Reklama

čtvrtek 17. září 2020

Nacistické kořeny sudetoněmeckého hnutí - 21. kapitola esejů o českém národě

Mojmír Grygar

17. 9. 2020

1. 
O tom, že sudetoněmecké hnutí se Hitlerovi stalo záminkou k rozbití a obsazení
Československa, je věc všeobecně známá. Ale působení nacistické ideologie mezi Němci 
v pohraničí Čech, Moravy a Slezska již od počátku dvacátých let není dosud osvětleno, jak by si zasluhovalo. Ideologové poválečného sudetoněmeckého hnutí – v naprosté většině to byli bývalí nacisté, v lepším případě kolaboranti – měli samozřejmě zájem, aby se tato důležitá inspirace jejich předválečného hnutí nepřipomínala. 

(Na snímku historik profesor Mojmír Grygar)

Ideologická a politická aktivita sudetských Němců byla již od počátku silně ovlivněna ideologií a politikou Hitlerovy NSDAP; po uchopení moci nacisty tento program se stal řídící silou páté kolony usilující o násilné prosazení sudetských požadavků. Vůdčí osobností tohoto hnutí nebyl Henlein ani K.H. Frank, nýbrž Hans Krebs, který se již v roce 1921 seznámil s Hitlerem a po celý svůj život věrně plnil jeho strategické i taktické plány. Je třeba neustále opakovat, že cílem nacistů nebylo jen rozbití Československa, ale také konečné řešení české otázky: lidé slovanského původu měli být poněmčeni nebo přinuceni opustit prostor, na který si pangermáni již odedávna činili nárok. Skutečnost, že k tomu nedošlo, nemůže anulovat ani zmenšit historickou vinu nacistů a všech Němců, kteří se na jejich zločineckých plánech a záměrech podíleli.

2. 
Klíčovou otázku nacistického hnutí byla sociální demogogie, která umožnila Hitlerovi i jeho stoupencům v Československu i v jiných zemích získat masy dělníků pro svou politiku. Hitler se od počátku prezentoval jako revolucionář, který uskuteční socialistický převrat a osvobodí německého dělníka z drápů židovských kapitalistů a plutokratů. Na druhé straně NSDAP měla jako první bod programu sebeurčení německého národa, jež se mělo uskutečnit sjednocením všech Němců v jedné říši. O tom, že socialistický program byl pouze záminkou, která měla dělnictvo i venkovský proletariát zlákat k podpoře strany, dokazují opakující se spory mezi SA (Sturmabteilung, Údernými oddíly), polovojenskými organizacemi strany, a jejím vedením. V jejich řadách našli útočiště především nezaměstnaní dělníci. Podle lidové průpovídky členové SA jsou jako biftek – nahoře hnědí, uvnitř rudí. K první významné rebelii tohoto proletářského křídla v SA došlo v létě 1930. V tomto sporu se projevil rozdíl, který měšťanský, aristokratický a katolický Mnichov odlišoval od Berlína, kde politickou atmosféru určovalo napětí mezi proletářskými čtvrtěmi a světem bankéřů, podnikatelů, válečných zbohatlíků a pruských aristokratů–militaristů. Hitlerovi se podařilo během pobytu v Mnichově získat finanční podporu bohatých podnikatelů, včetně ocelářů–magnátů v Poruří, kteří za války pohádkově zbohatli. Josef Goebbels, jeho zástupce v Berlíně, se na začátku 20. let dokonce domníval, že se Hitler v bavorské metropoli začal vlivem prostředí odklánět od původních cílů, od znárodnění továren, vyvlastnění boháčů. Tehdy Walter Stennes, velitel SA v Berlíně, kritizoval Hitlera za to, že odstupuje od revolučních záměrů, že zrazuje socialistickou revoluci a nastoluje bossismus, který zbohatlíky ve vedení odděluje od špatně placených řadových bojovníků. Hitler poslal do Berlína svého emisara Göringa, aby zjednal pořádek, měl také prověřit Goebbelse, podezřelého z proletářské úchylky. Ten se po sebekritice plně za Hitlera postavil, ale nemohl zabránit ozbrojeným střetům mezi oddíly „hnědých košil“ věrných Stennesovi a těmi, které se postavily za Hitlera. Sledujeme-li tyto události zblízka, čteme-li denní novinové zprávy, jsme svědky šarvátek a bojů, které doprovázejí každý pokus o revoluci, ať již jakéhokoli typu. Stennes nesouhlasil s tím, že Hitler místo ozbrojeného puče nastolil taktiku legálního politického boje. Muži úderných oddílů, zvyklí na tvrdé pouliční šarvátky, při nichž tekla krev, viděli Hitlerův žaket, který si oblékl, když rozmlouval s politiky a aristokraty u vesla, jako symbol poraženectví a zrady. Koneckonců zvítězily Hitlerovy peníze, kterých se žoldákům v SA zoufale nedostávalo. Neposlušného velitele však nemohl postavit ke zdi a nemohl ani zabránit, aby Stennes nezaložil nové hnutí, které vyzývalo dělníky, rolníky, vojáky do boje proti kapitalistům. (Když se Hitler dostal k moci, Stennes uprchl pro jistotu až do daleké Číny, kde se dal do služeb Američany podporovaného generála Čankajška – kam se asi poděly jeho revoluční ideály?) První větší vzpoura uvnitř nacistické strany má ještě jednu, můžeme říct absurdní pointu – Hitler jmenoval Ernsta Röhma, jednoho ze zakladatelů NSDAP, velitelem SA a nařídil, aby rázně potlačil jakýkoli náznak opozice v této organizaci. A právě tento blízký Hitlerův přítel se stal po převzetí moci nepohodlným – jakmile Hiler získal důvěru armády a mohl se plně opřít o její generalitu, nepotřeboval úderné oddíly, které měly čistit ulice a náměstí při akcích strany. Aby vyhověl požadavkům generálního štábu armády, neváhal dát Röhma spolu s 85 veliteli a asi tisíci mužů postřílet. Bylo to pouhé čtyři roky od aféry s neposlušným Stinnesem. 

