Reklama

sobota 11. dubna 2020

Zakryju oči a bubák zmizí

Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala
10. 4. 2020 VašeVěc

Tvrzení, že zelenou politiku si teď nemůžeme dovolit, lze ve skutečnosti velmi snadno obrátit. Koronavirus ukázal, že si nemůžeme dovolit nebrat zřetel na zákony přírody a nahrazovat je dětinsky zjednodušeným obrazem světa, ve kterém existuje jen to, co se dá v nejbližším čtvrtletí prodat.

Největší krize za dvacet, sedmdesát, sto let? Největší krize v dějinách lidstva? Pryč jsou březnové úvahy, že pandemie změní hospodářské statistiky o pár desetin procenta. Začíná nám docházet, že situace je opravdu vážná. Nejen, že lidi umírají, ale ke všemu nikdo nekupuje auta a možná ještě dlouho kupovat nebude, protože není kde, není za co a není proč. Za rok, za dva na tom budeme líp, jenže mezitím posílí i konkurence. Elektromobilita bude opět o něco zralejší (výzkum se nezastavil), a tak mnohem větší okruh spotřebitelů usoudí, že ta dnešní auta už nemají perspektivu. A investice bez perspektivy, to nedává smysl.

Už jen nad tímto jednotlivým faktem (a desetinou naší ekonomiky!) začínáme tušit, co všechno bude třeba změnit. Návrat k „normálu“? Svět se nezadržitelně mění. Zaznělo to také z úvah ve Financial Times, jestli krize způsobená pandemií znamená odklad různých zelených dohod a dalších forem boje proti klimatickým změnám. Těžko, zní odpověď. Spousta velkých společností už na tom postavila svoji konkurenční výhodu. Virus vývoj spíše urychlil.

Přibývá názorů, že hlavní obětí koronaviru bude globalizace. Neznamená to, že všechny mezinárodní vazby budou zpřetrhány, ale začneme si víc vážit resilience, schopnosti krizím odolávat. Nemůžeme spoléhat na druhé v situaci, kdy všichni potřebují stejně naléhavě totéž. Žádoucí řešení, větší soběstačnost a ekonomika na krátkou vzdálenost, nás nemusí vyjít dráž. Stačí si uvědomit, že asi 30 procent globálních příjmů (či příjmů vyspělého světa) plyne k vlastníkům kapitálu, jak spočítal Thomas Piketty. Když odřízneme tuto zbytnělou rentu, zásobování zblízka může být nejen bezpečnější, ale zároveň také levnější a kvalitnější, neošizené.

Odstrašování před deglobalizaci proto nemusíme brát vážně. Odolná, suverénní, soběstačná ekonomika zaprvé přebírá jen to, co jde, a za druhé, dnes už neznamená izolaci, je tu přece internet a spousta příležitostí ke globální spolupráci. Ale ani ta nemusí být centralizovaná, máme tu krásný příklad wikinomics, čili rozptýlené otevřené spolupráce, která nasává pomoc z celého světa nad dobře definovanými dílčími úkoly, moduly. Vývoj modulu sdružuje spolupracující specialisty. Ve wikipedii jsou to slovníková hesla, při navrhování operačních systémů jsou to jednotlivé funkce a služby, při konstrukci strojů a zařízení zase funkční uzly a díly.

Urychlila se také mezinárodní spolupráce vědy, informuje na stránkách Foreign Affairs členka vedení Oxfordské univerzity Luise Richardsonová. Tedy, urychlila se spolupráce i věda. Za pár dní se začne testovat na dobrovolnících vakcína proti koronaviru z oxfordského Jenner Institutu, ale to by nebylo možné, kdyby se předtím netestovala souběžně na modelech v laboratořích Rocky Mountain v USA a v australských laboratořích sdružení CSIRO. Výroba ve velkém je plánována v Itálii, Indii a Číně. Tohle je trochu jiná globalizace, ve které převládá globální zájem, nikoliv globálně přelétavý kapitál.

Náš domácí život se změnil přímo bleskově. Omezení nás přinutila myslet jinak. Nastal obrovský rozvoj práce na dálku, videokonferencí, zdravotnických mobilních aplikací. Náhrada dovážených výrobků se napřed improvizovala, a pak převedla do standardních podmínek. Pomohlo bleskové propojení vědy s výrobou. A taky upuštění od buzerujících poptávkových řízení, ve kterých vyhrává uchazeč s nejlepší technikou zákulisního boje. Vláda je akceschopná, napravuje chyby, koordinuje práci dříve řevnivých rezortů. Byla by chyba vracet se „k normálu“, když alternativy jsou schůdné a efektivní.

