Reklama

neděle 10. května 2020

Limity ministryně spravedlnosti


Zdeněk Jemelík 10. 5. 2020     ZdenekJemelik
Vládní protipandemická opatření zasáhla mimo jiné do příjmové situace jak firem, tak jednotlivců a jejich domácností. Někteří kritici proto předpokládají, že soudy v brzké budoucnosti zahltí žaloby poškozených o náhradu škody. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se v roztomilém vystoupení v Interview ČT24 dne 5.května (stojí za poslech ze záznamu) vyjádřila k věci s nadneseným sebevědomím sobě vlastním v podstatě v tom smyslu, že stát škodu nezpůsobil, tu způsobil coronavirus a náhradu škody má hradit ten, kdo ji způsobil. 



Podle ní nelze souhlasit s nároky na náhradu „virtuálních“ škod a musí se dbát zachování dobrých mravů. A podnikatelé mají mít „vatu na přežití“, což asi dle jejího mínění oslabuje jejich nárok na odšodnění. Předpokládá, že žalob nebude mnoho a pokud budou, má pochyby o jejich úspěšnosti. Velký počet žalob prý předpovídají hlavně advokáti, kteří se již těší na tučné palmare. Pokud by ale nápad žalob skutečně přetížil soudy, je připravena reagovat a poradila by si hravě. Novináři přepsali zúženě její představu řešení takto: "Já bych soudce z trestního úseku přesunula na ten úsek, kde to bude potřeba, aby řešili tyto škody, nové bych nenabírala". „Jednoduché“ řešení opřela o upozornění, že máme přes tři tisíce soudců, což je ve srovnání s Německem „na tak malou zemi hodně“ a kriminalita klesá. Přeloženo do „lidštiny“: máme zbytečně moc soudců a část trestních soudců není plně využitá, takže je lze vytížit jinou prací. Je s podivem, že paní ministryně o nevyužití části trestních soudců ví, ale nebýt koronavirové krize by se o ní nikdy nezmínila.

Odezva z justice byla nevlídná: ministryně prý nemůže rozhodovat o změnách přidělení agend soudcům. Je to výlučná pravomoc předsedů soudů, kteří sestavují rozvrhy práce, jimiž se soudcům přiděluje agenda.

Problematika proti sobě jdoucích názorů paní ministryně a justice je vícevrstevná. Především její obecný postoj o nepřípustnosti uplatnění nároku na náhradu škody neobstojí. Názor, že původcem škod není stát, ale coronavirus, skutečně navozuje představu beznadějnosti uplatnění nároků, protože coronavirus nelze žalovat. Vláda ale velmi dobře ví, že z nezbytí škody způsobila a průběžně přijímá opatření k jejich mírnění, což je v zásadě v pořádku. Čistými stěžovateli mohou zůstat ti, kteří zůstali mimo dosah vládní péče. Např. pendleři, kteří přišli ze dne na den o chleba, by asi nárok na odškodnění mít mohli. Ale nemůže být v rozporu s dobrými mravy, budou-li odškodnění žádat ti, jimž současná opatření pokryla jen nepatrnou část způsobených škod. Samozřejmě, každý občan bez výjimky bude doplácet na škody, způsobené pandemií, ale odškodnění každého subjektu by mělo být spravedlivě přiměřené velikosti přímého dopadu opatření na jeho ekonomickou situaci.

