Reklama

úterý 5. května 2020

Duch setkání na Labi – co z něho zůstalo?


Jurij Rubcov
5. 5. 2020 ČNL
Datum 25. dubna přineslo dvě důležité události. Za prvé byl obklíčen Berlín částí 47. armády 1. běloruského frontu (velitel maršál Sovětského svazu Žukov) a 4. gardovou tankovou armádou 1. ukrajinského frontu (velitel maršál Sovětského svazu Koněv). Za druhé si v oblasti Torgau na Labi stiskli ruce bojovníci 58. gardové střelecké divize 1. ukrajinského frontu a vojáci americké 69. pěchotní divize. Záhy se stala slavnou fotografie pořízená za několik hodin poté ve štábu americké divize. Na fotografii se objali sovětský poručík Silvaško a americký poručík Robertson.


Setkání sovětského a amerického vojska nebylo překvapivé. Několik dní před ním navrhl hlavní velitel spojeneckých expedičních sil generál Eisenhower náčelníku generálního štábu Rudé armády generálu Antonovu určit pro setkání anglo–amerických a sovětských vojsk hranici na řekách Labe a Mulde. Stalin plán schválil a Antonov souhlasně odpověděl a zároveň informoval velitele 1. a 2. Běloruského frontu maršála Rokossovského a velitele 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Se spojenci byly dohodnuty poznávací signály.

Některé podrobnosti ze zprávy náčelníka politického oddělení 5. gardové armády generála Katkova, zaslané politickému oddělení 1. ukrajinského frontu:

„Na východním břehu Labe zaujal 2. střelecký prapor 173. gardového střeleckého pluku 58. gardové střelecké krasnogradské divize Rudého praporu pod velením gardového kapitána Nedy prostor obrany v oblasti mostu přes Labe, proti městu Torgau na západním břehu řeky. Dne 25. dubna křičel něco radostně z kostela v Torgau americký voják a mával praporky. Protože naši vojáci ani důstojníci nerozuměli jazyku, mysleli si, že je to Němec a náš poručík Silvaško se snažil domluvit německy, ale nedostal odpověď. Nato naši vojáci na kostel několikrát vystřelili.

Jeden voják, nebyl to Rus, sestoupil a řekl rusky dvě slova: Moskva – Amerika. Naši pochopili, že to jsou američtí vojáci a žádali, aby jeden z nich přišel k našim jednotkám. Ten oznámil, že je z jednotky amerických průzkumníků, kteří mají zjistit místo, kde se nacházejí ruská vojska. Brzy přišel důstojník americké armády (byl to poručík Robertson) a řekl, že průzkumníci patří k 69. pěší divizi 1. americké armády a požádal, aby s ním náš důstojník odjel do amerického štábu s tím, že štáb se nachází 15 km od místa setkání.“


Po poručících se setkali i generálové. Velitel 58. gardové střelecké divize generál Rusakov přijal 26. dubna velitele 69. pěší divize generála Reinhardta. Setkání bylo přítomno přibližně 70 amerických, anglických, francouzských a sovětských novinářů, přítomen byl i dopisovatel armádního deníku Krasnaja zvězda, spisovatel Konstantin Simonov.

Příští den přijal velitel 34. gardového střeleckého sboru generál Baklanov velitele 5. amerického sboru, generála Hübnera. Většina šedovlasých Američanů obdivovala mládí sovětského generála, jemuž v té době bylo 35 roků. Velitel 5. gardové armády, generál A. S. Žadov, uspořádal 30. dubna recepci k poctě generála Hodgese, velitele 1. americké armády. Později na recepci u maršála Koněva velitel armádní skupiny USA generál Bradley prohlásil: „Náš lid vždy hleděl s obdivem na boje a vítězství slavné Rudé armády a moji vojáci a důstojníci se vždy snažili napodobovat bojový příklad vojsk 1. ukrajinského frontu.“ Návštěvy byly sovětskými vojenskými veliteli oplaceny.

Historické setkání na Labi spojenci oficiálně oznámili 27. dubna.

V dubnu a červnu roku 1945 se Rudá armáda a spojenecká vojska dostala do styku i na dalších místech a naděje skomírající Třetí říše na neshody mezi spojenci se definitivně zhroutily. Později události ukázaly, že duch Labe byl vytvořen atmosférou lidí, kteří bojovali na straně protihitlerovské koalice, ale nikoliv politiků.

