Reklama

úterý 18. srpna 2020

Kdo a kdy vytyčí Erdoganovi ve Středomoří červenou čáru?

Ivan David
18. 8. 2020



„Turecká vláda prezidenta Recepa Erdogana vytváří každý měsíc krize s různými zeměmi jako způsob, jak zfanatizovat turecký nacionalismus a islámský náboženský extremismus doma a odvrátit pozornost od špatného stavu ekonomiky.“, konstatoval ve své analýze izraelský deník Jerusalem Post (JP). Příběhy o vrtání v řeckých a kyperských pobřežních vodách s obrovským doprovodem vojenského námořnictva jsou podle analytika JP Setha Franzmana, spíše o odvrácení pozornosti od vnitřní hospodářské krize než o skutečném boji s Řeckem na moři. Dosavadní průběh tureckých agresí ukazuje, že k boji v Libyi a Sýrii Turecko obvykle používá syrské rebely a vede vojenské kampaně pouze proti těm, kteří nemohou provést účinné odvetné operace, jako jsou Kurdové v severním Iráku. Když ale narazí na egyptskou či ruskou červenou linii v Libyi nebo v Sýrii, obvykle se zastaví.

V Egejském moři Turecko právě zkouší kam až může zajít. Je nejvyšší čas, aby mu byla „červená linie“ namalována i na současných platných řecko-tureckých a kypersko-tureckých hranicích. Otázkou ovšem je, kdo vyznačí tuto čáru, při jejímž překročení nastane pro Turecko tvrdý trest. Ukazuje se, že EU to zcela jistě nebude. Erdoganovi se podařilo různými kšeftíky zkorumpovat dostatek unijních politiků, kteří brání jakýmkoli účinným sankcím proti Turecku. Sám jsem si to vyzkoušel. Dvakrát jsem v evropském parlamentu jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, navrhoval na Turecko uvalit ekonomické sankce. A viděl jsem, jak prounijní většina můj návrh odmítla.

JP si v článku „Proč Turecko potřebuje novou krizi s Řeckem ve Středomoří“ správně všímá, že současná krize začala už loni v listopadu, kdy Turecko podepsalo dohodu s obléhanou džihádistickou vládou v Tripolisu a vzneslo nárok na masivní zábor Středozemního moře. Turecko tím zahájilo kolizní kurz s Egyptem, Řeckem a Evropou ohledně svých nových územních nároků. To je však to, co Ankara chtěla a proč pokračuje tento týden eskalací a novou krizí ve Středomoří. Seth Franzman v článku popisuje, jak funguje turecká strategie „krize tohoto měsíce“.

„Vedení každý měsíc vybere buď novou invazi do Iráku nebo do Sýrie, nebo bude tlačit proti Řecku, Egyptu nebo Kypru, aby přikládalo pod kotel. Například 15. června Ankara zahájila operaci Claw-Eagle, při čemž bombardovala vesnice napříč severním Irákem prohlašujíc, že „neutralizuje militanty PKK“. Neexistují důkazy o tom, že by Kurdistánská dělnická strana (PKK) provedla v poslední době nějaké útoky, konstatuje JP. Turecko jednoduše začalo bombardovat stíhačkami F-16 a drony, protože musí každý měsíc udržet armádu v akci.

Článek připomíná, že již od fingovaného puče v červenci 2016 Ankara používá armádu k permanentním bojům. Například v roce 2016 a 2017 napadla Sýrii operací Euphrates Shield. Poté v lednu 2018 Turecko napadlo mírumilovný Afrín v severní Sýrii a vyhnalo odsud 160 000 Kurdů. Afrín je nyní centrem obchodování s lidmi a etnických čistek, kde jsou lidé dnes a denně nuceni tureckými syrskými extremistickými povstalci opouštět své domy a pole.
V říjnu 2019 provedla turecká armáda invazi do Tel Abyadu v severní Sýrii. Poté podepsalo Turecko dohodu s Libyí a začalo fedrovat další vojenskou techniku a džihádisty na bojiště v Idlibu, severním Iráku, Libyi. A také rozpoutalo krizi na moři. Turecko vyslalo v prosinci 2019 do Libye drony a vojáky. V dubnu pomohlo džihádistům z vlády národní shody (GNA), jejímž jménem mluví samozvaný premiér Faís al-Sarrádž prorazit obklíčení Tripolisu provedené silami Libyjské národní armády (LNA) vedené maršálem Chalífou Haftarem. Džihádisté s pomocí turecké armády postoupili až k městu Sirte, které je bránou k druhým největším libyjským ropným polím. Postup turecko-džihádistické koalice zastavil až nástup Egypta, který červnu a červenci pohrozil vstupem svých vojsk do Libye, pokud by Tureci a džihádisté pokračovali v postupu za Sirte.

