Reklama

úterý 7. července 2020

Přepisování dějin. Vinu za osvětimské plynové komory žádné usnesení Evropského parlamentu nesejme, vzkazuje režisér Jiří Svoboda

Režisér Jiří Svoboda
7. 7. 2020   ParlamentníListy

Snaha revidovat výsledky druhé světové války a vinu za její rozpoutání je podle filmového režiséra Jiřího Svobody, autora mnoha historických opusů, pokusem vnuků a pravnuků nacistických zločinců přenést část spoluviny na ostatní. Můžeme to sledovat jak v příběhu „udavačky z Lidic“, tak například v pokusech Evropského parlamentu vykládat historii nejrůznějšími usneseními velmi sporného obsahu. A nakonec též stálým omíláním excesů transferu německé menšiny, který přitom podle Svobody byl v kontextu doby celkem „měkkým“ řešením.



O česko-německých vztazích se dnes často říká, že jsou nejlepší v historii. Co ale znamená to „nejlepší“? Znamená to, že jsou kvalitativně odlišné, tedy „lepší“, od minulosti? Nebo to znamená naopak to, že jsou stejné jako v celé historii, jen na nejvyšší úrovni spolupráce?

Chcete po mně příliš – nejsem historik. Naše vztahy s Německem umím posuzovat v horizontu sotva jeden a půl století. Název „Německo“ lze legitimně užívat až od roku 1871, kdy díky úpadku Svaté říše římské došlo k postupnému sjednocení drobných knížectví, následně protestantského severu a katolického jihu a vyhlášení Německého císařství pod vedením militaristického Pruska. Z velké míry se o to zasloužila rychlá modernizace hospodářských poměrů (ve srovnání se staromilským Rakouskem) a osobně pruský kancléř Bismarck.

Němci přišli na území Čech a Moravy „jako emigranti a kolonisté“ (T. G. Masaryk v Poselství o státoprávním uspořádání v prosinci 1918) na pozvání českých panovníků, aby kultivovali některé horské pohraniční oblasti. Do 19. století, kdy se začala formovat nacionalistická hnutí, bylo soužití příslušníků obou národů v zásadě bezproblémové. V rámci Rakouska-Uherska se postupně vyostřoval spor o „jazykový zákon“ (Badeniho jazyková nařízení), který byl výrazem mytologického pojetí národa G. Herdera, přerůstajícího později v nesnášenlivý rasismus (R. W. Daréé: Krev a půda).

Zdrcující porážka nacistického Německa a obnažení spáchaných zrůdností přirozeně podlomily německé národní sebevědomí.

Z necelého jeden a půl století nevyvázlo bez hlubokých šrámů ani naše národní sebevědomí. Hrdost na statečnost a úspěchy legionářů v Rusku, obdobně pak českých vojáků u Tobruku, letců RAF v Anglii či Svobodových jednotek v SSSR, byla od samého počátku relativizována, po roce 1948 pak dokonce kriminalizována. Mnichov, Protektorát a sovětská okupace v srpnu 1968 českému národnímu sebevědomí rozhodně nepřispěly.

Něco z temných skvrn ve vztazích (nejen česko-německých) však v podvědomí přetrvává – Muzeum šoa v Jeruzalémě, Osvětim, Dachau, Terezín, 82 lidických dětí, zplynovaných v nákladních autech, mnoho dalších památníků a dobové dokumentární filmy. To je svěrací kazajka historie Německa a vnukům a pravnukům nacistických zločinců i potomkům většiny adorujícího a mlčícího národa je po těch desetiletích pochopitelně těsná. Německo je přitom prosperující stát, dominující Evropě.

Existují dvě východiska – při zachování paměti zahrnout dělicí tektonickou trhlinu (atavistický exces) 75 léty bezúhonnosti nebo se snažit historickou paměť zředit přenášením spoluviny na ostatní.

V současnosti se zdá, že je s pomocí dalších politických reprezentací zvolena druhá možnost.

Antisemitismus byl vlastní i spolupracujícímu režimu ve Vichy. Antisemitismus byl vlastní i české Národní obci fašistické (Gajda), Vlajce (Jan Rys Rozsévač). Byť šlo v českých poměrech o marginality (0,9 % ve volbách), při patřičném zdůraznění je relativizován Terezín, potlačena váha 340 tisíc českých obětí.

