Reklama

sobota 11. dubna 2020

Svět při ranní kávičce už nebude jako dřiv...

Ladislav Větvička
10. 4. 2020    blog autra
"Fascinujici. Ja temu nerozumim, děvucho, jak to robiš", povidal sem ji v knajpě U Zlateho hrozna u sklenky Tramina. "Jak možeš každy den vydavat take moře informaci? To musiš vstavat snad v pět rano, ni?"



Usmala se: "Ni, vstavam ve štyry, bo v pět bych to lidem k te ranni kavičce už nestihla dodat."

Tak už si nedame flašku bileho u Hrozna v Rumunske, ani pivko při vyhlašovani Krameriovy ceny, ani arak v Damašku. To je fčil taka divna moda, že nepohodlni novinaři umiraju mladi a zdravi na infarkt, tajak Udo Ulfkotte, autor knihy "Koupení novináři".

Tereza se nebala popisovat realitu za jakychkoliv okolnosti. Jeji přehled a informace, vychazejici z osobnich navštěv mist, o kerych psala, byly - jejimi slovy fascinujici. Čast dětstvi stravila v Damašku a aji diky temu měla k zemim Blizkeho vychodu blizko. Skvěle analyzy v poslednich měsicach zveřejňovala Prima. Jeji posledni ranni kavička byla na tomto serveru zveřejněna prvniho dubna. Ne, nebyl to april. Dostala padaka, bo nezavisle informace podložene vždy konkretnim zdrojem nebyly asi novemu majiteli po chuti. Nehodila se do konceptu, se temu řika. Ale určitě se vam ozveme, až najdeme vhodny format, řikaju obvykle.

Už nemusi. Určitě si oddechli.

Narodila se v roce 65. Vystudovala žurnalistyku a pak sedum roku pusobila v ČTK, v rokach 91-2 v Egyptě jako zpravodajka pro Blizky vychod. Psala pro Reader ́s Digest, Reflex, Mlady svět, MF Plus, Lidi a země, Literarni noviny a Parlamentni listy.

V lednu 15 ji jako prvni česke novinařce poskytnul rozhovor Bašar Asad, z čehož se naši mejnstrymovi novinaři mohli posrat. O rok později obdržela Krameriovu cenu, z kere se pravdolaskaři tež možu vzteknut, bo si mysli, že ceny možu rozdavat enem oni. Na předavani teto ceny sem ju osobně potkal poprve.

"Čtu tě každe rano, když se kolem poledne probudim," povidal sem ji, když sem třepal jeji mohutnu chlopsku ruku.

"A ja tebe čtu večer u Hrozna," smala se ona.

Mnoho lidi u nas aji vedle na Slovensku začinalo den s Ranní kávičkou Terezy Spencer. Už to nepude. Zpravy, na kere se naše "prověřena" medyja nezaměřovala, bo jim chyběla odvaha nebo zdroje, nam budu chybět. Su ztraty, kere su nenahraditelne.

"Stojí to všechno za hovno," odpověděl Palivec v hostinci U Kalicha, kery leži 500 metru od Zlateho hrozna.

Tož tak.

Tereza Spencerová (3. ledna 1965 – 6. dubna 2020)



Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil

PS: Jeden z jejich komentařu ze zaři 18:
Jak uzavřít (protože už asi končí) kauzu „50 syrských sirotků do ČR“? A jak se vypořádat s námitkami proti vašemu názoru, že se lidé pomalu mohou vracet do Sýrie? Těmi námitkami myslíme ony „Asadovy seznamy smrti“? Co když nejde o džihádisty, ale pouze o politické odpůrce? On Asad demokratický lidumil asi nebude...
No, ukažte mi mezi lídry na Blízkém východě nějakého demokratického lidumila. Paradoxně ten Asad – například ve srovnání s našimi petrodolarovými tmářskými spojenci z Perského zálivu – vychází ještě jako docela osvícený intelektuál. Ale to jsou všechno pořád jen řeči a nějaké pokusy o nálepkování, které ze všeho nejvíc svědčí o tom, že i když Západ v Sýrii prohrává (anebo už prohrál), pořád mu to nedá a chce nějak rozhodovat o tom, kdo smí nebo nesmí Syřanům vládnout. Je vcelku legrační, že prakticky titíž lidé, kteří u nás doma odmítají uznat výsledky parlamentních nebo prezidentských voleb, čili, v zásadě už odmítají akceptovat demokratické principy, tak současně „dokonale vědí“, co je nejlepší pro Sýrii. A pro Rusko. A pro Írán a všechny ostatní „nepohodlné“...
Můžeme o tom diskutovat donekonečna, ale realitu tím nezměníme. Pokud se mohou vracet – a taky se vracejí stovky tisíc Syřanů z Turecka, Libanonu nebo Jordánska – tak nechápu, proč by se nemohli vracet z Evropy. Je sice jasné, že kdyby se do Sýrie vrátili všichni, tak nám rozbijí tu říkanku o strašlivém Asadovi, který kosí a mučí svůj národ, ale všichni se jistě nevrátí. Někteří jsou fakt od džihádu a bojí se trestu, v případě migrantů třeba v Libanonu (ale jistě nejen tam) je zase problém s „prostými zločinci“, na které doma čeká trest za rabování, loupeže, znásilňování a podobné zločiny, zatímco jiní prostě chtějí zůstat, protože se v Evropě žije přece jen pohodlněji než ve zničené Sýrii. A to ani nemluvím o zdejších sociálních dávkách a tak podobně. Ale, ani po našem Listopadu se nevrátili všichni českoslovenští emigranti. A to nám tu rozkvetla rovnou demokracie. Myslím, že z této skutečnosti nikdo žádnou velkou „vědu“ nedělal, tak proč by v případě Sýrie měla ta „věda“ nastat? To nedává smysl...