3. 
V dělnickém hnutí v českém pohraničí obývaném převážně Němci se již před válkou objevovaly pokusy přesměrovat politiku zaměřenou na třídní zájmy na hnutí s dominantním německým národním programem. V diskusích na několika sjezdech se pravicově orientovaní politici a ideologové snažili zdůraznit nacionální zřetel. Stoupenci proměny kurzu z dělnicko–třídního na německo–sociální získali vrch až za války v roce 1916, která národnostní rozpory vyhrotila do furióza. Tehdy dělnická strana sudetských Němců získala název Deutsche Nationalsozialistiche Arbeiterpartei (Německá nacionálněsocialistická dělnická strana). V Německu došlo k podobné změně v dělnické straně o tři léta později; tehdy se do čela Deutsche Arbeiterpartei (Německé dělnické strany) prodral Hitler. Je známo, že tento nedovzdělaný demobilizovaný rakouský frajtr po válce dostal v Reichswehru – v armádních jednotkách povolených mírovou smlouvou – školení jako propagandista nasazovaný proti stoupencům proletářské revoluce. S tímto záměrem a posláním byl potom poslán do strany, která se podle svého názvu obracela k dělníkům.

Uvedené změny v názvech dělnických stran svědčí o tom, že válka pomohla třídní zřetel nahradit principem národnostním. Bývalá sudetská dělnická strana proklamovala, podobně jako Hitlerova NSDAP, antisemitismus, který výrazně podtrhuje smysl zmíněné rošády: boj proti kapitalistům se stává bojem proti Židům. (Dnes se tato taktika obrací naruby – někteří příznivci judaismu útoky proti židovským továrníkům a bankéřům před první světovou válkou šmahem prohlašují za projev antisemitismu. Tento myšlenkový zkrat se například objevil v článcích o nedávné výstavě souborného díla Františka Kupky – jeho karikatury židovských boháčů někteří autoři připisovali malířovu anisemitismu, nikoliv jeho anarchokomunistickému přesvědčení. To není malý přešlap, nýbrž odmítnutí oprávněné kritiky jakékoli sociálně a dobově vymezené skupiny Židů nebo jednotlivců.)

Také nápisy, které se objevovaly na sudetských shromážděních Sudetendeutsche aller Stände vereinigt euch! (Sudetští Němci všech stavů spojte se!) zřetelně míří proti známému heslu socialistických internacionalistů. Ruku v ruce s tímto posunem se měnil také pojem dělníka. Objevili se ideologové, Hans Knirsch, Rudolf Jung, Ernst Jünger a další, kteří tomuto pojmu dali široký symbolický význam – dělníkem není jen soustružník, svářeč, tkalec v továrně, ale každý, kdo se podílí na ekonomické i duchovní práci společenského významu – je jím tedy i inženýr, politik, spisovatel, kněz. Pro nacistické demogogy byl dělníkem každý „tvůrčí Němec“. Navzdory ostentativním revolučním, socialistickým frázím, které se opakovaně objevovaly ve volebních programech sudetské DNSAP (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei), tato strana v praxi vystupovala proti zestátnění soukromých železničních společností; důvod byl zřejmý – šlo o majetky Němců. Národní zřetel byl ještě výraznější v případě pozemkové reformy. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku soustřeďovala německá a cizí katolická pobělohorská šlechta ve svých rukou naprostou většinu zemědělské půdy. (Koncentrace velkostatků v Českých zemích byla nejvyšší v celém Rakousku; před první světovou válkou 35 % veškeré půdy vlastnila hrstka 776 lidí , zatímco 81 % hospodářů obdělávalo ne víc než půl hektaru.) Sudetští nacionalisté, jakmile šlo o zájmy německé i cizí aristokracie, o socialismu nechtěli ani slyšet. Ostatně předák severočeských německých separatistů, Dr. Rudolf Logdman von Auen, byl potomkem anglické šlechtické rodiny, která se přiživila na pobělohorských konfiskacích. S německými dělníky a proletáři, kteří žili v severočeském pohraničí, neměl nic společného.

