Reklama

čtvrtek 5. března 2020

Zamyšlení březnové

Stanislava Kučerová
5. 3. 2020   ČNL
Za první republiky pořádali učitelé s dětmi ve svých třídách besídky na počest narozenin prezidenta Masaryka. Ten přišel na svět v předjaří, 7. března 1850. Básník K. Bednář věnoval tomu dni své verše: 


„To muselo být jitro veselé a prosté, 
když matka nad kolébkou říkala si: 
jakými časy bude ti jít? A jméno Tomáš,
nic víc, mu dali, aby ho časy samy otřískaly…“

Kterýsi pamětník zavzpomínal nedávno nevlídně na ty malé školní slavnosti, prý “kolovrátkovali“ píseň „Tatíčku starý náš“. Nu, my jsme „nekolovrátkovali“. Sxhouslemi pana učitele jsme zpívali i mnoho jiných národních písní a hlavu republiky nám podle oblíbené knížky Jos. Haise Týneckého Bratři mravenci neztělesňoval „děd Šedovlas“, ale „president Rozvážlivec“. Učili jsme se, že máme presidenta–filosofa, a že ideály, na kterých republika vznikla a na kterých jedině může dále trvat, jsou humanita, demokracie – a práce, drobná, neokázalá práce, píle a kázeň. Naši učitelé se většinou plně identifikovali s ideály nového státu a vedli svěřené žáky v duchu vlastenectví, prostém šovinismu, v duchu tolerance náboženské i nacionální, v duchu lásky k rodné zemi a řeči, k její přírodě a památkám, i v duchu úcty k národům celého světa a k celosvětové vzdělanosti. Netěšili se sice hmotnému blahobytu, ale dostávalo se jim všeobecné vážnosti, protože celospolečenské klima bylo poznamenáno úctou k vzdělanosti a kulturu si nikdo nepletl se zábavou. A ručitelem tohoto ovzduší byl president.

Národu, který se od konce 18. století jazykově, literárně, vědecky a umělecky obrodil, předložil Masaryk koncem 19. stol. národní program politický a sociální. Navazuje na historické a politické dílo Palackého a na osvětový přínos Havlíčkův, rozebírá myšlenky našich buditelů, zvláště Dobrovského, Kollára, Šafaříka. Zdůrazňuje význam husitského apelu na svobodu úsudku a svědomí, českobratrských snah vzdělávacích, Komenského světovosti a tolerance. Emancipační úsilí obrozenců ukazuje ve vztahu k osvícenství a ideálům francouzské revoluce. Hlásí se k přirozenosti a přirozenému právu, k demokracii a humanitě, oceňuje práci a pokrok, lidskost a lidovost, odmítá jakákoli privilegia a výsady, rodové či majetkové. Směřuje k zušlechťování vlastního národa Čechů a Slováků, k vzájemnosti slovanské i všelidské. Uvažuje o budoucí federaci národů. (Od Palackého přejímá pojem „světová centralizace“, ekonomickou propojenost světa..)

Jsou to ideje a ideály, o které Masaryk zápasil po celý život. Byl příkladem jednoty myšlenky a činu, přesvědčení a vůle. Právem mohl svého času Zdeněk Mahler nazvat svůj televizní triptych vřelým přitakáním člověku, který ztělesnil obdivuhodné bohatství ideově mravní, kulturní a politické: „Ano, Masaryk.“

Demokratický humanismus Masarykův se obrací k celému člověku i k sociální formě jeho osudu, k životu ve společnosti. Sociální postoje, které během života zaujímáme, bývají zakotveny v našich raných dětských dojmech a prožitcích. Nejinak je tomu i u Masaryka. V Čapkových „Hovorech“ vzpomíná „starý pán“, že jeho otec se narodil jako nevolník a nevolníkem jako kočí v panské službě zůstal. S trpkostí nesl povýšenost panstva, hrubosti úřednictva a naproti tomu bezmocnou závislost, poníženost a nesvobodu nemajetného služebníka. Malý Tomáš se styděl za nedůstojné postavení čeledi a toužil po spravedlivé odplatě pro ty, kteří ve své pohrdavé nadřazenosti s blahovolným rozmarem házeli chudým lidem zbytky jídel ze svých opulentních tabulí.

