Reklama

úterý 23. června 2020

USA: Je klasická hudba „privilegiem“ pro bílé a Asiaty?


Paul Craig Roberts, Paul May
23. 6. 2020  
paulcraigroberts
V rámci současného všobecného úpadku USA je klasická hudba mnohými kritizovana za to, že je až příliš bílá. Paul May, profesor univerzity v Monrealu k tomu poznamenává: "Klasickou hudbu dnes odsuzují za to, že neodpovídá rozmanitosti americké populace. Jisté jevy, i když ne příliš publikované a spíš nenápadné, prozrazují hluboké přeměny, které se v naší společnosti odehrávají. 



Jde např. o pokles zájmu o klasickou hudbu dnes už nepřehlénutelný. V konfrontaci s tímto poklesem, který v USA probíhá už léta, je dnes klasická hudba navíc obvińována i z toho, že neladí se stále rostoucí různorodostí americké populace. A to až do takové míry, že se v dlouhodobém horizontu její další přežití stává otázkou ano či ne. Sociologicky pak jedna z hlavních kulturních činností elity země už od času jejího vzniku stojí dnes před doslova existenciálním problémem: Buď se změní nebo zanikne.

Studie Nadace pro umění oznamuje, že počet dospělých, kteří navštěvovali hudební koncerty klesl z 13 procent v roce 1982 na 8,6 procenta v roce 2017. Mezi roky 1982 a 2002 pak počet posluchačů koncertů klasické hudby v kategorii lidí pod 30 let poklesl z 27 procent na 9 procent. Což je doprovázeno poklesem počtu amerických hudebních amatérů. V roce 1992 hlásilo 4,2 procent Američanů, že hraje na nějaký hudební nástroj, ale v roce 2008 takovýchto amatérsky muzicirujících Američanů byla už jen 2 procenta.

Zatímco se země stále pyšní světově proslulými orchestry jako jsou ty z Chicaga či z Los Angeles, zůstává otázkou, jak dlouho si svoji výkonnost za popsaných poměrů udrží. Důvodů dělat si těžkou hlavu je dle hudebních publicistů hned několik: Jde o ekonomický model založený téměř výhradně jen na podpoře z privátních zdrojů, pokles úrovně hudební výchovy na školách a konkurence jiných hudebních forem oblíbených mladší generací.

V konfrontaci s touto situací se klasické hudbě dostává rady, že se k novému vzestupu musí vzepnout sama a vlastní silou. Což je ovšem problém, z něhož je nejvýznamnější, že klasická hudba je dnes v USA všeobecně považována za „příliš bílou“. Podle zprávy vydané Ligou amerických orchestrů v r. 2016 představují černoši jen 1,8 procenta a Latinoameričané jen 2,5 procenta amerických orchestrálních umělců. Navíc pak velká většina hudebních děl orchestry hranými jsou díly evropských skladatelů, což se považuje za nedostatečně „inkluzivní“. Deník the San Francisco Chronicle si např.nedávno posteskl, že městský symfonický orchestr bude v příští sezóně hrát téměř výhradně jen díla bělochů.

Příliš bílá a příliš stará a nedržící krok s dobou, to jsou obvinění, jež jsou házená na hlavu klasické hudby v USA a budou sílit v souvislosti s demografickým vývojem v zemi. Úřady odhadují, že etnické minority v USA se stanou v populaci většinou zhruba v polovině tohoto století a 45 procent této nové většiny budou převážně mladí lidé.

Už dnes však časopis New Music USA píše: Klasická hudba je neodmyslitelně rasistická.

Vybral a přeložil Lubomír Man

54 komentářů :

  1. A svet se dal, v hrdel obraci... :-(

    OdpovědětSmazat
  2. "... časopis New Music USA píše: Klasická hudba je neodmyslitelně rasistická."
    Já blbec považoval za samozřejmé, že každý kulturní produkt je poplatný místu a době svého vzniku. Ono ne, ono to je rasistické!
    Takže, spirituály (černošská kostelní hudba) jsou rasistické taky.

    OdpovědětSmazat
  3. Jak se říká: Hloupost a Vesmír jsou nekonečné. A na totální hloupost zahyne i naše civilizace.

