Reklama

pondělí 9. března 2020

Schneider: Stahují se nad NÚKIBem mraky?

Jan Schneider
Jan Schneider a - rp-
9. 3. 2020   PrvníZprávy
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je od prosince loňského roku bez ředitele a vláda vypsala výběrové řízení na obsazení této pozice.
Sedmičlennou výběrovou komisi tvoří tři současní ředitelé zpravodajských služeb, vládní zmocněnec pro IT, náměstek ministra vnitra pro bezpečnost a dva zástupci opozičních politických stran, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Schneider.


V průběhu řízení vznesl místopředseda stálé sněmovní komise pro kontrolu NÚKIB Ondřej Profant kritickou poznámku, že mezi taxativními požadavky na uchazeče o funkci explicitně chybí zkušenosti s informatikou a kybernetickou bezpečností. O nich má uchazeč komisi přesvědčit ústním pohovorem, čili bez jakékoliv písemné stopy.

Tak se možná stalo, že jedním z uchazečů je generál Karel Řehka, účastník několika zahraničních misí, bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil, poté šéf Ředitelství speciálních sil MO.

Generál Řehka je autorem knihy „Informační válka“ (Academia, Praha 2017). V běžných recenzích je kniha označena jako kvalitní, avšak na prestižním odborném webu „On WAR | On Peace“ ji recenzenti Ladislav Chaloupský a Radomír Talafa podrobili kritickému rozboru, který velmi doporučuji k přečtení všem zájemcům o problematiku, zejména pak všem členům výběrové komise, a panu premiérovi především. Recenzenti shrnuli svou kritiku v závěrečném odstavci takto:

„Z větší části se jedná o pouhý překlad různorodých textů, jehož kvalitu snižuje neúměrně velký počet nepřesností, chybných termínů a údajů. Poukázali jsme pouze na některé z mnoha nepřesností a chyb, které se v tomto kompilátu vyskytují. Za tento stav nesou zodpovědnost také recenzenti. Buď se v dané problematice nedokáží orientovat, nebo práci nečetli, případně mohli mít nějaký důvod, proč na nedostatky v knize neupozornili, a tím slibný titul degradovali do béčkové kategorie. I přes nedostatky a chyby může být tato práce pro neodborníky přínosná.“

Z toho je zřejmé, že generála Řehku jako autora může potěšit pouze poslední věta, která však coby kvalifikační předpoklad na místo ředitele NÚKIBu je zoufale málo.

(Příznačná je diskuse pod článkem, kdy je recenze napadána z ideologických důvodů, avšak podporována těmi, kteří jsou schopni uvést argumenty věcné. Velmi příhodně to charakterizuje možné nebezpečí ideologického výkonu funkce ředitele NÚKIB v případě jmenování generála Řehky. K tomu však budiž řečeno, že v bezpečnostních otázkách existuje pouze kruhová obrana. Není-li kruhová, ponechává-li nějaký segment – třeba právě z ideologických důvodů! – nekrytý, pak nefunguje vůbec, a je takříkaje „zadarmo drahá“.)

Generál Řehka též proslul svým emocionálním výpadem na adresu bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, který vyjádřil pochybnosti o kvalitě a smyslu našeho vojenského angažmá v Afghánistánu. V říjnu 2018 prohlásil o tamní situaci, že se zhoršuje, nevede ke stabilizaci, a bude na to třeba reagovat, s tím, že považuje za chybu, že aliance vůbec v Afghánistánu působí, protože to stálo biliony dolarů a důsledky jsou vesměs negativní.

Generál Řehka, který absolvoval několik misí v Afghánistánu, měl zřejmě pocit, že má větší rozhled a zkušenosti, než ministr zahraničí, a vyjádřil se na konto Zaorálkova výroku, že se stydí, že je mu smutno, chce se mu brečet, je mu zle, chce se mu zvracet a má vztek. „Taková nuznost, ubohost, nízkost ... to se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR," napsal.

Tím prokázal svou nedostatečnou morální úroveň, když nechal emocemi cloumat svůj generálský majestát. Nadto prokázal ztrátu soudnosti a sebereflexe, když své taktické zkušenosti z pole (které mu nikdo neupírá) zkusil dát dosti hybridně na roveň strategické rozvaze ministrově. A v této strategické rovině pak pochopitelně zcela selhal, protože se naopak zcela potvrdilo páně ministrovo hodnocení situace, v jehož důsledcích se nyní americká a další alianční vojska hledí potichu stáhnout, a politici se snaží tento vojenský výprask nějakou ekvilibristikou vyložit jako vítězství rozumu.