4. 
Hans Krebs se již 13. srpna 1920 sešel s Hitlerem a ve své knize Kampf in Böhmen (1938) se neopomenul pochlubit, že sudetské dělnické hnutí se přihlásilo k nacionálnímu principu o něco dříve než NSDAP. Krebs při svém prvním setkání Hitlera ujistil, že sudetoněmecké hnutí je součástí jednotného boje za sjednocení všech Němců v jedné říši. Od té doby on a další předáci sudetoněmecké nacionálněsocialistické strany byli s Hitlerem v neustálém kontaktu. „V našem Mnichově,“ vzpomíná Krebs, „ jsme se jako sudetoněmecká část podíleli na prvních bouřlivých shromážděních oněch let, stali jsme se svědky růstu jeho Sturmabteilungen (Útočných oddílů), fanatické víry jejich věrných. S radostným srdcem jsem se tehdy směl účastnit všech fází hnutí.“ Krebs s hrdostí vzpomíná na „nádherné hodiny, kdy si [sudetští Němci] vyměňovali názory s Vůdcem a jeho lidmi“ – s Hessem, Bormanem, Rosenbergem, Streicherem, Himmlerem a dalšími. Nebyla to žádná náhoda, že Krebs s několika svými lidmi přijel v listopadu 1923 do Mnichova, aby byl svědkem Hitlerova puče inspirovaného nedávným Mussoliniho pochodem na Řím. Ale obdivovatelé Hitlera nebyli svědky triumfu, nýbrž porážky. Krebs vzpomíná na „dvě noci plné hrůzy“ mezi 10. a 12. prosincem, kdy nebylo známo, zda Hitler v potyčce nepřišel o život. Teprve před odjezdem se dověděli, že Hitler byl zatčen v domě, kde se skrýval. Doma popsal své mnichovské zážitky ve spisku Mnichovský Velký pátek a své bojové odhodlání dokonce vyjádřil v nabubřelých verších. Porážku povstání vysvětlil – zradou. (To je ostatně běžné vysvětlení všech podobných nezdařených povstání. Obtížný sebekritický rozbor příčin nahradí pověstný Jidáš, který všechny hříchy bere na sebe.)

Přímá závislosti Krebsovy a Knirschovy sudetské strany na NSDAP se projevila ve chvíli, kdy se Hitler uchopil moci. Nacistům u nás se již na začátku 30. let podařilo vybudovat početné oddíly, které se maskovaly sportovní činností, ale jejich pravým cílem byla příprava ozbrojeného puče. Mírně řečeno shovívavost československých úřadů šla tak daleko, že nic nenamítaly proti organizaci těchto „sportovních aktivistů“ a schválili jim uniformu, která se nápadně podobala hnědým košilím SA. V lednu 1932 činnost tzv. lidových sportovců přesáhla dovolenou mez a ministr vnitra Slávik tuto organizaci zakázal. V červnu 1932 bylo sedm představitelů nacistické strany postaveno v Brně před soud – byl to malý vzorek z 256 obžalovaných. Předáci Nacionálněsocialistické německé dělnické strany byli obviněni z ozbrojeného spiknutí proti ČSR, které připravovali s podporou NSDAP v Německu – cílem bylo připojit pohraniční kraje do Třetí říše. Všimněme si, že to bylo šest let před Mnichovským diktátem! Tresty obžalovaných byly vzhledem k vině neobyčejně mírné a Krebsovi se dokonce podařilo uprchnout před trestem do Německa; nacistická strana za to, aby mohl čekat na soud na svobodě, byla ochotna zaplatit neobyčejně vysokou částku – 200 000 Kčs. Za služby, které Krebs prokázal Německu, ho Hitler vzápětí jmenoval poslancem Reichstagu s titulem gauleitra (hejtmana) bez označení kraje. Byla to dvojí provokace – Krebs byl občanem ČSR a poslancem parlamentu a také přitom nebyly pochyby o tom, že je mu vyhrazeno vedoucí místo v Ostgau (Východní marce), jak nacisté označovali území Českých zemí.

5. 
O tom, jak velký význam Hitler připisoval nacistům v Československu, svědčí jeho reakce na Brněnský proces. Ve svém vystoupení 17. května 1933 kritizoval tu část obžaloby, která konstatovala, že sudetské organizace Lidového sportu jsou závislé na SA a SS v Německu a že představují rezervní armádu podporovanou za zahraničí. Hitlerova argumentace byla postavena na hlavu – nemluvil o současném stavu NSDAP a o ozbrojených složkách strany, ale o tom, jaký byl vztah nacistických organizací k státní moci před převzetím moci. Prohlásil, že jeho strana, SA a SS nejenže neměly žádný vztah k říšské branné moci, ale že je stát naopak považoval za nepřátelské organizace a jako takové je pronásledoval a nakonec zakázal. Tento výklad je přitažen za vlasy, je v příkrém rozporu se současnou situací, kdy se Hitlerovi–kancléři podařilo dostat do svých rukou všechny opratě státní moci. Tehdy již poskytoval sudetským nacistům veškerou politickou a materiální pomoc a sám je vedl k tomu, aby se v ČSR chopili rozvratného díla. V závěru Hitler neopomenul zopakovat zaklínadlo, které tak příjemně znělo v uších nejednoho politika doma i na Západě: „Cílem (nacistické strany, SA a SS) bylo a je odstranění komunistického nebezpečí, propaganda a vysvětlování, psychologické ovlivňování mas a rozbití komunistického teroru.“

V téže době prezident Masaryk považoval za nutné zmínit se v rozhovoru s šéfredaktorem vídeňského liberálního deníku Neue Freie Presse o „hitlerismu“: 

„Nikdo nemůže říci, co tito lidé vlastně chtějí; žádní Židé, žádní Francouzi, žádní Poláci, žádní Čechoslováci a žádní Němci... Tak mi to připadá, jako by se tu někdo obnažil donaha.