    OdpovědětSmazat
  4. problem bilejch a negru je v USA neresitelny demokratickou cestou.
    Mam vizi ze klid nastane az se USA rozdeli na bile a barevne zony, coz je pouze ma predstava jak by to mohlo fungovat.
    Buh stvoril lidsky paskvil -spatna prace pane Bohu.
    Uz si predstavuju jak negr pise symfonickou skladbu.
    Rasismus nikdy nezmizi neb ve vesmiru je mozne pozorovat jenom pravo silnejsiho.
    Cesi jsou obvzlaste rasisticky narod . A jeli skutecne demokracie tak jak nam to porad melou dokola -tak mam pravo jakozto silnejsi demokraticky se vymezovat vudci negrum.
    Zadna politicka korektnost -to je zrudnost a popirani prava silnejsiho.
    Ten nejsilnejsi jeho pravem si muze delat to co se mu zlibi nez mu to jeste silnejsi zatrhne.
    Nejsesli silny alespon nejak se kamufluj a delej silnemu zaskodnickou praci az silneho znemoznis a stanes se tak silnejsim.
    Toto je potreba do te doby nez Buh si uvedomi jaky paskvil stvoril ,vsechno ze zeme vymaze a stvori konecne cloveka bez touhy po mamonu a moci.
    Tak pravim ja -Zarathustra treti

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. "Uz si predstavuju jak negr pise symfonickou skladbu."

      Nemusíš představovat, již dávno tomu tak bylo.

      Například černošský hudebník Scott Joplin psal své opery (A Guest of Honor, Treemonisha) v letech 1901-1911.

      Smazat
    2. pro Antony Treemonisha je strašně mizerná opera. Symfonická hudba skutečně není pro černochy doména. Jazz, to je jiné kafe, reggae,soul, mambo a další karibské žánry vycházející hlavně z rytmu jsou jim vlastní. Pochopitelně, že se najde pár vyjímek jako byl Dean Dixon (dirigent), Leontyne Price a pár dalších, ale obecně, bílým nejde moc jazz, černým nejde moc symfonismus. To není rasismus, to je holt nátura. Jsou věci, které nejsou multikulti a jsou věci, které jsou multikulti.

      Smazat
    3. Pro Anonym 25. června 2020 22:29:
      Šlo z mé strany o sdělení, že existují symfonická díla černošských autorů. Bez hodnocení kvality. O každém díle se dá napsat, že je mizerné. To však na jeho existenci nic nezmění.
      Stejně tak by se dala najít spousta bílých hudebníků, kteří byli/jsou v jazzu vynikající. Z mnoha zmíním alespoň jména Bill Evans a Joe Zawinul. Ostatně i český špičkových jazzmanů máme v historii dost na to, aby se dalo vyvrátit tvrzení "bílým nejde moc jazz".
      Nic není černobílé. Že v některých hudebních žánrech převládají autoři určité barvy pleti neznamená, že ostatní ji netvoří vůbec, případně, že pro takový typ hudby nemají schopnosti. Spíše je to o sociálně historicko kulturních možnostech a dostupnostech.

      Smazat
  5. NA RASISMUS JE TŘEBA DÁVAT BACHA ! (JOHANNA SEBASTIANA)

    OdpovědětSmazat
  6. Mám trochu jiný náhled. V ČR je zatím černochů nemnoho. A stejně zde klasická hudba mizí. Co ji nahrazuje. Rytmika, později orientální bubnování a trsání. Později skřety a řvaní. To vůbec nesouvisí s barvou populace. Příčina je jiná. Nepožaduje se estetický prožitek, ale vzrušení. Klasická huba moderního člověka nudí. Ale můžeme se podívat i hlouběji do historie. Ještě ve středověku byli lidé okouzleni chorálem. Jak postupoval novověk, začala převažovat polyfonie. A tak dále, až k dnešku jak jsem popsal. Dokonale se tento přerod projevuje i v kostelích. Když Vám jeptišky začnou v kostele bubnovat a řvát, vězte, že vše je už dnešní. Souvisí to i s životním stylem. Žít svůj prožitek, žít svou emoci, žít tuto chvíli. A nemyslet, jen cítit. Jen takovou drobností je, že v médiích se toto řvaní děje často anglicky. Hlupáci slovům vůbec nerozumějí, ba dokonce se na technoparies často je řve jedno či několik slov pořád dokola. K tomu potrhlá denní husa Němcová prosadí konopí, aby to bylo ještě silnější zážitek. A dokonalost? Ožrat se nebo zdrogovat až k smrti. To je konečná stanice. Předtím ještě něco porozbíjet, něco podpálit. Takže ono to není zrovna moc podle pana Robertse. Ono to sovisí s životním stylem, který se takto vyvíjí, pozor, do chvíle, kdy je co žrát. Nastane-li hlad, dostaví se zklidnění, bude-li hlad déle trvající, vrátí se i ten chorál. Takže co chcete, kterou variantu?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V tom Plastici, holt, předběhli dobu!