Nastává tedy nebezpečí, že vláda udělá podobnou chybu, jako její předchůdkyně v případě generála Ondreje Páleníka. Ten byl sice respektován jako velitel 601. skupiny speciálních sil našimi i spojeneckými vojáky, avšak ani on, ani ti, kteří mu to navrhli, nepochopili, že Vojenské zpravodajství (VZ) je něco zásadně jiného. A po jeho jmenování ředitelem VZ se začaly dít věci, které skončily před soudem. Dlužno tedy konstatovat, že ani šéfování speciálním armádním silám, ani rádoby odborná kniha, ani morálka generála Řehky nejsou pro šéfování NÚKIBu dostatečnými předpoklady.

Exekutiva si musí uvědomit, že odpovědnost za bezpečnostní situaci republiky v oblasti kybernetické a bezpečnostní bude na ní, a nikoliv na výběrové komisi. Ani v civilní oblasti nejsou výběrová řízení všelékem, ale spíš rouškou pro různá alotria. Transparentnější by bylo, kdyby příslušné autority rozhodovaly přímo, neboť odpovědnost mají též bezprostřední.

O to více je tento problém patrnější v bezpečnostní a zpravodajské oblasti! Jak kdysi památně řekl bývalý ředitel Mossadu Efraim Halevy, ve zpravodajské službě demokracie nefunguje. Vyprávěl, jak se musel rozhodnout v kritické situaci proti názoru většiny – a udělal správně, protože odpovědnost za to rozhodnutí nesl sám, nikoliv ta většina „kibiců“.

Proto by se měl premiér zamyslet i nad tím, kdo tohoto – na vypsanou funkci zjevně nedostatečně kvalitního – kandidáta navrhuje, prosazuje a podporuje. Bude sdílet zřejmě podobně pochybné hodnoty a vykazovat podobné vlastnosti. To by mohlo být pro exekutivu zajímavým „vedlejším poznatkem“, které přinese výběrové řízení.

Nechť si tedy vláda vyslechne co nejširší spektrum názorů a hodnocení přihlášených kandidátů, ale rozhodnout se musí sama (anebo také nemusí v tomto kole vybrat nikoho). Problematika je na experimentování příliš senzitivní, a na ideologické ohledy naprosto a definitivně nevhodná.

A generála Řehku by vláda mohla ještě jednou vyslat do Afghánistánu, když tady se mu chce zvracet. Třeba by tam ještě přišel k chuti.




14 komentářů :

  1. EU úplně selhala při ochraně vlastních obyvatel. Vůbec nic neřeší, jen neustále vymýšlí "ptákoviny", které nic neřeší. Ať udělají referendum o setrvání nebo nesetrvání EU, myslím si, že by se politici nestačili divit. Ale nesmí být účast obyvatelstva na referendu 66,6%.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak tvůj komentář souvisí s článkem?

      Smazat
  2. Já bych ten požadavek na tu odbornou způsobilost nezveličoval. Hlavní bude aby nový pan ředitel držel basu, což znamená občas zapyskovat o Číňanech, nebo Rusech a taky, aby dal kámošům vydělat funkcemi, zakázkami a pod.. V takovém případě ani nebudeme vědět, že takový úřad vůbec existuje

    OdpovědětSmazat
  3. Nejen generála Řehku, ale i generála (naštěstí v záloze) Šándora. Ten idiot tvrdí, že bychom mněli příjmout syrské uprchlíky dovážené z Turecka. Na druhé straně tvrdí, že pokud někoho příjmeme tak přijdou další. Tvrdí, že musíme Řekům vojensky pomoci. Ale také tvrdí, že to nesmí být násilné. Tvrdí, že vlastně za to mohou jak USA (jako stát) a Putin asi jako démpn.Opravdu si myslím, že tento blb je výtvorem sametového šílenství. Bože jak ta p. Kociánová musí být odolná. Tomu kréténovi bych fakt dal do džky. Kde jsou ty časy inteligentích lidí typu pana Polreicha.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Šandor musel být blb, protože jinak by kariéru neudělal.

