Reklama

úterý 11. srpna 2020

Proměny církve a Boha v proudu času


Mojmír Grygar

11. 8. 2020


Někteří teologové se snaží oslabit nebo zamlčet všechno, co připomíná staré dobré časy církevního dogmatismu a klerikalismu, jemuž se pokoušeli někteří odvážní vatikánští předáci na 2. Vatikánském koncilu (1962–1965) čelit.

(Na snímku profesor Mojmír Grygar)



1.
Ludvík Vaculík krátce před smrtí podal slavnostní prohlášení, v němž katolickou církev nazval nejvýznamnější organizací, jakou kdy byl člověk s to založit. Během dvou tisíciletí se nesmazatelně zapsala do dějin lidstva, žádná jiná společenská instituce se jí nemůže rovnat. Vaculík ve svém televizním vystoupení ztratil svůj typický slovní projev, ve kterém bylo vždy přítomno zrnko humoru a odstupu, mluvil pateticky a do prohlášení vložil veškeré osobní přesvědčení. Nepochybuji o jeho upřímnosti, ale kladu si otázku, zda to nebyla součást jeho pokání za to, že kdysi vystoupil z církve a po bouřlivém a hříšném soukromém, literárním a politickém životě bezvěrce se zase pokorně vrátil do lůna církve-matky. Měl bezpochyby pravdu, že katolická církev je organizace, která v dějinách nemá obdoby. Sledujeme-li její počátky, vzestup a schopnost překonat všechny nemoci dětství a dospívání, nemůžeme ocenit dovednost jejích předáků–pastýřů přizpůsobit počáteční komunistický utopismus požadavkům nekompromisní reality nově se utvářejícího světa, který převzal z trosek římského impéria to podstatné – společenskou diferenciaci, rozložení vládnoucích a podřízených. Nelze neocenit schopnost jejích zakladatelů zajistit jednotu církve. Klíčovou roli tu hrálo nejen důsledné oddělování, odmítání, vyvrhování odpadlíků, falešných vykladačů slova Božího, ale také to, že představitelé církve přitom neváhali použít násilí. Meč a řetězy hrály důležitou roli také při šíření křesťanství mezi pohany–barbary. Byl to jeden z Otců zakladatelů, svatý Augustin, který jako první představitel církve použít proti svým odpůrcům světskou moc a který také tento postup zdůvodnil teologickými důvody formulovanými téměř na filosofické úrovni. Odborníci, u nás například Emanuel Rádl, si kladli otázku, kde se vzala myšlenka pevně semknuté a ideově přesně ohraničené organizace, která si činila nárok na univerzální platnost. Sama idea světové říše vznikla v Římě a zakladatelé církve, kazatelé, proroci, filosofové, právníci, rétoři, byli odchováni v duchu římského práva. Ve svém úsilí projektovat jednotu církve do duchovní sféry zahalené tajemstvím, ve své snaze přezírat a odmítat věci pozemského života šli tak daleko, že pozemský život člověka, jedince–smrtelníka, se všemi starostmi o udržení a zlepšení životních podmínek, opomíjeli, přezírali, nebrali na váhu. Svatému Augustinovi na člověku jako takovém pramálo záleželo, každý smrtelník je obtížen dědičným hříchem, ztracen, poznamenán smrtelností, zapřažen do pomíjivých světských záležitostí. Martin Heideggr tomuto plahočení říkal „obstarávání“. Láska k člověku není dána jím samým, nýbrž závisí na lásce k Bohu, je odleskem lásky k Bohu a jen On rozhodne o tom, komu udělí milost a koho odsoudí k věčnému zatracení. Proto biskup Augustin nepovažoval za důležité věnovat se evangelické misi, neviděl smysl svého církevního úřadu a poslání pomáhat lidem, ulehčit jim tvrdou pozemskou pouť, zbavit je materiálních starostí. Zřejmě jeho tvrdý boj proti donatistům, kteří se rekrutovali z chudého berberského obyvatelstva a vyznačovali se návratem k víře a životnímu stylu prvních křesťanů, byl veden záměrem neohraničit přístup k církvi důrazem na přísnou víru lidových zástupů. Příslušníku pozdní římské elity nemohli být prvotní křesťané se svým plebejským komunismem nijak blízcí a milí. Komu by se chtělo sestoupit z vyšší příčky společenského žebříku dolů mezi chudé, kdo by se chtěl o své bohatství podělit s chudými lidmi, kdo by chtěl dokazovat svou víru rigorózností, askezí, náročnými rituálními obřady? O tom, že se donatisté inspirovali upomínku na prvotní rovnost křesťanů, svědčí sekta circumcellionů, příslušníků sezónních dělníků (řekli bychom gastarbeitrů), kteří bojovně a násilně vystupovali proti nejen proti státu, ale také proti církvi povýšené císařem Konstantinem do hodnosti státní instituce. S takovým stavem věcí se nemohli chudí křesťané smířit. Nechtěli se zpronevěřit Kristovým slovům o tom, že majetek bráni lidem nastoupit cestu duchovní spásy, a vštípili si také vyprávění apoštolů zaznamenané v jejich epištolách: „Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné, Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.“ (Skutky 2, 44–45)