Masaryk vnímal citlivě modernizační změny v západní společnosti 19. století, důsledky industrializace, urbanizace a proletarizace, tíživé problémy existence průmyslového dělnictva, pokusy analyzovat jeho historickou roli a organizovat je v zápase o získání lidštějších podmínek k životu. Po celou dobu své veřejné činnosti se zajímal o dělnické hnutí, o jeho programy i o praktické politické aktivity, kterých se nejednou i sám osobně účastnil. „Být člověkem a uznávat druhého jako člověka v právech, o to běží.. Ve jménu člověctví se žádají práva politická (všeobecné právo hlasovací) i právo hospodářské (rovnost hospodářská) to znamená komunismus“, říká Masaryk v Ideálech humanitních. A „V boji o náboženství“: „Chudý člověk nechce almužny, ale spravedlnost, čehož v Bibli ještě není. My socialisté věříme, že bídu vykořeníme.“

Je zřejmé, že pro politickou pravici byl Masaryk příliš levicový. Pro marxistickou levici byl ovšem pravicový odpůrce. Masaryk v „Otázce sociální“ shrnul své hlavní námitky proti marxismu, odmítl některé jeho „jednostrannosti“, ale připustil, že byly vyvolány jednostrannostmi zastánců opačných názorů. Po Únoru 1948 převážila netolerantní kritika Masaryka vůbec a jeho „Sociální otázky“ zvláště. Platilo, že v tomto spise Masaryk šířil přesvědčení, že marxismus je věc nepotřebná a odbytá. Masaryk však výslovně říká něco jiného: „I kdyby marxismus byl úplně pochybený a kdyby to marxisté i plně doznali, socialismus tím nepadne. Jako všechny strany sociálně reformní také socialismus má své živé zřídlo v zejících nedokonalostech a zvláště v hmotné a mravní bídě velikých mas všech národů. Varoval bych odpůrce socialismu, aby z krize v marxismu nečerpali naděje pro strany své – ta krize naopak může být pro socialismus velikou silou, jestliže jeho teoretičtí vůdcové docela svobodně a upřímně kritizovat budou své základy a překonávat jejich nedostatky“. (1898)

Masarykovi ovšem vskutku nešlo o to, aby se dělníci chopili moci a nastolili diktaturu, jak si přála radikální sociálně demokratická a později komunistická opozice, orientovaná na násilné převzetí moci a příklad ruských bolševiků. Chtěl, aby společnost byla demokratická a dělníci v ní získali rovnoprávné postavení, stejná občanská práva a svobody jako ostatní občanstvo, aby se jim dostalo řádného vzdělání a schopnosti kriticky myslet a samostatně hájit své zájmy. Působil při zřizování „Dělnické akademie“ (1896), podporoval založení sociálně demokratického deníku Právo lidu (1898), zasazoval se o uzákonění 8 hodinové pracovní doby. Vyjádřil solidaritu se stávkujícími dělníky v Brně (1899), účastnil se hornické stávky na Kladně (1905). A byl přirozeně i ručitelem sociálního zákonodárství nově utvořené Československé republiky, např. zákonů o zrušení šlechtických titulů, daně z majetku, pozemkové reformě, účasti zaměstnanců na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku. Již tři desítky let žijeme ve vysoko vzedmuté mohutné vlně restaurace byvších poměrů v Evropě. Kde jsou naše oduševňující ideje a ideály? Konkurenceschopnost. Maximalizace zisku. Odvaž se, dopřej si, užij si. Arogantní neoliberální ideologie adoruje svobodu bez odpovědnosti, bez ohledu na etické principy, na vzdělání, vkus a takt.

