Reklama

pondělí 5. října 2020

Jaroslav Bašta: Třetí válka o Karabach


Jaroslav Bašta a -rp-

5. 10. 2020  PrvníZprávy

Správně se tato nepřiznaná republika (4400 km2, 145 000 obyvatel) jmenuje Arcach, ale před 32 lety vstoupila do dějin pod názvem Náhorní Karabach.

Šlo o první ozbrojený konflikt uvnitř Sovětského svazu, kde spolu válčily dvě svazové republiky – Arménie a Ázerbajdžán. Tato válka v horách předznamenala rozpad SSSR, a táhla se až do 12. května roku 1994, kdy obě strany uzavřely příměří. Bilance ztrát byla bolestivá pro oba národy. Padlo 25 500 Azerů a až jeden milion jich musel opustit své domovy, Arméni měli 17 500 mrtvých a 300 000 utečenců.

Ázerbajdžán se stal poraženou stranou, ačkoliv byl bohatší, lépe vyzbrojený a měl více spojenců. Vedení republiky se s tím nikdy nesmířilo, takže zamrzlý konflikt čas od času rozmrzl, nejhůře v roce 2016, kdy vypukly masivní boje na celé linii příměří, takže je považován za druhou válku o Karabach. Od té první se odlišovala zvýšeným angažováním Turecka, jehož prezident Erdogan podobnými akcemi odvádí pozornost od vnitřních problémů své země.

Zdá se, že nepřímá turecká intervence stojí také za vypuknutím současné třetí války o Arcach (Karabach). Jak už to v dějinách chodí, turecký prezident doplácí na svou neúspěšnou politiku v Sýrii. V tamní občanské válce podporoval a platil islamisty bojující proti vládě v Damašku. Po úspěšném ruském zásahu a porážce Islámského státu mu zůstaly jejich zbytky na severu Sýrie v zóně ovládané tureckou armádou doslova viset na krku.

Část z nich se pokusil přepravit do Libye, kde podpořili tamní islamisty, s Řeckem zatím neválčí, takže se rozhodl pro další malou (vítěznou) válku s Arménií. Jinak by mu hrozilo, že nezaměstnaní džihádisté by mohli začít budovat další islámský chalifát v Turecku, a jeho osobně jako málo pravověrného svrhnout, jak už je mezi islamisty zavedeným zvykem.

Ostatně vyvolávání nových válek kvůli zaměstnání žoldnéřů má dlouhou historickou tradici. Asi nejznámější příkladem je válka švédsko – polská v roce 1655 -60, kdy Švédové potřebovali zaměstnat vojáky, kteří předtím bojovali v Třicetileté válce a neadaptovali se na mírové poměry. Tak nejprve rozhodli, že půjdou do války, a pak teprve řešili proti komu. Jiný důvod k napadení Polska neměli.

Turecko v první linii proti Arménům

Obávám se, že ve srovnání se současnou situací vyhlížely poměry poloviny 17. století nekomplikovaně. Existuje-li neuralgický bod na rozhraní Evropy a Asie, jmenuje se Kavkaz. Válka, kterou z nicotných důvodů turecký prezident podporuje, se může stát vzájemným konfliktem Ruské federace, Turecka a Iránu. Již dnes se vytvářejí zjevné aliance států v obdobném postavení, například Ukrajiny a Azerbajdžánu. Ukrajinci považují Donbas za svůj Karabach, Azeři s tím souzní, navíc mají společného nepřítele – Ruskou federaci.

Vladimír Putin se zatím ke konfliktu zásadně nevyjádřil. Obávám se, že dojde-li při další eskalaci k napadení ruských mírových jednotek dislokovaných v Arménii, mohl by se zopakovat scénář z roku 2008 z války o Jižní Osetii. Islamističtí žoldáci ze Sýrie jsou v tomto ohledu velmi rizikový faktor.



12 komentářů :

  1. Islám a islamisté musí být zastaveni a Rusko s nimi vyběhne stejně jako v Sýrii.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To by ale Rusko muselo nejdříve chtít s někým vyběhnout. Vše to proběhne podle scénáře, aby se vlk nažral a koza zůstala víceméně celá. Arménie v posledním období směřuje stejným směrem jako některé další země bývalého SSSR. Část jejich občanů se domnívá, že jejich životní štěstí je ve směřování země k Evropě a rozbití "pout" k Rusku. Podle tohoto scénáře se odehrály i poslední volby v Arménii. Země sice nevystupuje proti Rusku, ale dává jasně najevo, že se bude snažit o větší propojení s Evropou. Rusko má zabezpečovat bezpečnost a Evropě a Arménii z toho poplynou výhody. Samozřejmě, že tato situace se Moskvě nemůže líbit. Takže nyní nijak výrazně nezasahuje, nechá Azery, aby si odkrojili kousek Arménie a počká si, jak účinně do toho zasáhne Evropa. A pokud si Arméni neuvědomí, že jim Evropa kromě líbivých slov nedá nic a bude si jen chtít brát, bude se to všechno za nějaký čas opakovat. Je to hodně podobné situaci v Bělorusku, které také začalo hrát na všechny strany a dnes má Lukašenko problémy. Turecko si z toho také vezme kousek svého zisku, protože Erdogan to vše doma vykreslí jako spravedlivé vítězství azerských bratrů. Azeři si odkrojí kousek Karabachu a budou doufat, že příště ho už zaberou celý. Pokud Arméni nedostanou rozum, "příště" přijde brzy. Pokud rozum dostanou a velmi pokorně přijdou za Putinem, buď nebude žádné "příště" nebo Azeři v dalším pokusu odkrojit kousek Karabachu tvrdě narazí. A Rusko to vše využije jako příklad, jak končí pokusy podrazit Moskvu. Vše se odehrává přesně podle scénáře Moskvy. Oh, those Russians...

