Europarlament navrhuje, aby si domácnosti musely kupovat emisní povolenky na topení

Ivan David
17. 9. 2020

Včera jsme na plénu projednávali iniciativní zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu s názvem O maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU. Mezi řadu užitečných návrhů na veřejnou podporu zateplování budov a modernizaci vytápění kolegové z průmyslového výboru zamíchali toxické návrhy na zavedení povinnosti domácností platit za emisní povolenky na vypouštění oxidu uhličitého. Povinný nákup emisních povolenek by se podle jejich návrhu měl týkat nejen rodinných domků vytápěných kotlem na tuhá paliva, ale i plynových kotlů. Platit za emisní povolenky by měli i obyvatelé panelákových domů, které jsou napojeny na městský rozvod tepla a teplé vody vyráběné v teplárnách.

Iniciativní zpráva je usnesení europarlamentu, které si Evropská komise bere jako právní základ pro vypracování nového návrhu nařízení nebo směrnice. Většinou bývá nový návrh unijního předpisu předložen k hlasování v Radě a europarlamentu do 2 let od schválení zprávy. Komise si pak ze zprávy vybere to, co považuje za důležité, a dá to do návrhu nového právního předpisu. To co se jí nelíbí, prostě hodí do koše. Při předložení nové regulace tvrdí, že je to přesně to, k čemu byla vyzvána iniciativní zprávou. 

Včerejší zpráva o energetické účinnosti budov je „prošpikována“ řadou výzev, aby EU odstranila problém „energetické chudoby“. Česky řečeno předražování energií. Jenže to způsobila právě EU energetickým balíčkem, kterým byl v rámci Unie zaveden společný energetický trh. Právě kvůli němu byla na národní úrovni z práva odstraněna účinná regulace cen energií státem. V rámci liberalizace trhu byla nahrazena obchodováním s elektřinou, plynem a teplem na komoditních burzách. Mastí si na tom kapsy burzovní spekulanti a platí to každý prostý občan.

Jako ministr jsem se ve vládě premiéra Miloše Zemana ostře stavěl proti převzetí tohoto paskvilu do českého právního řádu. V připomínkovém řízení jsem upozorňoval, že to povede ke zdražení cen energií u nás na úroveň Německa. Místopředseda vlády a předsedal Legislativní rady vlády Pavel Rychetský – dnes předseda Ústavního soudu - tehdy na vládě prosadil, že to musíme převzít, protože je to podmínka našeho vstupu do EU. Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Když později kvůli zdražení energií poklesla spotřeba, tak EU na nátlak elektrárenských firem do energetického balíčku vložila poplatek za jistič, který spotřebitel musí platit i když žádnou elektřinu nespotřebuje. Takové legální „výpalné“.

Se zprávou o energetické účinnosti budov to nepochybně dopadne tak, že v novém nařízení nebude nic, co by omezovalo předražování energií. Logicky to ani není možné. Jestliže mají být teplárny i domácnosti donuceny kupovat si emisní povolenky, nemůže to vést ke zlevnění energií. Výsledek bude přesně opačný – zdražení. Vsadím se, že do paragrafového znění Komise zapracuje jen povinnost domácností kupovat si emisní povolenky na topení a ohřev teplé vody.

Ve včera projednávaném návrhu „vykouklo šídlo z pytle“ Zeleného údělu. Doposud se mluvilo jen v obecných frázích o potřebě ochrany přírody a klimatu. Nyní z kolegů vypadlo, o co jde ve skutečnosti. Za celým slavným Zeleným údělem EU je záměr vytahat z občanů peníze. Nyní už je naprosto zřejmé, kdo sponzoroval celou kampaň Gréty Thunbergové. Pozoruhodnou shodou okolností oznámila nejslavnější záškolačka světa, že se vrací do školní lavice krátce poté, kdy že premiéři a prezidenti členských států EU na Evropské radě oznámili, že schválili, aby z rozpočtu EU ve výši přes bilion eur šlo v letech 2021 až 2027 na Zelený úděl 35%. Tedy více než 350 miliard eur. Kromě toho si EU půjčí 750 miliard eur do Fondu obnovy, ze něhož třetina půjde také na projekty Zeleného údělu. Jde o více než 250 miliard eur. Na projekty fotovoltaických elektráren, větrníků a na dotace elektromobilů a dobíjecích stanic tak půjde přes 600 miliard eur.

EU přitom způsobuje jen 10% světového znečištění. Největší znečišťovatelé, jimiž jsou Čína a USA, se odmítají účastnit obchodování s emisemi, které bylo zavedeno Kjótským protokolem a podle Pařížské dohody o klimatu má být rozšířeno. Slavná pubertální aktivistka ukončila „svůj boj“ za klima bez toho, že by u těchto největších znečišťovatelů čehokoli dosáhla. Vrátila se do školy v okamžiku, kdy skončila role, na niž byla najata. Už v průběhu jejího veřejného vystupování prosakovaly informace, že ji financují obchodníci s akciemi tzv. ekologických firem. Nyní je jasné, že v pozadí stáli burzovní spekulanti, kteří chtěli dosáhnout obřích kšeftů s emisními povolenkami.

600 miliard eur schválených Evropskou radou na Zelený úděl je v přepočtu 15,6 bilionu Kč. Tedy 15 600 miliard. Jde ekvivalent 15 českých státních rozpočtů. Tyhle peníze si z rozpočtu EU rozeberou ti, kteří financovali kampaň copaté aktivistky. Podle statistik jsou nejdražšími filmovými hvězdami současnosti Mel Gibson, Johny Depp, Harrison Ford, Tom Cruise a Daniel Craig. Za natočení jednoho filmu inkasují honoráře od 20 do 30 milionů dolarů. I kdyby spekulanti s emisními povolenkami zaplatili Grétě Thunbergové stejný honorář, pořád by se jim to mnohonásobně vyplatilo.

Teď už jen zbývá ty peníze vytahat z lidí. EP k tomu včera udělal první krok. EU si půjčila 750 miliard eur. Splácet je budou občané členských států. Jednou z metod mají být právě emisní povolenky, které chce europarlement napařit nejen firmám, ale i všem domácnostem. Asi vás nepřekvapím sdělením, že jsem hlasoval proti tomuto zločinnému návrhu. Podle procedury hlasování nebylo možno hlasovat odděleně jen pro užitečné věci, jako investice do zateplování budov. Hlasovací procedura byla nastavena tak, aby europoslanec musel hlasovat buď „pro vše“ nebo „proti všemu“ co výbor navrhl. Hlasoval jsem PROTI.

Tohle je jen o dalším způsobu, jak z občanů vytahat peníze. Všechny domy a byty není možné přestavět na bezuhlíkový způsob vytápění. Velké panelákové sídliště nelze celé napojit na tepelná čerpadla. U systémů výměny energie ze vzduchu není technicky možné celé sídliště vytopit. Prakticky to nejde ani u podzemních systémů, které navíc způsobují sesedání podloží. Po pár letech by se sídliště kompletně propadlo do země.