S paní ministryní souhlasím, že nápad žalob o odškodnění nemusí dosáhnout katastrofických rozměrů. Ale přesto její přístup k této problematice navozuje různé otázky, především po reálnosti jejích představ o dopadech vládních opatření na ekonomiku a do sociálních poměrů občanů, dále o úrovni jejího přehledu o situaci v resortu a tedy o uskutečnitelnosti vyhlášených záměrů. Žaloby podle odškodňovacího zákona se prvostupňově podávají u okresních soudů, příslušných podle sídla úřadu, jenž odmítl poskytnout odškodnění. Jejich nápad rozhodně nezasáhne plošně celou soustavu soudů. Nejspíš dopadne hlavně na tři pražské obvodní soudy. Ty jsou poměrně malé a nedisponují zástupy trestních soudců. Není vůbec jisté, že by bylo možné provést změnu přidělení agend jednotlivých soudců v takovém rozsahu, aby se zvládlo odškodňovací řízení a současně nedošlo ke katastrofickému zpomalení trestního řízení. Poměry se mohou lišit soud od soudu a úvahy o řešení stavu přetížení mohou být v tuto chvíli jen hypotetické. Paní ministryně by mohla zasáhnout pouze zprostředkovaně přes jednání s předsedy postižených soudů.

Paní ministryně se ale dotkla i otázky, která přesahuje rámec současné situace, a to přiměřenosti počtu soudců potřebám státu. Její poznatek, že máme v poměru k počtu obyvatel více soudců než Spolková republika Německo, není novinka. Srovnávací šetření poměrů v Evropě proběhlo již v době, kdy v čele Nejvyššího soudu ČR stála Iva Brožová. Při posuzování na základě počtu soudců na 100 tis. obyvatel je na tom Česká republika hodně špatně. Je zajímavé, že stejně jsme na tom s počtem vězňů. Vzniklo podezření, že vydržováním přebujelé soudcovské komunity dochází k bezuzdnému plýtvání státními prostředky. Ale vyslovením podezření to skončilo, dále nikdo nešel. Pokud se skutečně plýtvá, odpovědní činitelé nepovažují za potřebné to napravit. Však z peněz daňových poplatníků krev neteče. Není mi ale známo, že by někdo zkoumal poměr počtu soudců a napadnuvších žalob u nás a ve srovnávaných zemích. Takový průzkum by ozřejmil, zda jsou naši soudci přiměřeně vytížení, či zda je jejich pracovní výkonnost nižší než u jejich kolegů v jiných státech. Pustit se ale do zkoumání přiměřenosti počtu soudců s náznakem úvah, že by případně mohlo dojít k zeštíhlení justice, by bylo totéž jako strkat hlavu do sršního hnízda. To si žádný ministr spravedlnosti nedovolí.

Závažnějším problémem, přesahujícím rámec současné situace, jehož se paní ministryně dotkla, jsou hranice soudcovské nezávislosti. Sebevědomé prohlášení Marie Benešové, že v případě potřeby přesune soudce odněkud někam jinam na jedné straně svědčí o jejím nadhodnocujícím dojmu o vlastní pravomoci, ale současně má racionální jádro: ministr spravedlnosti je nejvyšším úředníkem státní správy soudů a předsedové soudů jsou mu jako úředníci státní správy soudů podřízeni. Pokud považujeme sestavení rozvrhu práce soudu za správní úkon, pak by soudci museli přistoupit na to, že ministryně by mohla případně předsedům soudů uložit, aby rozvrhy práce upravili podle jejích představ. Avšak je zřejmé, že soudce takové pojetí pravomoci ministra při výkonu státní správy soudů vůbec nenapadá. Zřejmě jsou přesvědčeni, že jakékoli jednání soudce lze podřadit pod pojem soudcovského nezávislého rozhodování. Připustíme-li takový výklad soudcovské nezávislosti, státní správa soudů se stane nesmyslným prázdným pojmem. Řízení úkonů státní správy bez respektování vztahu nadřízenosti a podřízenosti by bylo nefunkční.

Paradoxní ovšem je skutečnost, že i ministerstvo vyznává zásadu, že soudce je ve svém jednání nezávislý za jakýchkoli okolností, a proto nemůže být volán k odpovědnosti za zlé skutky. Jako příklad uvádím rozhodnutí paní ministryně o zamítnutí mého podnětu ke kárnému řízení s předsedkyní kárného senátu Nejvyššího správního soudu, která účelovou selekcí listinných důkazů vytvořila předpoklady pro smířlivé, pro kárně žalovanou příznivé, vyhodnocení kárné žaloby. V daném případě jsem v prvé etapě nabídl listinné důkazy ke kárné žalobě kárnému žalobci, jímž byl sám předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal. Vzkázal mi písemně po panu místopředsedovi Romanu Fialovi, že kárnou žalobu již odeslal, a proto mi doporučuje, abych listiny zaslal přímo na Nejvyšší správní soud. Učinil jsem tak. Jeho dopis jako projev vůle kárného žalobce jsem přiložil.