      Smazat
    2. Stačí se trochu porozhlédnout a zjistíte, že i v současné době vzniká obrovské množství hudby všech, a to "všech" zdůrazňuji, žánrů. Nic nemizí, vše je dostupné. Jen chtít. Co se mění, je složení mediálně protlačovaných stylů, ale tam opět záleží na tom, která média sledujete.

      Smazat
  7. Stejně jim tohle šílenství nepomůže a kecy vůbec ne ty „chudáčky utiskované" nepřeškolí a zůstanou stejní. Že za to může naše celá kultura ať jdou někam. Bílí lidé se nenechají rasisticky utiskovat pár blbečky. USA se řítí do velkého průšvihu jenomže tam mají zbraně a budou s nimi hotoví raz dva. Kde šli bránit svoje města tak tam se nerabovalo a neničilo. Horší je to s námi my se nemáme bránit čím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nemáš se čím bránit?
      A kdo ti brání udělat si zbroják a nakoupit hromadu zbraní?

      Smazat
  8. Je to na stejné úrovni, jako když někteří novináři, politici a také rádoby "vědci" (zaručeně s nějakými "Plzeňskými diplomy o něčem, ale určitě za velké peníze) jeden čas celkem často tvrdili, že porazíme přírodu. Nemůžeme porazit to, čeho jsme sami nedílnou součástí.
    Faleš dosáhla dnes ale takové "úrovně", že klidně bychom se však mohli dočkat vyvraždění všech "nepřístojně" prdících zvířat na této planetě. A mezi ně patří i druh, který si neoprávněně říká Homo Sapiens.
    Jo, jo. Hlavně, že se tak pořád hrneme do lůna takové "civilizace".

    Neví někdo, kde by se dala sehnat nějaká literatura pro kutily, jak vyrábět svépomocí doma nástroje pro tu správnou hudbu?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anonymní23. června 2020 22:08
      Ta správná hudba se hraje na barely od nafty, nebo na plastové kyblíky od malby. Chce to jenom smysl pro rytmus. P.K.

      Smazat
  9. Problém je asi v tom, že každý si může definovat rasismus, jak je mu libo. A vynucovat si přijetí své definice, dle svých možností. Proto sorošovci stále tlačí na pilu a brzy už bude rasizmem jenom zmínka o tom, že nějaké rasy existují.
    Ale „ochranou“ ras, úchylných sexuálních orientací, či nějaké víry, dobro.erové rozvracejí evropské společnosti. To je také cílem, těch jejich „ušlechtilých“ starostí. P.K.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ony ale rasy skutecne neexistuji.Rasova teorie je dilem nacistu.

      Smazat
    2. Bagoun24. června 2020 8:04
      Wiki: [Slovo rasa se v souvislosti s lidmi používá jako označení velkých skupin lidí, spojených shodnými znaky. Původně šlo zejména o stejný jazyk a kulturní znaky,[1][2] v první polovině 18. století se důraz přenesl na shodu fyziologických rysů,[3] jako je barva pleti a tvar či vzhled hlavy.[4] V antropologii se pojem rasa používal od konce 17. století až do pozdního 20. století, … … Termín rasa se však stále používá v biomedicínském výzkumu a v úředním jazyce v některých zemích (například ve Spojených státech a Latinské Americe).]
      Nacisté možná zavedly pojmy jako vyšší rasa a nižší rasa. Takže rasy existují, jak můžeme i vidět, jde o to, jak se s tím vypořádat. Evropa se s tím vypořádává podle svých nejnovějších vědeckých metod, tedy politicky korektně – tedy nepravdivě. P.K.

      Smazat
    3. Zajímavě o rasách píše paleoantropolog Aleksandr Bělov. Např. v knihách Расы - Запрещенная антропология, Путь ариев nebo obecnějším pojednání Тайная родословная человека. Řekl bych osvícený vědec. Z dominantního postavení bílé rasy vyvozuje její odpovědnost za rozvoj naší civilizace, odpovědnost před stvořitelem.
      A samozřejmě je vše co píše v rozporu s politickou korektností. Pochopitelně! Protože ta je zcela jistě výmyslem ďábla nebo jeho oddaných služebníků.
      Tak čtěte lidi. Je to sice v ruštině, ale psáno přístupnou populárně naučnou formou. WC