Mezitím Turecko bojovalo se syrským režimem v Idlíbu v únoru a březnu a tlačilo Rusko k nové dohodě, požadující další systémy protivzdušné obrany S-400. Poté se Turecko v červnu přesunulo do Iráku a pak se věnovalo přeměně historického muzea Hagia Sophia na mešitu. Poté Erdogan prohlásil, že „osvobodí Al-Aqsa“ v Jeruzalémě a tím naznačil novou krizi s Izraelem. Než se však Turecko zaměřilo na Izrael, snaží se prosadit své nároky ve Středomoří. To již způsobilo dominový efekt, protože Řecko, Egypt, Spojené arabské emiráty a Francie se spojily a odsoudily tureckou agresi. Poté Řecko a Egypt podepsaly 6. srpna spojeneckou dohodu. Tato dohoda snižuje hodnotu dohody Libye s Tureckem na polovinu. Rovněž přichází poté, co Izrael, Kypr a Řecko v lednu podepsaly dohodu o plynovodu a poté v červenci dokončily detaily této dohody.

Turecko posílá tento týden své námořnictvo na moře spolu s vrtnými a průzkumnými loděmi, aby zpochybnilo tyto obchody a prosadilo své požadavky. Turecko vyslalo loď Oruc Reis k provádění „průzkumné činnosti“ daleko ve Středozemním moři mezi Kyprem a Krétou. Turecko tvrdí, že „bude hájit práva“ sebe sama a Severního Kypru, neuznané země, kterou Turecko započítává do svých nároků na moři.

Turecký krajně pravicový nacionalistický ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu, který je podle JP znám tím, že tweetuje, že Evropané jsou „zkažené rasistické děti, kteří by měly znát své místo“, jel o víkendu do Bejrútu, aby se pokusil prosadit politiku Ankary v chaotické situaci po explozi a pak se setkal s ázerbájdžánským ministrem zahraničí. Nyní říká, že Řecko nepřijalo výzvy Ankary k rozhovorům. Turecko tak pošle lodě tam, kam se mu zachce. Země Evropské unie, které se bojí Turecka, protože platí od roku 2015 Turecku miliardy eur, aby zabránily uprchlíkům v příchodu do Evropy, nicméně kritizovaly kroky Ankary ve Středomoří. Jenže jenom kritizovaly. Řecký návrh na uvalení sankcí proti Turecku by opět vetován. A v tom to je. Dokud nebudou na Turecko uvaleny sankce, bude si Erdogan troufat čím dál více.

Turecko vyslalo Oruc Reis, velké seismické výzkumné plavidlo, které vypadá jako plovoucí velryba, k provádění „výzkumu“ na moři. Toto je výzkumná mise, která podle JP předvádí vojenské svaly. Turecko vydalo „Navtex“, který varoval země, ke kterým plavidlo pluje, a poté poslalo na moře Oruc Reis, dvě logistická plavidla a tři fregaty, dělové čluny a několik ponorek. Turecká média podněcují nacionalismus snímky, které ukazují výzkumnou loď podobnou krabici obklopenou "hrdým valem" tureckých válečných lodí. Vypadá to jako historický námořní tah, který vyvolává vzpomínky na bitvu o Lepanto a další námořní oblasti se Západem a Řeckem.

Ale ani Atény nespí. Řecko tvrdí, že nepřijme „hands-off“ (ignorování) NATO a chce, aby více evropských zemí udělalo něco pro zastavení provokací. V posledních měsících už zazněly poplašné zvony kvůli tureckému obklíčení malého řeckého ostrova Kastellorizo . Ministerstvo zahraničí USA, navzdory mnoha protureckým hlasům, jako je bývalý velvyslanec v Iráku a Turecku Jim Jeffrey, prohlásilo, že je znepokojeno. „Existuje mnoho námořních snímků s tureckými loděmi plujícími poblíž řeckých ostrovů u pobřeží Turecka a Řecko hovoří o výstrahách a vysílání válečných lodí na moře. Egypt měl také námořní cvičení. Turecko tvrdí, že pro své lodě má nové rakety.“, připomíní Jerusalem Post.