Masaryk byl pro demokracii nejen politickou, ale i sociální a hospodářskou. Zastával práva nejširších vrstev a odsuzoval privilegia mocných, ať již je poskytuje urozenost dynastická, aristokratická nebo plutokratická. Byl skutečným, nikoli předstíraným zastáncem lidských práv a svobod. Přitom lidské svobody neredukoval – v protikladu k dnešním neoliberálům – na svobodu vlastnit, hromadit, bohatnout, lichvařit, nerušeně sledovat osobní cíle a zisky. Šlo mu především o právo na lidskou důstojnost všech, o spravedlnost a mír, o život bez strachu a nouze. A ovšem o život kvalitní, o povznesení ducha osvětou a kulturou. Masaryk věděl, že ke štěstí nepotřebujeme paláce, stupňovaný konzum, požitkářský luxus a mravně pokleslou pakulturu. Věděl, že ke štěstí potřebujeme ideály, které sytí hlad duše a povznášejí lidského ducha a vedou k činnosti pro obecné dobro.

Naši vlivní intelektuálové soudí, že z Masarykova myšlenkového odkazu zůstalo „žalostně málo, nebo nic...“ Jsem přesvědčena, že se mýlí. Masaryk byl označen jako filosof krize. A krize, kterou on zažil, není překonána, ale naopak mnohonásobně se prohlubuje a narůstá. Masaryk vedl k opravdovosti, k opravdovému hledání smyslu života jedince i národa, smyslu našeho usilování, smyslu dějin. Taková filosofie nemůže ztratit svůj význam ani ve změněné době, a za změněných podmínek v narůstajícím chaosu světa. Je nadčasová.

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

27 komentářů :

  1. Pohádka o Masarykovi, více např. v Memorandu Dr.V.Vondráka z roku 1922!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je politikaření! Situace v Rusku byla složitá a chaotická. Podle Vondráka měl Masaryk porazit bolševiky! Směšné. Masaryk se naopak zachoval prozřetelně a neztratil hlavu. Do situace v Rusku se nemontoval.

      Smazat
  2. Hezky napsáno. Ale objeví li se tady nějaký ten Milan, co tu zdehonestoval Beneše a hledal na něm jenom to špatné, tak věřte, že i na Masarykovi by se toho našlo taky dost. Mě se u něj líbila první pozemková reforma, kde církvi a šlechtě odebral část majetku,lesy ,pole,louky, rybníky, a tento zákon je platný do dnes, Přesto byl porušen vrácením majetku panu Schwarzenbergovi, na který neměl nárok a šel za reformu, za podpory Havla. Masaryk byl člověk chybující a mnohdy tápající, jako každý jiný. On hledal ty nejlepší cesty k řešní problémů ale žádná taková cesta není pokaždé pro všechny.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 17.57
      "Nějaký ten Milan" si aspoň stojí za svým názorem pod svým jménem, víme, nějaké to prolhané anonymno?
      Prolhané proto, že "nějaký ten Milan" Beneše nedehonestoval (najděte si význam slova dehonestace, když už se jím chcete ohánět, nějaké to anonymno), jen vypsal pouhých pár (nyní, v době internetu, už lehce ověřitelných) fakt z mnoha.
      A krom spílání a znevažovaní se "nějaký ten Milan" nedočkal žádné relevantní argumentace, která by jím prezentovaná fakta vyvrátila či aspoň zpochybnila, ač se z tohoto důvodu k diskuzi po celou dobu vracel.
      Leč nedočkal se. Tedy krom nadávek a urážek. Což má nějaký ten Milan u prdele.