2.
Buď jak buď, biskup Augustin docenil úlohu násilí při upevnění a šíření křesťanské víry, a způsob, jak zajišťoval jednotu obce, se stává archetypem všech pozdějších vyhraněných organizací, spolků, stran, států, říší, svazů, hnutí. V tom má Vaculík pravdu: způsob, jak biskup Augustin a jeho následovníci nelítostně potírali všechny rozvraceče jednoty církve, má nadčasovou platnost. Kolik jen dějiny od té doby zažily krvavých scén vyobcování, ničení, likvidace, střílení, věšení všech, kteří se, byť jen o píď, o slovo, o zdánlivě malou úchylku, odkláněli od „generální linie“. Vypuzování cizorodých členů rodiny sugestivně vylíčil Kafka v novele Proměna. Kolikrát jsme byli jen v našem dvacátém století svědky, jak se rodiny, obce, strany, státy zbavovali svých brouků, kazitelů klidu, rozvracečů, rozbíječů, skrytých nepřátel, renegátů, kacířů. Augustin – jak jinak? – dával přednost přesvědčování, ale když tvrdá hlava nebyla s to jeho názor přijmout, muselo nastoupit násilí. Základním Augustinovým principem byla láska, ale byla to za prvé, za druhé a za třetí láska k Bohu, od té se všechno odvíjelo a té se také všechno podřizovalo. Nechceš se, hříšný člověče, podvolit Bohu? Nechceš tím projevit svou lásku k němu? Potom ti musí přijít na pomoc násilí, kterým tě vytrhneme z drápů ďábla a přivedeme k lásce, pravdě a štěstí. A to je také známá stará píseň, její dávné i aktuální projevy není třeba uvádět. Neškodí však připomenout, odkud se tato chmurná melodie vzala.

3.
Někteří teologové se snaží oslabit nebo zamlčet všechno, co připomíná staré dobré časy církevního dogmatismu a klerikalismu, jemuž se pokoušeli někteří odvážní vatikánští předáci na 2. Vatikánském koncilu (1962–1965) čelit. Tak se stává, že jsme svědky jakési nečekané modernizace katolické víry. V souvislosti s pandémií koronaviru se vynořila myšlenka, zda tato moderní egyptská rána není důsledkem božího trestu. Není to nic nového – kolik jen máme po vlastech českých morových sloupů a jiných pomníků, jimiž věřící děkovali světcům za záchranu. Jistě: světec nemůže morem, válkou, povodní, zemětřesením trestat hříšné lidi, to může pouze Bůh, jak nás o tom učí legenda o Sodomě a Gomoř. Starozákonní Hospodin–Jahve nenechá „národy a pronárody“ na pochybách, že je pánem světa a že by se lidé měli mít před ním na pozoru:


„Přistupte, pronárody, a slyšte,
národy pozorně poslouchejte.
(...)
Hospodin j rozezlen na všechny pronárody,
rozhořčen na všechny jejich zástupy,
Zničí je jako klaté,
vydá je na porážku.