Ve slovníku se usídlil (patrně z neznalosti angličtiny) termín „vyhnání“ pro poválečný „odsun“ (transfer – Postupimská konference představitelů vítězných mocností v létě 1945 tak definovala poválečné urovnání i v Polsku a řadě dalších zemí). Je nepochybné, že v rámci tzv. „divokého odsunu“ docházelo k brutálnímu násilí. Před závorku však musíme vždy vytknout, že tomu předcházelo vylepování dlouhých seznamů vyvražděných českých rodin. Vypálené vesnice. Návrat vězňů z lágrů, kteří měli 30, 40 kg a mnohdy je zprvu nepoznávali ani nejbližší příbuzní (svědectví bratra mého dědečka Dr. Ing. Leopolda Procházky). Při striktním hodnocení chování německého obyvatelstva v českém pohraničí (1 249 000 hlasů stoupenců iredentizmu SdP „Heim ins Reich“) šlo o vlastizradu v době válečného ohrožení. Transfer byl při takovém úhlu pohledu měkkým řešením.

K revizionistickým tendencím můžeme přičíst skandální Usnesení Evropského parlamentu k 80. výročí začátku druhé světové války. Ani drobná zmínka o „Paktu Pilsudski-Hitler“ z roku 1934 včetně jeho tajných dodatků vojenské povahy. Ani slovo o významu „Mnichovské dohody“ pro pocit Hitlera o beztrestnosti další expanze (viz svědectví W. F. Canarise; H. Ostera).

Volba druhé možnosti (přepisování dějin) ovšem znovu otevřela hnisající kavernu, která se po desetiletí zdála být sterilizována. Vinu za Osvětimské plynové komory a pece, Sobibor, Treblinku a desítky dalších vyhlazovacích táborů žádné nesmyslné usnesení Evropského parlamentu nesejme.

Z tohoto historického rámce a zásadních geopolitických zlomů, u nichž jsme byli povětšinou pasivními diváky, vyplývá i charakter současných česko-německých vztahů. Jsou bezesporu kvalitativně odlišné, protože kvalitativně odlišné jsou geopolitické vztahy a poměry. A také čas. V podstatě ani na jedné straně hranic nežijí už přímí pamětníci. Na vrcholu hodnot Maslowovy pyramidy se usídlil konzum a „růst růstu“. Německo je hospodářským motorem Evropy a má rozhodující hlas v rámci evropských politických procesů (zde je, podle mého názoru, jedna z příčin brexitu).


Jak moc věrohodná je podle vás paralela, kterou dnes někteří šíří, přirovnávající současné ekonomické vztahy SRN a ČR (kdy česká ekonomika stojí na dodávkách a subdodávkách velkému západnímu sousedovi a na západním, často německém, vlastnickém kapitálu) k poddání svatého Václava císaři Jindřichovi a ikonickým „stádům volů a hřivnám stříbra“, odváděným do říše?

V historii se nic neopakuje v identické podobě. Rozdíl v ekonomické síle a technologické vyspělosti Německa a Československa v roce 1990 byl díky našemu guberniálnímu podřízení SSSR po roce 1948 a zejména po roce 1968 astronomický. Pro ekonomickou tranzici nebyly vnitřní zdroje – pro přechod na sofistikované výroby nebyl domácí kapitál, ani know-how. V. Klaus se pokoušel o tzv. „českou cestu“, která však měla za následek stomiliardový dluh „bankovního socialismu“ a vznik investičních fondů, které byly živnou půdou pro vrstvu mafiánů a zlodějů.

Nejen Německo pojalo proces tranzice tzv. východních zemí jako vhodnou příležitost pro řešení odbytové krize a expanzi kapitálu do zemí s levnou pracovní silou. U nás, díky přirozené inteligenci populace a tradici první republiky, schopnou poměrně rychlé adaptace na kvalifikované výroby. Sen o rychlém vyrovnání ekonomických a sociálních poměrů s vyspělými zeměmi, však sníme dodnes.

Kvůli zachování sociálního smíru a zaměstnanosti používaly polistopadové vlády „investiční pobídky“ a absenci zákonů, které by omezovaly odliv daní do daňových rájů a masivní odsávání kapitálu v podobě dividend do zahraničí, aniž by existovaly nějaké dohody o povinných reinvesticích.


