Reklama

středa 27. května 2020

ODPOVĚĎ Z KRYPTY

(autor koláže Milan Pavyza) 

Lenka Procházková
27. 5. 2020 

První vyprávění o atentátu na Heydricha jsem v dětství slýchávala od babičky. Dnes se tomu říká orální historie předávaná pamětníkem, ale moje převzaté vzpomínky jsou spíše vizuální. Dominuje v nich vybledlá fotografie mladého dědečka rozjasněná v levém růžku trikolórou. Pravý růžek byl překryt černou stužkou.

Obličej na snímku mi připadal krásný jako tvář filmového protagonisty. Úloha, kterou dědeček sehrál v moravském odboji, by však v závěrečných titulcích eposu byla zahrnuta do hromadného označení: - a další…

I jejich hroby byly hromadné.

A zatím masový vrah pokládající se za nadčlověka si za své činy proti lidem i Bohu vysloužil tryznu za zvuků salv a svitu pochodní a poddajní vyšponovaní na špičkách vzdávali nesené rakvi čest.


Čin směřovaný do budoucnosti


Nadhled je schopnost vnímat obraz, vytvořený z drobné mozaiky, jako celek. Chceme-li prozkoumat detaily a pochopit jejich propojení, přistoupíme blíž.

Obraz Protektorátu Čechy a Morava se při pohledu z Berlína jevil jako država využívaná k pilné práci pro Říši a připravovaná k budoucí očistě pro novu setbu. Plány na konečné řešení byly pečlivě rozfázované. Zkoumavý zrak R.H. při bližším pohledu na svěřený terén rychle objevil ony překážející kamínky vyčnívající v mozaice. Když je dal podle seznamu odstranit, zbyly po nich na obraze jen nepatrné dírky. Vnitřní krvácení celku nezkoumal, neboť pracovní tempo v protektorátu nebylo ozvukem střelby narušeno. A tak se místodržící mohl věnovat další probírce materiálu, z něhož byl obraz po staletí vytvářen. Po dnech vyplněných prací na úkolu k němu pak přicházely konejšivé sny, v nichž se kamarádi ve zbrani už po vítězném tažení utrmáceně vraceli, aby se usadili v krajině, kterou pro ně vyčistil od cizopasníků. Ve snových představách viděl, jak loubí stromů v opuštěných zahradách poskytne veteránům chladivý stín, až v parném létě pozvednou své holby k nebi, pod kterým se nenarodili a které znali jen z přeletů.

27. května 1942 krátce po půl jedenácté dostalo snění nadčlověka trhlinu. Úlomky polstrování vozu po explozi hozeného granátu mu roztrhly záda a poranily bránici i slezinu. Nečistoty, které operující lékaři nedokázali zcela odstranit, následně vyvolaly sepsi. Nevěřil, že na tak nedůstojné poranění, navíc způsobené méněcennými tvory, zemře, a tak svou pomstu nestihl rozplánovat. Udělali to za něj jiní nadlidé.

Co cítili Češi žijící v protektorátu při zprávě o atentátu? Prvotní úlevu a hrdost vystřídal mrazivý strach, když pochopili, jak plošná bude německá odveta. Lidé z domácího odboje, především demobilizovaní vojáci a zpravodajci, kteří předem vytušili, který typ akce exilová vláda zvažuje, s předstihem odhadovali důsledky, ale jejich varovné hlasy byly v Londýně oslyšeny. Rozhodnutí o provedení atentátu bylo učiněno 3. října 1941. Mělo se jednat o čin, který by světu demonstroval, že obyvatelé protektorátu nejsou na kolenou, když dokážou vytvořit zázemí a zajistit součinnost s vykonavateli rozkazu.

Poprava předního nacisty provedená ve vzdálené zemi, o které ještě v září 1938 nevěděl lord Chamberlain nic, měla být této zemi a jejím lidem příslibem budoucí svobodné existence. Slib, že předválečné hranice Československa budou znovu uznány, byl učiněn v době, kdy bitva o Moskvu ještě neskončila, do konference v Teheránu zbývaly dva roky a Druhá fronta měla být otevřena až za třicet měsíců. Premiér Churchill však už tehdy Beneše slavnostně ujistil, že „mír, který budeme uzavírat, se nebude uzavírat bez Československa. Slibuji, že pokud budu živ, budu pracovat, abych odčinil ten hrozný zločin, kterého jsme se dopustili na vaší zemi.“ Zločinem mínil Mnichov, kde se rozhodlo o nás bez nás. „Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolila hanbu a bude mít válku“. V této válce „směly“ pomáhat odčinit zradu i její oběti.