Jejich skolení budou pohozeni,
bude se táhnout puch z jejich mrtvol.
Hory se rozplynou v jejich krvi.“

„Můj meč na nebi je zpit hněvem
Hle, sestupuje vykonat soud nad Edómem,
nad lidem, nad nímž jsem vyhlásil klatbu.
(...)
Je to den Hospodinovy pomsty,
rok odplaty v soudní při Sijónu.

Izaiáš 34: 1–3,5,8

 

Sledujeme-li však reakce našich předních katolických kněží, teologů, kazatelů a pedagogů na pandemii, nemůžeme se ubránit dojmu, že dnešní Bůh již není ten starozákonní Hospodin–Jahve, že se změnil, nemá již přímý vztah ke svým lidem (dal například Davidovi možnost, aby si sám vybral jeden ze tří možných trestů), nemíchá se do přírodních procesů (pan Marek Vácha mluví o „vratkosti našeho vesmíru“) a ani to prý ani nemůže. Slovo vratkost je ovšem pojmem lidským, příroda nezná katastrofy, nehodnotí potopy, zemětřesení, požáry, epidemie, vyhynutí dynosaurů a tisíců jiných živočišných a rostlinných druhů jako něco zlého, nepatřičného – vše se děje podle neosobních zákonů. Proto, pozoruje-li člověk mnohé přírodní děje, nutně dospívá k závěru, že příroda je krutá, necitelná, cynická. Ale kdo ji takovou udělal, nastavil? V některých případech sami lidé, buď z neznalosti přírodních zákonů, z nedbalosti, ze zlé náhody, ale také úmyslně (Hirošima), způsobují katastrofy a potom se utíkají k Bohu a prosí ho, aby je zbavil trestu.

Biskup Malý v rozhovoru s paní Senkovou na Dvojce na otázku, jak souvisí korovavirová krize s Bohem, odpověděl – „dejme teď Boha stranou“, vzápětí se sice za ta slova tak trochu omluvil, ale jejich smysl a záměr je jasný – nesmíme všechno svalovat na Boha. Světící biskup vlastně nebyl daleko od následujícího ateistického výroku: Lidé si vymysleli Boha, a ocitají-li se v nesnázích a modlí se k němu, jsou zklamáni, že jejich modlitby nevyslyší. Lev Tolstoj se jednou ptal mužika, zda si uvědomuje, že je pod stálou péčí Boha. Mužik odpověděl, že přece se pán Bůh nebude starat o tak bezvýznamného tvora, jakým on od kolébky až po hrob je.

Rozumím katolickým teologům, že již nemohou lidi strašit Jehovou, ani barokním Bohem, který viděl člověka jen jako „hřích, hnis, vřed, puch, popel, bláto, trupl“ (jezuita Bedřich Bridel), a že chtějí nám říct něco, co by nás zbavilo falešných představ a iluzí. Pan profesor Vácha mluví o tom, že Bůh „není ten růžový z obrázků“, který „se stará, aby se nám vedlo dobře“, ale na druhé straně „Bůh v tom (v pandemické krizi) jede s námi“, pomáhá nám tím, že nám dal rozum, a teď už je jen na nás, jak situaci zvládneme. Připomíná-li pan Vácha rozum, nemluví z něho kněz, ale vystudovaný biolog a genetik. Kdyby použil kněžské argumenty, musel by přiznat, že člověk v rozhodujících chvílích používá víc emocí (viz dnešní Trumpovo křižácké tažení proti Číně), ne rozum. Ten je, běda, velmi často zapřažen do věcí skrz na skrz zlých, do příprav nových dokonalejších a ničivějších kosmických, biologických a elektronických válek.