Je z historického pohledu pro český národ výhodou, že má vlastní stát, nebo by mu bylo lépe v nějakém širším středoevropském uskupení, jako byla Rakousko-uherská monarchie? František Palacký ji bral jako naši ochranu před Ruskem a Německem, resp. Pruskem, hodilo by se nám něco takového i dnes?

V Rakousko-Uherské monarchii jsme byli v nerovném postavení. Koncept ochrany před Vilémovským Německem, o kterém mluvíte, zastával i K. Kramář. Posléze si však byl stále více vědom postupující germanizace, které Vídeň nekladla výrazný odpor. Z původní mnohonárodní unie se stával v podstatě unitární stát (císař František Josef se navzdory slibům nikdy nenechal korunovat českým králem).

V meziválečném období se prezident E. Beneš marně snažil vytvořit vojensko-politické soustátí Československo-Rumunsko-Jugoslávie (Malá dohoda). Zároveň vyvíjel velkou snahu, aby se k soustátí přidala Francie. Polsko se svými nároky na Těšínsko nebylo z české strany akceptovatelné. Projekt byl předem odsouzen k neúspěchu díky ekonomické a hospodářské nekompatibilitě.

Problémy vidíme dodnes v labilitě Visegrádské čtyřky. Každá z těchto zemí má trochu odlišné ambice i pojetí vnitřních i mezinárodních vztahů. Zvláštní pozici zaujalo Polsko velice úzkou vojenskou vazbou na USA. Hornatý hraniční terén Slovenska směrem na východ není samozřejmě srovnatelný s polskou rovinou (to popsal explicitně Zb. Brzezinski). Když se však jednalo o americkém radaru v Brdech, napsal jsem kontroverzi vzbuzující článek na svém blogu. Česko, ono srdce Evropy, je historickým pokušením z východu i západu. Americká vojenská přítomnost by byla pro tato pokušení účinnou překážkou. A nejedná se dnes jen o Rusko a Německo. Ve hře je i dirigistický Brusel, jehož moc vůči suverenitě Polska, díky jeho vztahům s USA, má limity, kterých si nelze nevšimnout. Píšu to bez ohledu na to, že tím vyvolám animozity zleva i zprava.

...    ....    ....    ...   (celý text najdete ZDE)

25 komentářů :

  1. Mezi ČSSR a Německem žádný astronomická rozdíl nebyl , možná tak v nezaměstnaných , bezdomovcích , exekucích !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ve sněmovně je policie. Kvůli BIS, Koudelkovi a Rusku
      https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Ve-snemovne-je-policie-Kvuli-BIS-Koudelkovi-a-Rusku-629801

      To budde opět ostuda policie.

      Smazat
    2. SPRÁVNĚ.
      Byla to PŘEDEVŠÍM jen lenost a pohodlnost vedoucích pracovníků, a v každém podniku by se dala zpětně dohledat jejich jména, až na svaté výjimky. Proč muselo tak násilně skončit TŘEBA Slušovické "čudo"? Tady byla ukázaná jedna z cest pro všechny ostatní nejen v družstevním systému.
      Málokdo to chce naplno říci, i když to vlastně každý velmi dobře ví a ekonomové zvláště, že rozdíly v produktivitě práce nebyly v množství vyrobených výrobků, moje zkušenost, ale v ceně práce za to. Tím pak jsme měli a máme nižší efektivnost. Navíc kurs koruny byl znevýhodněn v náš neprospěch.
      Můj bratranec při změně majitele a výroby v TOSu v jednom okresním městě, jel na zkušenou do výrobního podniku v Německu, kde se měli učit vyrábět výfuky na auta. Přijeli, druhý den jim řekli ať si to zkusí na strojích sami a tak naši začali dělat tak, jak tehdy byli zvyklí, normálně. Večer za nimi přišla delegace z místních odborů, domluvit se , aby jim nekazili normy ...
      Čili celý problém je ve finančním ohodnocení jednotkové práce. Abychom se jim pak vyrovnali, museli bychom dělat tak dvakrát třikrát víc ... Ostatně proto to všichni na "západě" cpali a ještě cpou výrobu, kupují akcie tamních podniků, do Číny, kde mají královské podmínky. A pak se diví, že Číně stačí udělat bu bu bu a my se pose.em s celým překupnictvím jejich vyrobeného zboží. Nadávají na ně, ale vydělávat na nich jim absolutně nevadí.