Situace bude trochu složitější v tom, že vedle strachu ze světa na nás dolehne také nedostatek peněz. Česká republika je na tom se zadlužením mnohem lépe než kdokoliv v okolí, ale obrovské výdaje na pouhou záchranu povedou samozřejmě k podstatně skromnějším poměrům v budoucnosti. Naštěstí si můžeme peníze natisknout sami. Dokonce bychom se s tím mohli vejít i do stávajících nebo jen lehce doladěných zákonů.

Připomeňme, že jsou tři druhy peněz. Jedny, které vzniknou na úročený dluh v podobě úvěru nebo půjčky v bance. Napřed tedy vznikly peníze, a pak kupuji zboží. Když se napůjčuje moc, vzniká inflace a centrální banka ji brzdí zvyšováním úrokových sazeb. Proto chce mít na tyto peníze monopol. Zákon je chrání jako zákonné platidlo, které musí každý přijmout. Těmito penězi se platí daně. Kdo chce tisknout tyto peníze, musí si založit banku, sehnat půl miliardy a získat licenci od ČNB.

Pak však mohou být peníze, které nemohou vyvolat inflaci a mohly by být mimo pozornost ČNB. Mohou to být peníze LETS, které jen usnadňují výměnu zboží – našel jsem protistranu, se kterou je směním za to svoje zboží (nebo službu). Peníze to jen zaúčtují a pomůžou rozšiřovat záběr systému. Nebo časové peníze (Hours), kdy se směňuje práce. Při troše vynalézavosti mohou tyto peníze pokrýt transakce lokální ekonomiky ve značné části toho, co se v místě vyrobí a spotřebuje. Musí tam být koordinátor, který neustále sleduje, zda nevznikají slepé uličky, kde někdo nemá za co tu místní měnu utratit. Dala by se s ní platit i část místních poplatků na krytí nějakých místních služeb. Tyto úvahy teď stojí za to rozvíjet.

Nejsnáze směnitelné jsou potraviny, energie, nájmy v obecních bytech, různé stravovací, kulturní a vzdělávací služby. Zejména komunitní energetika se přímo nabízí. Tím vstupuje do cesty snahám prodloužit příjmy uhlobaronů a překlopit je do jaderných investic. Jsem však přesvědčen, že decentralizované obnovitelné zdroje energetiky to vyhrají. Vedle toho, že energetiku demokratizují a posouvají možnost resilience i na úroveň obcí a domácností, pomalu se prosazují i cenově. Jejich potenciál je v ČR obrovský.

Například větrná energie by se mohla v Česku prosadit ve stejném rozsahu jako v jižním Německu, kde je podobná krajina i podobný přístup k její ochraně. Jak jsem se dozvěděl v Ústavu pro výzkum atmosféry AV ČR, vítr nám fouká taky podobně. Podle Davida Hansliana, který se tomu věnuje, v Česku existuje nezanedbatelné množství lokalit, kde větrné elektrárny postavit lze a jejich náklady mohou být kolem koruny padesát nebo dvou korun za kilowatthodinu. Řádově odhaduje, že v České republice bychom mohli pořídit 10 – 20 procent elektrické energie z větrných elektráren.

Obrovský je prostor pro snižování energetických nákladů české ekonomiky. Třeba v budovách, kde se dnes používá 53 petajoulů energie z uhlí, lze do roku 2030 ušetřit rekonstrukcemi a výstavbou pasívních budov dokonce přes 60 petajoulů energie (některé budovy mohou vyrábět přebytky energie). Uvedená čísla jsou od ředitele oborového sdružení Šance pro budovy Petra Holuba, který zároveň informuje, že energeticky pasívní novostavba, to nejlepší, co se dá s běžnými ekonomickými a stavebními prostředky postavit, nemusí být o moc dražší, maximálně o 5 – 8 procent, ale je tady možná podpora 300 nebo 450 tisíc korun z programu Nová zelená úsporám.