      Smazat
  10. Klasická hudba je bílá a neodpovídá rozmanitosti? A co s tím ti "myslitelé" chtějí jako dělat? Museli by někde vyhrabat nějakého černého (rudého, žlutého,...) génia, který napsal něco geniálního v 17. - 19.století jako Bach, Vivaldi, Mysliveček, Haydn, Mozart, Verdi, Beethoven, Smetana, Mendelson, Wagner. Nebo alespoň ve 20. století Dvořák, Suk, Janáček a jiní. Pokud ne, tak se mezi klasiky asi nezařadí. Ale mohou to zkusit dneska. A počkat pár set let, jestli to vydrží a pak je do učebnic zařadí. Výše jmenovaní to taky neměli v životě lehké a nebyli uznaní hned. Mozart skončil ve společném hrobě pro chudinu. Tyl umřel v podstatě hlady. Mohli bychom tvrdit, že soulová hudba je zase příliš černá, o jazzu ani nemluvě. Ale když jsme u klasické hudby, co až se pustí do klasické literatury nebo poezie. A jak se z rasového hlediska vypořádají s renesanční kulturou? Dante, Petrarca, Shakespeare? Michelangelo, Veronese a lump nad lumpy Leonardo da Vinci! taky běloch. A dále Rembrand, Holbein, Goya? A co teprve s antickou kulturou? Sofoklés jistě nebyl černoch a hraje se dodnes. Ne proto, že by byl bílý, ale protože byl dobrý. Sochař Praxitelés, básnířka Sapfó, Aristotelés, Pythagoras, Platón a další? A vůbec! Vše je třeba hodit do stoupy, protože Guttenberg nebyl černoch ani jinak barevný a ten to všechno zavinil! Nebýt jeho knihtisku, byl by celý svět pologramotný jako ti protestující a nebo tupý jako ti co je podporují a mohl být klid! Šílenství se začíná vylévat z břehů. Je třeba ho zastavit. Ale to uměli jen ti, kteří se nebáli. A ti jsou tabu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. danny23. června 2020 22:16
      Myslím, že Karel Gott řekl, že pop-music je klasika současnosti. Podle filmu Amadeus, na tom něco je. Baví ty, kteří si to můžou dovolit. Dříve to byli ti, kteří měli na to navštěvovat salony, dnes to jsou zase ti, kteří schrastí třeba 1000,-Kč na lístek na koncert. Demokracie to přeci jenom trochu posunula od výlučnosti k masovosti. P.K.

      Smazat
    2. Pro 1:27 Je to trochu jinak. Ta nejvážnější a nejklasičtější hudba byla masová. Určena pro nejširší okruh tehdejších posluchačů. Byla totiž psána pro kostely a chrámy. A tedy právě pro, dnes bychom řekli, masy. A měla svůj účel. Udržet je v bázni Boží. Doplňovala ostatní nástroje: architekturu, vznosné stavby, krásné sochy, nádherné obrovské obrazy působící na zrak. Kadidlo doplnilo vjem o čich a k tomu vypilovaný ritus obřadů. To vše působilo na osobnost člověka a jeho vnímání světa, tak jak to objednatelé těchto skvostů potřebovali. A to už od antiky. Egyptské nebo řecké chrámy nás ohromují dodnes. A to vidíme už pouze žalostné trosky. Boháči si svůj život vylepšovali tím, že si pro svoje potěšení kupovali muziku (a vůbec umění) více světskou, kterou se snažili ohromit sobě rovné. Proto jsou na zámcích nejen soukromé kaple, ale i obrazárny, hudební pokoje a krásné knihovny. Tam plebs neměl přístup. Ale ten si to vynahradil uměním dnes zvaným "lidové". Vidíme to na statcích v Holašovicích, obrázky ve vesnických kostelících nebo u Božích muk a samozřejmě v pohádkách a písničkách. A zdaleka ne jen ta evropská, chrámy např. v Indii, Barmě, Kambodži, Japonsku nebo Číně nejsou o nic méně vznešené. A totéž lze nalézt v Etiopii, nebo Timbuktu, skalní chrámy v Saharské poušti a sloužily stejnému cíli. Kultura byla vždy masová. A vždy odpovídala prostředí, ve kterém vznikla a rozvíjela se. Jako celek tvoří dědictví lidstva. I ta, která vznikla v otrokářské Antice před několika tisíci lety, ale i v otrokářských USA (gospely) před pouhými 150 lety, za nevolnického baroka či renesance. A vynikající díla vznikají i dneska a v jiných oborech kultury. O některých už také mluvíme jako o klasice. tak máme filmovou klasiku, František Drtikol patří mezi klasiky fotografie apod. A kdo se snaží posuzovat hodnotu umění (a nejen umění) z hlediska rasy, nemůže skončit jinde než u cenzury, ničení památek a pálení knih těch "špatných". A jak prorocky řekl Thomas Mann: "Tam, kde se pálí knihy, budou se pálit i lidé". Dneska strhávají sochy, plivou po kulturních dílech, a vyřazují knihy z knihoven. Těch mrtvých autorů. Ale od nich vede cesta k těm živým. A docela krátká cesta, jak jsme se přesvědčili zcela nedávno. ještě pár svědků a přeživších žije.