Kárný žalobce žaloval kárně žalovanou za to, že rozhodla v nějaké věci, i když ji ve vztahu k ní Ústavní soud uznal za podjatou a vrchní soud jí případ odebral. V listinách, jež jsem soudu zaslal, byla mimo jiné stížnost na nakládání s dvěma svědky z daleké Dunajské Stredy, na jejichž výslech paní soudkyně zapomněla a poslala je domů s tím, že do protokolu nechala zapsat, že strany neměly o jejich výslech zájem. Strany ovšem možnost k vyjádření názoru vůbec nedostaly.

Do podkladů pro posouzení žaloby soudci kárného senátu předsedkyně senátu zařadila výlučně listinné důkazy, jež byly pro kárně žalovanou příznivé. Bylo mezi nimi například vyjádření státní zástupkyně, která je přímo kamarádkou paní kárně žalované, čili šlo o projev přátelství, vykonaný z moci úřední. Soud vyhověl kárnému žalobci jen částečně: místo navrženého půlročního krácení platu uložil jen čtvrtletní. Předsedkyně senátu přinejmenším ovlivnila pohled soudců na paní kárně žalovanou v její prospěch zastřením nepříznivých poznatků o jejím jednání. Aktivně jí pomohla. V odůvodnění rozsudku se o paní kárně žalované hovořilo pouze jako o svědomité, svrchovaně spravedlivé soudkyni. Ani slovo o tom, že právě probíhá projednávání žádosti o povolení obnovy procesu odsouzeného, jehož odsoudila s použitím pachové stopy jako důkazu k vysokému trestu za zločin, spáchaný někým úplně jiným, a postižený část trestu odpykal.

Na rozhodování kárného senátu se vztahuje zásada soudcovské nezávislosti. Ale předsedkyně senátu sama o sobě rozhodovací pravomoc nemá, nemůže proto požívat výsadu beztrestné nezávislosti. Výběr podkladů pro jednání kárného senátu proto považuji za správní úkon, na který se nevztahuje výsada beztrestnosti jako na nezávislé soudcovské rozhodování. Ministerstvo má ale názor stejného druhu, jaký mají někteří soudci na záměr paní ministryně přesouvat soudce. Projevilo se to například v rozhodnutí o mém podnětu ke kárnému řízení s výše zmíněnou předsedkyní kárného senátu. Vedoucí oddělení justičního dohledu ministerstva Ivana Borzová mě z pověření paní ministryně vyrozuměla, že podnětu nevyhoví. Poučila mě, že to, co označuji za administrativní postup, je ve skutečnosti procesním postupem soudce ve věci a „…ani podnětem k zahájení kárného řízení se nelze domáhat toho, aby orgány státní správy soudů přezkoumávaly správnost postupu soudu při výkonu jeho nezávislé rozhodovací pravomoci“.

Paradoxně právě v této době leží na ministerstvu další podnět k zahájení kárného řízení s výše zmíněnou kárně žalovanou soudkyní. Její provinění má spočívat v tom, že nezajistila eskortování vězněného obžalovaného k zahájení hlavního líčení, ač o účast měl zájem, ale kvůli jeho nepřítomnosti vyloučila jeho věc do samostatného řízení a v něm pak jeho trestní stíhání zastavila (samo rozhodnutí o zastavení stíhání nenapadám). V dalším průběhu pak sloužil jako svědek obžaloby proti původně spoluobžalovaným. Jeho vytržení z kolektivu spoluobžalovaných působí potíže v pokračujícím soudním řízení. S ohledem na výše zmíněné vysvětlení Ivany Borzové musím očekávat, že paní ministryně pojme opomenutí zajištění účasti vězněného obžalovaného při hlavním líčení a následné vyloučení věci do samostatného řízení jako úkon v soudcovské nezávislosti, a tedy beztrestné jednání.