Lukáš Hataš z Asociace pro elektromobilitu ČR zase upozorňuje na výhody agrivoltaiky, tedy poloprůhledných fotovoltaických panelů usazených na polích vertikálně a ve velkých rozestupech, aby mezi nimi mohla projet zemědělská technika. Neblokují tedy vegetaci, naopak jí pomáhají tím, že ji chrání před pálícím sluncem nebo vysušujícím větrem. Kdyby se 16 procent dnešní výměry, která je osetá řepkou, osadilo agrivoltaikou, máme dostatek energie pro všechna elektrická auta, říká Hataš. A to by se prý nedivil, kdyby těch aut na baterky bylo do roku 2030 milion.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/220562248420003-penize-nebo-zivot

Podobné úvahy zaznívají i z nejvyšších míst. Ekonomiku můžeme povzbudit investicemi do obnovitelných zdrojů, inteligentních budov, zelené a veřejné dopravy, vypočítává Inger Andersen, šéf agentury OSN na ochranu přírody (UNEP). Ale nejde jen o klima, k návratu do normálu potřebujeme ucelenou „jinou ekonomiku“, která napraví náš vztah k přírodě. Člověk už ovlivnil 75 procent přírodního prostředí na Zemi a s naším pokračujícím bezohledným vpádem do biotopů narůstá také četnost kontaktů člověka s nositeli nejrůznějších infekcí. Děje se to nejrůznější formou, rozšiřováním měst, likvidací a rozdrobením přirozených prostředí, obchodováním s divokými zvířaty. To všechno zvyšuje příležitosti ke střetávání s přírodními hostiteli nejrůznějších zdravotních rizik, varuje šéf UNEP.

https://news.un.org/en/story/2020/04/1061082

Ochrana volné přírody je v tomto smyslu i ochranou zdraví. Péče o biodiverzitu, která brzdí naše tvrdé zásahy do prostředí, snižuje také riziko nástupu dalších virů a jiných mutujících patogenů. Nemluvě o tom, že náš život ohrožuje i pokračující ničení ekosystémů, bez jejichž služeb se neobejdeme. Nejde jen o kyslík, tomu už každý rozumí, ale jedná se třeba o schopnost lesů, souvislé vegetace a mokřadů zmírňovat extrémní klimatické jevy nebo přitahovat vláhu v podobě mírných dešťů. Tam, kde nejsou, přibývá ničivá kombinace vleklého sucha se vpády bouří a záplav.

Nemá tedy smysl, abychom každoročně opakovali „návrat k normálu“, jednou po epidemii, podruhé po suchu, a pak zas po nějaké potopě, a pokaždé využili polštářů stamiliardových podpor k dalšímu drancování prostředí. To bychom navyšovali dluh na to, abychom si mohli dovolit střelit se i do druhého kolena.

Tvrzení, že zelenou politiku si v naší tíživé situaci nemůžeme dovolit, lze tedy ve skutečnosti velmi snadno obrátit. Nemůžeme si dovolit nebrat zřetel na zákony přírody a nahrazovat je dětsky zjednodušeným obrazem světa, ve kterém existuje jen to, co se dá v nejbližším čtvrtletí prodat. Zakryju oči a bubák zmizí.

(zf)

20 komentářů :

  1. Jo. "Nemůžeme si dovolit nebrat zřetel na zákony přírody a nahrazovat je dětsky zjednodušeným obrazem světa". A to je přesně to, co chce dělat "zelená ekonomika".

    OdpovědětSmazat
  2. Cituji: " Naštěstí si můžeme peníze natisknout sami. Dokonce bychom se s tím mohli vejít i do stávajících nebo jen lehce doladěných zákonů."
    Ale to je zbytečné. To již před lety udělala v rámci kvantitavního uvolňování ČNB - tehdy to bylo provázeno poklesem kurzu koruny vůči euru o cca 2 Kč. Za vytištěné 2 biliony korun ČNB nakoupila téměř 400 miliard euro, které jsou na jejím účtu dosud. Takže je kde brát již nyní!

    OdpovědětSmazat
  3. Opravuji: ne 400 miliard, ale 80 miliard euro.

    OdpovědětSmazat
  4. zase jeden chytrak ,zelenej mamlas,a vse se otoci proti tem chudym ,obycejnym lidem.bezte mudrcovat k certu.uz je vas tolik chytrych snad se musíme zbláznit.

    OdpovědětSmazat
  5. Naprosto nejlepší za celé historie lidstva byl právě tehdejší socialismus. Naprosto ve všem velmi promyšlený a proto naprosto, naprosto ten nejlepší systém pro normální lidstvo a vše včetně planety, která je právě kapitál-ismem jen vždy dále likvidována. Proto bývalý systém zločinci kritizovali a stále kritizují, protože úspěšně umožnili rozvrat ve spolupráci s po staletí zločineckým "západem". Proto je tehdejší systém tak kritizován a pomlouván nyní, právě aby zločinci nebyli opět omezováni a mohli činit další a další jejich zločiny! Toto holt lidé opět nepochopí, jedině až po další velké krizi nebo válce. Tato krize ještě vůbec ale nic není oproti II: SV.