      Smazat
    3. Klasicka hudba-od renesance pres baroko ,klasicismus,romantismus atd.vznikla v Evrope,kde,jak znamo zadni cernosi nezili.Blbost nekterych diskutujicich dosahuje nebeskych vysin.Skoda slov na diskusi s takovymi nevzdelanymi voly.Rasizmus v Čechach roste jak odporna plíseň.

      Smazat
    4. Hezky jste to napsal Dany. Souhlasím. Doufám jen, že nepatříte k těm, kteří se nejdřív pohoršuje nad stržením sochy maršála Koněva a pak zase schvaluje stržení Mriánského sloupu a pohoršuje se jeho opětovného navrácení na jeho původní místo. Vždyť i to může mít svou symboliku. Když jsem kupř. procházel se synem kolem Gotvaldovy hlavy bez těla, dával jsem mu k ponaučení: "...tohle se může taky stát i tobě synu, když se přidáš ke komunistům...". Škoda jen, že ten památník ve svém revolučním sametovém opojení už odstranili.

      Smazat
    5. Karel Gott věděl..
      https://www.lidovky.cz/lide/soucasne-deni-smeruje-k-totalitni-svetovlade-hlasal-gott-v-roce-2001.A171111_135648_lide_ele

      Smazat
    6. danny24. června 2020 6:27
      S Vaším závěrem souhlasím, ale k některým teoriím, bych se rád vyjádřil. Nejsem teoretik umění, ale laik s nějakým názorem. Nelze takto krátce postihnout celý svět, držel bych se např. feudální Evropy. Domnívám se, že hudba byla psána pro někoho, kdo to mohl zaplatit. Tedy pro majitele zámku, kde se potom hrála, k větší společenské prestiži toho majitele a jeho rodu. On také mohl, ze stejných důvodů, uspořádat koncerty pro „svůj“ lid. Podobně, chrámová hudba byla skládána na zakázku majitele panství, kde kostel stál. Nejspíš údajně pro větší slávu Boží, ale reálně opět pro zvýšení vlastní prestiže. Jinak souhlasím, že lid měl vlastní kulturu. Podle mého názoru, každá sociální skupina má vlastní kulturu.
      K Vašim názorům na funkci chrámu, bych přidal několik svých domněnek. V gotice byla stavba katedrál magií. Existovala společenství Zednářů, kteří střežili některá tajemství o těch stavbách. Domnívám se, že tím tajemstvím nebylo, jak to udělat, aby nespadnuly, ale že se jednalo o to, jak to udělat, aby měly dobrou akustiku. Vhodná akustika nejspíš může měnit stavy vědomí, což potom církev mohla využívat. Zde má současná věda, stále hodně bílých míst. P.K.