A snad se najdou i lidé, kteří za ním poběží. V hitlerismu je snad žluč, rozzlobenost lidí, kteří se cítí odstrčeni.“

Od počátku roku 1933 se již začaly intenzivně posilovat a splétat síly, které vedly k Mnichovu. Bohužel si nemůžeme namlouvat, že okolnosti této potupné historie si dnes naprostá většina lidí u nás plně uvědomuje. Stále se objevují tvrzení, pomluvy a lži, které v době Mnichova, po rozbití státu, za války a dlouhá desetiletí po ní byly u stoupenců demokratické republiky naprosto nepředstavitelné. Zmíním se jen o několika „perlách“ z náhrdelníku nenávisti. V knize Československo – stát, který zklamal americká historička Mary Haymanová reprodukuje hlavní teze sudetského pojetí dějin státu Čechů a Slováků; a přitom někteří samozvaní historici, jako Pithart, Klvaňa a další, tento pamflet vítají a chválí. Historik pan Tůma se v Moravcově pořadu o českých dějinách v TV vyjádřil, že slovo zrada, kterým se hodnotí podíl Anglie a Francie na Hitlerově rozbití a obsazení ČSR, není oprávněné, protože situace byla velmi složitá. Vrcholem tohoto přehodnocování dějin je bezpochyby zhanobení pomníku Edvarda Beneše, kterému anonym přisoudil – rasismus.

K útokům na Beneše, které mají svou dlouhou historii, se ještě vrátíme. V závěru této chmurné kapitoly jen uvedu konečnou tečku za strmým vzestupem a ještě strmějším pádem Hanse Krebse – po válce byl Lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 12. února 1947 na nádvoří Pankrácké věznice pověšen.


49 komentářů :

  1. Správně pane Grygar my tyto věcí víme z knih měli by to číst hlavně mladí. Jde do kin nový film:

    Nový film Krajina ve stínu: Popravy v období těsně po konci války jsou téma, o kterém se příliš nemluví

    https://www.ctidoma.cz/kultura/novy-film-krajina-ve-stinu-popravy-v-obdobi-tesne-po-konci-valky-jsou-tema-o-kterem-se

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Článek prof.Grygara je o příčinách osudu sudetských němců a film Krajina ve stínu i článek o něm uvedené totálně překrucuje a dělá z čechů viníky zaslouženého osudu jejich "německých krajanů" ..
      Přemýšlej a nepiš zmatené hlouposti ..

      Smazat
    2. Na film nepůjdu, nemám zbytečné drobné ani na skutečnou kulturu. Pro velký kasovní "úspěch" bude zajisté brzy ke shlédnutí v ČT. Potom si ho nenechám ujít. Předpokládám, že to bude návod, jak pokleknout a požádat Německo o odpuštění. Možná to má otevřít bránu ke zrušení Benešových dekretů a asi je to součást přepisování historie. Náš starší generaci, to naštve, ale co to udělá s mikenyály raději nebudu domýšlet. Necítím nenávist ke všem dnešním Němcům, najdete mezi nimi i normální lidi nezasažené Velkoněmeckou ideologií, ale želbohu i ty druhé.

      Smazat
    3. 13:44 Člověče proto jsem to sem dal jak se snaží udělat z Čechů bestie kteří ubližovali těm „hodným" fašistům.

      Smazat
  2. No dobře pomlouváte Němce, ale ti se se svojí neblahou historii vyrovnali , na rozdíl od rusů kde je do dnešních dnů vrah Stalin stále považován za to nejlepší co kdy rusko mělo, pomníky se staví ještě dnes.A v tom je mezi Ruskem a Německem obrovský rozdíl.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vůbec nechápeš souvislosti. Stalin dovedl SSSR k vítězství a vytvořil z něj velmoc. Stalin sloužil naprosto jiné ideologii než Hitler.

      Mimochodem, s odkazem hitlerovského rasizmu, genocidních aktů konečných řešení, antisemitizmu, pasování všech z Východu za podřadné rasy - z toho se Němci dones nedostali. Jen reagují opačně než za Hitlera. Dnes e bojí vzepřít zhoubné politice Merkelové a státního vedení ve věci migrantů jen proto, aby je někdo náhodou nepovažoval za Hitlerovské pohrobky. Prostě Němec jde v rámci jedné ideologie ode zdi ke zdi ale vždycky "...über alles in der Welt".

      Mimochodem

      Smazat
    2. Nepiš hlouposti, článek nejsou žádné pomluvy ... Němci se se svou minulostí vyrovnali tak, že po 2.sv.válce v Západní části svoje zločince ochránili jako vážené občany a pokračují v jejich díle v rámci EU -čtrté říše ..

      Smazat
    3. Hitler,začal ve jménu Německa válku, kterou projebal a zatáhl do střední Evropy Rusa. Zjednodušeně řečeno. Nevšiml jsem si, že by se za to aspoň jediný Germán omluvil.

