Chmurné vyhlídky USA ve studené válce s Čínou

Václav Umlauf 

14. 5. 2020 e-Republika

Spojené státy zahájily studenou válku proti Číně, tak zvažme, jaké má šance. Už 2. světová válka se rozhodovala skrze techniku, a ta Třetí nebude výjimkou. Podívejme se, jak to vypadaná na poli vědy, výzkumu a patentů mezi Čínou a USA.

Oddychl jsem si, když nás 9. května osvobodil jeden nácek z Řeporyjí. A podařilo se mu to z opevněného sklepa. Tam se skryl před vražednými útoky neznámých ruských agentů poté, co zneuctil sochu skutečného osvoboditele. Koho zajímá, jak a proč se takové ptákoviny dělají zrovna na výročí osvobození, nechť si přečte článek Zmrtvýchvstání jednoho agenta a studené války. Hrdinové bojující se sochami řídí ofenzívu ze sklepního bunkru. K tomu dnes stačí mobil a správné telefonní číslo na příslušnou ambasádu. Prezident Trump už letos oficiálně ani nezmínil 80 % roli Rudé armády ve vítězství nad německým nacismem a japonským fašismem. Borci z korporátního fašismu se opět našli a naše role je být v první linii nového Drang nach Osten. Zatím je třeba vařit žábu pomalu, musí si zvyknout na výjimečný stav jako na normální každodennost. Ukrajinizace pokračuje v Česku podle plánu, jen ojedinělá místa kladou odpor (Výuka dějepisu v roce 2020: Kdo nás osvobodil?), ale tak už to v opravdové válce chodí.

Spojené státy mezitím zahájily studenou válku nejen proti Rusku, ale i proti Číně. Tak zvažme, jaké má šance. Vojenské vyhlídky jsou zatím nulové, protože strategické scénáře Třetí světové války ukazují, že spojenectví Číny a Ruska spolehlivě vyhrává. Už 2. světová válka se rozhodovala skrze techniku, a ta Třetí nebude výjimkou. Podívejme se, jak to vypadaná na poli vědy, výzkumu a patentů mezi Čínou a USA. Cituji z hlavní ročenky World Intellectual Property Indicators 2019. Tak se podívejme, kdo za rok 2018 podal nejvíce patentů.

Takže je to stejné, jako být osvobozen náckem z Řeporyjí. Tak se žádná válka vyhrát nedá. A další ukazatele jsou ještě horší. Tato tabulka ukazuje strukturu podávaných patentů podle původu zemí.

Jak sami vidíte, čínské patenty jsou produkovány a podávány hlavně doma, cizích je pouze 19.9 %. Pro USA je to opačně. Pro dolarové impérium dělají mozky v koloniích a cizinci patenty přihlašují jinde, i když jsou vlastnictvím amerických firem (53,1 %). Na závěr se podívejte na celkový trend v patentech.

Dobře se podívejte, kdo a jak vystartoval se státním a komunistickým kapitalismem. Zkratka "EPO" je velmi chmurná, protože to jsou patenty podané v rámci EU. Čína vede i v ostatních nižších ukazatelích, což jsou ochranné známky a průmyslové vzory. A nyní se podívejme na financování vědy a výzkumu.

Takže komunistická Čína a její kapitalismus je na tom opravdu dobře. Na rozdíl od státního socialismu v USA placeného z federálních daní financuje vědu a výzkum převážně soukromý a státní podnikatelský sektor. Další důležitá věc je parita kupní síly (PPP), přepočítaná na výkon ekonomiky. Válku chce ten, kdo má zbraně, ale obyvatelstvo mu chudne a je masivně zanedbáváno. Pak už dané impérium nemá co ztratit, protože si prohrálo vlastní budoucnost.

Stejný graf, ale mnohem horší pro Čínu, ukazuje podíl HDP na obyvatele pro USA a miliardovou Čínu. Pokud přepočítáme PPP na spekulativně manipulované dolary, tak jsou na tom USA zatím celkem dobře. Ale přežití dolaru je nejisté a je vázané na mocenské postavení Západu.

Takže Čína nechudne ani v přepočtu na dolary, ale někdo jiný masivně chudne v přepočtu na HDP dané země. A nyní se podívejme, kdo vydělá na tom, když druhou zemi prohlásí za Velkého satana. Klíčový je nákup dolarového šrotu z USA, což jsou federální dluhopisy.

Čínský export do USA od roku 2012 i nadále masivně rostl, ale Čína přestala brát další dluhopisy v odpovídajícím ekvivalentu. Pro Čínu to bylo ze začátku výhodné, protože si americkým šrotem devalvovala jüan a tím zvyšovala exportní hodnotu zboží. Jenže z dluhových papírků nelze žít věčně, žere je inflace a výnosy jsou prakticky nulové. A jednou přijde hospodský s účtem. Čína má masivní interní dluh a má zaděláno na specifické formy spekulativních bublin. Výsledek je, že potřebovala za export do USA skutečnou ekonomickou protihodnotu, kterou tato zchudlá země nemůže nabídnout. A tím začala ekonomická válka. Kolonizované Japonsko nebralo US-dluhopisy proto, že jeho ekonomika šla dolů a vystačilo s tím interním dluhem, který má doma. Čína chtěla od Spojených států suroviny a high-tech, a hlavně přístup na domácí trh. Vydělané peníze se měly investovat v USA a EU. V normálním kapitalismu postaveném mimo imperiální zájmy, by každá země měla mít zájem na kvalitních investicích. Tak se podívejme, kdy začala studená válka s Čínou.

Od roku 2016 znemožnily EU a USA růst investic Číny a začaly vydávat restriktivní opatření. Tím začala studená válka daná ekonomicky, a nyní i plně mediálně a částečně i vojensky, viz konflikty v Jihočínském moři. Klasickým příkladem defenzívy Západu je bitva o 5G sítě (Případ Huawei aneb Korporátní fašismus versus čínský kapitalismus). Čínská odpověď je investice do světového obchodu v rámci nové Hedvábné stezky (One Belt - One Road). Takže se vraťme k našemu starému článku Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

• V dobytém Německu znásilňovali i Američané
• Výuka dějepisu v roce 2020: Kdo nás osvobodil?
• Prezident ČR musí být 9. května na Rudém náměstí
• Mrtví mluvit nemohou, což je škoda
• Jak jsem potkal ruského ufona
• Poselství politických vězňů z čínského pracovního tábora nalezeno v americkém zboží
• Poznámka k současnému vývoji v Číně
• Boj USA-Čína aneb Opiová válka naruby
• Jak vzniká sociální necitlivost