Reklama

středa 6. května 2020

Vir ohrožuje nerovnosti


Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala
6. 5. 2020   VašeVěc
Dějiny hospodářství ukazují, že k potlačení nerovností nestačí jen ideje a agitace, ale musí tu být také nějaký hodně dramatický spouštěč tektonické společenské změny jako je třeba právě epidemie.



Co s námi epidemie udělá? Podle rakouského ekonomického historika Waltera Scheidela je to jedna ze čtyř událostí schopných zvrátit vývoj ve prospěch větší rovnosti. Těmi dalšími jsou války, zhroucení státu a revoluce. Takhle to prý platí už od doby kamenné. S odkazem na Scheidelovu knihu Velký vyrovnávač (Great Leveller: Violence and the History of Inequality from the Stone Age to Twenty-First Century, 528 s., Princeton 2018) to v Guardianu připomíná Kirill Hartog, šéfredaktor „prvního magazínu pro evropské ideje“ Are We Europe.https://www.theguardian.com/world/commentisfree/2020/apr/30/walter-scheidel-a-shock-to-the-established-order-can-deliver-change

Třeba morová rána ve 14. století, která vyhladila třetinu evropské populace, výrazně zredukovala nerovnost, protože zvýšila cenu práce. Nebo velké události 20. století, dvě katastrofické války a dvě komunistické revoluce přinesly dlouhé období snížené nerovnosti, které vydrželo do začátku 80. let a umožnilo vznik moderního sociálního státu, rozvoj odborového hnutí a progresívní zdanění. Proto si autor klade otázku, zda také současná pandemie, která začíná být označována za největší krizi od konce druhé světové války, nepřeroste do něčeho, co se projeví jako velký sociální vyrovnávač.

Čím déle bude velká krize rozvracet světové hospodářství, tím větší je její potenciál pro radikální změnu. Závisí na tom, jak je krize hluboká, jak dlouho má trvat a nakolik rozvrátí stávající dodavatelské řetězce. Pandemie už stihla trhu ukázat, kde má jasné meze, a osvětlila význam efektivních státních zásahů a silné veřejné zdravotnické služby. V budoucnu by pak mohla vytvořit toleranci k vyššímu a mnohem progresívnějšímu zdanění.

Vlády teď musely zasahovat pro záchranu podniků a pracovních míst způsobem, jaký byl ještě před pár měsíci nemyslitelný. Dokonce i úvahy o univerzálním základním příjmu, snu egalitářů z celého světa, už v mnoha zemích docela zdomácněly. Ale také na evropské úrovni je patrný zájem (aspoň zatím) o silné intervence veřejné moci a odchod od šetřílkovství (austerity) minulého desetiletí.

Lidé začali znovu důvěřovat státním zásahům, a to by mohlo být úrodnou půdou pro obrat v situaci, kdy v Británii po roce 1980 nebohatší jedno procento ztrojnásobilo svůj podíl na národním důchodu a v Evropě od té doby bohatství horního procenta vzrostlo dvakrát víc než bohatství dolních 50 procent.

Ne všechny společenské otřesy – a že jich v minulosti bylo – vedou ke změně. Katastrofy nejsou řídkým jevem, ale opravdu tektonické společenské změny jsou historickou anomálií, přibližuje proporce obou jevů Scheidel. Třeba generaci po druhé světové válce pomohly zvláštní okolnosti, kdy všechny hlavní faktory byly ve správném nastavení – silný růst, nízká nerovnost, silná střední třída a rozšiřování sociálního státu – a všechny působily současně. To může být podle nej velice těžké zopakovat.

Sám je také skeptický k tomu, že změnu přinese jen nějaká myšlenka nebo ideologie, rétorika, politická agitace. Jistě, je nezbytné, aby tu byla určitá sada myšlenek v oběhu, ale teprve když něco otřese stávajícími poměry, proniknou tyto myšlenky i do hlavního proudu.

Karantény zatím nerovnosti zesilují. Lepší lidé mohli před virem zmizet do vil na venkově, ale většina obyvatel se tísní v městské zástavbě a musí denně zkoušet štěstí ve veřejné dopravě. Některé profese mohou pracovat z domova, ale pro velkou většinu ostatních je omezení pohybu jasnou ekonomickou hrozbou. Také uzavření škol působí na děti rozdílně, třeba podle toho, jaké mají doma internetové připojení. Všechny tyto nerovnosti existovaly už předtím, jsou jen náhle mnohem bolestnější.