      Smazat
  2. Jaké nejlepší vztahy se skopčáky teď mají předsednictví eu a jejich ministr nám vyhrožuje že budeme brát migranty tak to ani omylem. Vždycky byly našimi nepřáteli a to platí dodnes. A vinu za plynové komory okecat nejde pravda je jen jedna a EP může jen jalově blábolit.

    OdpovědětSmazat
  3. Ty vztahy se SRN jsou nejlepší v historii jenom proto, že jsme ustoupili ze všech pozic a neustále se Němcům omlouváme a vracíme majetky jejich šlechtě, dekrety, nedekrety. My jsme byli jejich obětí, ne oni naší, a nikdy, opakuji, nikdy se nám neomluvili. Stačí sledovat jak tu stíháme naše pohraničníky za zabití jednoho árijce na hranici a porovnat to s tím, jak Němci odstíhali příslušníky např. pražského gestapa. To byl výsměch a to se ČSSR snažila, seč mohla. Po revoluci se na stíhání německých válečných zločinců "jaksi" zapomnělo a utužovaly se vztahy, zejména cestou našich omluv. To se Němcům pochopitelně líbí a tak landsmaschaft jenom kvete, zatímco tady se haní klub českého pohraničí a všechno co by mohlo klást tomu podivuhodnému "smíření" odpor.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 12:59
      Myslím, že jste se strefil do černého..je mě hamba, jak servilně se chovají naše vlády vůči Němcum počínaje Havlem.

      Smazat
    2. TO není rovnoprávný vztah.Je to vztah vazala a páníčka,který nám založil Havel.

      Smazat
  4. Vážený pane Svobodo, článek se mi líbí, ale tvrzení, že:„pro přechod na sofistikované výroby nebyl domácí kapitál, ani know-how“, je přehnané, zejména české know-how přineslo západním korporacím miliardové zisky. Co se jim nepodařilo vzít, to alespoň zadusili. Žádná země na na této planetě nevyráběla tak široké spektrum produktů jako Československo. Přeji Vám hezký den
    K.D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Po roce 1989 jsme nenavázali jenom na hospodářskou vyspělost první republiky, přirozenou inteligenci obyvatel, ale také na vysokou úroveň učňovského, středního a vysokého školství, vyspělý těžký a strojírenský průmysl, produktivní zemědělství.

      Smazat
  5. Pane režizére, pravdu máte. Moderní doba už nepotřebuje zpověď knězi (zástupce boha na zemi), ani totéž před pracovním kolektivem, nebo jeho zástupci (opět obdoba boha). Dnes stačí, když se hříšník dokáže vykomunikovat (vykecat) sám, nejlépe v médiích. Podobný osud má i historie, dle potřeby převálcovávána parními válci, ztrácí věrohodnost a sedí snad jen datumy.

    OdpovědětSmazat
  6. Jsem pro obnovení trestu smrti a tady máte celou sestavu „údajných čechů“, vyžírků s aspen institutu
    https://www.aspeninstitutece.org/people/
    https://megazpravy.cz/komentar-k-situaci-v-justici-a-ve-statnim-aparatu/

    OdpovědětSmazat
  7. Animozity ať si vylížou ... Moje máma mi řikala , abych si na ně dal bacha. Člověk může hned něco chytnout. Nehledě NATO, že může i něco schytat.
    Tzv. západ je civilizační slepé střevo. A česká Ďourová tomu ještě češe fazonu.
    Už chybějí slova, marnost nad marnost.

    orinoko

    OdpovědětSmazat
  8. Vážený pane Svobodo, velice Vám děkuji za výklad některých klíčových detailů, které jsou podstatné pro objektivní posouzení dějinných událostí i současnosti a proto jsou opomíjeny a zamlčovány.
    V Ústavě I. republiky měly menšiny zajištěna taková práva, o jakých se v jiných evropských zemích, včetně Francie, VB, Německa, menšinám ani nesnilo. Bylo by dobré to zveřejnit.
    Francouzi a Angličané v Mnichově 38 porušili mezinárodní smlouvu s Československem, nikdy se nám za to neomluvili, Bank of England vydala Němcům československý zlatý poklad. Němci zničili prosperující Československo, vyvraždili 340 000 Čechů, nezaplatili válečné reparace. Měli by si sypat popel na hlavu za ta zvěrstva, co prováděli za II. světové války. Ale ne, zase nás uzurpují a otročí a nutí nám jimi pozvané nevzdělané, agresivní imigranty. Jsme zadlužená země, nemůžeme nikoho na příživu přijímat. Musíme se postarat o české sirotky v dětských domovech, o staré lidi, kteří pracovali celý život pro tuto zemi, o bezdomovce. Mladí Češi nemají kde bydlet. Nezaměstnaných lidí pobírajících sociální dávky tu máme přehršel.
    Merkelová 2010: Integrace není možná. A jak je vidět ve Francii, Belgii, VB, Německu, ... tak není, jen zmar a nepořádek.