Jsou pojmy odvaha, statečnost a heroismus synonyma?


Význam atentátu, v němž byla zakalkulována i očekávaná německá odplata (která svým rozsahem však očekávání předčila), vnímal i prezident Beneš jako účinnou léčbu mnichovského syndromu. Na základě trpkých zkušeností už sice věděl, že velké země vnímají svět jako hřiště, ale současně pochopil, že chce-li malý národ přežít a udržet se ve hře, musí se naučit odpouštět i veliké křivdy.

Přijetí plánu na odpravení Heydricha vyžadovalo od Edvarda Beneše a dalších zasvěcených exilových politiků schopnost rozpoznat, zda politický účinek akce vyváží v budoucnu lidské ztráty, které přinese okamžitě. Bestiální krutost nadčlověka Heydricha jej ale za terč předurčila, takže rozhodnutí o atentátu nakonec bylo z české strany spojením racionality s moralitou.

Odvaha vybraných vojáků přijmout osudový úkol, při jehož provedení téměř neměli šanci přežít, byla jen předzvěstí jejich pozdější statečnosti, se kterou po nočním seskoku do okupovaného terénu riskantně a mnohdy nuceni improvizovat pokračovali den za dnem až k vyplnění rozkazu. Poslední dny, které pak prožívali v kryptě chrámu a zvenčí k nim doléhaly ozvuky německého běsnění, musely být pro sedm statečných peklem. Zprávy o zabíjení vyštěkávané z tlampačů jak dávky z kulometu, vyvolávaly v mysli parašutistů tiché otázky dotírající po vypálení Lidic už nepřetržitě: Stálo to za to? Mělo to smysl?

Odpověď nalezli v heroickém boji proti stonásobné přesile nacistů, kdy po šest dlouhých hodin už nebránili sami sebe, ale smlouvu o budoucnosti národa. Poslední kulkou ji zpečetili.

Odveta za smrt nadčlověka se smrtí parašutistů nevysílila, měla munice dost a nešetřila ani děti. Roztrhala podzemní síť odboje, rozdupala vysílačky, ale na zachycení vnitřního hlasu lidí země neměli nadlidé vyladěné senzory. Pro vlastence v Čechách, na Slovensku a v zahraničních jednotkách byl sedmadvacátý květen roku 1942 stvrzením principu, že o hranice se nediskutuje, ale střílí. A kulkami rozryté zdi v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje se staly čestným náhrobním kamenem i pro všechny ty další padlé v boji, jejichž jména a datum zabití znají už jenom potomci a badatelé.

Pohled na druhou světovou válku je časem rozostřován. I život lidí v někdejším protektorátu je zpětně revidován a uhlazován, jako by drsnost pravdy šla zažehlit. Ozvěna odpovědi parašutistů zařvaná z krypty zaplavované vodou s námi však zůstává. Je to vzkaz i do budoucna.

- - - 

P.S.
V textu jsem úmyslně vynechala zmínku o zrádci Č. Nechtěla jsem vzpomínání znesvětit. Kolaborantů s cizí mocí máme i v současnosti dost. Říkám jim duševní bezdomovci. Ale těch, pro které je vlast součástí jejich identity, je mnohem víc. A další k tomu vychováme. To je náš prvořadý úkol v tomto zkracujícím se čase, kdy do obrazu, vytvářeného z drobných kamínků po celá staletí, se znovu cizí formy tlačí, aby jej přeoraly pro setbu dračí.


38 komentářů :

  1. Pokud jde o zradu Č., nevím jak vy byste reagovala na hlavu své matky v lihu. Tváří tvář skutečnému démonu a jeho činům je pro mnohé těžké udržet své lidství.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 17:04 - souhlas, navíc, vždycky je všechno trochu jinak!

      Smazat
    2. No, ja nevím. Matka v lihu? On sám byl potom v lihu. Zatímco Češi umírali , tak on chlastal jak
      veškrna. Který jiný národ dal nordické rase v nejisté chvíli tak po držce? Kdekdo kolaboroval včetně slavných Poláků. Jistě, zaplatili jsme krvavou daň, sám nevím,jak bych se choval.
      Právě proto si vážím lidí, kteří se tehdy účastnili protifašistického odboje. O to více překvapuje mlčení České armády dneska.
      Kdoví, možná se chystá na začlenění do wermachtu.

