutečně ta jména by neměla být zapomenuta. Ta deska se jmény by tam měla být.

    OdpovědětSmazat
  4. Podstatné mi připadá to, že tam nebojovali Čeěi se Švédama, ale protestanti (resp. jeich bigotně fanatická část) s katolíky (jejichž obdobně fanatická bigotnost se následně měla možnost proevit) .... že se domorodci (Pražané) bránili (jakýmkolv) dobyvatelům je přirozené...

    OdpovědětSmazat
  5. Souhlas s panem Mojmírem Grygarem. A jestliže se dějiny opakují, pak i ta atrapa na 300letou porobu Českého národa tam nevydrží napořád, i kdyby se vlastizrádci překrucováním dějin třeba ukroutili.

    OdpovědětSmazat

  6. 1. část
    Pokud někdo je "rozčilen" schopností Čechů a Moravanů přežít, pak je to jedna věc. Řada národů to nedokázala. Ale druhá věc je, pomlouvat vlastní národ, což se vždy právem pokládá všude po světě i čase za zradu.
    Myslet si, že jedni jsou dobří a druzí ještě horší než ďábel vždy svědčí o chudosti ducha. Stejně jako je nutné umět rozlišovat ve vzdělání znalosti a vědomosti, je nutné umět rozlišovat národní zvyky a národní (napíši to rovnou v překladu jinak bych napsal "zvyky") pomluvy.
    Myslíte si, že Němci jsou pořádkumilovní? Ale nezeptáte se, jak to vzniklo. Vzniklo to tak, že tam býval především ve městech takový bordel, že jednotliví panovníci, majitelé panství a měst, konšelé atd. museli donutit Němce nevylévat hrnce se VŠÍ špínou na ulice, nevykonávat potřeby kde se jim zachce a podobné "bohulibé činnosti". Udělali to nakonec jednoduše. Vyhláškou to zakázali, ale tehdy ještě nebyli Němci a další národy tak zákonoposlušní a tak "nakonec" dodali maličkost. Když nachytáte někoho při nežádoucí činnosti, nejen že bude viník potrestán, ale oznamovatel (eufemismus pro udavače) získá minimálně část jeho celého majetku! A ejhle. Najednou se ta pořádkumilovnost jeví jaksi v jiném světle, ne? Ve světle udavačství. Stejně jako ta příslovečná pečlivost a důkladnost spolu s důsledností. Ostatně, kdyby platily o Němcích u Němců jejich "přirozené uznávané" národní vlastnosti, tak by si dokázali snadno pečlivě, důkladně, pořádkumilovně a důsledně spočítat, že se válčit jako agresor nakonec nikdy nevyplácí. A co oni? Válčí dál, své sousedy a nejen nás se snaží ovládnout a ne s nimi spolupracovat.
    Jen tak mimochodem o stavu vzdělání historiků nejen v Německu. České země sice patřily pod německy mluvící "panstvo" tři sta let, ale v žádném případě nebyly nikdy součástí (kromě válek a okupace) Německa. Jednak proto, že Německo vlastně neexistovalo na rozdíl od českých zemí zdaleka tak dlouho. Byli tu Bavoři, Prusové, Sasové atd, ale ne Německo a německý občan, či král, či panovník. A ti "skvělí" Němci neustále vedli svoje vlastní "domácí" války, válčičky o moc. Jejich dřívější "sjednocení" bylo vždy násilné a bylo jedině pod hlavičkou "Římské říše", kde byl panovníkem ve své době i Karel IV. Snad i právě proto si Karel IV. vybral za sídlo své Římské říše Prahu jako součást stabilně drženého prostoru. Mimochodem - zase jednou - naše území Čech a Moravy patří k několika málo územím, které z hlediska historie byly stabilně drženy, byť i v rámci jiného celku, jako byla Rakouská monarchie. Habsburkům to dávalo jeden ceněný titul navíc. Až Hitlerovo Německo se pokusilo odtrhnout Sudety od našich zemí. A vidíte, protože jinde nemají zkušenosti s držením a obýváním jednoho prostoru jedněmi národy, pak připisují Sudety Němcům české země k Německu jaksi automaticky z historických "důvodů". To svědčí o tom, že jednak neznají historii ať pochází odkudkoliv a jednak jsou to ignoranti (zdůrazňuji po celém světě). To je jeich věc, ale pokud to někdo začne tvrdit o vlastním národě, dopouští se vlastizrady a nic mu to neodpáře.