    OdpovědětSmazat
  9. Na ČT24 pořád slyším, jak minulý režim ničil a vraždil. Včera jsem ani náhodou nezaslechl, kdo upálil Mistra Jana Husa, byla to ta nej církev a k tomu katolická. Zapomnělo se na hladové demonstrace I. republiky, kdy ta "demokratická" policie střílela do lidí, kteří měli hlad. A když jsem viděl tiskovou konferenci MPSV, kdo se tam tak předváděl, byla to ČSSD, jen ministr Zaorálek měl smůlu, má karanténu.
    Raději už toho nechám a pěkný den.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A o zločinech současné vlády, které jsou naprosto stejné, možná ještě horší, nikde nic se nemluví. Možná za další generaci.

      Smazat
  10. Jiří Svoboda má bohužel pravdu v otázce dovyvažování vlivu Německa vlivem USA. I když podmínky posunuje odchod Británie z EU i to, že vstřícnost Polska je pro potřeby slábnoucích USA nejspíš dostačující.
    Hrubě se ovšem mýlí tvrzením, že "Rozdíl v ekonomické síle a technologické vyspělosti Německa a Československa v roce 1990 byl díky našemu guberniálnímu podřízení SSSR po roce 1948 a zejména po roce 1968 astronomický." On ten rozdíl byl značný už v roce 1918 a astronomický už v roce 1938. Například, náš vojenský letecký průmysl produkoval zastaralý licenční motor Hispano Suiza, zatímco německý už zcela moderní výkonnější a perspektivní motory BMW a Mercedes vlastní konstrukce. Zatímco německý průmysl z vlastní součástkové základny zvládal celý televizní řetězec, český ještě neuměl elektronky. Pokud vezmeme v úvahu narůstající tempo technického rozvoje, tak i s ním interval tzv. zaostávání roste. V případě ČSSR to ovšem nebylo zaostávání znalostní, ale zaostávání v realizaci, dané zdroji malé ekonomiky navíc nucené ke komplexní, v podstatě dosažené soběstačnosti.
    Jiří Svoboda by mohl vědět, že ČSSR produkovala elektronové mikroskopy, přesné přistávací radiolokátory a vojenskou elektroniku světové úrovně a i když v licenci, tak technologicky i odborně zvládala vyrábět tak náročné celky jako proudová letedla, tanky, bojová vozidla pěchoty, samonaváděcí rakety vzduch vzduch, země vzduch a řízené rakety země země a to i na export, to všemi jejich díly, metalurgií, syntetikou i optikou počínaje.
    Pak by, třeba jako držitel řidičského průkazu, mohl být schopen porovnat technickou a technologickou úroveň předválečných současníků třeba Aera 30 s DKW 700, nemluvě o Škoda Rapidu a Mercedesu 170. Škoda Favorit na tom byl v roce 1989 ve své třídě rozhodně líp. V každém případě, znalostně a dovednostmi na tom Češi a zejména Slováci byli vůči historicky průmyslově vyspělejšímu západu za komunistů daleko líp, než na konci První republiky. Pan režisér Svoboda by měl, ze všelijakých těch školení za komunistické totality vědět, odkud a proč se průmyslová revoluce šířila na východ a až tak do toho neplést „guberniální podřízenost“. Ta dnešní podřízenost českou znalostní i technologickou bázi poškodila, poškozuje a bude poškozovat daleko víc. Není až tak těžké dovtípit se proč.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 16:09
      Do motorů se nebudu motat, ale zrovna náš zbrojní průmysl byl na velmi dobré úrovni, děla a lehký tank si vámi vychvalované Německo rádo zařadilo do výzbroje. Asi jste znalec, já to znám jen od otce důstojníka 1.republiky. Myslím si, že techn.rozvoj Německa se musí respektovat, ale současně buďme v soudu objektivní k našim předkům.