    OdpovědětSmazat
  6. Zní to lákavě, ale:
    Větrnou energii je třeba zavrhnout, neboť a) zabírá půdu, b) ruší vibracemi okolí, c) hubí ptactvo a hmyz.
    Ať si postaví větrníky v Dánsku a Německu na pobřeží moře, tam fouká stále, ale ne u nás, kde to hyzdí nejkrásnější místa v krajině.
    Fotovoltaika patří na Saharu,u nás je to jen obroský tunel na daňové poplatníky.
    Bucoucností jsou malé jaderné elektrárny s lokálním umístěním (cca 1 na kraj) a auta na vodíkový pohon. Elektomobilita je slepá ulička a do r. 2030 zmizí jak pára nad hrncem...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. noviczech
      ...Anglie bude stavět čtyřicet (40) atomových elektráren na nákladních autech, tedy mobilní atomové elektrárny! Začne příští rok!

      Smazat
  7. Mezi ochranou přírody a ochranou klimatu je zásadní rozdíl. Ochrana klimatu se děje na ÚKOR ochrany přírody.Doporučené kroky k ochraně klimatu ještě více přírodu ničí.Ochrana klimatu je korporátní pumpa na peníze, nic jiného.

    OdpovědětSmazat
  8. Ty svoje fantazie o obnovitelných zdrojích by si měl autor nechat prověřit nějakým znalým technikem (ale ne dnešním absolventem techniky - ti znají kulové). Např. spolehnout se na dobíjení e-aut fotovoltaikou je blbost, protože značnou jejich část bude potřeba z provozních důvodů nabíjet v noci a to nám jaksi sluníčko neumožní. Taky význam větráků u nás je značně přeceněn. Vyrovnávání zatížení sítě přes akumulaci významnějšího kvanta energie není bohužel vyřešeno vůbec.

    OdpovědětSmazat
  9. 16:21 Svoje nejlepší léta jsem prožil za minulého režimu a přes to že jsem měl po otci politický škraloup jsem se pohodlně dostal až k maturitě. Postupně jsem prací v technických pozicích, Vítkovice, Přerovské strojírny, Transporta a Dálniční stavby, měl možnost poznat cenotvorbu, projekci a řízení staveb. Mohu potvrdit, že přes všechny problémy, nejvíce politické, mě připadalo vše smysluplné a prospěšné všem občanům státu. V současnosti mám pocit, jako když všichni usilují je o to aby bylo dobře jen jim. Babišovo VŠICHNI KRADNŮ je skutečnost obrovských rozměrů a s tím že mají možnost to co nakradou vyvézt je katastrofa. Nedokážu si představit jak tenhle rozval napravit. Prapra děda.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mám stejný názor. Byl jsem důstojníkem ČSA Až do důchodu, přitom jsem nebyl členem KSČ, nespolupracoval jsem s StB a jen proto, že jsem kritizoval vstup vojsk VS mne nikdy nepřijali do KSČ.Sám jsem nikdy o vstup nežádal, to kolegové mne několikrát navrhovali. Protože jsem byl technikem, politiky jsem si moc nevšímal a přesto jsem vydržel bez vážnějších problému až do převratu.
      Když jsem viděl, jak ve městě ve kterém žiji utíkali "soudruzi" do ODS (ODS vznikla na základě KSČ), tak jsem ani nelitoval, že jsem za socialismu nebyl mezi kretény, zrádci KSČ. Ne nebyli všichni takoví. Proto považuji z tohoto pohledu socialismus za daleko lidštější než dnešní nespravedlivý a nelidský režim. Mezilidské vztahy byly daleko lepší, než dnes. ..A tak bych mohl pokračovat v kritice dnešní doby.

      Smazat
    2. noviczech
      ...naprostý souhlas, víte, my v České republice máme takovou spoustu chytrých hlav, že i roušky si na příkaz vlády jako za Hitlera musí lidé šít sami doma!!!
      Brrr, je mi z těch chytrých hlav nanic!!!