      Smazat
    4. 13,03
      Dlouhodobý pobyt na slunci s flaškou vodky a s rouškou nese výsledky!!!!!!.-)))))

      Smazat
    5. Hezký příklad jak se Němci "vyrovnali se svou minulostí" je jistý Sigfried Zoglmann, velitel HitlerJugend v Čechých a na Moravě, blízký spolupracovník Heydricha (původem vlastně Čech), který se po válce stal veleváženým poslancem německého (ne toho východního) Bundestagu, mnohokrát vyznamenaný, podílel se dokonce na v vypracování ČSR-BRD mírové smlouvě s naším prvním pokomunistickým prezidentem... https://cs.wikipedia.org/wiki/Siegfried_Zoglmann

      Smazat
    6. Pro 13:03 Pomluva je něco, co není pravda. Ale v článku jsou pouze fakta. A ještě pouze ta, která se týkají některých oblastí. Němci měli v ČSR svoje vlastní kompletní školství, od předškolního, přes základní a střední až po vysoké. Mělo tři techniky a dvě univerzity. Vlastní kulturní instituce (kina, divadla, literaturu), vlastní tisk. V německy obývaných oblastech byly dvojjazyčně označeny pouze státní a veřejné objekty (nádraží, pošty, úřady..). Jinak pouze německé názvy. Stačí se podívat na staré pohlednice z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Liberce, Litoměřic, Prachatic... Všude německé názvy. A nikdo jim to nezakazoval. A bylo jim to málo. Chtěli všechno! Se svojí minulostí se nevyrovnali ani náhodou! Svědčí o tom rétorika Sudetoněmeckého landsmanschaftu dodnes. Stačí si přečíst výlevy "historika" Kristlíka. Stále sní o revanši. "Es kommt der tag!" (Přijde den!) je stále platné heslo. A Rusko se z našeho pohledu nemá s čím vyrovnávat. Porazilo hitlerovské Německo a osvobodilo nás. Svoje věci si musí vyřešit samo. Do toho nám nic není. Ostatně W. Churchill (ten už se taky moc nenosí) po Stalinově smrti jeho přínos ohodnotil poznámkou: "Stalin převzal Rusko s dřevěným rádlem a předal je jako jadernou velmoc.". Takže nechte Rusko Rusům. Ti po nás nic nechtějí.

      Smazat
    7. 13 :54
      No,u nás po válce přijali několik gestapáku do StB,
      Stalin vyvraždil podstatně více rusu, než Hitler Němců,asi tak.Proto ty oslavy vraha Stalina v rusku co.
      Proruští pomatenci budou ruskou svoloč hájit do roztrhání těla

      Smazat
    8. 18:29 - to jsou mi ale odvážná tvrzení! Kde jsou fakta. Spíš výblitek nenávisti okořeněný rasizmem. To bude asi ten Pepa vyskoč z Reichenbergu, vzteklý Germán hrající si na Čecha.

      Hitler přivedl do hrobu miliony Němců na mnoha frontách 2. svět. války, blbečku.

      Smazat
    9. 18:29 kde jste sebral ty gestapáky v StB netuším, když odsun Němců byl ukončen v roce 1946, gestapáci nutně museli být říšskoněmeckými občany a StB vznikla po roce 1948. Zato se ví, že nemálo aktivních německých nacistů, našlo v USA celoživotní uplatnění (třeba esesman Manfred von Braun), ví se, že náčelníkem BND se stal říšskoněmecký generál policie Gehlen atd. Co naděláte, že? On lidi, kteří něco umí a znají, potřebuje každý režim. Ukazujete, jak málo víte z historie. Ale nedá vám to, historii mistrujete. Jak jinak než trapně, samozřejmě.

      Smazat
    10. 13.03 - doplnit si vzdělání. Západ nemůže Stalinovi odpustit likvidaci tehdejších Jelcinovců /Trockij/. A neodpustí to, že ze SSSR udělal světovou mocnost. Proč Západ útočí na Putina? Protože Rusko je opět mocnost, kterou je třeba respektovat.
      Když byl minstr SS Pompeo v ČR, tak se to prezentovalo jaká je shoda, ono to není takové, jak se to líčí na ČT24 či NOVĚ. Jen krysařík Semátu Vystrčil dělal machra. Budeme se divit

      Smazat
    11. 14:59 My Slované nejsme tak rozpínaví a panovační, jinak by byla Rujana a Pomořansko naše dosud a o Kaliningradu... si myslím totéž. S vašimi argumenty a nároky LM se běžte vycpat.

      Smazat
    12. Bylo by rozumné neodsuzovat celé národy podle chování mocných. Platí to pro všechny jak Německo, Rusko tak i pro nás.

      Smazat
    13. Průšvih AfD a tudíž i "naší nadějné Trikolóry, která je s nimi jedna ruka, je, že AfD chce vrátit pohraničí těm majitelům, kteří nepochopili noblesní pozvání Přemysla Otakara II.,ani Otce Vlasti Karla IV., kteří skopčáky pozvali do Čech ve víře, že se stanou našimi přáteli a spolu s Čechy budou hájit naši zem před vnějšími nepřáteli. Nechci Trikolooru s trojským koněm v útrobách. Už nám toho severní sousedi ukázali dost, abychom je opravdu, ale opravdu nechtěli, včetně našich vlastních uhejbáků. A.Š.

      Smazat
  3. Jj, dvojdomkar Pithart, ten se opravdu povedl. Ovšem nemalá část Charty 77 byla v žoldu SL. Cenu od SL dostal i trockista Petr Uhl, není to nonsens? Hnědá vyznamenává uplny okraj rudé. Podobne byl myslím odměněn i pasák krav Ruml. A před Veskrnou snad sudetaci kleceli, jako by to byl Václav II. , který napraví domnělé křivdy. Dneska má SL v čele konzumenta emerickych stejku, který má rozměry jak dvojnásobná rakev.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Poznáš je podle plodů jejich.