Současná krize na moři, zdá se, dává tureckému vládnímu tisku a státním sdělovacím prostředkům dost materiálu, aby měly o čem psát. Ankara je největším žalářníkem novinářů na světě, takže její média jsou už zcela souznící s vládnoucí islamistickou stranou AKP. Disidenti v Turecku jsou často roky vězněni pouze proto, že kritizují vládu v sociálních médiích, jsou často označováni jako „teroristé“. Neexistuje žádná kontrola vojenských rozhodnutí v Ankaře a Ankara ví, že každotýdenní vojenské cvičení nebo výzvy vůči Řecku, Egyptu, Iráku, PKK, EU, NATO, Sýrii, USA a v podstatě všem, dávají zdání, že vláda Turecka je důležitá. Tím se překrývá fakt, že turecká měna pokračuje v katastrofálním poklesu a vyvstávají otázky týkající se zvládnutí  koronavirové pandemie.

 

15 komentářů :

  1. Již žádný Majdan…

    Do voleb se prý Rusko míchá
    za Trumpa může, Brexit, a tak dále
    Křičí to ten, kdo má být zticha
    neskončí, dokud nerozdmýchá
    konflikt, jenž sílí, a to vytrvale

    Sám Petr Kolář nezatají
    diverzní oddíl, jenž nos k jiným strká
    má svoje koně v cizí stáji
    kteří pak práva lidí hájí
    dokud ta práva nenatáhnou brka

    Babišovi teď Kolář radí
    a ten má plná ústa Běloruska
    Supi by tam již vlétli rádi
    podlost je nikdy neodradí
    jejich řeč bývá zatraceně kluzká

    Petříček též se velmi stará:
    Prý Zeman měl by také něco říci
    Pochemu od úst stoupá pára
    Já říkám, že se v hnoji šťárá
    a měl by dostat řádně na zadnici

    Když tedy Tomáš slova žádá:
    Ať vojska NATO čelem vzad se točí
    Ukrajina dnes pouze strádá
    Na Bělorusku že je řada?
    Že vůle lidu? – Ne, tohle je zločin

    Odsoudit pikle rozum velí:
    Turecko zatím sahá k provokaci
    s loděmi – žádné karavely
    Petříček? Jenom zaševelí
    Řecko pak cítí, jak svobodu ztrácí

    Zas nový Mnichov tady vzniká
    na řeckou ropu Turek nárok vznáší
    prostý Řek bude za viníka
    hlavně jen, ať nic nepodniká
    soud nad ním vyřknou tupí papaláši

    Petříčku, to vám nepřísluší
    vyjadřovat se k volbám Lukašenka
    jste jenom loutka, na mou duši
    což lidé vědí či to tuší
    po volbách vám tu nepokvete pšenka

    Rezoluce, jež Turkům vadí
    pod stolem skončí, Unie ji zmačká
    S Němci jsou Turci kamarádi
    Erdogana to rozparádí
    Lebensraum bude brzy jeho značka

    Nechci zas Majdan, kdy se střílí
    Ulice ať si klidně zaburácí
    Ukrajina je dávno v cíli
    tam už jen chaos s bídou sílí
    Firmy se lačně hojí na chudácích…

    OdpovědětSmazat
  2. To jsou následky gangsterské zahraniční politiky usa když můžou vraždit válčit a krást oni tak proč my ne. Zastavit je bude muset Čína nebo Rusko. Západní džihádisté jsou s nimi jedna ruka.

    OdpovědětSmazat
  3. Jen jedna země a jeden státník to dokáže. Až přijde ten správný čas...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 13:27
      Ta země, jehož státníka máte na mysli to už dávno mohla s Osmanem skočit a to v době první světové války!!!! Kdopak ovšem toho megavraha Arménů podržel????!!!!! Bývalý spojenec Ruska zrádcovská Británie!!!!! 🤮🤮🤮🤮

      Smazat
  4. Toz pane dochtore. gdo moze dát temo toreckémo Adolfovi po hobe, toz to je jako otázka bét ci nebét ....toz to moze bét enem Rabi Löw osobne.... slonce v srdi p,s,