      Takže nějaké to anonymno - ten úvod byl proč? Abych si neuctivě neotíral hubu o Masaryka? Ale zbytečně jste stahoval kaťata před brodem.
      On je totiž mezi Masarykem a Benešem jeden obrovský rozdíl, víme, nějaké to anonymno?
      Za prvé Masaryk nebyl, na rozdíl od Beneše, přizdisráč a zbabělec. Samosebou že napáchal kopance, ale byly to kopance v zájmu zachování republiky - a to včetně potlačení Duchcovské a Frývaldovské stávky.
      Ale a hlavně - ač to nelze dokázat - jsem pevně přesvědčen, že Masaryk by nepodepsal a republiku by neopustil, nějaké to anonymno. Protože Masaryk byl, na rozdíl od Beneše muž - ne zbabělý a intrikánský sebestředný ouřada jako Ben Ešeda. Howgh.

      Smazat
    2. Nějaký ten „Milan ze Zahrady Čech“ není nic jiného než anonym, který se naváží do Bezejmenného, který nelže. Názor není lhaní!
      Beneš v žádném případě nebyl zbabělec, jakl píše dehonestující „Milan ze Zahrady Čech“. E.B. racionálně kalkuloval. Jak v době 1.svět.války, tak na podzim 1938 tak i v únoru 1948.
      Potlačení Duchcovnské stávky, le i dalších, nebyl dílo TGM, ale minisra vnitra v tehdejší vládě.
      Dohadovat se o tom, co by TGM udělal v letech 38´ a 48´ je hloupost To se jen se svými naivními představami transponujete do mrtvého muže, nic víc.

      Beneš viděl dopředu, stejně jako Masaryk. Oba byli muži politiky s rukou na tepu doby. Masaryk stejně jako Beneš sázeli na spojeneckou Francii, která ale došlsa do stádia morálního rozkladu. Mimochodem, dnes se to opakuje v bledě zeleném.
      Beneš abdikoval (2x) a věděl, kam míří kola dějin, a že jim nemůže vzdorovat, ale trpělivě drobně pracovat pro dobu, která přijde po katastrofě.

      Smazat
    3. Lůza,Wojciechowsky,Prchala.....od kterého hrdina a srba Beneš dostal málem po hubě-v horším ho chtěl jeden z hrdinných generálů ZASTŘELIT!!!!

      Smazat
    4. Zahrádkáři Milane, nikdo v jiném státě by na svých historických postavách nehledal jen to špatné a nenazýval by je přizdisráče a sprostě jim nadával a urážel jako váš jmenovec Milan. Nevím zda to co Beneš dělal, dělal špatně a měl dělat jinak. Atmosféru té doby jsem nezažil, jen podotýkám, že jinde by si takhle DEHONESTOVAT svého bývalého politika nebo historickou postavu jako u nás v Čechách nikde jinde nedovolili. Podotýkám, že v Německu je Hitler stále nejoblíbenější postavou tamních dějin a o nějaké stále se opakující kritice jeho vládnutí tam nemůže být ani řeč. Podepsán Tomáš Jedno, Horní Dolní, U Lesa 1250

      Smazat
    5. DEHONESTACE JE POMLUVA, URÁŽKA!
      JÁ VŠAK VYPSAL FAKTA, COŽ NENÍ DEHONESTACE!
      VLASTIZRADA JE VLASTIZRADA A MŮŽETE SI TO NALAKOVAT JAK CHCETE, ALE HISTORICKÝ FAKT TÍM NEZMĚNÍTE!
      KDE MÁTE JAKÉ ARGUMENTY PRO SVÁ TVRZENÍ?!
      JÁ JE, NA ROZDÍL OD VÁS, UVEDL!!!

      Nevíte co dělal Beneš špatně a co měl dělat jinak? Tak se se mnou nepouštějte do diskuze, když jste namísto argumentů schopný vypotit jen pár frází a akademických plků!