      Smazat
  2. Tady asi autor opomněl zmínit se o Biškekském protokolu, na základě kterého Náhorně-karabašská republika vznikla. Podepsal ji Ázerbájdžán, Arménie a Rusko. Proto asi, na základě tohoto protokolu se Rusko a Arménie domnívaly, že není třeba tuto republiku uznávat. Takže bych řekla, že Ázerbájdžán tento protokol porušil, když z ničeho nic, po téměř 30ti letech na Náhorní Karabach zaútočil. V podstatě také na Arménii, protože 90% obyvatel Náhorního Karabachu jsou arménci.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. On tehdy ten celý konflikt hodil Jelcin na OBSE a ta s tím souhlasila. Je velmi těžké celý konflikt hodnotit od stolu spravedlivě a podle práva.
      Jak říkají v bývalém SSSR : "Восток - дело тонкое", volně přeloženo : "Východ je delikátní záležitost"
      Používá se ve vztahu k nejednoznačným situacím, které vyžadují zvláštní pozornost a pečlivé zvážení.
      Komunikace s východními národy vyžaduje znalost a zvážení jejich zvyků, tradic, psychologie a dalších faktorů.

      Smazat
  3. „Evropa je rukojmím dekadentní sebevražedné ideologie,“ říká významný polský poslanec

    http://svobodnenoviny.eu/evropa-je-rukojmim-dekadentni-sebevrazedne-ideologie-rika-vyznamny-polsky-poslanec/

    Německo selhává v boji proti dětským sňatkům v komunitách migrantů

    http://svobodnenoviny.eu/nemecko-selhava-v-boji-proti-detskym-snatkum-v-komunitach-migrantu

    http://svobodnenoviny.eu/nemecko-selhava-v-boji-proti-detskym-snatkum-v-komunitach-migrantu

    Muslimové se smějí modlit v pracovní době, rozhodl švédský soud

    http://svobodnenoviny.eu/muslimove-se-smeji-modlit-v-pracovni-dobe-rozhodl-svedsky-soud/

    To se establishment snaží Trumpa zabít?

    http://svobodnenoviny.eu/to-se-establishment-snazi-trumpa-zabit/

    USA jdou od korporátní barevné revoluce k politické anarchii

    http://svobodnenoviny.eu/usa-jdou-od-korporatni-barevne-revoluce-k-politicke-anarchii/

    OdpovědětSmazat
  4. Podle dohody z roku 1994 se měla Arménie stáhnou z okupovaného území Azerbajdžanu což dodnes neučinila. Nědělejme z Arménů chudáky, co zaseli to sklízí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 11:52
      Nedělejme s Ázerbájdžánu ksindl.... on jím je!!!!

      Smazat
  5. No a není to turecké pokračování genocidy Arménů, kterou se tak černě zapsali již do světových dějin?

    OdpovědětSmazat
  6. tahle válka nemá dobré a zlé, já třeba si vybavuju, že když v Arménii v době SSSR probíhala přírodní katastrofa, ázerbajžán tam poslal letadlo s pomocí a ten arméni sestřelili... takhle války vznikla proto, že někdo má zálusk na něco, co v současnosti fakticky patří jedněm a mezinárodněprávně jiným. a ti lidi, kteří tam umírají z toho nebudou mít absolutně nic.

    OdpovědětSmazat
  7. Nešlo by vyhlásit klid zbraní,aspoň dokud se nepopereme s pandemií?

    .

    OdpovědětSmazat
  8. Taky mě už napadlo něco o novodobém pokračování genocidy Arménů Turky (viz Anon., 11:58). Tentokrát k tomu ale Turecko chytře využívá třetí stranu. Nicméně je zřejmé, že Arménie stojí jako klín v cestě rozšíření vlivu Turcka na východ a k případnému propojení s (turkickým, muslimským) Azerbajdžánem. Pokud by se tedy těmto dvěma zemím podařilo Armény "eliminovat", vzniknul by jednotný protiruský a Tureckem (spolu s USA) ovládaný blok jižně od Kavkazu a rozprostírající se od Černého ke Kaspickému moři. Turecko by tím získalo svobodnější přístup k tamním ropným polím, a navíc by mohlo ohrožovat ruskou těžbu v bezprostředně sousedícím Dagestánu.

    OdpovědětSmazat
  9. Za tu valku muze Pasinian. Podobne jako Luky brojil proti Rusku a tyhle zeme pak zapad obsazuje a strhava na svou stranu jako svych 100% vazalu. Vse je smerovano k oslabeni ruskeho vlivu v regionu. Jak je tato strategie neuspesna vidi kazdy v Belorusku i Armenii. Oba zaprodanci se ted utikaji k Rusum a zadoni o zachranu. Rusove ovsem taticky vyckavaji, aby ziskali maximum. Slizoun Luky to ustoji, u Rusu je odepsan. Pasinian taky. Provokovani Ruska neprestane dokud budou v USA chazari u moci.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.