11 komentářů :

  1. Uštvali Terezu, uštvali - nikdo nebude zapomenut, nic nebude zapomenuto. Myslete na to!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Uštvali Terezu, uštvali a srdeční příhoda jako u K.Kryla, který svými texty(např. porevoluční "DEMOKRACIE") odkrýval realitu.
      On texty, Tereza články.

      Smazat
  2. Proč prokristapána pod tímto článkem brebtáte o "honolulu"? Co s tím má společného? Přeskočilo vám? Připadáte si normální? Nechápu jak mohl někdo takhle pitomý příspěvek pod zrovna tímto článkem schválit a zveřejnit - a s tím trapákem z Floridy nemusíte provokovat vůbec - nebo se vám po jeho brebtání dokonce stýská? Když nemáte nic k článku, nešlo by to nebrebtat vůbec nic? Hm -asi ne. Ani NR nebude bez pravidelné ranní kávičky jako dřív. Bohužel.

    OdpovědětSmazat
  3. Pane Ladislave, tož teď je to na Vás abyste převzal štafetu.
    Helena

    OdpovědětSmazat
  4. Na www.petice.com je možnost podepsat petici za navržení TS na státní cenu im memoriam

    OdpovědětSmazat
  5. Terezku nam nikdo nenahradi.To je bohužel realita.Na ni nikdo v teto zemi nema.V dobe,kdy se kaci Konev a stavi se pomniky vlasovcum?Bila Hora a Mnichov.

    OdpovědětSmazat
  6. 55 let neni zadny vek. Mrzi mne, kdyz jem byl v 74. v Syrii a Damasku, ze jsem si ji nevsiml. Kdo by si vsimal decek...Ale je mne to divne, prohledl jsem mnoho americkych DVD, politickych, o vladcich ve Stredni a Jizni Americe, bojovali mnohdy jak Tereza a brzy koncili jak Tereza. I tady mi to pripomina jednu moji zasadni politickou poucku: ZA KAZDYM ZLEM HLEDEJ...

    OdpovědětSmazat
  7. Jasné zatím to opravdu stojí za hovno snad se v příštích volbách změní věci k lepšímu. A kecy o zlém Asadovi jsi můžou us poskoci strčit za klobouk. Paní Spencerová psala dobré články a je ji škoda.

    OdpovědětSmazat
  8. Vážení přátelé.
    Ranní káva s Terezou se pro mě stala politickým rituálem... Kávičku po ránu piji dál. Paní Tereza mi u toho ale chybí. Hodně chybí. I slza mi ukápne při vzpomínce na ni. Neznal jsem ji osobně, ale za ta léta čtení textů z její ruky, chtě-nechtě, citlivý čtenář dotyčného autora "nacítí". A nacítit Terezu bylo příjemné: poctivý člověk s dobrým srdcem.
    Přemýšlím jak moc mě za ta léta změnila. Před Terezou jsem byl určitě podstatně méně zorientovaný než jsem nyní (v geopolitice)... Její zpravodajské kamínky vytvářely v každém z nás mozaiku, která postupně (během let) dávala čím dál větší smysl. Mozaika, svým charakterem spíše informativně statická, se v našich hlavách měnila v dynamický obraz toku dějin. Tereza nás nenásilně učila domýšlet, kombinovat, analyzovat a předvídat... Čtenář se tak stával jejím žákem (alespoň v mém případě určitě). Dodatečně Vám za tuto výuku, vážená paní Terezo, moc děkuji. Snad jsem nebyl úplně pitomý student.
    Vážení čtenáři NR. Pokud jste dočetli až sem, pak si dovoluji oslovit vás tímto návrhem:
    Uspořádáním "memoriálu" Terezy Spencerové. 1. ročník: 6. 4. 2021. Samozřejmě jen za předpokladu vašeho zájmu.
    S pozdravem - Rostislav (mail: ross.zigo@seznam.cz)

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.