      Smazat
    7. Zdravím vás, přátelé. Pro 8:40 opravdu nepatřím mezi obrazoborce. Byl jsem kdysi v Rusku, na začátku 70. let v tehdejším Leningradu. Měli a mají tam sochy i carů, jako byl Nikolaj I. Člověk surový až tupý. I ta socha tak na první pohled vypadá. Neshodili ji. Ptal jsem se proč, když ho tak neměli a nemají rádi (a to dokonce ani jeho současníci). Protože je součástí historie a navíc je ta socha zvláštní, protože ten kůň stojí na dvou nohách a o nic se neopírá, jako třeba kůň Petra I. Velikého (Měděný jezdec), který stojí na dvou zadních, ale oporu mu tvoří ocas. A tak je tam soch kdejakého potentáta a tvoří to ten nezapomenutelný Genius loci tohoto města. A co se týče pana PK. Tak jistě Bacha spol. nepsali zadarmo. Naopak, patřili k velmi bohatým lidem. Duchovní skladby si objednávali vysocí duchovní hodnostáři a ti patřili k nevyšší patricijské vrstvě. Charakter skladby odpovídal jak významu objednatele, tak i toho chrámu. Toccata a Fuga pro velký chrám, Tichá noc (Stielle Nacht) pro kostelík v rakouském městečku Oberndorf A protože se nějak pochroumaly varhany ta ji poprvé zahráli prostě na kytaru. Ve velkém chrámu by to asi nešlo. To samé je se stavbami. Jejich styl se měnil. V začátcích christianizace do kostela šel kněz a vladař se svojí rodinou a svitou. Plebs musel čekat venku. Na to stačila rotunda. Ale postupně se měnil přístup a do kostela chodili (v podstatě museli chodit) všichni a tak stavba musela být větší. Její rozměry a výzdoba musel odpovídat významu místa (rodiště nebo působiště nějakého svatého nebo zjevení. A chrám byl i vizitkou bohatství jeho objednatele. Největší byly stavby objednané vladařem, protože musely vypovídat o jeho moci a bohatství. S ním soutěžila bohatá města, Především kupecká nebo tzv. "horní" (kde se dolovaly vzácné kovy. Uhlí středověk neznal). Tak máme chrám Sv. Víta jako hlavní svatyni státu a jemu konkuroval chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře, ale málo kdo ví, že v dobách Karla IV. Praze konkurovala i Krupka, dnešní městečko u Teplic, které málokdo najde na mapě. A největší jsou papežské Basilica Maior v Římě. Je jich pět a největší je chrám Sv. Petra. Když do ní vejdete, tak na podlaze jsou půdorysy některých světových katedrál. Mezi nimi i ta naše Svatovítská. Sahá někam ke třetině délky té římské. Dílo Michelangela Buonarrotiho je asi dobře zmapované a jeho potíže s výzdobou Sixtinské kaple také. Tu si objednal papež - válečník Julius II. A při placení se také pěkně prohnul. Papežům konkurovaly šlechtické rody zejména ve Florencii. K té akustice, musela být na předním místě, neboť tehdy ještě neznali ozvučení:))) Takže nejen hudba, ale i kázání muselo být slyšet až do nejzazších koutů svatostánku. Ale to už řešili i staří Řekové ve svých divadlech. Vyzkoušel jsem si to osobně na řeckém ostrově Thassos, kde je zachovalé (a funkční) antické divadlo. Funguje to. A když v tomto prostoru spustil chorál nebo Fuga, tak posluchači museli být doslova omráčeni velebností. K tomu hra světel ve vitrážových oknech, sochy a obrazy, vůně kadidla. I moderní člověk je v jiném světě.

      Smazat
  11. VÍME PRVNÍ Střet zájmů? Kdepak! Zeman se právě postavil za Babiše. Proti Bruselu

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIME-PRVNI-Stret-zajmu-Kdepak-Zeman-se-prave-postavil-za-Babise-Proti-Bruselu-628319

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Palcové titulky nejsou třeba. Kremelská hlásná trouba nepřekvapila. Střet zájmů mezi státní funkcí a soukromým majetkem nevidí jen kobliha.

      Smazat
    2. 13:31
      Hlásná trouba Kraďouskovi TROPičky se ozvala😃😃😃😃

      Smazat
  12. ....všem autorům za tuto ,,rasistickou" hudbu děkuji !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nebílá hudba je perkusní hudba, kterou hrají gorilí samci na vlastní prsa. Jednou někdo objevil, že mlátí-li klackem do stromu, nebolí ho to... a je-li strom dutý, zní to i lépe...
      Mimochodem, značná část klasické hudby MÁ ŽIDOVSKÉ AUTORY... Který antisemita napsal, že je to rasistická hudba? Chce snad tvrdit, že ŽIDÉ JSOU RASISTÉ?!?

      Smazat
  13. Mléko je možná rasistický produkt, je třeba to prošetřit.

    OdpovědětSmazat
  14. Proč jsou černoši většinově nevzdělatelní a proč je multikulti společnost a integrační tlak bezvýchodná cesta a neštěstí pro obě strany. Proč je dělání bělocha z černocha blbost.

    http://dfens-cz.com/jake-to-je-ucit-cerne-studenty/

    OdpovědětSmazat
  15. Tančíme na Titaniku a voda nezadržitelně stoupá. Tohle už je projev totálního vymytí mozků až do naprosté prázdnoty. Hudba má sloužit pro potěšení, relaxaci, povznesení kohokoliv, kdo ji poslouchá, hudba nemá barvu, nemá národnost, vždyť českou hudbu poslouchají Japonci, proč by ji měli černí pokládat za něco nepřátelského? Jsou snad opravdu tak tupí?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jste napsal moc pěkně na obranu hudebního umění jako takového. Škoda jen, že s poslechem té klasické hudby jsem na tom sám asi tak, jako průměrný mladý Afroameričan. Dávám si teď takový tichý závazek polepšit se. Ne kvůli barvě své pleti! Tak jsem to samozřejmě nemyslel :-)