Běda obviněným, které budou soudit soudci, přesvědčení o své absolutní nezávislosti a beztrestnosti dokonce i při provádění pomocných úkonů správní povahy.

Kritici záměru ministryně spravedlnosti využít pravomoci hlavy státní správy justice zastávají stejně jako ona sama názor, že soudce je v rozhodování absolutně nezávislý, ať dělá cokoli, a nemůže být volán k odpovědnosti za jakékoli pochybení. Vedou tak soudce k přesvědčení o právu na beztrestnou libovůli. Jako laik si myslím, že je na místě chránit soudcovskou nezávislost při vyhodnocování důkazů, speciálně v trestním řízení při rozhodování o vině a trestu, ale absolutní, bezbřehá beztrestná nezávislost je pro společnost nebezpečná. Je na místě vytýčit hranice soudcovské nezávislosti, a o to by se měla paní ministryně zasadit, neboť její neurčitost oslabuje také její pravomoc nejvyšší představené státní správy justice.

==================================================================================
Blíží se vydání „papírové“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě na adrese http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389 . Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha bude dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz.

16 komentářů :

  1. Mluvili jsme se špionem, kvůli němuž mají čeští politici policejní ochranu. Přijel s kufrem. Zrada. Naši politici jezdí s batohem.

    OdpovědětVymazat
  2. Pane Jemelíku, škody skutečně působí virus SARS-CoV-2 a stát jejich dopad, v rámci možností, úměrně ke stupni poznání, eliminuje. Nikdo, pokud vím, po nabytí "svobod" rokem 1989 nebyl a není nucen živit se jinak, než uznal za vhodné. Každý mohl, a většinou využil výhod, které měl v dosahu a tak jak uměl. Možnost "pendlovat", tedy být přínosem pro cizí ekonomiku a těžit tuto výhodu má pouze menšina. Těm ostatním to koriguje kdo? Dnes jim mají přispět ti, kteří onu výhodu netěžili? Ale jděte, pane Jemelíku! Ano, je mimořádná situace, kdo ztratil příjmy, ten ať pochoduje na Úřad práce. To je to, co je spravedlivé. Jsem ten, kdo prožil Druhou světovou válku, uprchlík a navrátilec do Sudet. Nevím, nevím, že by kdo z nás tehdejších uvažoval o náhradách ztrát od státu. I když bylo známo, že mnozí si na té válce, jejím během, nahrabali. I na epidemii Covid 19 si někteří, nahrabají. Tak se v tom porýpejte. Najednou, najednou kde kdo chce pomoc státu. A živí ho, živí ho ti obyčejní, které režim, když, tak odkazuje na pracák a na sociálku. Proč to má být za epidemie, pro nějaké ty nějak jiné, nějak jinak? To mi vysvětlete.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprostý souhlas s Vámi 6:28.