(Citáty M. Váchy jsou převzty z Aktuálně.cz, 11/4/20)

6. 8. 2020



23 komentářů :

  1. na istom pohrebe obetí hromadnej nehody - autobus - predniesol služobník Boží túto vetu - Boh nedrží svet v hrsti, ale v dlani - obete boli totiž pútnici - takže, zmiernil bolesť, že ? - cirkev ne je nič iné len pokračovanie všetkých náboženstiev, forma sa mení, štýl zostáva. Ale vplyv sa stráca -

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Za hlavní poslání církve bych viděl hznámý výrok : "Člověče pomni, že prach jsi a v prachy se obrátíš " a to platilo ať v otrokářské, feudální a dokonce i v dnešním zlodějském kapitalizmu !! Proto se mají buržousti a církev tak rádi !!

      Smazat
  2. Člověče snaž se a příroda ti pomůže. Člověk se od jak živa snažil pochopit, proč když dělal jak nejlépe uměl, dopadlo to někdy špatně a nechtěl přiznat svojí malost. Vtom je moudrost mužika, která se projevuje v ruské povaze. Jinak náboženství je prastarý způsob k ovládání lidí. Tím nechci říci že to bylo špatné. Všechno se dá použít minimálně dvěma způsoby, dobrým nebo špatným, podle toho je poznáte. Strach je jako hlad, uděláte nemožné. Starý negramotný blbec.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Sebekritika nebo chvála, či poznání?

      Smazat
  3. No, takto špekuluje jeden z nesmírného množství dnešních hledačů Pravdy. Přejme mu, aby ji našel a nemusíme nijak zvlášť věnovat pozornost jeho špekulování. Spíše se věnujme výpovědím, které nejsou jen špekulováním. Jinak se v tom množství špekulací ztratíme tím, že začneme sami špekulovat bez konce.

    OdpovědětSmazat
  4. Jsem nevěřící a závidím těm opravdovým jejich víru a naději. Protože jestli v rámci náboženství vznikly nepravosti, tak to byl vždy produkt lidí dané církve. Věřím-li v něco, tak je to síla přírody a zrovna té právě ubližujeme nejvíc.

    OdpovědětSmazat
  5. Doplňuji k 8.16: Špekulanti nejsou nebezpeční, jen zabírají mediální prostor a lidem, kteří to sledují, berou čas. Nebezpeční, a těch je asi tak stejně, jsou blbci, přesvědčení o tom, že znají Pravdu, takže jsou velmi sebevědomí (tzv. sežrali Šalomounovo lejno) a sápou se po moci. Obranu proti nim neznám. Ze své výše mlátí citáty z Pravdy, takže rozpoznat nejdou, diskutovat nebudou (tam by se jedině dali rozpoznat). Prostě fráze jsou pro ně klackem. Ale bezpečně je poznáte o ovoci. Takový navenek nerozpoznaný blbec podporuje invazi migrantů, podporuje Merkelovou za českou prezidentku, podporuje Istanbulskou smlouvu, podporuje vlasovce a bourá Koněvy. Národ je pro něho smrdutý, podporuje cizí kapitál. Jo, jo, zlatí špekulanti, ti jenom brumlají a citují brumlání jiných špekulantů.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :11:59 & 8:16 - souhlas, není třeba nic dodávat! Bezvadný návod.

      Smazat
  6. Jak se může pořád někdo rochnit jen v násilí a krvi? Pořád svůj mozek zalévat tragediemi, násilím, utrpením a krví? Jak mohli tihle naši předci vůbec žít? Asi jen za předpokladu, že sedmdesát procent lidí bylo negramotných, a žili jen pro potřebu života samého, vůbec je nezajímalo, čím se zanáší blbí nadlidi, kteří sice byli gramotní, ale v soukromí se nípali jen v krvi a trýznění -asi byla gramotnost spojena s mentální újmou, jako je perverze, demence, paranoia, a podobně. Jinak to není možné. Neumím si představit, že by k nám chodila nějaká návštěva jen se zvěstmi o hrůzách, krvi, zabíjení apod. Snad jednou, dvakrát, by se to dalo vyslechnout, pak už bychom těmto návštěvníkům neotevřeli. Jak může pořád někdo vyhledávat krev a zmar i v jednadvacátém století, nechápu. Asi už opravdu lidi sere život, potažmo sere je normální život, a úplně nejvíc život v radosti. A těm, co bez denních porcí tragedií, utrpení a krve už nemohou žít, by měl být umožněn odchod na nějaký pustý ostrov - a živ se sám, dělej co umíš. Tam by je to přešlo hodně rychle.