    OdpovědětSmazat

  7. 2.část
    Paradoxně jedni z mála kdo skutečně chtěl církev čistou a Bohulibou byli ti neuvěřitelní kacíři Husité, kališníci a podobojícníci. A co ti "druzí"?
    Korupce v EU má staletou tradici, když si na ni navykli za časů vykupování svých hříchů pomocí odpustků a darů církvím.

    Jan Hus
    Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lid vás vidí.

    Neplatí tohle i o Němcích, církvi více, než jejich pracně budovaný piár? Stejně tak pro jejich slouhy u nás?

    Pro nás, typické kacíře, pohany, zkrátka Slovany by mohlo platit slovo Jaroslava Haška - Chudoba nic netratí - Polibte si prdel bohatí!!
    Spolu se slovy klasika literatury a našeho svědomí - toho skutečného národního -Karel Čapek Já to nedělám pro sebe, ale pro peníze. Nebo - Koruna je symbol království, protože lidé mohli spíše poznat krále podle koruny nežli podle moudrosti.
    Nejen naši "bohatí" "severozápadní sousedi" by se mohli poučit i u Jana Amose Komenského - Boháči bez moudrosti co jsou jiného než vepři v blátě ležící?

    OdpovědětSmazat
  8. A víte co? Ať si Praržáci postaví co chtějí ať přejmenovávají náměstí, bourají a stavějí sochy, je mi to už fuk. Dnes je Praha jako hlavní město České republiky u občanů a ve světě natolik profláklá, že se by jí statut hlavního města měl odebrat. Je mi to líto, kdysi jsem do Prahy rád jezdil, dnes je to Disneyland. Hlavně jestli bude na sloupu taky nějaké místo pro reklamu nebo poutač na srazy Milionu chvilek. U nás na chalupě stojí na Městečku pomník občanům obce, obětem I.a II.světové války, Židé si tam umístili pomník vlastním obětem, stojí tam pomník Sovětské armádě osvoboditelce, je tam pamětní kámen se jménem popraveného pána na Staromáku který se tu narodil, na kostele deska umučenému faráři Němci a nesmí chybět sv.Jan Nepomucký. Nikomu by nepřišlo na rozum nějaký z těchto pomníků odstranit. No je to hloupá vesnice s prostým (nikoli jak v Praze sprostým) lidem. Kádrovat sedmdesát let po válce Sovětského vojevůdce a odstranit mu sochu? On Patton byl taky pěknej hajzl. A když vydím, že si v Řeporyjích pěstují pražáci nového primátora? Přeju jim ho...M.R.

    OdpovědětSmazat
  9. Hodila by se nějaká ta vysvětlující tabulka. Třeba, že původní sloup byl jako symbol čehosi, z tohoto a tohoto důvodu zbořen a nyní z tohoto a tohoto důvodu opět postaven. Turista si aspoň udělá obrázek v jaké podivuhodné zemi se to ocitl. Jedna parta to zbourá, druhá to postaví, třetí možná někde kope základy pro sochu jistého Němcova. Hlavní je totiž někoho naštvat, ne uctít. Vítejte v Praze, městě, které se osvobodilo samo.

    OdpovědětSmazat
  10. V katolické mafii a nejen v této bandě se našlo vždy dost protičeských hajzlů bažících po majetku svých protivníků,poddaných nebo nyní občanů ČR.
    Tito hajzlové ve své zaslepenosti v touze po majetku si vůbec nechtějí připustit,že půjdou ve své smrti s holou prdelí jako mafián Vlk,který hodně usiloval o tzv restituce čili podvod století na nás občanech.

    OdpovědětSmazat
  11. Pokud nadpis znamena : Muzou na nas navalit kolik kamenu chteji,Naseho ducha nam nevezmou...
    Pak je to faj, ale nechavat se znackovat jako pes,kdyz ocurava svuj rajon...hm. ...je smutne byt co svet svetem stoji, neustale pochcany...

    OdpovědětSmazat
  12. Ti co to schválili jsou hajzlové.

    OdpovědětSmazat
  13. Buďme rádi, když blbost je v Čechách v plném rozkvětu, že se tak stalo v kondenzované podobě v Praze, zvýší to určitě návštěvnost z ciziny. Kde jinde se s koncentrátem idiocie ve Světě setkají, navíc zalévaném žejdlíky piva? A pro příště milá Pražané: ještě lepší, než Satan bude na čele města Lysohlávka!!!