      Smazat
    3. Onen Č se přihlásil dobrovolně, když se nedokázal spojit se zbytkem skupiny (a bez hlavy matky v lihu). Jo a hlavy do lihu dali v tomto případě jen výsadkářům z kostela.
      8:00

      Smazat
    4. Ti chlapi se zastřelili, než by se dali chytit a zradili jeden druhého. Č tu možnost měl stejnou, přesto je všechny vědomě nechal zahynout - nebo myslíte, že to té jeho matce nějak pomohlo? Zbytek je ideologický blivajz. Serete tu havloidní sračky, kterými vás krmí polonáckovská čt.

      Smazat
    5. Moc hezky napsané, ostatně jako vždy a vše od pí.Procházkové. Jen je mi smutno z čurdovské Prahy. Bohužel, čím dál více Pražáků se mění v Čurdy a ti, co smýšlí ještě zdravě se už bojí ozvat. Asi by to chtělo zase "atentát", aby jsme jako národ zvedli hlavy. Ten tlak na odnárodnění je obrovský a celoplošný. Začíná nazýváním husitů prvními teroristy či přepisováním dějepisu ve školách a končí zavrhnutím přechýlení příjmení -ová u vdaných žen.

      Smazat
  2. Lépe by to někdo sotva napsal. Na konci je velmi důležité upozornění ba výzva k té části národa, která spolu s p.Procházkovou cítí onen vnitřní i cizí tlak na to, aby jsme se nestali jen něčí "hračkou", se kterou si můžou dělat co chtějí. Mám na mysli i ono odnárodnění, bez hrdosti na naši historii. S tím souvisí veškeré současné útoky na naši historii, počínaje husity, které někteří zobrazují jen jako lapky. I na nedávnou historii,kdy v TV nevidíte skoro nic jiného, něž jak jsme Němcům po válce ublížili. Je mě jasné, že za vším je ten největší kapitál, který nepotřebuje nějaké Čechy. Když něco, tak potřebuje, nemyslící "pracovní zdroje", abych to nazval, jak to oni nazývají. Opravdu v první řadě jde nejvíce o mladou generaci, kterou formují dle svého. V podstatě jde o i budoucnoust Čechů, jako národa.

    OdpovědětSmazat
  3. To je velmi dobre. Holt miLENKA P.
    Sam jsem reagoval jinde. Ale to se teď nehodi. Jedine že nějaké hnědé rajtky sem dají nácvik - Deutchland, Deutchland uber alles.

    OdpovědětSmazat
  4. Podivuji se vždy nad zabedněností některých našich, kteří při každé příležitisti pořád prezentují, jak nás komunisti a Rusové ničili...

    Nezamyslí se trochu a nezastydí, něco takového prohlašovat, když si přečtou něco takového jako zde? Je něco takového možno srovnávat?

    Ale ti lidé - a každý z nás jich dost takových jistě zná - a nejsou to vždy zlí lidi. Ale je to zažité naše klišé, na které jsme si dříve zvykli, ať už jsme k tomu měli důvod nebo ne. Jak jsem si zvykli myslet, že to naše "utrpení" je - ve světě na Západ od nás - něco neslýchaného...

    Byli jsem holt "pomýlení"...

    OdpovědětSmazat
  5. Termín atentát zvolili němci, aby se jednalo o teroristický čin.
    Takže likvidace, nebo zabití německé zrůdy.

    OdpovědětSmazat
  6. Paní Lenko, děkuji. Píšete mi z duše.

    OdpovědětSmazat
  7. V trhu budete platit dokud nebudou spokojení. A €araboafrika rozplozu mutti vám to dá vědět. Co nechápete?

    OdpovědětSmazat
  8. Duševní bezdomovci,to se Vám povedlo .

    OdpovědětSmazat
  9. Takto na věc vzpomíná armáda wermachtu.
    https://www.armadninoviny.cz/polsku-roste-predsunuta-zakladna-americke-mechanizovane-brigady.html#diskuze

    OdpovědětSmazat
  10. Toho dne kdy se Havel omluvil Némcum ,ten den 2.svetovou vyhrali nacisté.Az do dnes nas o tom přesvedčuji lidovci,ODSáci a Pirati.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. tm komentuje: V minulosti jsme psali o Německu, které nemá mírovou smlouvu a je neustále ve válečném stavu. Proto jí byla mírová smlouva vítěznými mocnostmi nabídnuta. MADAMME ANGELA HITLER MERKELOVÁ ji dodnes odmítá. Proč asi? Co s tím souvisí????? Totální rozpad EU v případě podpisu. No tak k tomu bude nyní donucena…..