      Vymazat
    2. Ještě bude potřeba, aby někdo skutečnost Covid 19 prokázal anonyme 6.28. Je to něco, co bylo načasované přesně do období chřipek, která probíhá každý rok ve stejnou dobu snad už od nepaměti jenom až teď to získalo přezdívku Covid bla bla....stejně jako se cikánům musí přezdívat rom a teploušům gay. Taky je to teď povinné. Časem se ukáže, co toto bylo za zhovadilost, a proč ve skutečnosti byly zavřeny obchody,a lidem přikázáno nosit přes obličej hadry, za nimiž se dusí.Je to povinná součást cirkusu. Proč se neudělala pandemie z rakoviny střev, na kterou taky umírá spousta lidí ročně? A že byly zavřeny i ordinace lékařů a zubařů pro všechny lidi - nikomu nevadí? A to hnusné a ponižující divadlo - měření teploty lidem, kteří jdou nakoupit - a další a další, vám připadá normální? Je to odněkud řízené, uměle rozpoutané svinstvo. A nezlobte se na mně, jestliže řada fabrik nabrala před rokem desítky zaměstnanců, a v dubnu je zase vyházeli z práce, protože není z čeho dělat, ( materiál zůstává na lodích trčících v přístavech) a ve všem je jeden veliký bordel a zmatek - naopak, "stát" by se měl teď utopit v žalobách, když se servilně připojil k někým vyvolanému, a odněkud řízenému svinstvu. Asi se ukázala potřeba rozpoutat světovou krizi a pak válku - jako byla celosvětová krize před druhou světovou, a právě tenkrát krizi zažehnala za předpokladu zabití šedesáti milionů lidí, různými způsoby.Mně není "vlády" líto vůbec, jsou to odporní šmejdi, kteří pobírají měsíčně tolik, co jiní pracující půl roku, a díky nim pobírají těžké prachy i spousty dalších zmetků a vyhryzů - to je přece také "jinak" pro tyhle a "jinak" pro tamty. Kdo se ohlíží na bídu pracujících? Nikdo! Tak proč ty komedie s virem a předvádění "péče" o pracující lidi a důchodce?

      Vymazat
    3. 10:51 vzato stručně, fantazírujete, ignorujete nesporné. Obávám se, že se i opakujete.

      Vymazat
    4. Mně není vůbec líto takových, jako jste vy, pro které je přednější mamon před zdravím! Dnes by chtěl každý vyždímat z něčeho peníze jen proto, aby už nemusel makat! Podejte si žalobu na celou vládu, že cirkus byl pěkný, ale vy chcete vrátit vstupné! Hodně štěstí!

      Vymazat
  3. Pane Jemelíku, problém je v tom, že žijeme v gubernii, která misinterpretuje nezávislost soudů. Soudce musí být nezávislý během procesu končícím vynesením rozsudku. Nesmí být ovlivňován, aby rozhodl tak či onak.

    Pamatuji se na případ z Kanady, kdy padl ministr, kterému dokázali, že porušil toto pravidlo a kontaktoval soudce. Šlo o to, že se na něj obrátil volič se stížností, že soudu trvá příliš dlouho vyřešení jeho případu, týkajícího se zadržení řidičáku. Ten ministr a poslanec soudci zavolal a zeptal se proč to tak dluho trvá. Zavolat se nesmí, kvůli té nezávislosti.

    Nezávislost soudce se ale nesmí týkat rozsudku. Soudce nemůže plácnout cokoli se mu zamane a musí nést důsledky za špatná rozhodnutí.

    Ministryni Benešové jsem před časem napsal ve věci H-Systému. Soud totiž vynesl skandální rozsudek, který odporuje zdravému rozumu a dobrým mravům.

    Ve svém dopisu jsem použil příklad: Zákazník koupí auto, zaplatí co třeba, ale předání auta se opozdí, protože "do zítra" je třeba doleštit to či ono. Jenže do zítra se stane to, že auto je použito jako zástava pro bankovní půjčku a tak není předáno a soud rozhodne, že to je banka, která je věřitelem prvního řádu, auto si může prodat a zákazník nedostane nic.

    Přesně to se stalo s H-Systémem. Jeho zákazníci uzavřeli smlouvu, že za x peněz dostanou bydlení a s ním i pozemky, na kterých byly byty/domy postaveny. Jenže ty smluvně vázané pozemky byly použity jako zástava půjček (pro podnikání nesouvisející s H-Systémem), a když záměr selhal, dostaly banky přednost před klienty H-Systému.

    Podle mého laického názoru měl soud rozhodnout, že si banky neudělaly domácí úkol a nesměly pozemky jako zástavu příjmout. Mají tedy smůlu a musí počkat až co zbyde.