    OdpovědětSmazat
  14. https://www.email.cz/web-office/a7HoZ9_nfcqQ83mj0EwcCPFmJoUdvw4Mmdepdd9wXxkhFSdIxq0beqRbbt2w53ppjXOG2dk/ZA%20M%C3%8DR%20pravdu%20a%20l%C3%A1sku%20RUP.docx
    Markéta pirátská
    aktivistka:Vážení voliči a příznivci antifašismu a pirátské
    strany, po dlouhé době se naší organizaci podařilo spustit
    projekt "Uprchlíci vítejte". Tento projekt má za cíl seznámit
    české většinové "neonacistické" obyvatelstvo s kulturou nových
    africký a asijských Evropanů. Projekt bude určen pro všechny
    uprchlíky, které se nám podaří z Afriky zachránit a kteří budou
    mít zájem naši zemi kulturně a nábožensky obohatit. Čeští
    obyvatele mohou po kliknutí na stránku nabízet své volné pokoje a
    nemovitosti, které budou sloužit pro ubytování nových Evropanů.
    Kromě bydlení je nutno pro tyto osoby zajistit také stravování.
    (Po kliknutí na webovou stránku, klikněte na úvodní stránce na
    odkaz "NABÍZÍM BYDLENÍ" a postupujte dle instrukcí.)
    V rámci
    zrovnoprávnění všech občanů je nutno, aby pokoj, který novému
    Evropanovi nabízíte nebyl větší než pokoj, který využíváte
    Vy. Budeme rádi, pokud o spolupráci budete mít zájem a případně,
    pokud náš projektfinančně podpoříte. Již máme několik uprchlíků,
    kteří by rádi využili společné bydlení s českými rodinami, takže
    určitě neváhejte se zapojit. Více info na webových stránkách nebo
    napište do zpráv na Česká pirátská strana. S pozdravem
    Markéta pirátská antifašistická
    aktivistka https://uprchlici-vitejte.cz/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milý nebo milá 12:14, nevím, do jaké míry jste se seznámili s psaním pirátky Markéty, ale ujišťuju Vás, že od samého počátku před těmi iks měsíci přiznává veřejně a vždy, že její příspěvky jsou jen legrace. Jistě že mohou provokovat, ony asi také mají provokovat, ale nepodléhejte jim. Žádná z těch informací není pravda. Použít je v diskusi je bezcenné.

      Smazat
  15. Je pozoruhodné, jak životaschopná jsou tři náboženství, která se zrodila v Asii, a která se vydala dobýt svět cestou na západ. Jehova, Ježíš Kristus a Alláh; co válek, utrpení, kořistění, hamižnosti a politických manipulací přinesla Evropě. Pokud i pokrok mravní, tak velmi draze zaplacený. Od své minulosti se nelze snadno odpoutat, ale lze se poučit.
    A přitom jsme my, Evropané, v dávných dobách žili ve víře v naše bohy Pohanské, bohy ovládající zejména živly a přírodu. Za jejich náhradu bohy cizími jsme zaplatili spoustou zbytečně ztracených životů. Možná, že je na čase navrátit se k našim bohům povětří, země a vod. A.Š.

    OdpovědětSmazat
  16. Příznivci morového sloupu mají informace...Po jeho dostavění bude nazván KORONAVIROVÝ.
    https://www.arfa.cz/foto-jako-dukaz-placky-milion-chvilek-v-evropskem-parlamentu-nejen-nezavisla-pani-hohlmeierova-a-udavac-peksa-ale-i-dalsi-tri-lzi-pani-hohlmeierove-jsou-pirati-nemecka-strana/#.XmJAoyFKi70

    OdpovědětSmazat
  17. Pro úplnost historické informace uvedu, že Švédy k útoku na Prahu přiměly dlouhé prosby Jana Ámose Komenského u švédské královny Kistiny, který doufal, že přítomnost Švédů v Praze zažehne reformační povstání proti Habsburkům, žel marně.

    OdpovědětSmazat
  18. Smyslem Komenského samozřejmě nebylo vyrabování českých zemí švédskými vojsky a ani si nejsem jist, zda k tomu vykradení památek a vyvezení do Švédska dala povel jejich královna Kristina. Pokud ano, sama se zařadila mezi organizovaný zločin té doby. Že na tomto zločinu - ponechání si nakradeného - setrvává současná švédská vláda je již otázka jiná, jistě pozoruhodná v tom, že se Švédové pasují na kulturní a civilizovaný národ. Ale možná, že právě soudobí migranti Švédům oplatí to, co oni dělali Čechům Poltava nebyla asi poslední katastrofou spuštěných božích mlýnů za švédské barbarství!.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pobělohorská doba a doba třicetileté války je historicky naprosto unikátní. Unikátní je z toho důvodu, že zrodila novodobý ateismus. Střetly se zde dva bigotní náboženské proudy, které by se mohly masakrovat do nekonečna a stejně by žádný nezvítězil. Toto si uvědomil už Valdštejn. Proto ta válka byla tak dlouhá a konstruktéři míru museli úplně změnit myšlení, aby ho dosáhli.