      Celé dva roky vyčkávali jak Prezident Trump, tak Prezident Putin. 10.01.2Q2Q po skončení Versailské smlouvy musela na kobereček do Moskvy k prezidnetu Putinovi. Znovu jí byla nabídnuta smlouva, MADAMME ale opět odmítnuta.

      A protože čeho je moc, toho je přespříliš, byla o den později poslána MADAMME ANGELE HITLER MERKELOVÉ tvrdá zpráva, kterou asi nečekala. Zlikvidovali její podzemní bunker a tři letištní haly i s jejím letadlem. Letadlo mohla teoreticky použít k útěku. Také unikové cesty do podzemních tunelů. Bunker si nechala postavit za prokazatelně ukradené peníze, které přicházely z USA pro nezaměstnané v Německu. Méně než třetinu dostali nezaměstnaní na podpoře a zbytek si nechala na stavbu nejen bunkru. Dokumenty jsou předloženy soudu.

      Smazat
  11. Ten statečný čin Československých výsadkářů měl význam na průběh 2 sv. V roce 42 měli nacisté ještě naději na úspěch čin podpořil odboj v okupované Evropě a zachránil sta tisíce frantíků před smrtí. Zrádce čurda si to myslel taky že to náckové vyhrají a zradil za prachy po válce dostal zaslouženou odměnu metr a půl konopného provazu.

    OdpovědětSmazat
  12. Ti Č-ové se nám v té matičce Praze dnes poněkud opět namnožili. Doufám jen, že budoucí spravedlnosti opět neujdou.

    OdpovědětSmazat
  13. Na budoucího zrádce Č. vyvinuly obrovský psychologický tlak jeho matka a tuším jeho dvě sestry (s rodinami), všechny mu do očí říkaly, když neudáš své druhy, celá naše obec skončí jako Lidice a Ležáky. Matka dokonce sama adresovala písemné anonymní udání českým četníkům. Budoucí zrádce K. Č. tomu nátlaku žen dokonce vzdoroval, ale NE DLOUHO. V celé historii lidstva muži, kteří jsou pod vojenskou přísahou, by neměli zapomínat, že v tomto smyslu jsou pro ně jejich milovaní nejbližší lidé ženského pohlaví potenciálně velmi nebezpečné. Neboť ženy - rodičky a matky obecně nedoceňují drtivou váhu vojenské přísahy a věrnosti spolubojovníkům. U budoucího zrádce Č. peněžitá odměna a (teprve následně) alkohol byly spolufaktory poměrně málo podstatné. Tuším, že i badatel pan Čvančara píše, že Karel Č. byl zprvu na cestě k hrdinství, ale když navštívil své milované ženy v rodišti Stará Hlína (nebo Nová Hlína?, promiňte), jakoby "výhybkou" se tím okamžikem dostal na dráhu vyvrhela. I nynější obyvatelé Staré Hlíny novinářům prý řekli, no, kdyby K. Č. nezradil, my bychom tady teď možná vůbec neexistovali. Ta neomluvitelnost naprosté zrady K. Č. samozřejmě zůstává. Jenom se snažím připomínat historickou pravdu. Asi by se dalo říci, že životní příběh zrádce Č. je z životních příběhů všech zúčastněných nejsmutnější.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Č. porušil jedno ze základních konspiračních pravidel - nenavštěvovat blízké příbuzné! Pro jeho zradu nelze nalézt polehčující okolnosti. To, že později vystupoval jako agent-provokatér gestapa jeho zradu jen dovršilo.

      Smazat
    2. Vy nazýváte zrádce národa jako Novotného, Koláře, Hřiba taky jen N., K. a H.? Jen ať se ví kdo je kdo. I zrádci mají svá jména. Nakonec N.,K.,H., postaví Čurdovi někde v Praze pomník. Opravdu bych se ani nedivil...! Vždyť on nic, to maminka!