    OdpovědětSmazat
  7. Všechno se dá použít minimálně dvěma způsoby, dobrým nebo špatným, podle toho je poznáte.
    podpis ... Starý negramotný blbec ...
    dodám .. a moudrý člověk

    Laické křesťanství obyčejných lidí nemá chybu ..
    Církevní klér (kněží) jsou už ale dvojího druhu, jední slouží laické církvi, druzí mají svůj klerikalismus ..

    OdpovědětSmazat
  8. Někdy mi přijde na mysl, co kdyby se na Zem vrátil Ježíš. Jen tak v bederní roušce, ušmudlaný, v prostých pantoflích. A vstanul by třeba v chrámu s.Petra ve Vatikánu a viděl by to zlato, a všechnu tu nádheru, bez které si církev oslavu Ježíše a jeho učedníka Petra nedovede představit. Jak by se Ježíšovi líbilo, že to hromadění majetku Římsko katolickou církví a jejími církevními hodnostáři prospívá jeho učení? Asi by dotyčné vypráskal jak ty šizuňky o kterých se píše v bibli. Pokládám si i otázku zda dnešní věřící zachrání a odvede je k věčnému spasení. Rozhodně nevěřím tomu, že s takovými jako je papež, Duka a spol. bude mít soucit a slitování přes jeho vcelku mírnou povahu. A kdybych ho náhodou potkal já, atheista, určitě bych ho s poklonou a respektem pozdravil.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 12.55 Ten váš počerný připrchlík Ježíš by se snažil dostat do Itálie nebo do Německa, kde by "dřel" stejně jako ostatní Levantinci... Jeho kázání by nikdo nechápal jako součást křesťanství... a Katolíci by HO nejraději upálili jako jiné antiklerikály... protože by kázal ISLÁM a i Židům by kazil penězoměnectví, lichvu a podobná "počestná" podnikání, jako např. směnu papírků s vyobrazeními mrtvých presidentů USA za zlato, za půdu, za skutečné cennosti, za suroviny...!

      Smazat
  9. noviczech
    ...pane Grygar, určitě víte z dějin křesťanství, že, mám dojem někdy kolem roku 1100 n.l., volili v Římě nového papeže. Měli na výběr ze dvou. Ten jeden byl vykuk a trochu podvratný živel, bych řekl, ten druhý byl Boží muž a měl vize budoucnosti. Oni si vybrali prvního,asi se těšili, že jim půjde na ruku a bude tak moci katolická cirkev vykrádat další země. No ale tento druhý, nezvolený papež měl Boží vnuknutí a sespsal jména všech papežů do budoucnosti. Takže je tam napsán i papež Benedikt XVI. A mám dokonce dojem, že napsal, že posledním papežem bude papež/nepapež. Najděte si film "Proroctví o papežích", tam velmi hezky vysvětluje jak to s papeži bylo a co je předpověděno o... konci katolické církve?...o konci papeže?...no zkrátka o předpovědích a jejich splnění. Doporučuji, velmi zajímavý film!

    OdpovědětSmazat
  10. Nad zamyšlením prof. Grygara k problematice Boha a církve je k jeho pochopení se při čtení také hluboce zamýšlet ..