    OdpovědětSmazat
  5. Amerika je vedena vrahy - co mohou občané dělat? 31.7.2020.
    https://beforeitsnews.com/eu/2020/07/america-is-led-by-murderers-what-can-citizens-do-2659399.html

    OdpovědětSmazat
  6. Není povinností Vladimíra Vladimíroviče řešit problémy celého světa a už vůbec ne problémy, které MEZI SEBOU mají vazalové jiné, konkurenční mocnosti ....ledaže by ho požádali - a samozřejmě za to něco nabídli.
    Řecko ho (údajně) před pár třýdny požádalo ....ale ve veřejném prostoru není (celkem pochopitelně) informace o tom, co Řecko nabídlo, ani jak jednání dopadlo...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ale i tak je to podle mě v pořádku. Neboli, mocnostem které po sobě ve světě nezanechávají mrtvoly a spoušť by se měla začít udělovat Nobelova cena míru. (Pokud není už příliš znehodnocená.) Děda.

      Smazat
  7. Poskok ředitele zeměkoule rozdal v Čečensku všechny přivezené notičky i korále, poplácal po zádech všechny loajální domorodce ze seznamu a šťastný, že to má konečně za sebou odletěl do další kolonie. Mediální prostor se vzápětí zaplnil nadšením, opájením se mezinárodním významem Česka a debatami o tom, zda nás fakt, že Mike Pompeo u nás přespal a v Polsku ne, řadí do spojenecké kategorie A+ nebo dokonce A++. Mně notičky ani korále nikdo nevozí, takže si můžu psát co chci a proto mohu návštěvu amerického ministra zahraničí v Česku zhodnotit tak, jak jsem ji vnímal.

    Jako klasický velmocenský nátlak. Velice primitivní, protože se to dá dělat určitě mnohem…ééé, nenápadněji? Nicméně to USA nijak nevyčítám. Velmoci tohle dělají neustále, zaprvé prostě proto, že můžou a za druhé, protože jinak by dlouho velmocí nezůstaly. Život je stále především boj o existenci. Navzdory tomu, že v televizi teď dokola říkají opak. Ale odmítám nad tímto smutným faktem radostně hýkat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pompeo prijel navstivit vazala a v bote mel rakosku. I kdyz se stale uchechtaval nic dobreho neprinesl. Vime houby, co mu zase Babis nasliboval nebo podepsal. USaci nedelaji zdvorilostni navstevy.

      Smazat
  8. Turek si hraje na velmoc, potrebuje suroviny a stacil uz vsechny kolem sebe nastvat. Krade ropu kde se da nebo kupuje od IS. Ozivuje stary konflikt s Rekem. At se ti dva do sebe jenom pusti, tak to prece chce americky Zidak vsude jinde! Ze jsou oba spojenci v NATO? Grazlove a fasisti nebudou nikdy spojenci. Turecko jako Recko first. Tak je to uci USaci.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Turek si nehraje, on je velmoc. Já si myslím, že ho dokáže "umravnit" jen Izrael, ale až se naßere.

      Smazat
  9. Pane europoslanče, kladete jednoduché otázky: "Kdo a kdy vytyčí Erdoganovi ve Středomoří červenou čáru?" Odpověď: Kdo? Rusko. Kdy? Až ho to bude nejvíc bolet. Jenmo znovu upozorňuji, že problémem není Turecko (sluha), ale Německo (pán).

    OdpovědětSmazat
  10. Nevím, možná se pletu, ale neprodalo nedávno Rusko Turkům nějaké rakety? Taky mám nějakou zamlženou představu o Ruském ropovodu (nebo plynovodu) do Turecka. Nezlobte se na mne, ale šachy hrát neumím, tak jsou to pro mne nepochopitelné tahy.

    OdpovědětSmazat
  11. Banka běží v Turecku! Měnová panika jako místní prodávají svá auta a domy ke koupi zlata, zatímco Lira Crash! https://beforeitsnews.com/economy/2020/08/bank-runs-in-turkey-currency-panic-as-locals-sell-their-cars-houses-to-buy-gold-while-lira-crash-must-video-3005895.html 17.8.2020.
    V tomto videu se chystáme diskutovat o hospodářském kolapsu v Turecku a nastávajícím pádu turecké liry, která již za několik posledních let ztratila více než polovinu své hodnoty. Řekneme vám, jak to ovlivní turecké občany, a - při pohledu na ekonomické ukazatele - proč USA míří nebezpečně podobnou cestou ke zničení.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.