      Smazat
  11. A vůbec, když už si to připomínáme, parchanti Němčouři pomohli zavraždit jménem Svaté římské říše Jana Husa! A pak se na nás vrhli s křižáckými válkami! Ať nám kompenzují i s úroky tuto škodu a pak si s nima promluvíme o dalších ...

    OdpovědětSmazat
  12. Nacistické Německo mělo být zadupáno do země i s jeho prušáckým duchem!

    OdpovědětSmazat
  13. Je těžké v krátkém textu vyjádřit podstatu vztahu mezi Čechy a Němci - soudím, že Vám se to pane J. Svobodo podařilo. Vždy zůstanou nějaká místa k další debatě. Mám jen pár doplňků s otazníkem. Lidé z Landsmanschaftu poukazují na kolektivní vinu a já jsem nikdy nezaslechl z české strany poukaz, že v ČSR zůstalo minimálně půl milionu Němců.Např. Rudolf Kučera uvedl v periodiku "Střední Evropa", že k německé národnosti v 80-tých létech náleželo asi 600 tisíc až 1 milion obyvatel ČSFR. Já sám vím, že v Josefově Dole se v létech 1950 - 1952 mluvilo více německy než česky. V roce 1968 jsem u lékaře a Abrtamech zjistil, že se v čekárně také mluví německy. A k talentu uspět ve světě připomínám někdejší podnik Slušovice nebo třeba i někdejší JZD Chelčice (mělo vlastní přírodovědecké pracoviště) Pokud by se podařilo zlomit moc mnohých vedoucích pracovníků, kteří nebyli právě na výši schopností (vyjma politických a kariérních) a kteří drželi místa pro své rodinné příslušníky či přátele, mohla soutěž se světem vyhlížet lépe. V roce 2003 jsem byl svědkem, kterak pracovníci fy Siemens se pohrdlivě vyjadřovali o lokomotivách z plzeňské Škody. Tehdy jsem se dozvěděl od pracovníka z Plzně : jak my "Škoda" tak "Siemens" používáme v rozhodující míře stejné komponenty (podvozky, motory, elektrozařízení, pantografy ... až po ty dveře na stanoviště strojvedoucího vybavení řídící aparatury a totéž platí i pro další výrobce - jaképak mohou být rozdíly v kvalitě kompletů ? Asi pramalé.Velký nedostatek na české straně je podle mne, že neumíme potlačit bezzásadovost a sklon ke kolaboraci mezi našimi krajany. Kdysi jsem slyšel od polského vzdělance - "Vy Češi nejste žádný národ !" Tehdy jsem jej nebral nějaký čas vážně, ale od roku 1990 již ano. J. Šk.

    OdpovědětSmazat
  14. Je těžké v krátkém textu vyjádřit podstatu vztahu mezi Čechy a Němci - soudím, že Vám se to pane J. Svobodo podařilo. Vždy zůstanou nějaká místa k další debatě. Mám jen pár doplňků s otazníkem. Lidé z Landsmanschaftu poukazují na kolektivní vinu a já jsem nikdy nezaslechl z české strany poukaz, že v ČSR zůstalo minimálně půl milionu Němců.Např. Rudolf Kučera uvedl v periodiku "Střední Evropa", že k německé národnosti v 80-tých létech náleželo asi 600 tisíc až 1 milion obyvatel ČSFR. Já sám vím, že v Josefově Dole se v létech 1950 - 1952 mluvilo více německy než česky. V roce 1968 jsem u lékaře a Abrtamech zjistil, že se v čekárně také mluví německy. A k talentu uspět ve světě připomínám někdejší podnik Slušovice nebo třeba i někdejší JZD Chelčice (mělo vlastní přírodovědecké pracoviště) Pokud by se podařilo zlomit moc mnohých vedoucích pracovníků, kteří nebyli právě na výši schopností (vyjma politických a kariérních) a kteří drželi místa pro své rodinné příslušníky či přátele, mohla soutěž se světem vyhlížet lépe. V roce 2003 jsem byl svědkem, kterak pracovníci fy Siemens se pohrdlivě vyjadřovali o lokomotivách z plzeňské Škody. Tehdy jsem se dozvěděl od pracovníka z Plzně : jak my "Škoda" tak "Siemens" používáme v rozhodující míře stejné komponenty (podvozky, motory, elektrozařízení, pantografy ... až po ty dveře na stanoviště strojvedoucího vybavení řídící aparatury a totéž platí i pro další výrobce - jaképak mohou být rozdíly v kvalitě kompletů ? Asi pramalé.Velký nedostatek na české straně je podle mne, že neumíme potlačit bezzásadovost a sklon ke kolaboraci mezi našimi krajany. Kdysi jsem slyšel od polského vzdělance - "Vy Češi nejste žádný národ !" Tehdy jsem jej nebral nějaký čas vážně, ale od roku 1990 již ano. J. Šk.