      Smazat
    2. Máte zcela pravdu. Dne 1.1.1990 jsem čekal, spolu s Čechy v emigraci, Němci, Slováky před Prinz-Carl-Palais (tehdy ještě byli Němci politicky velmi skromní - hl. město Bonn a o nějakém paláci Bavorského státního kancléřství se zatím ani nešuškalo) a čekal na příjezd nově zvoleného prezidenta Československa - Havla.
      Zajímavá situace ráno po Silvestru...
      V autě Havel, Kňažko aj... naproti přes širokou ulici postával odloučený hlouček slovenských nacionalistů s transparentem „Českí okupanti tahnitě zo Slovenska“ a vedle mne se hlasitě domlouvala skupina sudetských Němců „Tak teď nám určitě majetek vrátí . . . !“ , přestože po válce byli jediní, kteří měli hotovost (nahlášený opuštěný majetek v ČR jim byl fin. refundován!)

      Smazat
  4. Stalin ze zaostalého carského Ruska udělal světovou velmoc ! Při vzniku USA bylo mrtvých nepočítaně a USA se svými západními poskoky i dnes vraždí po celém světě , viz Irák , Afganistán , Libye , Syrie , výsledkem jsou miliony mrtvých a uprchlíků a islamizace EU !! Většina amerických prezidentů jsou masoví vrazi !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 16:14
      Máte pravdu, povznesl je že středověku mezi velmoci a to se neodpouští!!!!!
      S něčím podobným začal Petr Veliký, při jehož panování, výstavbě měst a opevnění zařvalo lidí dost a dost... a v jeho případě je ticho po pěšině!

      Smazat
    2. Car Ivan Hrozný prý nechal popravit 4000 lidí. Málo hodně, není to nic dobrého. Ale v tu samou dobu byla Bartolomějská noc, kde zařvalo až "jen" dvacet tisíc hugenotů, hromadné vraždění započalo v Paříži pod přímou patronací panujícího krále Francie Karla IX a taky ticho po pěšině ... (o počtu obětí se skromně mlčí ...)
      ještě k té Noci: Zajímavá byla reakce papeže Řehoře XIII. na masakr: všechny zvony se rozezvučely pro díkůvzdání a děla Andělského hradu vypálila oslavnou salvu. Byla vydána upomínková vatikánská medaile a Řehoř pověřil umělce Giorgia Vasariho, aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která se dosud nachází ve vatikánských sbírkách. Podle některých autorů je tento popis papežovy reakce přehnaný, zčásti prý jde dokonce o historický mýtus. Proti této bagatelizaci papežova jednání má svědčit jasná symbolika pamětní mince, která oslavuje vraždění hugenotů, a to, že král Karel IX. obdržel od papeže Zlatou růži. Obojí reakce ovšem nastaly vzápětí po obdržení prvních zpráv o události, v nichž francouzské zdroje popisovaly celou událost jako potlačení hugenotského povstání. Později, když se v římské kurii rozšířilo povědomí o skutečné podstatě celé akce, byl její postoj i postoj papeže podstatně chladnější.

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Bartolom%C4%9Bjsk%C3%A1_noc (onRock)

      Smazat
  5. Havel a Klaus znovu pozvali k českému stolu zrádce našeho národa. Nejhnusnější je cap z Orlíka.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 16:18
      Toho uslintanýho a zdegenerovanýho zkurvence pozval udavač Havel, Klaus ho nezval nikam!!!!

      Smazat
    2. 17:53
      Amiookupant změnil slovník, dnes to je pro změnu ZKURVENEC.
      Co na to cenzor Dvořák????

      Smazat
    3. 16:18+17:53+18:52
      Pánové jsou provokatéři,nebo jen pubertální sprosťáci?

      Smazat
    4. 21,25
      Podle sebe soudím tebe,aneb Reichenberg promluvil!!!!

      Smazat
    5. 21:25
      Co je sprostého nebo provokativního v 18:52???

      Smazat
    6. 11:20 vám se bude líbit, když vás někdo nazve zkurvencem ?

      Smazat
    7. 15:56
      Havel byl vlastizrádce a zkurvenec.... oprava byla provedena!!!!!
      P. S.
      Kdyby tady fungovalo soudnictví, tak místo """"hlavy státu"""" po prolomení Benešových dekretů seděl do funusu!!!!!! 😡😡😡😡

      Smazat
  6. Němci se nevyrovnali se svou minulostí. Jejich minulost je po velmi dlouhou dobu neustálým "vnitřním" bojem mezi sebou. Jejich "jednotný" stát je docela mladý útvar - stačí se podívat do učebnic. Válčení mají v krvi, stejně jako snahu kohokoliv ovládat. Se žádným sousedem naši předkové za naší historie nebojovali tak často, pod jakýmkoli "jménem" - Prušáci, Bavoři, Sasové.... A bojovali jsme s nimi i v rámci Rakouska, kdy se "občas neshodli" německy mluvící "oblasti" na něčem pitomém. Neboť každý důvod pro útočnou válku je pitomým a hloupým.
    Kdyby se Němci vyrovnali se svou minulostí, museli by si přiznat mnoho nepříjemných skutečností, ale to se nestane nikdy. Uvidíte, že nebude dlouho trvat a pokud se nic mimořádného nestane, nakonec 15.března budeme slavit jako den osvobození ...