Nevnímali jsme to tak vždycky. Jak autor připomíná, od „konce dějin“ v 80. letech minulého století, který přinesl 40 let neoliberální deregulace, byla nerovnost považována za přijatelnou nebo dokonce nutnou cenu za prosperitu. To se změnilo po finanční krizi 2008, která podnítila hnutí Occupy Wall Street a soustředila pozornost na horní jedno procento. Nerovnost přestala být výlučným tématem ekonomického disentu a stala se definičním rysem dekády. Bylo to hlavně proto, že ti, kdo finanční krizi způsobili, z ní nakonec zbohatli, zatímco lidé s nízkými příjmy přicházeli o svůj nejdůležitější majetek, vlastní bydlení.

Krize z roku 2008 tedy změnu nepřinesla. Přinese ji koronavirus?

Nikoliv, pokud přijde rychlé oživení, soudí Scheidel. Má však za to, že pokud by ekonomika zůstala v dlouhodobém poklesu, mohou být na pořadu dne mnohem radikálnějších politiky. Hodně záleží na tom, kdy bude dostupné očkování. Pokud by to bylo brzo, věda zachrání status quo a umožní dostatečně rychlý návrat k bývalému životu. Jenže ono to tak rychle nejde, virus je velice komplikovaný. Hrozí více těžkých a prohlubujících se krizí, a ty mohou mít velký potenciál pro transformativní změnu.

18 komentářů :

  1. Nejspíš je pravda, že po válkách, kdy bylo obyvatelstvo povoláno do zbraně a je ještě rozdivočelé, s ním musí moc jednat obezřetně a i nějaké ústupky povolit. Podobně po epidemiích, kdy je zlikvidována i část mocenských struktur, je třeba ty nové budovat obezřetně.
    Zdá se, že koronavir se těmto zákonitostem vymyká. Nedávno jsem četl, jak během současného ekonomického útlumu, stoupá majetek těch nejbohatších. Koronavir tedy nejspíš nebude tou známou ranou osudu, ale připravenou akcí. P.K.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Otázka je jak to bylo s tím morem ve 14.století. Dovezen námořníky do ví odkud a jak se tam vzal. Do té doby Evropa mimořádně prosperovala, tkz. období černé madony (na wiki to nenajdete, je to pro dav skrývaná informace). Kosterní nálezy s té doby ukazují, že výživa se blížila dnešní. Fungovalo to tak, že lokální místní měny na konci roku ztratili platnost a místní vládce vyrazil nové peníze a původní ražba ztratila svoji cenu. Tím se nemohli hromadit peníze. Hromadění peněz tkz. kapitál je velký podvod a zločin na lidstvu, kdy si nárokují nadnárodní elity podíl na produktu společnosti na trvalo bez ohledu na okolnosti. Ekonomika je živý tok, který je třeba řídit a usměrňovat. Například sklidíte a vypěstujete více obilí než populace spotřebuje, nemůžete z toho mít zisk natrvalo, je potřeba zabezpečit uskladnění obilí a snížení osevních ploch v příštích letech a zajistit spotřebování nadbytečného obilí v dalších letech.

      Současná ekonomika, pokud by se lidstvo dokázalo zbavit parazitů (což je prioritní problém) se může vyřešit okamžitě, sebere se vše co mají bohatí navíc a škrtne se jim to a nechá se tolik oběživa kolik odpovídá skutečnosti. Nedokázali to rozumně investovat a nadbytky rozumně využít ku prospěchu všem, jsou špatní hospodáři přišli o úrodu tečka, jejich peníze jim shnili, pokud se té hniloby nezbavíme dojde ke katastrofě a hniloba zničí celý finanční systém.

      Zpět k období černé madony, pak přišli židé s jejich zlatem a utáhli vládce na jejich chtivosti po životě bez zodpovědnosti, kdy stačí mít hromady zlata, které je "věčné" a o nic se nestarat jenom ho hromadit víc a více. Asi se židům nedařilo rychle všechny zmást a donutit je sloužit satanské doktríně "zlatého telete" a tak světové zákulisí zavleklo do Evropy mor. To je podobné jako dnes, ale dnes již nemůže být epidemie tak vražedná, protože vzhledem k propojenosti světa by přišlo světové zákulisí o řízení a satana by jsme se zbavili navždy. Pokud bude jenom trochu šance, Bůh to v současnosti nedopustí (ve 14.st muselo dojít ke katastrofě ve stylu 'nízká_morálka'+'blahobyt'='boží_dopuštění' a Bůh nechal satana jednat).