    Z ministerstva mi odpověděli, že soudy jsou nezávislé a nedá se s tím nic dělat. Soudy dal přednost mocnější skupině.

    Dodávám, že na H-Systému nemám žádný osobní zájem.

    V souvislostí s pandemii se opozice snaží vytvořit představu, že kdesi existuje truhlice se zlaťáky (ukradenými lidu), na ní sedí Schillerová s Babišem a ti odmítají alespoň cosi hodit těm malým živnostníkům.

    Jenže ona existuje jen jedna vláda, jeden občan, jedna pokladna a jeden rozpočet. Obrazně řečeno jen jedna loď.

    Ministryně Benešová mluví o vatě, kterou by měl živnostník mít. Jenže jinak šetrná pravice volá: Dávejte všem, pěkně plošně a nezbývejte se zjišťováním, kolik vaty kdo má. To jsou všechno bláboly. Ještě nedávno byla pravice proti obědům ve školách zadarmo, že je všichni nepotřebují.

    Teď létají vzduchem miliardy a každý se snaží ulovit, co se dá. Živnostníci se dušovali, že nechtějí od státu nic, ať se o ně nestará. A teď chtějí.

    O prožírání budoucnosti se přestalo mluvit. Dokonce i na bezdomovce se dostalo. Někdo si všiml, že se shlukují, nemají roušky a nechodí domů. Tak jim postavili nějaké stany. Až vir pomine, tak jim je zase seberou.

    Obhajování plošných podpor není víc než snaha ovlivnit voliče. Fiala (ODS) bude za rok vykřikovat, že právě on a jen on a jeho strana se postarala o živnostníky a zaslouží si být premiérem. No potěš pánbůh.

    V republice žije 10% lidí na hranici chudoby, máme lichvu na ni přisátý exekutorský business, ale chudí nejsou voliči pravice. Tak proč na nich ztrácet čas.

    Jiří Jírovec

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas pane Jírovec ale fiala může vykřikovat co chce na Babiše nemá.

      Vymazat
    2. V rozhodnutí soudů o H-Systému nejde ani tak o nemravnost rozsudků ale přímo o zlodějské rozsudky spolčení soudců s exekutory s využitím některých pitomců z klientů H-Systému.
      Jedná se o klasickou konkurzní zlodějnu ...

      Ten nejkurioznější zozsudek k domkům v Horoměřicích je založen na triku, že rozestavěné domy jsou machinacemi soudu prohlášeny za memovitosti.
      Každý schopný právník by ten rozsudek zesměšnil, jenže v právnické obci jsou jenom blbci, kteří neznají základy věcného práva a definici nemovité věci -domku , nemovitostí se totiž stává až dostavěný domek schopný sloužit účelu ke kterému je určen, v našem právním řádu je to až po kolaudaci, kdy může být teprve jako nemovitost -domek zapsán do katastru nemovitostí.
      Rozestavěný domek je pouhou investicí v určité učetní hodnotě, a tak se také právně posuzuje jako finanční pohledávka nikoli jako hotová dokončená investice, která se po dokončení aktivovuje v účetnictví jako základní prostředek -nemovitost ..

      To přirovnání s autem v tom Horoměřickém případu je zavádějící, místo auta si klienti odvezli podvozek, auto si sami postavili a soud rozhodl, že musí hotové auto vrátit ..

      Vymazat
    3. 11.58 A za vlády a dopomoci kterých "demokratických" stran byl v Otčině spuštěn exekutorský systém, jehož postihy mnohonásobně (o celé řády) postihují povinné ve srovnání s možnými materiálním tresty v trestním řízení? Kde lze za pár podvodně vnucených "drobných" zabavit nemovitost, prodat ji za zlomek ceny... (doplňte si sami komu asi) a přitom lidem BLOKOVAT A ZADRŽOVAT VŠECHNY PENÍZE aby vymáhanou částku včetně ji i několikanásobně převyšující "odměnu exekutora" NEMOHLI SPLATIT; PROTOŽE "ŠMEJDŮM" JDE O TU NEMOVITOST... A NÁSLEDNÉ ZISKY Z NÍ. KTERÉ DEMOKRATICKÉ STRANY, KTEŘÍ DEMOKRATIČTÍ POLITICI TOHLE (neznám pro to slušný termín) na Český národ vypustili?