    OdpovědětSmazat
  7. Kde udělal Josif Vissarionovič Stalin v roce 1945 chybu ?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 19;35
      Kde udělal národ Čechoslováků v roce 1989chybu, za kterou zaplatil ztrátou suverenity?!!!!!

      Smazat
    2. Prý neposlechl maršála Georgije Žukova, který mu radil ještě před závěrečným útokem na Berlín: "Soudruhu Staline, pojďme a zaberme celou tu prohnilou Evropu."
      Na to Stalin procházeje se pomalu po svém kabinetu s dýmkou v ruce, jak měl ve zvyku, po krátkém přemýšlení řekl: "Ne, my je nebudeme krmit!"

      Smazat
  8. S Němci si zaváříme sami, svou nedůsledností a tolerováním zcela evidentních zločinů proti bezpečnosti vlastní země. Ať již před válkou, nebo po roce 89. Nedokázali jsme potrestat sudeťáky, kteří neuposlechli mobilizační rozkaz, či bojovali proti vlastnímu státu. O vrazích našich vojáků, financů, členů hlídek SOS ani nemluvě. Místo toho tolerujeme řeči jak při odsunu trpěli. Mlčeli jsme, když se jim V. Havel omluvil, přičemž ignoroval to, že pachateli byli oni, oni, kteří se měli omluvit jako první a prosit o odpuštění a NIKDY to neudělali. Mlčíme, když se lidovci paktují s jejich potomky a hledí společně do budoucnosti, ve které zřejmě tuší naplnění svého snu o návratu do heimatu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 22:36 Německý postup byl jiný po okupaci ČR perzekuovali a mnohdy i zavraždili ty vojáky a finance, jimž se podařilo složit nějakého toho Henlainovce. Měli jsme si vzít příklad. Byli jsme a už navěky budem změkčilí a vypočítaví. Pořád něco zohledňujem a sledujeme ekonomická hlediska a proto je tu, v případě německé okupace, zpravidla ticho po pěšině. Je září a kolika zapomenutých a mechem porostlých hrobů budou asi hořet svíčky. Ty svíčky, které kolikrát planou za kdekoho.

      Smazat
  9. Němci by si měli stále sypat popel na hlavu za I.sv. válku a vraždění ve II. sv. válce a zaplatit válečné reparace. Rozvrátili celý svět. Vykrádali, poškozovali, vraždili.
    Zničili nám zemi, vyvraždili 360 000 obyvatel, ukradli československý zlatý poklad. Sudeťáci zradili Československou republiku, zřekli se občanství, přidali se k těm, kteří nás vraždili. Byli to vlastizrádci. Za vlastizradu byla smrt. Velmoci se rozhodly, že budou odsunuti, jinak by museli být souzeni za vlastizradu. Ti, kteří zůstali čs. občany, odsunuti nebyli.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Re (23:57):
      Ano, ještě i dnes (natož před 80 lety) by ti sudeťáci u nás po válce vyfasovali vysoké tresty. Mnozí z nich i hrdelní. Bylo proto výrazem milosrdenství Spojenců, že rozhodli o tom, aby byli odsunuti ke svým soukmenovcům. Do říše, k níž se klaněli a cítili se být její součástí.
      Leč mnozí z nich to nikdy nepřijali a dnešní SdL opět oficiálně žádá revizi odsunu a revanš. Žel, i vydatnou nápomocí zdejší vlivové prosudeťácké páté kolony.
      -----
      Dlužno říci, že to, co je i u nás trestné, viz níže, nyní dělají běloruští majdanisté, a nadto s neutajovanou podporou zdejších státních institucí. MZV aj.!! To je hrubým porušením zásad soužití mezi státy a tedy zásad mezinár. práva! A ono nic! Státní zástupci, stejně jako Pol ČR či soudní moc .. jsou hluší slepí ...
      -----
      Výtah z dnešního trestního zákoníku:
      Trestné činy proti základům České republiky ...
      § 309 Vlastizrada
      (1) Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314), bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem.
      (2) Příprava je trestná.
      § 310 Rozvracení republiky
      (1) Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům, bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
      (2) Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
      a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
      b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
      c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
      d) způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky, nebo
      e) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
      (3) Příprava je trestná. .....

      Smazat
    2. 23:57
      Sice v menším je dnes podobná situace na Krymu.

      Smazat
    3. 11:28
      Ano, Banderostán je třeba zrušit a vrátit zpátky Okrajinu!!!!

      Smazat
    4. Pro 11:28 v čem je situace z r. 1938 u nás podobná té na Krymu? Na Krymu proběhlo referendum podle zákonů Ukrajiny. V Sudetech žádné nebylo. V ČSR byla řádně zvolená vláda, na Ukrajině proběhl krvavý státní převrat a "vláda" byla podle všech měřítek ukrajinského i mezinárodního práva nelegitimní. Na Krymu nezahynul ani jeden občan, u nás henleinovští ordneři postříleli desítky lidí. Z Krymu nikdo nikoho nevyhnal, ze Sudet museli čeští občané odejít a zanechat tam svůj majetek. Mohli si vzít 30 kg na osobu. Poučte nás, nevědomé.

      Smazat
    5. "Němci by si měli stále sypat popel na hlavu za I.sv. válku" ........................... proc za 1. svetovou valku?