Dne 12. května 1945 poslal Churchill telegram novému prezidentovi USA Trumanovi.

„Nad jejich frontou (sovětské armády) se spouští železná opona. Nevíme co se děje za ní. Celkem není pochyb o tom, že celá oblast východně od Lübecku, Terstu a Korfu bude co nejdříve v jejich rukou. K tomu je potřeba přičíst další ohromnou oblast rozkládající se mezi Eisenachem a Labem dobytou americkými armádami. Domnívám se, že bude obsazena během několika týdnů ruskými silami, jestliže Amerika ustoupí. Generál Eisenhower bude muset přijmout veškerá možná opatření, aby se předešlo novému útěku ohromného množství německého obyvatelstva na Západ, při tomto gigantickém přesunu Moskvanů do centra Evropy. Potom se opona opět hodně hluboko, ne–li zcela spustí… Poté se pozornost našich národů obrátí ke tvrdému zacházení s Německem, zpustošeným a poraženým, a v celkem krátké době se před Rusy otevře cesta na postup k vodám Severního moře a Atlantiku, budou–li o to stát. Nyní je bezpodmínečně životně důležité dosáhnout s Ruskem dohodu, nebo s ním vyjasnit naše vztahy dřív, než naši armádu smrtelně oslabíme, nebo odejdeme do našich okupačních zón.“

Takové nálady nebyly jen v Londýně. Velvyslanec USA v Sovětském svazu Harriman a šéf vojenské mise Dean zaplavovali po smrti Roosevelta Washington zprávami, v nichž se snažili přesvědčit své vedení o sovětském nebezpečí pro zájmy Ameriky. Tehdy toto směřování ještě nepodporoval Truman, potřeboval zachovat spojenectví se Sovětským svazem, byl pro něj důležitý útok na Japonsko. Avšak u vlád v Londýně a Washingtonu už to silně čpělo studenou válkou. Duch Labe se silně vytrácel.

P.S. Na oficiálních stránkách ruského prezidenta se dne 25. dubna objevil text „Společného prohlášení prezidenta RF V. V. Putina a prezidenta USA D. Trumpa při příležitosti 75. výročí setkání na Labi“. V závěru Společného prohlášení se říká: „Duch Labe“ je příkladem toho, že naše země mohou dát stranou rozpory , mohou vybudovat důvěru a spolupracovat ve jménu společného cíle. Dnes zápasíme s nejzávažnějšími výzvami 21. století a splácíme dluh cti, statečnosti a odvaze těch, kteří společně bojovali na porážce fašismu. Jejich hrdinský čin nebude nikdy zapomenut.“

Převzato z Fondsk.ru

16 komentářů :

  1. Frontoví vojáci se objímali a západní politici už přemýšleli jak se, spolu s Němci, vrhnout na CCCP, aby se mohla šířit "demokracie" za využití führerových kádrových rezerv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No však Churchil uz na konci kvétna mel plan jak s pomoci zbytku SS armady pujde na SSSR.Stejna ku.va jako ti Nemci.A to trva.

      Vymazat
  2. Zrovna dnes v čase 12:55 jsem na radiožurnálu poslouchal osud Javoříčka a pohnuté události spojené s vražděním našich lidí rukou Němců na samotném konci války.
    Už jsem dával redakci palec nahoru, ale informace, že všichni čekali, až je osvobodí Ukrajinská armáda, byly opět tím jejich nezbytným postbolševickým sajrajtem.
    Dáma historie neznalá asi vycházela z toho, že oblast osvobozoval 1. Ukrajinský front. Tyto fronty ale nebyly pojmenovány podle národností, ale podle míst jejich nasazení a tvořili je vojáci všech národů SSSR pod názvem Rudá armáda - ať se jim to líbí v Radiožurnálu, nebo ne.
    Jo a taky jste si toho všimli, jak s blížícím se výročím 75. let od konce války se v tomto začíná zuřivě angažovat TOP 09?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Dáma" historie "neznalá"... ehm, jak to říkával HOGO FOGO? ŽÁDNOU DÁMU NEVIDÍM! Jinak by ta osoba také v srpnu věděla, že UKRAJINEC BYL LEONID ILJIČ BREŽNĚV!