      Smazat
  16. V Česku je klasická hudba zase spíš považována jako kratochvíle tak akorát pro "kavárnu". Sprostý lid jí nerozumí, pro starší dechovka a Gott, popř. vojenské skladby Alexandrovců, pro mladší zase Kabát.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Spíše jde o to, že zatímco si s Evou a s Vaškem, nebo s coutrykapelami mohou lidí zazpívat, zkuste se chytit arií Wagnera, Pucciniho, Verdiho,... prostě ty vyzpívá jenom klasa, někdo jako Pavarotti, Netrebko... TY JE TŘEBA NERUŠIT A NASLOUCHAT S OTEVŘENOU DUŠÍ.

      Smazat
  17. A což teprve mateřské mléko... a jak pak se s tímhle vyrovnají? Není tedy i kojení rasistické? Kdo tenhle bordel v hlavách lidí dá dohromady, upřímně řečeno nevím.

    OdpovědětSmazat
  18. Nahraďte v orchestrech hrajících klasickou hudbu tympány africkými bubny nebo tamtamy, přidejte nějaká ta chrastítka, pastevecké píšťaly a bude klid. Nikdy by mě nenapadlo, že vlastně džez je taky rasistický na ruby. V New Orleansu i v jiných městech s velkou černošskou populací převládá. Ne já proti němu nejsem a mám ho rád, třeba že ho vymysleli tenkrát ještě negři.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 8.41 Dovoluji si doplnit, že nástroje které používa JAZ jsou evropanskými vynálezy... kromě bubnu samozřejmě.

      Když černochům vadí bělošská hudba, aŤ se především vrátí k tomu, čím Afrika hudební tvorbu obohatila. K nekovovým perkusním nástrojům, a rytmickým výkřikům - jejichž kultivovanou formou je RAP. A neničí ryzí africkou hudební extázi něčím tak cizorodým, jako bělošskými evropskými dechovými a strunnými nástroji. Není nad buben z dlabaného ebenového dřeva s misionářskou blánou...

      Smazat
  19. Ano, já ale džez budu poslouchat protože se mi líbí, i když je na můj v kus příliš černý...Je jen na posluchačích na co chtějí poslouchat. Hudba přeci patří všem. No to aby se pomníky s Mozarty, Wagnery, Betoveny...pomalu začínaly klepat...

    OdpovědětSmazat
  20. OSN na sociální síti oznámila podporu pro Antifu

    http://svobodnenoviny.eu/osn-na-socialni-siti-oznamila-podporu-pro-antifu/

    OdpovědětSmazat
  21. Hudba ovlivňuje lidské chování. Dnes používaná frekvence zvyšuje agresivitu. Dříve 432 Hz.
    -Video je v novém systému H4K, obraz je čistý, plastický a téměř 3 rozměrný. Dříve jen v ppsx, v novém v h4k - úžasné živé snímky.2016 Rewind: Amazing Places on Our Planet in 4K Ultra HD (2016 in Review) - YouTube

    OdpovědětSmazat
  22. Nerad se vyjadřuji hrubě, ale dobrý Voják Švejk by o dění v USA nazval blbnutím na kvadrát. Nejsem skalním příznivcem klasické hudby, ale rasistická rozhodně není. To může říkat jedině ten, kdo nemá všech pět pohromadě, tedy totální idiot.

    OdpovědětSmazat
  23. Respektuji názor a vkus každého, ale připusťme si, že to co slyšíme na většině rozhlasových vln je na jedno brdo. Jedením extrémem je sexuální mňoukání a druhým šamanské bubnování, blížící se kulometným dávkám. Texty písní už vůbec nemá smysl komentovat. Autoři vám umožňují tuto prázdnotu vychutnat až do dna a proto délku záznamu prodloužili cca na 10 minut. Soupeření o úspěch v různých Topkách a inflace udělování cen, úroveň nepozvednou. Odposťte moji upřímnost, ale podezřívám společenskou objednávku na nekonfliktní styl ničeho proti ničemu. Marně čekám na nového Karla Kryla, zatím děkuji za stanici Ddur.

    OdpovědětSmazat
  24. Hip hop Oda na radost.