      Smazat
    6. "ze Sudet museli čeští občané odejít a zanechat tam svůj majetek. Mohli si vzít 30 kg na osobu. Poučte nás, nevědomé.".......nemuseli a vetsina tam zustala!

      Smazat
  10. Námět pro "tvůrce nových správných dějin"
    Aneb, v podstatě lze srovnat cokoliv na světě. Nejlépe do latě.
    A co takhle, jen velice zběžně, srovnat Hitlera s vězněm z Osvětimi?
    Oba dva žili v totalitě.
    Oba dva měli své uniformy.
    Každý z nich měl své číslo.
    Hitlerovi bylo přiděleno číslo 7, původně 555. Heftlinkovi z Osvětimi bylo také přiděleno číslo.
    Hitlera hlídali příslušníci SS. Rovněž heftlinka z Osvětimi hlídali příslušníci SS.
    Oba (Hitler i heftlink z Osvětimi) pracovali ve prospěch Německa až do své smrti.
    Oba dva měli rádi svou rodinu.
    Oba dva měli svou postel a střechu nad hlavou.
    Oba dva jedli, pili a chodili na záchod.
    Nakonec oba zemřeli a nemají hrob.

    Závěr: Mezi životem Hitlera a heftlinka z Osvětimi není v podstatě žádný rozdíl.
    Nebo ne?

    OdpovědětSmazat
  11. Danny 15:18, jsem vyhnancem ze Sudet a odsun obyvatel německé národnosti z pohraničních oblastí ČSR (krom protifašistických bojovníkú) považuji za rozumné a oprávněné řešení dané rozhodnutím vítězných mocností Druhé světové války.
    Není ovšem pravdou, alespoň v našem případě a případech všech našich známých, že jsme jako čeští utečenci museli na místě zanechat majetek ..., mohli jsme i zůstat, ovšem za podmínek bez možnosti českého vzdělání, jednání v českém jazyku, možnosti být "státním zaměstnancem", být volen nebo volit do orgánů politické moci ...
    Jako uprchlická rodina, to za dramatických okolností, jsme přežili válku v podkroví hospody v malé vesničce na pokraji Českého ráje. Zprvu nevítáni s tím, že: "Pokud byste těm Němcům nic nedělali, mohli jste tam zůstat". Výsledek propagandy.
    Lze podotknout, že ještě během roku 1939 jsme si nábytek a další z anektovaného pohraničí řádně a zcela nedotčený přestěhovali (a to byl po několik měsíců v opomenutím neuzamčeném domě, když utrpěl pouze obraz prezidenta dr. Edvarda Beneše). Krom toho jsme byli vyzváni k návratu s tím, že trvá zaměstnanecký poměr mého otce v místní fabrice (nedostatek pracovních sil v anektovaném čs. pohraničí), samozřejmě bez zmínky o zaměstnání matky jako učitelky, ale s oceňujícím vyjádřením k dokonalé němčině obou mých rodičů.
    Tolik stručně o skutečnostech. Připomenu, že 18. května 1948 jsme byli zpět, žádný "konfiskát" nezabrali, ve svém rodném domě, jako odevždy českém majetku bydlím dodnes a s německou rodinou, která si ho v roce 1940 od Velkoněmecké říše koupila, jsme, jako s řadou jiných "odsunutých" dodnes v přátelském styku.
    Mlelo nás kolo dějin, propaganda a zájmy majetných mocných, chápeme. Ani dnes tomu není jinak. Nic osobního: nebýt hlupáků, zlí nic nepořídí!

    OdpovědětSmazat
  12. O tom, že německá nenávist proti československé státnosti má nacistické kořeny, není sporu. Ovšem málo se hovoří o tom, jak většinově vnímali Československo sudetoněmečtí sociální demokraté.
    Proti Československu totiž nebyli jen nacisté a henleinovci ale i němečtí sociální demokraté v českém pohraničí. Pro ilustraci uvedu např. toto:
    Sudetoněmecký sociální demokrat s československým pasem, který byl po Mnichovu v emigraci před nacisty v Anglii, Wenzel Jaksch, v té době, tedy v emigraci, píše: Směrnice pro zahraniční politiku sudetoněmecké sociální demokracie. Říjen 1939.
    „Nezapíráme, že mnichovskými hranicemi byl mnohdy porušen národnostní princip a že uvnitř těchto hranic by obnovený stát Čechů a Slováků NEBYL SCHOPEN ŽIVOTA. Jako část sudetoněmeckého národa musíme však především zastávat zájmy tohoto národa. Podle dvacetiletých zkušeností musíme proto odmítnouti , za stejných nebo podobných podmínek, které platily až k mnichovské dohodě, připojit sudetoněmecký národ k převážně českému státu. Podle našeho hlubokého přesvědčení by takové řešení neslo v sobě zárodek nových konfliktů.“

    Po sametové revoluci Slováci ze společného státu odešli i se svým územím. A co by se asi tehdy dělo v českém pohraničí, pokud by tam dodnes žili Němci? No,nejspíš by sametově odešli z českého státu i s českým pohraničím.
    Ten, kdo se domnívá, že by bez poválečného odsunu Němců mohla i po roce 1989 existovat Česká republika v současných hranicích, tak ten je jasným kandidátem na Darwinovu cenu.

    OdpovědětSmazat
  13. Edvarde Beneši, děkuji.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.