      Smazat
  3. Prezident Masaryk ( nevoják) se zasadil o založení státu s v podstatě s neubránitelnými hranicemi ( více než 4 000 km). O Rakousku -Uhersku hovořil jako o žaláři národů , přičemž v Československu vytvořil " malý žalář národů ( s Rusíny, Maďary, Slováky, Romy, Němci).
    Pozemková reforma nebyla nic než výrazný krok k únoru 1948 , byla to v podstatě " určitá forma znárodnění za symbolickou úhradu " , když se takto dostali k pozemkům rolníci, později něco podobného chtěli i dělníci - v roce 1945 už znárodnění postihlo těžký průmysl a velké podniky - tady byla vytvořena základna pro Únor 1948.

    K. H: Frank se dokonce v roce 1945 hájil slovy, že rozbitím Československa neudělal nic jiného než prezident Masaryk ( poukazoval na fakt, že Masaryk jako poslanec za České země ve Vídni přísahal věrnost Rakousku-Uhersku a pak ho pomohl rozbít.
    Bylo několik rozumnějších variant jak založit po I. světové válce nový stát ( prezident Masaryk vybral tu nejhorší variantu vůbec ) , kdy se těžce investovalo do zaostalé Podkarpatské Rusi a Slovenska) a ČR z toho zbyli jen Romové, co se sem přesunuli.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 18:47
      Už tenkrát se těm zlodějům a netáhlům říkalo Romové????Ty,seš určitě novodobý učitel dějepisu!☺

      Smazat
    2. Také v tom žaláři byli Plzeňáci , Chodové , Pražáci Kolíňáci ,atd. Přestaňte blbnout !

      Smazat
    3. 18:47 Běžte se bodnout Masaryk založil náš stát po 102 letech by jste ho nejraději darovali bruselu. Na to zapomeňte nás Čechů je většina.

      Smazat
    4. Bože, to jsou ale hloupé kecy. Masaryk přísahal věrnost státu, který se vstupem do agresivní války proti malému Srbsku změnil. Mocnářství mnoha národů se stalo pangermánskou hladovou bestií, a té věrnost nepřísahal.

      Psát o ČSR 1918-1938 jako o "žaláři národů" je provokativní drzost. Jediná fungující demokracie v širém dalekém okolí, v které všichni měli stejné šance se prosadit byla takhle pomlouvána pouze fašisty. Tohle přesně jsou vejšplechty nácků.
      Masarykovská pozemková reforma byla činem spravedlivým, republikánským. Odebrání majetku šlechtě a církvi znamená zbavit je moci nad lidmi a institucemi, je to předpokladem demokracie. Ostatně náprava zločinů nové české pravice nás čekají a s první větší společenskou krizí se znovu prosadí.

      Václav z Prahy

      Smazat
    5. 18.47 po bitvě každý generál. To se vám to dnes kecá...Jste jako ten Milan co tu urážel Beneše,samozřejmě, že na základě faktů, ten taky věděl co prezident dělal špatně. Tomáš Fuk z Lesoparku Čech

      Smazat
    6. Václave, já taky přísahal jako voják věrnost Československé socialistické republice! A mám to o to horší, protože voják smí přísahat pouze jednou! Tak, že teoreticky je mým nepřítelem stále NATO. M.R.

      Smazat
  4. anonym 18.47 - to je blábol... nebo aktivní sluha revanšistů...

    OdpovědětSmazat
  5. http://www.nwoo.org/2020/02/04/jak-vnejsi-sily-brani-nasemu-narodu-ziskat-vladu-ve-vlastni-zemi/
    https://www.email.cz/download/k/aMrtBb2_xfqkFWCyBSbyqhNYACclCP3y0_yvrW2w_oNpxbFcpLcV2wZ1SH8SAVQLL41glwI/Lupo_Anetta_Elli_Stanikova_-_Hymna_______SR_Aktualizace.mp4

    OdpovědětSmazat
  6. Tak ono vůbec je divné mluvit o založení českého státu v roce 1918. Vždyť je to naprostá degradace české státnosti.
    Český stát (české království-země koruny české) existoval staletí před tím, minimálne od zlaté buly sicilské a to i v rámci R.U.
    Takže oslavovat by se mělo nikoliv založení českého státu, ale osvobození od R.U. a dejme tomu vznik republiky, jako politického zřízení.
    Jinak dehonestovat Beneše, našeho vynikající státníka, je v podstatě plivání na vlastní historii a podbízení se sudetským Němcům.