      Smazat
    3. A nejlepší na tom je jak bývalý straníci co se dostali k milionům tak jsou největší fašouni a „Rusobijci". A pakáž komediantská škoda mluvit samý vejlupek. Naštěstí můžeme děkovat pozůstatkům socialistickému zdravotnictví že se pandemie zvládá. V usa kopou masové hroby a objednávají pytle na mrtvoly.

      Smazat
  10. Veškeré řeči o obnovitelné energii jsou v podstatě jen žvásty. Ano, je to možné u nás např. u větrné energie, ale ta cena je obrovská, zvláště ve srovnání s tím, co nás může v krátké době čekat - nedostatek potravin. Stejné je to se sluneční energií, kdy při instalaci na jediná "smysluplná" místa, na budovy, vám zase může celkem snadno shořet minimálně střecha ... A fascinuje mne, že se přestalo před časem mluvit o hluku el. větrných generátorů a "odhánění" zvěře vibracemi. Jo, už mi došlo, že se značná část lidí zaměstná jako strážci větrných turbín ...
    Mnohem smysluplnější by bylo zaměřit se na postupný rozvoj techniky na úsporu energie, výzkum zdrojů energie (ale nezavádět hned každou hovadinu do "praxe", protože testy by měly být relativně dlouhodobé. A nevymýšlet pokrok, který bude znamenat likvidaci všeho, jako třeba elektroautomobily, které jsou v podstatě opět jedním nerealizovatelným blafem. Technicky to není zvládnutelné v širokém, či "totálním" využití.
    Jedinými zdroji energie, které v současné době mohou řešit aspoň část problémů jsou atomová energie a plynové elektrárny, to druhé je ostatně i předpokladem budoucnosti el. energie např. v Německu. A ostatně je sranda, že právě "pořádkumilovné", "pečlivé", "důkladné", "odpovědné" a tak podobně. Německo je dlouhodobě "neschopné" si zajistit samo pro sebe na svém území kvalitní přenosovou síť a výrobu dostatečného množství energie pro zajištění bezproblémového zajištění el. energie ...
    Pokud se nenaučíme chránit ošetřovat a rozšiřovat půdu, lesy, vodní zdroje a vzduch, staneme se bez jakýchkoliv pochyb obětí naší vlastní blbosti našeho druhu.
    Smysl by mělo například zasadit za každý mobil odpovídající počet stromů a starat se o ně. Jak a kolik by potom bylo vlastníků mobilů? Nebo za každé auto rovněž zasadit stromy. A to i z toho důvodu, aby si lidi uvědomili, že za všechno se platí mnohem více, než jen cena v nějaké měně.
    Ve skutečnosti jde v první řadě zase jen o jedno, o prachy. Ale jen pro někoho.

    OdpovědětSmazat
  11. Nejlevnější energie je ta ušetřená. Asi budeme muset omezit jakousi "rozežranost". Vyrobené potraviny opravdu spotřebovat a nevyhazovat, nevozit hovězí z Argentiny ale nahradit vše co jde domácí výrobou. Spotřební technice dokázat prodloužit životnost (opravit je-li to vhodné a nevyhazovat). Každý nový spotřebič by měl být úspornější. Bude-li v sortimentu luxusní zboží, tak ho zatížit daní z luxusu. Možná pak nebude třeba budovat další elektrárny a spolu s omezením zbytečných transportů získáme jako bonus čistější a zdravějšî prostředí. Nic jiného nezbývá.

    OdpovědětSmazat
  12. Pan Zbyněk Fiala evidentně postrádá k věci nutný rozhled o technice. Mohl by se snadno dozvědět o záporném vlivu "větrníků" na mořskou faunu tam kde jsou umístěny, na ptactvo a drobné živočichy na pevnině, na přirozené proudění vzduchu, rozptyl nepřírodních materíálů z konstrukce do okolí, vlivu vytvářených ultra a infra zvukových kmitočtů na živou populaci atd. atd.
    Hlavně by měl uvažovat problematiku "skladování" elekt. energie, její plošné distribuce a ekologickou zátěž z výroby a likvidace akumulátorových baterii, jejich provozní bezpečnosti v mobilních prostředcích.
    K natolik pozitivní agitaci jakou pan Fiala produkuje, stále ještě zůstává příliš mnoho nezodpovězených otázek. Jisté je jedno, lidstvo, zjevně jeho určitá část, by se v mnoha ohledech mělo zásadně uskrovnit. To nevyřeší technika, měla by politika, a pokud ne, vyřeší to příroda. Té je zcela lhostejné v jaké formě existuje. Lidstvu to lhostejné být nemůže.