      Smazat
    3. Jak známo, skupin výsadkářů z Anglie byla celá řada. Někdo další z jejich členů (kromě Č.) také porušil jedno ze základních konspiračních pravidel = nenavštěvovat blízké příbuzné. (Což myslím nebylo úplně naprosto výjimečné, pan badatel Čvančara to ví přesně.) I kdybych byl schopen vypátrat to ze své paměti jmenovitě, nechtěl bych sem konkrétní jméno napsat. Protože (s výjimkou zrádce Č. a ještě jednoho zrádce G.) všichni ostatní pokračovali na své dráze hrdinské a položili své životy obdivuhodně hrdinskou smrtí; jen výjimečně se někteří dožili konce války. Co se týče budoucího zrádce Č., není pravda, že byl rozhodnut zradit už v letadle z Anglie. Při výcviku byl tento dobrovolník naopak prodchnut vlastenectvím. Pak v rozhodující situaci, pod tlakem příbuzných ve Staré Hlíně, byl několik dní v šíleném stresu, neměl o koho se opřít, s kým se ev. poradit. Pokusil se navázat kontakt s velitelem své skupiny, ale to se mu nepodařilo. Pak ZRADIL a během dalších měsíců svým jednáním zradu dále dovršoval a kupil. V jeho případě opravdu nic NEMÁ povahu polehčujících okolností. Avšak i u adepta trestu smrti není myslím nesmyslné (pro poučení a podobně) přemítat o jeho pohnutkách. K. Č. byl v nepředstavitelně neřešitelné, přesněji řečeno bezvýchodné situaci a zvolil pak tu nejhorší cestu.

      Smazat
    4. Pro 10:39: Povšimněte si prosím, že autorka výborného článku, paní Lenka Procházková, v post scriptum článku napsala pouze "zrádce Č." a současně to i odůvodnila. Považoval jsem za vhodné a potřebné respektovat a tedy převzít tento autorčin postup. - A nikdo tady nepíše o K. Č. "on nic, to maminka"; to napadlo výhradně Vás.

      Smazat
  14. Děkuji, napsala jste to skvěle !!! Toto je historie a popis hrdinství našich synů. S agresivními Němci se o Vlast bojuje !!! Ti dnešní historici amatéři, kteří jsou na pražských radnicích, netuší, co je čeká, karma je potvora.

    OdpovědětSmazat
  15. Souhlasím s názory, že celá ta situace byla složitější, než se dá jednoduše popsat, proto zjednodušení. A navíc, kde bereme my co jsme v té době nežili tu drzost hodnotit. Sami se nedokážeme vyrovnat s pár hlupáky, kteří se snaží přepsat historii. Tu obviněním Čechů z holokaustu židů, tu SSSR z rozpoutání války a pod. Ta válka byla pokračováním první světové (nedokončené) války a to pokus Evropy vedené Německem o dobytí životního prostoru (a hlavně surovin a otroků) na východě. Vyjádřeno slovy naší krajanky zvané krvavá Madla, přece není fér, aby mělo Rusko takové surovinové zdroje a musí se podělit. A to bylo hlavní, Německo vedlo ale nitky byly kdesi jinde. A na závěr, Rusko nám nějak odpustilo, že jsme celou válku vyrábělí v turbo módu zbraně na Východní frontu. Naši noví "přátelé a partneři" nám Heidricha asi neodpustí. Takže souhlasím s p. Procházkovou, velice sympatickou a chytrou dámou, že musíme vést své děti i vnoučata k paměti jak se skutečně historie vyvíjela. Jak to bylo s druhou světovou, kdo za ní skutečně mohl, jak to bylo s dobou socializmu a jeho světlé i ne příliš světlé stránky, proč zasáhla Varšavská smlouva v 1968 i co byl skutečný smysl převratu v 1989 a dalších barevných revolucí které následovali. Také o roli zrádců a jidášů, bojujících za cizí zájmy, potřeby vlastenectví a rodiny. Ceskoslovenská republika se mohla v roce 1939 ubránit, kdyby nás podpoříli (VB a Fr nás prodali, Polsko nedovolilo SSSR aby intervenoval. Také se Polsko podílelo na okleštění ČR okupací Těšínska a Jesenicka). Zrada byla také za porážkou socializmu, rozpadem SSSR a přerodem "východu" na kolonie. Tož jak říkal klasik Lidé bděte.

