Reklama

pátek 20. března 2020

Rakouská iniciativa nastartovala boj proti přicházející krizi

Ivan David
20. 3. 2020
Rakouský kancléř Sebastian Kurz sebral evropskou taktovku německé kancléřce Angele Merkelové a pravděpodobně napomohl prosadit uvolnění 750 miliard eur z ECB na pomoc státům s bojem proti koronaviru.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarderová včera oznámila, že ECB uvolní 750 miliard eur na podporu boje s koronavirem. Část peněz dá ECB k dispozici vládám zemím eurozóny formou nákupu mimořádných dluhopisů. 

 
Část pomocné tranše nové emise peněz má být poskytnuta prostřednictvím bank podnikům formou bezúročných a nízkoúročených půjček. Objem peněz uvolněných pro vlády na krytí nákladů boje s koronavirem a na záchranu podniků zasažených hospodářskými problémy, které pandemie vyvolala, je srovnatelný s částkou, kterou ECB vynaložila na sanaci bank během finanční krize v roce 2008.

Je to poprvé v historii EU, kdy ECB v takovémto rozsahu přímo pomůže vládám a ohroženým podnikům. Doposud ECB vždy prosazovala restriktivní politiku škrtů veřejných výdajů a tvrdé měnové politiky. ECB byla v minulosti opakovaně kritizována, že ve srovnání s americkou centrální bankou FED reagovala opožděně jak v oblasti úrokové politiky tak i v případě emise peněz.

Změna politiky ECB o 180º je také výsledkem diplomatické iniciativy Rakouska. Ještě minulý týden prezidentka ECB Lagarderová verbálně „podrážela nohy“ Itálii, které je v tuto chvíli koronavirem nejhůře postiženou zemí v EU. Lagardeová opakovaně prohlásila, že „nemá mandát k podnikání kroků k záchraně italské ekonomiky ani k udržení Itálie v eurozóně“. Její prohlášení výrazně ztěžovala pozici italské vlády na kapitálových trzích, kde si prostřednictvím prodeje státních dluhopisů musela půjčovat peníze na zvýšené výdaje na boj s epidemií.

Poprvé v historii společné měny euro tak měnová politika ECB neběží podle německých „not“. Prezident Bundesbank Jens Weidmann, který dosud vždy prosazoval zachování současného úsporného protiinflačního kurzu podle německého vzoru, byl v Radě guvernérů přehlasován. Politika škrtů a úspor, kterou u nás prosazoval a stále prosazuje exministr financí Miroslav Kalousek, a opět se s tímto "nápadem" u nás včera ozval, vzala snad konečně za své.

Rakouská iniciativa nevznikala snadno. Ještě v pondělí guvernér Holzmann prohlašoval, že hospodářská krize vyvolaná koronavirovou epidemií bude mít pro ekonomiku ozdravný účinek, protože způsobí zánik slabších a údajně neperspektivních podniků. V úterý rozhodla vláda kancléře Kurze o uvolnění 38 miliard eur na pomoc podnikům, aby mohly udržet pracovní místa i platy v plné výši. Rakouský ministr financí Gernot Blümel vydal Rakouské národní bance příkaz koupit od vlády veškeré dluhopisy, které spolková vláda na tento účel vydala.

Kurzova vláda šla rovnou až na hranu sdílených pravomocí, které v oblasti měnové politiky má. Formálně měnovou politiku v zemi provádí Rakouská národní banka ve spolupráci s Evropskou centrální bankou. Rakouská centrální banka je akciovou společností 100% vlastněnou vládou. Akcionářská práva vykonává ministerstvo financí. Kvůli vstupu do EU muselo Rakousko zákon o národní bance upravit tak, aby jejich centrální banka měla nezávislé postavení. Ministr financí nemůže guvernéra odvolat. Může mu však ukládat úkoly, které jsou v souladu s posláním banky, jimž je péče o stabilitu měny, podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Vláda a banka jsou povinny vzájemně koordinovat rozpočtovou a měnovou politiku.