    OdpovědětSmazat
  25. Úplně vyhynulo mnoho hudebních šarží, soulů, šansonů a protestsongů (to je moje). Přitom inspirace netřeba hledat, samy se každý den nabízejí , ale talenti došli. Např. dnes je docela aktuální téma "Bílý muž pod bičem neziskovek žil"... Nebudu jen kritizovat, ještě jsou výjímky jako Čechomor, které si vážím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A ORTEL například. Nebo "Bílý jezdec jede tmou" dávného Orlíku...

      Smazat
    2. Já jsem zase rád, že už nechodí Frantík kolem zahrádky a už nejsou všichni mladí. Nebudu originàlní, když zopakují, že hudba stejně jako lidi je dobrá nebo špatná.

      Smazat
  26. Rasismus existuje ve dvou úrovních. V té první zasahuje specifickou skupinu (indiány, černochy, araby a třeba cikány), která je a nebo se cítí být určitým způsobem vyloučena ze společnosti.

    Druhá úroveň se týká lidí, kteří rasismus nepociťují na vlastní kůži, ale čas od času jim přijde, že něco není úplně v pořádku a "mělo by se s tím něco dělat."

    USA jsou země, v níž byl rasismus silně zakořeněn a postupem času začal být brzdou. Je těžko představitelné, že v šedesátých letech organizoval Frank Sinatra bojkot nevadských hotelů, protože odmítali obsloužit černého Sammy Davise jr, který s ním byl na tourné. George Wallace, guvernér Alabamy, stál v roce 1963 před vchodem na universitu, aby zabránil prvnímu černochovi, který se chtěl zapsat na universitu.

    Zajímavý je případ Jesse Owense. Tvrdilo se, že když vyhrál 4 zlaté na OH v roce 1936 v Berlíně, Hitler raději odešel, aby mu nemusel podat ruku. Owens si později postěžoval, že mu president Roosevelt neposlal telegram a nepozval do Bílého domu, přestože bílé atlety ano. Prý si nechtěl rozhněvat rasisty mezi demokraty.

    Rasová segregace byla v USA odstraněna federálním zákonem z roku 1968.
    Základ všeho ale byly peníze. Vše začalo být prodejné, zejména v kultuře a sportu. Vznikla extrémně bohatá skupina černých sportovců, kteří vlastně představují "americký sen." Protože sport je obrovský kšeft pro univerzity, talentům nabízejí stipendia a tím i přístup ke vzdělání.

    Tím se dostávám k hudbě. Ke klasické hudbě je, podle mé kanadské zkušenosti, velmi omezený přístup. Klasická hudba je příliš nákladná a je prodejná jen úzkému segmentu bohatší části společnosti. Chtěl jsem napsat snobské. To platí i pro operu.

    Na piano a housle se učí hrát velmi malý počet mladých lidí. Na našem maloměstě to byli hlavně Vietnamci a Číňané. Kanaďanů jen několik a pak moje dcera. Učila se na housle a několik let hrála v místním orchestru.

    Velkou roli v přístupu ke kultuře hraje změna životního rytmu a záplava informací ze všech stran. Dívat se na film Doktor Živago, je pro mladé lidi utrpení. Jak to dlouho to trvá, něž dvojice projde břízovým lesíkem, než se někde zastaví a o čemsi pohovoří než si sedne k náznaku erotiky.

    Lidé konzumují, co jim reklama předhodí. Prodejní artikl je možné udělat z čehokoli. Třeba z triček s nápisem The Ghetto Kids, která jsou "cool" a tak je nosí ti, kteří o ghettech nemají ponětí.

    Podstatná část umění je "bílá", což ale neznamená, že je rasistická. To je zkratka, která se momentálně hodí.

    V pozadí jsou historické křivdy. Socha belgického krále Leopolda II vám nebude vadit, ledaže zjistíte, že za jeho vlády zahynuly v Belgickém Kongu milióny lidí. Lze ji strhnout se stejným odporem, třeba jako sochu Stalina nebo Gottwalda, ale bude se to považovat za barbarství. Nebudeme si přece ošklivit minulost kvůli nějakým negrům.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 10.47 Stržená socha Leopolda II. by mi nevadila, kdyby ji strhli v bývalém Belgickém Kongu, ale těžce mi vadí, že ji někdo strhává V BELGII, pokud předtím nesvrhnou monarchii a neustanoví republiku... a i tak je to kus dějin, kdy byla Belgie evropským královstvím, a ne jenom úsměvnou královskou ZOO...

      Smazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.