      Smazat
  19. Panna Marie je hlavní katolická modla. Bohužel za sebou táhne mnohem více krve než aztécký bůh slunce. A bohužel hodně krve české. Proto je znovuvztyčení sloupu opravdovou sprostotou a výrazem pohrdání českým národem.

    Jak brutální byla rekatolizace ilustruje například osud malé vesnice Horní Branná. Doporučuji přečíst:
    http://www.hbranna.cz/historie-obce/z-dejin-po-bile-hore/

    Citace: "Důsledek násilného nucení ke katolické víře byl, že mnoho poddaných uteklo do Slezska. Ze Branné to bylo 570 a z Jilemnice 517 poddaných osob!"

    570 osob byla v podstatě celá vesnice! V celém kraji vypukala povstání, které armáda krutě potlačovala.
    Takový byl osud stovek českých měst a vesnic.

    Těsně před odchodem do polského exilu, pár dní na branském zámku pobýval J.A.Komenský. Když zanedlouho padnul zámek i s celým panstvím jako konfiskát fanatickému katolíku Harrachovi, nechal Harrach vzteky vytrhat podlahu v pokoji, kde Komenský přebýval.

    Musíme si uvědomit, že pobělohorská doba byla skutečně dobou temna. Nejenže velká část české inteligence utekla za hranice, ale Jezuité, kteří měli monopol na vzdělanost v Českém království, zabetonovali vzdělanost na několik staletí. Například ještě 150 let po Keplerovi vyučovali, že země je středem vesmíru.

    Až na Staroměstském náměstí, pár metrů od místa masakru české elity, katolíci vztyčí svojí modlu, vzpomeňme na toto všecko!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zkusím nabídnout jiný úhel pohledu. Zjistěte si, co je to za náboženský směr "kalvinismus" a jak se projevoval v době Bílé hory. Mimochodem rozbil Protestantskou unii, která byla protiváhou Katolické lize. Kdyby totiž "naši" na Bílé hoře zvítězili, stavovská šlechta by si rozebrala zbytek majetku katolické šlechty a katolické církve, kerý ještě nezabrala po defenestraci 1618 a komplet by přešla pod kalvinství. A s ní i všichni poddaní. Kalvíni jsou totiž daleko fanatičtější než katolíci, a to včetně jezujtů. O nějaké náboženské svobodě by jsme si mohli nechat zdát. Habsburkové nekatolíky vyhnali, Kalvíni by je upálili. Ale to je jiná kapitola. Podívejme se na tu dobu temna. Praha dostala barokní ráz. A s ní celé Čechy a Morava. A protože byla provinčním městem, ten ráz si zachovala. Ale byla i hlavním městem království, tak do ní vládci investovali. Přiměřeně své době a kapse. Tak máme Leopoldovo křídlo Pražského hradu, Ústav šlechtičen tamtéž. Máme Loretu i Mikuláše (ty hned dva - na Starém městě a Malé straně), Klemetinum... V té době zde malovali Brandl, Škréta, sochali M. B. Braun i Brokoffové, stavěli otec a syn Dietzenhoferové i Santini, hudbu skládal Mysliveček, Ryba, Michna z Otradovic. Měli jsme Karlo-Ferdinantovu univerzitu a tak by se dalo pokračovat. Na toto Prahu, z doby temna sem jezdí statisíce turistů z celého světa a my na ní vyděláváme dodnes. Na venkově vyrostla řada krásných barokních zámků, dvorů, Božích muk...A vytvořila se typická česká krajina, jak ji známe od mistra Lady a přežívá (sice z posledních sil) dodnes. Tak ji i vnímáme, i když si to nepřipouštíme. V té době vznikaly moderní státy a my jsme nedopadli nejhůře. Přechod mezi feudalismem a kapitalismem (nebo podle jiného dělení mezi tradiční a moderní společností) jsme zvládli sice později než ostatní, ale podstatně klidněji. V Holandsku to znamenalo krvavou pomalu stoletou válku se Španělskem, v Anglii ještě krvavější občanskou válku (Oliver Crommwel) a korunu tomu nasadila Francouzská revoluce, nejkrvavější ze všech, která se protáhla až do napoleonských válek. To my s Josefínskými reformami a dalším jsme na tom byli podstatně lépe. Kde byla první železnice na kontinentě? Správně! Mezi Lincem a Českými Budějivicemi! Už v r. 1827. Stejně tak se budoval i průmysl. Jenže se to našim národovcům prostě něhodí do krámu. Takže nám nic neuteklo. A národní obrození se konalo. Víte, že stavbu Národního divadla nám z větší části zaplatila vídeňská vláda? A to i obnovu po požáru. Sám Franc Josef přispěl hned druhý den 8000 zlatých ze své kapsy. A když císař, tak povinně i jeho dům. A paradoxně, když přišli pražští německy mluvící občané (nejen Němci, ale i Rakušané a Židé), že chtějí také své národní divadlo v Praze, nedostali nic! Už prý v Praze jedno národní je. A k té české elitě na Staoměstském náměstí r. 1621 - dobrá polovina jich byli echt Němci. V letech 16218 - 1620 (a nejen tehdy) nešlo o nějakou náboženskou svobodu. Šlo o majetky a moc.