V případě potřeby dalších peněz by se již rakouská vláda musela obrátit o pomoc na ECB. Kancléř Kurz tímto inicioval vypracování velkého evropského plánu na pomoc vládám v boji s koronavirem a na pomoc podnikům se zvládáním ekonomických problémů s epidemií spojených. S tímto plánem vyrazil guvernér OeNB do diplomatické ofenzívy podpořené na úrovni ministrů financí Gernotem Blümelem. Vzhledem k tomu, že problémy s financováním nákladů na boj s koronavirem má nyní většina zemí eurozóny a další je očekávají, se rakouskou iniciativu podařilo prosadit.

Diplomatickým majstrštykem je, že ECB bude poprvé od finanční krize v roce 2008 vykupovat i dluhopisy Řecka. Řecká vláda tak již nebude odkázaná na souhlas Německa při získávání peněz na boj s koronavirem. Včerejší rozhodnutí ECB zřejmě zachrání Řecko od rizika přijetí kompromisů vzhledem k tureckým požadavkům.

Pod mořským dnem mezi Krétou, Rhodem a Kyprem jsou bohatá naleziště ropy a zemního plynu, která podle mezinárodního námořního práva patří Řecku a Kypru. V této oblasti turecké lodi provádí nelegální těžbu deklarovanou jako průzkum. Po protestech kyperské vlády turecké vojenské námořnictvo loni provádělo nelegální námořní blokádu ostrova a prohledávalo lodě mířící na ostrovní republiku. EU nedokázala svému členovi Kypru pomoci jinak než řečmi. Podle analýzy EastMed Strategic Studies Institute připravuje Turecko na dobu kolem pravoslavných velikonoc ofenzívu proti Řecku, během níž by se chtělo zmocnit některých ostrovů, jejichž vlastnictví by mu dalo právo legální těžby. Řecký server pronews v souvislosti s předvčerejší videokonferencí mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Borisem Johnsonem upozornil na riziko německo-tureckého spojenectví, kdy by Německo mohlo tlačit na řeckou vládu, aby se v případě potřeby nových peněz na boj s koronavirem vzdalo ostrovů s ropou a plynem. Stejně jako když německé firmy při „pomoci EU“ Řecku za zlomek hodnoty rozkradly ziskové řecké přístavy, letiště a další majetek.

Tímto tahem si však pomohla v současné situaci většina zemí eurozóny. U nás bohužel podobný ekonomický manévr nelze provést. Zákon o ČNB zakazuje naší centrální bance nakupovat vládní dluhopisy. Podle našeho zákona má ČNB za úkol jen péči o stabilitu měny a nikoli podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Tuto ultraliberální formu pověření centrální banky prosadila v 90. letech do zákona ODS spolu s lidovci a tehdejší ODA. Bez změny zákona nemůže guvernér ČNB Jiří Rusnok vládě pomoci ani kdyby chtěl. Současná podoba zákona však jeho předchůdci guvernéru Miroslavu Singerovi nebránila vydat 2,5 bilionu korun na intervence proti české měně. Kvůli ve světě neobvyklé míře nezávislosti, kterou ČNB požívá, se z toho nemusel nikomu zodpovídat. Rakouská iniciativa ukazuje, že přišel čas náš vnitrostátní zákon změnit.

Rakouskému kancléři Kurzovi gratuluji k husarskému kousku. Všem ukázal jak se to má dělat. Nemá cenu čekat, až se funkcionáři EU v Bruselu a Frankfurtu nad Mohanem, kde sídlí ECB, uráčí něco udělat pro občany a podniky. Členské státy nejsou provinciemi ani vazaly Bruselu. EU je majetkem členských států. Když se vlády členských států spojí, mohou si úspěšně vynutit provedení potřebných opatření. Opatření, která Rakousko prosadilo jsou cestou jak zachránit evropské země před hospodářskou pohromou a jak pomoci zachránit více životů v boji s pandemií.