    OdpovědětSmazat
  16. Před 100 lety napadly Spojené státy Rusko.
    Ruské velvyslanectví ve Washingtonu připomnělo na svém facebooku, stoleté výročí americké intervence na ruský Dálný Východ.
    Velvyslanectví RF připomnělo americkým „partnerům“ zvěrstva, kterých se dopustili na občanech Ruska.
    https://www.facebook.com/RusEmbUSA/posts/862120330665025

    15 srpna 1918, americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, a poté Američané přistáli ve Vladivostoku.
    15. srpna 1918 začala americká invaze do Ruska a 1. dubna 1920 poslední americký voják opustil Sibiř.
    Během 19-ti měsíčního pobytu v Rusku ztratili američtí uchvatitelé na Dálném východě 189 vojáků.
    Američané nesou platformy s těmi, kteří byli zabiti při boji na Dálném východě, aby je mohli dopravit do Spojených států. (rok 1920):

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jenom poznámka pod okraj, k této interevenci se svými činy připojili i naši legionáři, budiž jim i jejich obětím zem lehká. Je to již historie, kterou si ale musíme pamatovat a z ní se poučit

      Smazat
  17. Jak přicházela svoboda v okrese Praha-východ
    https://www.email.cz/download/k/rG_AOi9au_Id6XIdUGYPXb5TlXhzAZfDKWe89KoLC1LMS_4ika3eM1tu3bDnemm8Qob1yM4/Nezapomeneme_06_05_2020.pdf

    OdpovědětSmazat
  18. To snad není možné ....
    https://www.email.cz/web-office/zld6EeEoCyw70eZ0UQ6GtudMjFMl5pAOIeOb4gxz9kFfRcr62CUq9JKB1IueDeAXm5ns50c/attubynu11.pps

    OdpovědětSmazat
  19. Můj pohled na atentát/popravu je poněkud jiný.

    Je pravda, že Heydrich okamžitě po svém nástupu nastínil Hitlerovy plány na poněmčení Čechů a vytlačení Slovanů někam za Ural. Jenže jejich uskutečnění bylo podmíněno vítězstvím ve válce. Otázka tedy je, čemu atentát na Heydricha vlastně prospěl.

    Byl klid na práci. Pamatujete na seriál Bohéma? Strýc Václava Havla v něm prohlásil, že můžeme točit české filmy a ještě na tom dá vydělat.

    Atentát na Heydricha je obrovské téma, ale ne kvůli Gabčíkovi, Kubišovi a Opálkovi a přestřelce v kryptě kostela. Podstatnější bylo vystavení občanů nedobrovolnému hrdinství kvůli nápadu Benešovy exilové vlády v Londýně ukázat, že my Češi jsme kabrňáci. Nikdo neví, kolik občanů Protektorátu chtělo být hrdiny. Byli postaveni před hotovou věc a stali se obětmi odvety. Němci vystříleli Lidice aniž by se ti popravení dozvěděli, že byli hrdinové.
    Atentátníci často hledali úkryt u lidí, kteří je neprozradili, ale nakonec byli za napomáhání parašutistům popraveni. Chtěli to? Pokud se někdo rozhodne účastnit se odboje, dělá to
s vědomím rizika. Problém je, když se stane někdo odbojářem z cizí vůle.

    Na atentát se lze dívat i z psychologického hlediska parašutistů. Co jim asi probíhalo hlavou, když se dozvídali o Lidicích a seznamech popravených. Teror měl trvat dokud nebudou pachatelé dopadeni. Měli právo bránit své vlastní životy za cenu těch obětí? Proč nedošlo k "filmovému" zakončení dramatu, že by se šli udat s usvědčujícími dokumenty v kapse, odpráskli ještě několik Němců a pak se sami zastřelili?

    V jaké situaci byli parašutisté Geryk a Čurda, jimž se připisuje zrada? Znali jména, ale nevěděli, kde se parašutisté v Praze skrývali. Kdo je tedy udal? Je pravda, že se parašutisté nechovali konspirativně a navazovali milostné vztahy? A co je vůbec paravd...

    Odboj proti okupaci samozřejmě existoval. I ten Fučík si nechal narůst plnovous a začal kulhat a mást Němce figurou profesora Horáka.

    Němci potřebovali v Protektorátu "klid na práci" v továrnách.