      Smazat
  2. Robotizace ovšem významně snižuje potřebu práce nekvalifikované, poptávku po pracovnících tupých, netvůrčích... Strach z inteligentních pracujících, uvědomujících si svoji tvůrčí sílu a usilujících proto o spravedlivý podíl na moci a na vyprodukovaném prací, ovšem velí k eliminaci jejich počtu...
    Rabíne, poraď jak zto(100)hoven?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vše je řešitelné základním příjmem, ale to by světové zákulisí přišlo o svou moc, lidé nesmí mít čas.

      Smazat
  3. Tak to je prosadit vlastenecké politiky kteří budou mít v první řadě zájem o Český stát. A zbavit se loutek co slouží cizáckým zájmům.

    OdpovědětSmazat
  4. Jenomže u voleb by voliči museli myslet hlavou a volit rozumem. Ne, že řekne "ten je boží má dredy toho volím". Potom je zklamání a hlas zbytečně vyhozený.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Má to však problém. Klaus a vyvolení vše "zprivatizovali". Nic v této zatím ještě České zemi není naše. Většina lidí je zmanipulovaná každodenní masáží všech médií. Osobně jsem požádal prezidenta, později písemně vládu o nápravu alespoň ČT. Výsledek nula. S dosavadní pol. garniturou nám není pomoci.

      https://www.arfa.cz/to-snad-ne-sokujici-vysledky-prvnich-pitev-lidi-kteri-oficialne-zemreli-na-covid-19-zadny-pacient-nezemrel-primo-na-covid-19-pandemie-kde-nejsou-zadni-mrtvi/

      Smazat
    2. Chtít po generaci frikulínů (od slov Free, Cool, In) aby u voleb mysleli hlavou je utopie. Je to generace, která žije ve virtuálním světě počítačových her a pro kterou jsou vlastenectví a čest neznámé pojmy. Chtít po nich aby si naplno uvědomili závažnost a dosah svých lehkovážných rozhodnutí je nemožné.
      Jim právě takoví jako je Hřib imponují. Proto si myslím, že se úroveň naších politiků bude dál snižovat a přepisování historie, štvaní proti Rusku, Číně a dalším "neposlušným" státům se bude stupňovat.

      Smazat
  5. Pokud by voliči měli volit rozumem, tak nemají koho, protože kandidátky politických partají jsou hlídané jelitami asi nejvíce z celého korporátu a podle toho vypadají. Slušný člověk se nedostane ani do politické partaje, natož na kandidátku (ani na nevolitelné místo). Navíc slušný a znalý člověk se nikdy nedopustí zvrhlosti vstoupit do nějaké partaje nebo ji dokonce zakládat. O volbách raději nemudrujte, tudy cesta změny nevede.