12 komentářů :

  1. Promiňte, že si ulevím. Fuj, politika.
    Možná by pomohlo, kdyby se po Brexitu, spojilo dost států na to, aby vytěsnili Německo aspoň napůl z vedení EU. Pak by snad mohlo nastat "zlepšení". A vůbec, splatilo Německo reparace Řecku za Druhou světovou válku? Takhle to vypadá, že Řeckem si ji nechávají naopak zaplatit. Stejně jako u nás.

    OdpovědětVymazat
  2. Výborně, naše ČNB se musí vrátit do závislosti na politice naší země a její vlády !!!!! ..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu věříte, že to ČNB někdy udělá?

      Vymazat
    2. 19.09 ČNB bude dělat jenom to co ji bude umožněno a nařízeno změnou jejího statusu s odejmutím "nezávislosti" v naší Ústavě ...
      Je to otázka změny jednoho článku v naší Ústavě a odhodlání poslanců k tomuto kroku ..

      Vymazat
  3. K čemu to vlastně je ta EU. Když se něco povede, stane se tak nezávisle na jejím vedení. A to, že s Tureckem něco ukují, je nanejvýš pravděpodobné, malé země jako my, do toho nenechají mluvit. Ať už se ten spolek jmenuje jak chce.

    OdpovědětVymazat
  4. Pomoc by to byla,kdyby je dala státům,bez vrácení.
    Takhle se jen státy zadluží o mnoho víc,protože nemusí vůbec dojít k plusovému růstu HDP a tím postupně vracet dluh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pomocí by byl BEZÚROČNÝ ÚVĚR! Ne rozdávání, to by bylo tunelování ECB...

      Vymazat
  5. O dalším vývoji mnohé napovídají reklamy, v každé poskakuje minimálně jeden neběloch. Tady uprostřed Evropy a reklamy od takového Zaalando jdou ještě dál, ty už připomínají spíš nějaký ten pochod hrdosti. Takže na nás makají jako čerti, ráno, v poledne i večer. Na nic nezapomněli, jenom čekají až to pomine a otevřou se stavidla.

    OdpovědětVymazat

  6. David Icke vysvětluje, jak elita používá koronavirus k přetvoření globální ekonomiky. Čtvrtek 19. března 2020.
    https://beforeitsnews.com/alternative/2020/03/david-icke-explains-how-the-elite-are-using-coronavirus-to-reshape-the-global-economy-3718258.html
    K typům vládní totality, které jsou tlačeny uprostřed ohniska koronaviry, patří podpora bezhotovostního placení , povinného očkování a co je nejdůležitější, obrovské ekonomické kontroly, které jsme nikdy předtím neviděli.
    David již léta tvrdí, že finanční elita se pokouší vytvořit to, co nazývá „společnost Hunger Games“, kde většina lidí žije v chudobě, zatímco někteří na vrcholu požívají obrovského bohatství a jsou chráněni policejním státem, který prosazuje přísnou kontrolu nad většina lidí.
    Tato společnost s„ hladovými hrami “je navržena tak, aby neměla žádný malý podnik, žádný středně velký podnik po celém světě, pouze gigantické korporace, které kontrolují a produkují vše… To, co tato hysterie koronavirů vytváří, je situace, která se vyvíjí každou hodinu po celém světě a ničí malé podniky , rodinný podnik [a] dokonce středně velký podnik. “

    OdpovědětVymazat
  7. Nedělejme si moc naděje, ty peníze, o kterých se píše, ty jsou určeny kapitálu, a pokud by nějaké měly snad jít také na lidskost, budou rozkradeny ještě dříve, než vypadnou z rotaček!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu. Ty emitované peníze deklarované jako pomoc ekonomikám, znehodnotí úspory občanů o desítky procent.
      ABC

      Vymazat
  8. To budou drahé papírky,asi jako Kalouskovi dluhopisy. stejné jako eura, a dolary ještě horké od rotačky. Je to vydávano tak rychle, že barva ani nezasychá.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.