      Vymazat
  4. Pan Jírovec naprosto přesně. Není co dodat.

    OdpovědětVymazat
  5. Dojit stát i v době koronavirové je hnus!
    http://www.skrytapravda.cz/ekonomika/3276-zavrete-uz-tomu-moravcovi-usta-ale-nejen-jemu-ekonomicka-krize

    OdpovědětVymazat
  6. JÁ PLNĚ SOUHLASÍM S PANÍ BENEŠOVOU. Na vině je coronavirus a covid-19, no a pak neodpovědní Češi, kteří jezdili na výlety a lyže do epidemii zasažených zemí a infekci dovezli do Česka. Já každého, kdo takto infekci k nám zavlekl bych opuncoval za potenciálního vraha. Ostatně víme, že takové epidemie jsou vytoužené a vyrobené diktaturou kapitálu, neb ta se jimi stejně jako teroristickými válkami a kuciakováním udržuje při životě! "Epidemie jsou snem bohatých", praví filosof Foucalt - a nic pravdivějšího jsem v posledních letech neslyšel. Nejsem filosof a vkládám naděje do tohoto biče na lidstvo jinou naději: Že se lidstvo probudí z poblouznění bruselským a natonacismem snem, jak "všichni" zbohatnou a že lidé převezmou věci politické z rukou diktátorů zase do svých rukou a budou řídit potřeby Světa ku prospěchu humanity a ne jako dnes - kapitál k záhubě lidstva. A všichni ti novodobí hitlerčící, himlerčíci, heydrichové, ať starostují či primátorují kde všude stejně, jako Stupidbergové se svými plány na teroristické války ať jdou do pekla. Prosím papeže Frabtiška 2. aby se modlil za lidstvo, humanitu a za zmar všech, kteří nepřeji míru a dorozumění mezi národy. Nechť Bůh ztrestá věčným zatracením všechny ty pražské zrádce, kolaboranty válečných vrahů a zabijáky českého národa - když tak světské soudy na zločince jsou krátké!

    OdpovědětVymazat
  7. Teda já to nechci vidět až nám sem někdo(jedno kdo), hodí atomovku a zůstane tu jen holá planina. Myslíte, že ten jedno kdo bude hradit ztráty soukromníkům a majitelům firem, způsobené výbuchem nebo náš stát? Kdo bude finančně podporovat manufaktury na výrobu kyjů, oštěpů, luků a šípů? A nebo budou muset všichni přeživší společně budovat nový svět a pomáhat si? Potom se třeba o to rychleji dopracujeme i k výrobě střelného prachu...

    OdpovědětVymazat
  8. Nedostanou nic.
    Po uznání všech nároků by musel být vyhlášen státní bankrot. A případě bankrotu dostanou nárokující jen zlomek. Viz Argentina a další..
    No ale to je dotyčným asi jedno - viz. žádosti o 25 tisíc podpory. Nakonec si požádají postupně všichni, včetně ajťáků, kteří prací z domova vydělávají dále svých 80-90 tisíc měsíčně....

    OdpovědětVymazat
  9. Pane Jemelíku, tentokrát s vámi nesouhlasím. Vůbec nemám, zájem zastávat se paní ministryně, dokonce ji podezřívám, že kdyby ministryní nebyla, stála by pod prapory opozice. Co je pro mne kardinální problém, je tzv respektovaná nezávislost soudů (soudců). Zde neexistuje źádná limita a majitel této nezávislosti se stává téměř bohem. Důkazem lidové tvořivosti soudů, jsou diametrálně odlišné rozsudky za stejné činy u různých soudů i když zákony jsou stejné a mají platit pro všechny.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.