    OdpovědětSmazat
  15. Taškařice hrubého zrna, ta rezoluce EU. Stačí si zakoupit publikci Berghof - utajené sídlo Hitlerovy moci. Zajímavé jsou zejména fotografie zahraničních návštěv na tomto sídle a porovnat si data. Stalin byl koncem srpna 1939 požádán o přijetí Ribbentropa v Moskvě, ale ti západní státníci lezli za Hitlerem do Německa dávno předtím, nikdy to nebylo obráceně. Přidělili mu i Olympijské hry, darovali Alsasko - Lotrinsko, Rakousko, Československo a teď ze sebe tak akorát dělají hlupáky. Němci si sami o sobě sesmolili rezoluci a vazalové ji podepsali.

    OdpovědětSmazat
  16. "Hrdost na statečnost a úspěchy legionářů v Rusku...?"
    Svobodo, Svobodo.
    No hlavně že jsi podpořil zmetka Dvořáka v ČT, aby dostal z koncesí nekřesťanskou odměnu. Možná proto, že ti zase on dohodí z příspěvků TV pár miliónů pro tvou "tvorbu".
    Ruka ruku myje a smradlavému nic nesmrdí, co? Prý levicový režisér...

    OdpovědětSmazat
  17. 0:08
    Taky nechápu p. režisére váš blábol o legionářích. Protože to byli zneužitý chlapi, kteří se nakonec vzbouřili...proti komu bojovali ?...a za koho jich tam 4000 zemřelo ?..za cara, Kolčaka..!...a za koho mluvíte vy p. Svobodo?

    OdpovědětSmazat
  18. Ačkoli pan režisér Jiří Svoboda není historik, má obdivuhodně velké znalosti. On byl po Sametu tuším předsedou KSČM, tedy ho nepodezírám, že to s ruským národem myslí špatně. V další části článku na Parlamentních listech on ale píše, že i např. K. Havlíček Borovský v Rusku svého času zjistil, že Rusové mají jiné naladění či povahu (teď si to správné slovo nevybavuji) a že tedy slovanská vzájemnost s nimi není dobře proveditelná. Z takového dílčího názoru pana J. Svobody jsem smutný, já totiž stále jsem docela přesvědčen, že myšlenka slovanské vzájemnosti bude v budoucnu jedinou záchranou našich malých národů (jak českého, tak slovenského). Osobně jsem byl v SSSR na měsíční výměnné praxi v r. 1975, v rámci mého VŠ-studia. Dosvědčuji, že Rusové se mi jevili jako lidé velmi pohostinní, přátelští, pracovití, možná i skromní, s velkým pochopením pro těžkosti života, s obdivem ke svým národním hrdinům, zejména z Velké vlastenecké války. Vždyť si ostatně ruský národ v historii prožil hrůzy. Pravda, my jsme byli (1975) tři týdny v Moskvě a pak týden odpočinkově v Leningradě. Takže ty mé dojmy nemohly být komplexní. Ale pokud zastánci germánů tvrdí (i posměšně?), že v jiných oblastech Ruské federace či SSSR bylo něco "zaostalé", tak bychom měli obyvatelům dřívějšího SSSR spíše pomáhat, aby případná dílčí technologická či provozní zpoždění dohonili. Ale vždyť ve vesmíru zvítězili jako první! Já jsem je v osobním kontaktu vnímal jako upřímné i obětavé přátele a věřím jim mnohem více než (s odpuštěním) poněkud až značně expanzivním germánům. Pan J. Svoboda uvádí, že nynější vojenská převaha USA plus zbytek NATO nad Ruskou federací je obrovská. Myslím proto, že SSSR měl asi zůstat zachován, vytvářel totiž vojenskou rovnováhu ve světě. Teď si totiž USA plus zbytek NATO díky své vojenské převaze dělají ve světě skoro, co se jim jen zlíbí - a to samozřejmě dobře není.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.