      Smazat
    2. Neumím posoudit bývalý Sandorův rezort, je zabetonován státním tajemstvím, ale jen podle jeho dnešních veřejných vystoupení je to inteligentní člověk, na rozdíl od typů ala 0:17. Ahoj v lepších časech.

      Smazat
  4. Od hadráku může být každý iditot šefem čehokoliv

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stručné. A pravdivé.

      Smazat
    2. 21:05 Kdepak ale musí být v správné partaji a mít „správné" západní názory.

      Smazat
  5. doplňuji: hlavně je dobré když šefuje tomu oboru, který absolutně nezná.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A to je žádoucí stav. Daným resortem potom cloumají hoši, co spolu chodí a soudruh vedoucí je jen figurka určená pro tiskovky, přiblblé křenění se do televize a pro vyhazov s tučným odstupným, když se něco opravdu nepovede.
      Hoši, co spolu chodí pak po soudružsky, neochvějně dál mají z resortu dojnou kravěnku, slepičku, co snáší zlatá vejce a stacionář, kam můžou odkládat své příbuzné a známé do tak důležitých funkcí, jako je dobíječ notebooku a ajfounu, zarovnávač kancelářského papíru, nosič kávy nebo venčitel služební čivavy.
      V.

      Smazat
  6. Tak nějak tomu přestávám rozumět. Na každý pád je jasné, že je vše přepolitizované a kam český politik strčí rypák tak tam sedum let tráva neporoste. Asi by se mohla objevit nová nákaza, politickoprasečí mor, byla by asi první užitečná pro celou planetu. Hej hou, rudý dědečk

    OdpovědětSmazat
  7. Výběrová řízení u nás skutečně slouží pouze jako kulisa a prostředek k sejmutí odpovědnosti politiků. Funkce šéfů úřadů, ale i státních podniků, by měly být obsazovány jmenováním, ale zároveň existenčně spojeny s tím, kdo tyto lidi jmenuje. Jako ministr zemědělství si vyberu a jmenuji ředitele Lesů České republiky, ale pokud onen ředitel něco exemplárně posere, odcházíme spolu do politického i profesního záhrobí. V případě prokázání trestného činu i do výkonu trestu.
    Všechno se to odvíjí od trestně právní odpovědnosti námi volených zástupců. Každý z nás nese v dnes a denně kůži na trh. Zaměstnanci riskují, v případě své špatné práce, denně vyhazov a v případě vzniku škody i její náhradu. Živnostníci a podnikatelé navíc i svůj bankrot. Jenom politici nic. Sejde se komise, vyčíslí škodu, ta se hodí na hrb daňovým poplatníkům a politik odchází do opozice, místo do nejbližšího kriminálu. Nehneme se z místa, pokud se toto nezmění.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kariéra toho pána, kterého nechal Babiš pro neschopnost vykopnout, začala v národním bezpečnostním úřadu, kde podle všeho měl kontrolovat politickou spolehlivost a nic ve spojení s vlastenectvím. Občansky byl odborník na keramické výrobky jako cihly a hurdisky, ale jeho hlavní kvalifikace bylo členství v ODA a pak v ODS. Jistě všude dostal koryto po pečlivém výběrovém řízení. Kdo ví o co jde, směje se na celé kolo. Komise se jmenuje podle toho, kdo má být vybrán. Když se lidi domluví, protlačí kohokoliv. Jeho schopnosti odborné a organizační jsou naprosto vedlejší. Nejdůležitější je členská legitimace. Komunisté takové divadélko nemuseli organizovat. Měli po ruce vždy hodně lidí, kteří na rozdíl od demokratů byli schopní a nezkorumpování.

      Kdysi za komunistů mne jmenovali vedoucím řešitelského týmu. Vybral si mne náměstek, protože mi věřil. Pro něho bylo důležité, že jsem psal patenty, články do prestižních odborných časopisů, domlouval jsem výzkumné úkoly, které nekončily v průšvihu. Potřeboval na to souhlas strany, která posuzovala to, zda nejsem magor a skupinu nerozhádám, navíc můj šéf se stal pro ně rukojmím, že skupina přispívá k dobré pověsti ústavu. Přišel čas se začít za rozvrat země komunistům omluvit. Přemýšlejte o tom!

      Smazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.