    Za starých dobrých časů po primitivnmích kultech (patří mezi ně i judaismus) přišel velký zlom a pokrok, a ve společnosti se začalo šířit křesťanské náboženství, které nabádá lidi k lidskosti, mravnosti a vytváří určitý řád, (je poukázáno na plebejský komunismus), se spravedlností garantovanou nejvyšší autoritou Boha, který není pánem, ale je otcem lidí ..
    Bylo potřeba dlouhé doby a postuplné práce idiotů zaštiťujících se hloupým rozumem tento evoluční skok lidstva vpřed sprznit a vrátit se k původnímu primitivismu se spravedlnosti těch nejsilnějších idiotů ..
    Výsledkem bylo, že náboženství zajišťující samořízení společnosti bylo nahraženo politikou, kde ti největší idioti se snaží zaujmout místo a autoritu Boha ..
    U obyčejných prostých lidí stále přetrváva ten "plebejský komunismus" a prvotní pravé křesťanství, které se i v nedávné době pokusili realizovat ve společenském řádu socialismu ..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejlepší komentář

      Smazat
    2. 18:27- Jen kdyby ti "vykladači" nebyli idioty nebo manipulátory ve svůj prospěch. Raději si "plebejský komunismus" sním sám jako ateista. "Věrchušku" k tomu opravdu nepotřebuji, ani politické prostředníky.

      S Bohem (svědomím) musí každý komunikovat sám, proto nám byl nad dimenzován mozek.

      Smazat
  11. Od Váchy jsem nikdy neslyšel nic, co by nebylo sentimentálním, iracionálním, popř. rovnou infantilním žvaněním. To se ale v menší, či větší míře dnes stává většině těch, kteří mají pánaboha jako živnost.

    OdpovědětSmazat
  12. Především je třeba prohlédnout základní podvod "církvistů" - katolíků, judaistů, jehovistů, a jiných -istů! A ten podvod spočívá v tom, že naprostou většinu okopírovali ze starověkých indických Véd a budhismu. Ve většině popřevraceli významy různých detailů. Sami až dodnes hlásají lásku a jejich slovy - podle ovoce poznáš strom. A jaké nesou ovoce? Rozbíjení rodin, chtivost majetku, násilí v nejrůznějších formách. Láska? - Jedině tak užvaněný blábol. Vůbec nechápou, co se slovem láska myslí. Stejně jako jejich Augustin. Ten byl "svatý" až ke zvracení.

    OdpovědětSmazat
  13. Koronavirus je zcela logickou odpovědí, pomůckou civilizaci, aby se vzpamatovala. Letecký provoz na týdny se podstatně zmenšil, první den po vyhlášení omezení v ČR se na desetinu klesl provoz na důležité výpadovce - osobní auta a TIR, děcka nemusí do školy, lze výuku jinak. Pracovní úsilí lze omezit.
    Prostě žít jak dosud, vést přírodu do zkázy, to vůbec není dobré. Před asi 10 lety příroda ukázala sílu - sopka nad Islandem svým prachem zastavila letecký provoz, koronavirus zatím nestačí, takže čekejme co dál směrem dolů... Když jsme takoví...

    OdpovědětSmazat
  14. Císař Constantin na Nikejském koncilu dal biskupy do latě a řekl jim, jak bude církev fungovat. Od těch dob církev podporuje vládní moc, např. dogmatem, že vládní moc/vladař je od Boha a je tedy hřích se proti ní bouřit. A vládní moc zase podporuje existenci církve, např. přikázanými desátky, přidělenými nevolníky. Samozřejmě, že opravdoví věřící, kteří skutečně hledali cestu k Bohu (gnostici), byli ve jménu božího řádu vyhubeni. P.K.

    OdpovědětSmazat
  15. Katolické mafii šlo vždy jen o majetek a prachy,dokud bude mezi lidmi tolik hlupáků,kteří jim do jejich kapes sypou prachy bude jim dobře a budou se mít jako prasata v žitě.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anonymní12. srpna 2020 9:09
      Bohužel, mezi ty „hlupáky“, patří celá Česká republika, která krmí Vatikánský stát plnými hrstmi. P.K.

      Smazat
  16. Nedostudovaný kněz-ancikrist promluvil https://www.casopis-sifra.cz/exkluzivni-rozhovor-dominikem-dukou-rozum-devka-dablova-jedine-pravda-nas-osvobodi/

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.