    Otázka je, do jaké míry je zaplňování náměstí lidem a sálů umělci odpovídá české schopnosti vysvětlit jakýkoli čin ve vlastní prospěch.
    Jiří Jírovec

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anonymní28. května 2020 12:38
      Od vítače nelze čekat něco jiného. Ten sadistický dobytek, byli Němci, ne Češi. Měli v plánu naši likvidaci, takže jestli k ní přistoupili dříve, aby nás krotili, nebo to nechají na později, to je oč tu běží.
      Hrdinou proti své vůli, se měl stát celý národ. Náš odboj pracoval na tom, aby se to nestalo. Heydrich nebyl jenom zločinec, byl to také jeden z předních německých mozků, které pracovaly na likvidaci Židů a Slovanů. P.K.

      Smazat
    2. Ten atentát nebyl z Benešovy hlavy. Věřím verzi že cílem Beritů bylo vrazit klín mezi vztahy mezi Čechy a Němci a narušit "selanku" Protektorátu. Inu vlastně oslabení protivníka a českoslovenští občané byli do jisté míry i vykonavateli cizích zájmů (k vysvětlení, bylo jistě i v našem zájmu aby se válečné úsilí Evropy vedené Německem narušilo, ale myslet si že to byla čistě česká myšlenka je docela domýšlivé)

      Smazat
    3. Anonymní29. května 2020 8:13
      Po obsazení Českých zemí Německem (nikoliv Evropou, vedenou Německem), čeští vojáci, a další občané, kteří chtěli bojovat proti Německu, statečně opouštěli zemi a hlásili se do boje u zahraničních armád. Takže ti naši hoši v Británii tam nebyli na prázdninách, ale s odhodláním bojovat za porážku Hitlera, i s nasazením svého života.
      Britové je zařazovali do protiněmeckých akcí, kde mohli být úspěšní, tedy do Čech. Jistě to bylo realizováno ve shodě s naším, českým politickým vedením, které bylo v Británii. Beneš nedisponoval britským letectvem, tedy mohl si naplánovat cokoliv, ale prošlo jenom to, co bylo současně i v britském zájmu. V čí hlavě se poprvé objevila myšlenka atentátu na Heydricha, se nejspíš nedopátráme, ale víme jistě, že jí vykonal český domácí a zahraniční odboj. Silně to poškodilo pověst Němců, jako mocných a nedotknutelných pánů obsazených území. A posílilo odboj (přeživší, ale i nově vznikající) v odporu proti Němcům. P.K.

      Smazat
  20. Souhlasím s autorkou, že to byl velký čin naší historie. Že se mu nedostává náležité pozornosti našich politiků a médií, vynikne zvláště při srovnání s kvanty oslavných článků a proslovů, které se vyrojily při výročí palachova činu. Přitom tato akce našich parašutistů a našeho odboje, měla mnohem větší dopad na postavení naší země, přičlenění k vítězům IISV, byla heroičtější. Čest jejich památce, i všech obětí německého nacismu.

    OdpovědětSmazat
  21. Čurda ani Gerik nejsou zrovna ozdoba odboje,ovšem trestu neunikli!
    Jak je možný,že když se udavač a vlastizrádce Havel omluvil protiprávně Frickům a protiprávně si vrátil(a nejen sobě) státem zabavený majetek po udavačskym teplomilnym strejcovi.....ZA VLASTIZRADU NEBYL POPRAVEM???!!!!!

    OdpovědětSmazat
  22. Všichni, kdož se na tom činu podíleli měli na Němce jasný názor, určitě je nesortovali na fašisty, nacisty a ty hodné. Prostě Němec byl nepřítel, to jenom dnešní doba přináší bagatelizaci jejich tehdejších činů a úmyslů. V dnešní době se to zásluhou některých histeriků obrátilo s tím, že vyvrhelové jsou Rusové a Rudá armáda. V jejich archivech bychom ovšem plány na likvidaci českého národa hledali, na rozdíl od těch německých, marně. Je otázkou v čím zájmu je ztráta ostražitosti vůči odvěké hrozbě,ti mrtví a popravení by nad současnou politickou reprezentací asi žasli.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 13:24: Zejména poslední souvětí vašeho příspěvku je obrovsky výstižné. Děkujeme!

      Smazat
  23. Prostě Němec byl nepřítel a vždy bude pokud se nepodaří zvítězit nad fašistickyglobálním ZLEM !
    https://tadesco.org/marneho-okenko-28-q5-2q2q-svet-se-otrasa-v-zakladech/ 28.5.2020.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.