    OdpovědětSmazat
  6. Krátce po válce se v Sovětském svazu vrátila sedmihodinová pracovní doba a zvyšovaly se mzdy. Postupným cílem bylo zkrátit pracovní dobu až na pět hodin se zachováním výše výdělku, či dokonce zvýšení kupní síly. Proč se to dělalo - snižování cen, to byla realita, několik vln slev a zvyšování platů po válce znamenalo nejen postupné zvyšování životní úrovně, ale i silnou poptávku po zboží a tím tlak na výrobce.
    Jednak se tím poskytovalo více času pro rodinu a hlavně pro rodinný život. Pro koníčky a záliby. Tehdy bylo také samozřejmým častým zvykem mnohem více sportovat ve všech věkových kategoriích.
    Dalším důvodem byla snaha poskytnout také možnost zvyšování pracovní kvalifikace. Nebo rovnou studium Vysokých škol. Více času na kulturní akce, záliby. Rozvoj znalostí a vědomostí. Tehdy ihned po válce bylo zavedeno vyučování psychologie a logiky do osnov, řekněme jako by u nás na druhém stupni škol. Povinně.
    Co to znamenalo v celku? Rozvoj úrovně vzdělanosti měl dávat Sovětskému svazu co nejvíce schopných výzkumníků, vynálezců, vědců, kvalifikovaných pracovníků všech oborů. "První" vlna výsledků sovětského školství de facto výrazně pomohla vyhrát Druhou světovou válku, protože mladí konstruktéři, výzkumníci, vědci, technici dokázali vytvořit vylepšené modely zbraní, výzbroje a i jiných potřeb společnosti pro úspěšné odražení napadení SSSR Německem.
    Mělo to dát lidem možnost se duševně rozvíjet a práce - kdo si to vlastně dokáže představit - měla být vlastně "jen" součástí rozvoje člověka a jeho schopností. Právě dvě generace, první těsně předváleční absolventi a ti kteří studovali především cca do roku 1956-58 byli těmi, kteří nejvíce dokázali uplatňovat svoje vzdělání.
    A to všechno předkládali a navrhovali stoupenci toho strašného nelítostného diktátora Stalina a on sám. Má to logiku? Vždyť on - Stalin - se přece bál všech a všeho, krvavě střílel, zapichoval, topil a škrtil při svých nočních "výletech" po Moskvě koho potkal ...
    To všechno bylo změněno po Stalinově smrti. Jedním z činů Chruščovova vedení bylo vyřazení povinné výuky psychologie a logiky. Pracovní doba se změnila na osmi hodinovou s volným dnem "navíc" sobotou. Původně se pracovalo šest dní v týdnu a zkracování pracovní doby mělo zajistit více času každý den na výše uvedené aktivity. Teď se pracovní doba prodloužila a jako se to kompenzovalo dnem volna navíc. Ale to znamenalo, že na všechny záležitosti bylo ve skutečnosti méně času a o sobotě se to ani nedalo "dohnat". Všichni rodiče ví, že svoje děti musí "sledovat a vychovávat" prostě každý den a nikdy neví, který den bude pro výchovu potomka ten "nejdůležitější.
    Daragoj Nikita Sergejevič Chruščov se stal nakonec skutečně "daragoj".
    Tohle všechno měla umožňovat výkonnost hospodářství Sovětského svazu zvyšováním efektivity práce zaváděním nejnovějších trendů a postupů do výroby.
    Někudy tudy vede cesta k překonání nerovností, tudy někudy vede cesta pro mladé generace, které si budou život užívat smysluplně a ne jen jej "prožívat a "vegetovat" u zážitků", které jim kromě krátkého nahrnutí nějakého toho adrenalinu, či čeho, do mozku, ve skutečnosti nic jiného nepřinesou.

    Právě robotizace, která se nejspíše stane "příčinou" otupování, by se mohla stát motorem nebývalého vzepětí lidstva. Které by chápalo souvislosti, a hlavně by si dokázalo nejen stanovit pro nás možná neskutečné cíle, ale svoje problémy by mohlo řešit ve všech důsledcích a souvislostech.
    Proto je jakékoli ničení vzdělávacího procesu největším zločinem proti lidstvu a jeho budoucnosti. Proto velmi mnoho politiků je pro mne povětšinou jen kariéristy a hlupáky na třetí. Pak by je lidé možná ani nepotřebovali. Rozhodně ne tolik a tak bezdárně se po planetě "ploužících" „politiků“.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 21:45
      Nedovedu oponovat vaši předloženou analýzu vývoje Ruska. Jen co si pamatuji z výchovy u nás, kde padaly takové stupidyty, jakože Lenin rozsvítil žárovky po celém Rusku, či Mičurinovské "přínosy" v zemědělství a Stalinovo "blahodárné odsouzení statistiky", jako buržoazní nauky. Chruštěvova obliba kukuřice, jeho preference pěstování bavlny, za cenu Kaspického moře. Bylo by toho určitě víc, přesto měli generace matematiků, fyziků, chemiků... na světové úrovni.Ti navzdory hloupé moci posunovali Rusko celé XX. století dopředu. Sacharov, Kolmogorov, Kurčatov... by byli okrasou v každé západní univerzitě. Prosím, buďme spravedlíví, chvalme to co si chválu zaslouží a naopak.