      Smazat
  20. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl postaven třicet let po bitvě, která znamenala předěl v českých dějinách. Je symbolické, že právě po třiceti létech jiného předělu, bude postavena replika téhož. Můžeme doufat, že není předzvěstí dalších změn k horšímu? Lze však přičítat štěstí nebo pouhé náhodě, že Šalounova Mistra Jana nepostavili v centru náměstí, neboť kam bychom jej odsunuli ? A v rámci korektnosti zastavět náměstí další replikou popravčího pódia v příštím výročním roce, to by se asi stejně nesetkalo s porozuměním u památkářů nebo turistů. Kdo mluví pravdu, hlavu si rozbíjí(Jan Hus).

    OdpovědětSmazat
  21. Víte, mě se líbí když např. v Humpolci postaví pomník Hliníkovi. Tento nesmysl má úžasný smysl a hodnotu, nebo se věší pamětní desky na vzpomínku J.Cimrmana. Je to alespoň humor na vysoké úrovni. Tedy podle mne, brát něco nevážného jako by vážně. Jaký smysl na rozdíl od zde jmenovaného má postavení toho kandelábru? Není to ani k smíchu ani k pláči, je to něco velmi trapného a ubohého a dělá se to na truc někomu vis to náměstí přejmenované po ruském občanovi Sregeji Němcovi nebo jak se jmenuje.. Náměstí je znehodnoceno ale to je jedno.Nevím zda je třeba někde v Praze důstojná ulice nebo náměstí gen.Fajtla, který bojoval na Západě, Východě a pak byl zevřenej a pak rehabilitován a napsal nádhernou knížku Sestřelen. P.S.Jestli pan Fajtl někde v Praze to náměstí má tak se neomlouvám, protože tito radní mu to jméno nedali.

    OdpovědětSmazat
  22. "Učení teologové nám vysvětlí, že někde v nebeském depu jsou připraveny duše, z nichž každá čeká na svého smrtelného adresáta–nosiče."

    Technická poznámka: Učení teologové, pokud máte na mysli ty katolické, by vám vysvětlili, že každá jednotlivá duše je stvořena z ničeho bezprostředně Bohem. Pokud byste zatvrzele trval na nebeském depu duší bez počátku, asi by vás dnes už neupálili, ale byl byste z jejich pohledu heretikem, ačkoliv by vás tak nekorektně dnes už ani nenazvali.

    :-)

    OdpovědětSmazat
  23. Je zřejmé, že katolická diktatura a teror, který ji provázel, byla s přehledem nejhorší diktaturou v 1500 let trvajících dějinách českého národa. Celá jedna třetina obyvatelstva utekla do exilu, celoplošná konfiskace majetku, popravy, obyvatelstvo pod terorem armády, germanizace, přeprogramování a následná 300 letá doba temna. S tím se nemůže vůbec nacistická, natož komunistická diktatura rovnat. Dnes se tomu říká genocida.

    OdpovědětSmazat
  24. Ano jsem pro tento sloup. Ale jen když ho stvoří iditot Černý. Nebo jak se ten extrement sochařství jmenuje.
    Václav

    OdpovědětSmazat
  25. Podporuji stvoření Mariánského sloupu Černým, protože alespoň nebude Plzeň mít na náměstí nejhoší skulptury
    (myšleno ty zlaté šibenice)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Černý není člověk ale bůh. nemělo by se zapomenout, že stvořil skulpturu pro EP s tureckými záchody, a vyinkasoval plat pro 20 spolutvůrců, umělců, kteří mu pomáhali. Pak si nemohl vzpomenout, kteří to byli. No Vondra se taky všem směje za Promopro...Naši hoši.

      Smazat
  26. NEZAPOMEŇTE TAM NECHAT MÍSTO PRO MEŠITU.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.