      Vymazat
  3. Normální lidé se zdravými mozky by snadno mohli žít po celém světě v míru a pokoji.
    To by se ale nesměli rodit megalomani s chorobnou touhou po moci, penězích a ovládnutí ostatních schizofrenicky přesvědčených o té své pravdě, jako jediné správné.
    K nim se pak přilepí podržtašky- mopslíci, co čekají na zbytky.

    Jeden z takových příkadů je dnes na novinkách pod názvem :

    Umírali v boji i na otravu alkoholem. Barvité osudy rudoarmějců v Praze

    Napsáno je JEN "A".

    "B" by mělo být tedy v této souvislosti napsáno též, a to:

    Při osvobození Plzně padl jediný americký voják. Zemřel opilý po pádu s jedoucího automobilu.

    Proč není uveřejněna i tato zpráva z dochovaných dokumentů?????!!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. To jsou všechno pr.y. Zrovna čtu výrok bl.a Hřiba: "Rudá armáda přijela na konci války do již svobodné Prahy." Nemá cenu se tím vůbec zabývat, hov.da mají mediáílní moc. Jediné řešení: Postavit znovu v Praze slavný padesátimetrový pomník generalissima Stalina, aby ho bylo vidět i v Praze 6 i v Řeporyjích, a nechat ho střežit praporem ozbrojených rudoarmejců. A k tomu to taky s Boží pomocí směřuje. Praha znovu volá Moskvu o pomoc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu, obraceči dějin se dostali k moci takže :

      Ať zase kvetou šeříky,
      jak tenkrát v pětačtyřicátém ,
      kdy rudoarmějec chytal je
      na tanku olejnatém.
      Teď přišla těžká doba ,
      a nepomohou slušná slova,
      teď roste lidu zloba,
      přijďte soudruzi, je třeba začít znova!

      Do tanků sedejte,
      jeďte dnem i nocí,
      městy i pustinami,
      a jak tenkrát spěchejte,
      my zasypem Vás opět květinami!


      Vymazat
    2. 15:17 Skvělý nápad a ti tři nýmandi by tam chodili povinně uklízet.

      Vymazat
  5. teď na ČT1 běží opakovaně zpráva zvýrazněná červeně, že stát so omluviil bývalému řediteli NG Jířímu Fajtovi. Za co se mu omluvil už ale nenapsali. V této zasrané republice už se fakt nedá žít

    OdpovědětVymazat
  6. To si pletou s Plzni.Ta byla v českych rukach kdyz dorazili amici.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ušáci osvobodili leda tak plzeňský pivo, to jim šlo dobře!

      Vymazat
  7. Aby duch setkání na Labi nepřežil moc dlouho, tak "západní" spojenci co nejrychleji vyměnili vojáky. Ti co bojovali, viděli totiž moc zvěrstev a věděli o co jde. Neměli na "nějakou" konfrontaci chuť.

    OdpovědětVymazat
  8. Z posledního odstavce čiší neskutečné pokrytectví a faleš těch amerických parchantů-ostatně,na farizejství je postaven celý jejich společenský systém již 300let.Nelze jim věřit ani dobrý den.Musíme jen doufat,že si toto bude pan Putin ještě dlouho uvědomovat!

    OdpovědětVymazat
  9. Už můj děd,potom můj otec mi vyprávěli jak to bylo v květnových dnech.Potm jsem si i já přečetl knihy,viděl filmy,dokumenty týkající se této doby.I když se nám některří politici a některá media snaží o vylepšení této etapy našich dějin,pravda je jenom jedna.Osvobodila nás Rudá armáda a patří jí za to neskonalý dík.

    OdpovědětVymazat
  10. Co zůstalo z ducha na Labi? Přeci akorát to LABE příznačně vysychající... A znovu zpupná, nečeská, arogantní, globální, všeho schopná, nenažraná "verbež všeho druhu"...

    OdpovědětVymazat
  11. Nemůžete přirovnávat pocity normálních vojáků a pocity těch kteří je do války poslali. Jedni z těch, kteři své vojáky poslali, byli v přímém ohrožení života. Druzí se vyvalovali v salonéch a chlastali. Ale ti vojáci umírali!!!A zažívali hrůzy o kterých se nám ani nezdá.
    Václav

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.