    OdpovědětSmazat
  13. V básni Petra Bezruče Maryčka Magdonova je velká myšlenka. ...myslíš, že kdo doly má, má strdce taky?
    A vo vo vo tom to je. Kdo si přičuchnul k mamonu, tomu není nic svaté a lidskost je na obtíž. Kdyby se jen trochu někde začalo šetřit, honem by ho zmasírovala všehoschopná ČT a ČRo, podporované právě těmi mamonáři. Proboha, klesly by nám zlodějiny a museli bychom se začít poctivě živit. To po nás přece nikdo nemůže chtít, takové ponížení. Zloději všech zemí, spojme se ! Záložák.

    OdpovědětSmazat
  14. Bohužel "zelení magoři" chrání přírodu jenom kecy,jinak přihlížejí její devastaci a v mnoha případech se na ní podílejí. Fotovoltaiku u nás zdiskreditovali(záměrně) poslanci schválením 20 letých dotací na vyrobenou el.energii z vybraných solárních elektráren. Jde o gigantický podvod v řádu stovek miliard Kč. Náklady na energii ze solárů jsou pouze investiční, potom z panelů teče elektřina již zadarmo!!a za takovou elektřinu se vyplácí dotace 37 miliard ročně? Přitom 6 solárních panelů v ceně cca 30tis.Kč vyrobí za rok 2MWh což je průměrná spotřeba na 1 občany státu.Na všechny střechy rodinných domů se dá umístit potřebný počet sol.panelů pro jejich obyvatele a nikde to nepřekáží, nehyzdí krajinu a jak se rozední, už to začne pracovat.Musí být však přebytky ukládány do baterií(dost drahé)a především přebytky musí odebírat distributoři a dodávat zpět elektřinu v době kdy nesvítí slunce (noc a zataženo).
    Pak spotřebujete vše co vyrobíte a jste na nule s placením za elektřinu .Dobíjení elektroaut je zcela reálné při dvou výměných bateriích. Jedna v autě a druhá zatím připojená na FVE+síť.Přikrytí parkovišť solárními panely + bateriová stanice umožní dobíjení při parkování za poplatek.Elektřina ze solárů nemá zádná negativa oproti větrníkům a dá se umístit kamkoliv.

    OdpovědětSmazat
  15. Hlavně né větrníky!!! Nic nezhyzdí krajinu tak, jako větrníky. Větrníky jsou krajinářská noční můra. Můžeme to vidět v Rakousku, nebo v tom Německu. V lese kolotočů bych fakt nechtěl bydlet. To se dá stavět na moři, nebo na poušti jako v USA, ale v urbanizované krajině nikoli. Navíc celoroční produkci větrníků vyrobí Temelín za několik minut. Jsem pro zelenou energii. Solární panely ničemu nevadí, střechy mají stále skoro neomezenou kapacitu. V budoucnu se rozšíří i záložní baterie na ukládání energie, což praktičnost tohoto zdroje značně rozšíří. Decentralizace energetické sítě ano, s tím, že těžiště zelené energie by v ČR mělo být v bezpečné jaderné energetice.
    Jinak je zřejmé, jak se zlepšilo ovzduší během epidemie. Spalovací auta budou nahrazena elektromobily a postupně bude docházet k dalšímu útlumu stacionárních zdrojů emisí.
    Problém bude s leteckou dopravou, kde ekologická náhrada není v současnosti v dohledu. Letecká doprava je opravdu problém. Spousty emisí spolu s kondenzací par v nejkritičtějších vrstvách atmosféry, při počtech desítek tisíc letadel, ovlivňuje počasí nad celou Evropou. Záření s vyšší vlnovou délkou je v těchto vrstvách filtrováno a odráženo, naopak teplo prochází a je zadržováno. Jediným realistickým řešením se zdá Muskův Hyperloop, tj. přetlakové kapsle v podtlakových tunelech. Je to drahé, ale je to cesta. Lidstvo by se mělo, alespoň prozatím, upřít tímto směrem.

    https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/bombardery-za-valky-menily-nad-britanii-pocasi-99635

    Kondenzační čáry za letadly se mohou vyvinout v Cirusové mraky nerozeznatelné od těch, které vznikly přirozeně. Tyto kondenzační čáry mohu dnes způsobovat větší oteplování klimatu než veškerý oxid uhličitý emitovaný letadly od začátku letectví.

    https://www.researchgate.net/publication/50877023_Atmospheric_science_Seeing_through_contrails

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.