      Smazat
    2. Anonymní7. května 2020 12:31
      Nevím, jestli Lenin rozsvítil žárovky po celém Rusku, ale skokově rozšířil po Rusku elektrifikaci. To není málo. Co se týká Mičurina, není třeba se v tom pitvat, ale je možno vzít na vědomí, že SSSR se stal soběstačný v potravinách (možná ne v kokosech, apod.) a dokonce kvanta obilí vyvážel.
      Chruščov již Rusku škodil, jak praví Pjakin, takže jeho eskapády neberme jako bernou minci neschopnosti Rusů. Rusko je velký národ, takže také statisticky se v něm rodí dosti vědců a matematiků. Bohužel, nejspíš máte pravdu, že pracovali pro rozvoj země, navzdory zkorumpovaným politikům. Ale to známe také. P.K.

      Smazat
  7. Další rána pro Brusel? Maďarský parlament se postavil proti Istanbulské úmluvě:

    https://cz.sputniknews.com/svet/2020050611900994-dalsi-rana-pro-brusel-madarsky-parlament-se-postavil-proti-istanbulske-umluve/

    OdpovědětSmazat
  8. 21:11
    Vidím to stejně, už poněkolikáté budu volit menší zlo.

    OdpovědětSmazat
  9. https://beforeitsnews.com/prophecy/2020/05/why-do-they-keep-warning-about-a-second-wave-of-covid-19-2511308.html
    Nechybuj; mocnosti za největším podvodem v dějinách světa chtějí, aby se jednalo o politický problém. Chtějí, aby občané bojovali mezi sebou, zatímco provádějí svůj program pro totalitní Nový světový řád, kde soukromí a osobní svobody jsou minulost
    Srovnání 5G a španělské chřipky
    Toto je nejděsivější scénář výstražných zvonů druhé vlny; protože je to velmi reálný a možný scénář.
    Nebezpečí 60 mm mikrovlnného záření od 5G jsou skutečná. Bylo již prokázáno, že 5G 60 mm vlny přímo ovlivňují molekuly kyslíku, takže je obtížné, ne-li nemožné, aby se kyslík mohl vázat na hemoglobin v naší krvi. Pokud nemůžeme dostat kyslík do naší krve, zadusíme se a zemřeme. Pokud se to začne hromadně poté, co 5G začne žít po celé zemi, všechny prsty ukážou na příčinu koronaviry. Ale bude to lež.
    Záření ve vzduchu je součástí našeho života od španělské chřipky z roku 1918. Ve skutečnosti došlo k vypuknutí španělské chřipky, když byly do prostředí zavedeny první radiové vlny AM. Byla to náhoda? Asi ne.
    Pokud studujete podrobnosti o španělské chřipce , zjistíte, že ohniska začala v roce 1918, s dalšími vlnami a ohniskami pokračujícími do roku 1920. To byl přesný časový rámec, ve kterém byly budovány a zasazovány rozhlasové věže AM, aby pokryly celý země s AM rádiovým zářením . Ačkoli tento typ záření byl (a je) mnohem méně účinný než to, co 5G bude představovat, systémy lidí v té době nemohly odrazit novou nákazu. Z tohoto důvodu mnoho lidí zemřelo.
    Dnes je zajímavé, že k převážné většině hlášených úmrtí na Covid-19 došlo v místech, jako je New York, kde již 5G žije. Není také náhoda, že umírající lidé nebyli schopni získat kyslík, který potřebují, aby zůstali naživu
    .Jak dlouho budou „vlny“ pokračovat? Jednoduše řečeno, očekávejte, že vlny vydrží, dokud nebude k dispozici vakcína a dokud ji nepřijmou všichni na světě. To je konečná hra této agendy a neskrývají ji.

    OdpovědětSmazat
  10. Myslete si o mne co chcete, ale jediný dobrý krok k vrácení společnosti do normálu byl ten POLSKÝ. Zbavit nemravné moci justici a prokularatuře.
    U nás je tato hydra vlastně vedoucí silou. A snad už mnoho lidí to pochopilo. Co dříve bylo silou režimu je dnes diktátorem režimu.

    OdpovědětSmazat
  11. 22.28
    ach ty svatá prostoto. Plácáš nesmysly, které máš načtené buhví odkud. Vazba kyslíku na molekulu hemoglobinu se děje asi na milionkrát nižší rozměrové úrovni než aby mohla být vlnovou délkou 5G ovlivněna.

    OdpovědětSmazat
  12. Pánové, nehádejte se o nana.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.