    OdpovědětSmazat
  7. Hus - Komenský - Masaryk. To je páteř českých dějin!

    OdpovědětSmazat
  8. Češi historicky permanentně trpěli. Vždycky tady byla nějaká bota cizákova, vždycky se nějaká cizí ruka snažila českou hlavu potopit. První Československá republika byla takový malý dějinný zázrak.
    Ani v budoucnu to nebude lepší. Nicméně právě toto musí být pro Čechy výzvou. Výzvou, která zocelí jejich ducha.
    Pohleďte na Němce, Španěly, nebo Brity. Jejich historie je plná temných skvrn. Možná právě tato karma je uvrhla do současného marasmu.
    Ale Češi, to je jiná! Tvrdá knuta provázející nás dějinami sice vytvořila mnoho kolaborantů a lidského odpadu, ale vytvořila i Čechy nejskvělejší. Ti nám zanechali odkaz, který se neodmítá.

    OdpovědětSmazat
  9. Jsem Masarykovec a je mi hnusně z těch, co po něm - a stejně po Benešovi plivou. Plivou z příkazů právě těch diktátorů z titulu jejich bohatství. Kdy ale u nás kdo vydal něco z díla TGM? Kdo četl Benešovu Demokracii dnes a zítra? Neměli jsme zase až tolik slavných, čestných a vlivných lidí, abychom si je mohli sami špinit. A kdo kdy vzpomene velkých postav doby obrození - a když tak s pěnou u úst a pomluvami o jejich původu - viz TGM a Božena Němcová. Havlíček, znáte snad někoho z posledního půl století, kdo by se mu jen odleskem přiblížil? Přežili jsme dobu TEMNA po Bílé Hoře, přežijeme i dobu TEMNA, kterou žijeme díky "obrozenému nacismu" EU a NATO dnes!?

    OdpovědětSmazat
  10. noviczech
    ...nevím, ale Co udělá národ, který nemá kulturu? Dohadujeme se o minulosti, přítomnost jsme "prosrali" už třicet let a jak půjdeme dopředu, když nemáme kulturu?
    Víme vůbec, co je to kultura národa? Chodit do práce, nakoupit a čučet na Čt1? Máme se lépe, protože si "musíme koupit auto, abychom se dostali do práce a na nákupy a mohli každý víkend jet do Alp?" Honíme se za penězi, které nutně potřebujeme, ale kdo nám udělá "kulturní národ"? Novotný? Kritizujeme každého jiného názoru, místo aby jsme hledali cestu k sobě navzájem! Připustili jsme, že bohatství vítězí nad charakterem, protože korupce je nejlepší cesta k bohatství? Americká a západní kultura stále má nějakého nepřítele, kterého musí zabít, musí nad ním zvítězit! NÁROD, KTERÝ NEMÁ KULTURU VYVOLÁ OPĚT VÁLKU, PROTOŽE NEUMÍ NORMÁLNĚ ŽÍT! To je přátelé můj názor!?!

    OdpovědětSmazat
  11. Neco poznamek k veci take v NWOO ,clanek Pod 89...Paw

    OdpovědětSmazat
  12. Jakkoliv se distancuji od grammar-nazis, tak ve vete:
    "ucitele vedli deti v duchu vlastenectví, prostém šovinismu"
    bych carku rozhodne vynechal, protoze se nejedna o samostatnou vetu a carka pak meni obsah sdeleni.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.