Reklama

středa 7. října 2020

Julius Fučík a sebeurčení sudetských Němců - 22. kapitola esejů o českém národě

Mojmír Grygar

7. 10. 2020

1. 
Nedávno vzbudila pozornost jedna věta v úplném vydání Fučíkovy Reportáže psané na oprátce (2008), věta, která bývala v předchozích vydáních, spolu s několika dalšími, vyškrtnuta. Nalézá se v úvodní pasáži 3. kapitoly Cela 267; je vytištěna kurzívou: 


(Na obrázku vydavatel, novinář, kritik, překladatel, spisovatel a národní hrdina Julius Fučík v grafickém ztvárnění Maxe Švabinského)

„Kolikrát jsem šlapal tuto vzdálenost [sedm kroků ode dveří k oknu, sedm kroků od okna ke dveřím] po sosnových prknech pankrácké cely! A snad právě v této cele jsem kdysi seděl proto, že jsem příliš naléhavě bránil právo sudetských Němců na sebeurčení a příliš jasně viděl následky národnostní politiky českých měšťáků pro český národ. Teď můj národ napínají na kříž, před celou chodí hlídači ze Sudet a někde venku slepé politické sudičky znovu předou nit pomsty a národnostní nenávisti. Kolik staletí potřebuje člověk, než prohlédne?“

Domnívá-li se někdo, že se tu Fučík hlásí k programu sudetských Němců, kteří, ovlivněni nacismem, usilovali o rozbití československé republiky a začlenění pohraničí do třetí Říše, dopouští se falzifikace Fučíkovy osobnosti srovnatelné s dříve horlivě rozšiřovanou lží o tom, že Fučík byl konfidentem gestapa a Reportáž že je podvrh. Fučík byl stoupencem internaconálního komunismu, nikoliv nacistické falzifikace socialismu. Komunisté a mnozí sociální demokraté a odboráři tehdy vedli boj za osvobození dělníků od otrocké závislosti na majitelích továren, dolů a bank, nezávisle na tom, k jaké národnosti dělníci a jejich zaměstnavatelé patří. Sami představitelé sudetských separatistů přiznávali, ač neradi, že jejich plány přičlenit bezprostředně po válce pohraniční oblasti k Německu ztroskotaly v prvé řadě ne proto, že by sotva se zrodivší republika měla dostatek vojska pro rozsáhlé vojenské operace (nebylo jich víc než několik tisíc), ale proto, že velká část německého obyvatelstva – především dělníci a lidé, kteří se často živili nezajištěnou a málo placenou prací – se nedala naverbovat do separatistických vojenských oddílů organizovaných tisíci demobilizovanými důstojníky toužícími narušit tisícileté hranice Čechy osídleného území. Sami mluvčí sudetských nacistů, politici, žurnalisté, ideologové, sváděli neúspěch ozbrojené akce proti nově zřízenému státu na sociální demokraty, komunisty, marxisty. Hans Krebs v knize Kampf in Böhmen (Boj v Čechách, 1938) tuto situaci popisuje takto: „Zatímco čeští sociální demokraté šli do závodů a své spojence vyzývali k vstupu do vojenských oddílů, zatímco Sokolové, členové dělnických tělocvičných jednot a navrátivší se legionáři vytvořili malé, ale pevně semknuté ozbrojené těleso a pomalu a všemi směry se šířili z Prahy do krajů, němečtí marxisté a měšťané se hašteřili o doktríny, formální haraburdí demokracie, o posty a všelijaké sporné taktiky. Toto žalostné přešlapování, toto nahoru dolů, muselo každého ducha odporu udusit.“ Významnou roli při konsolidaci republiky hrál profesor Masaryk, který své češství nikdy nenamířil vůči příslušníkům jiného národa; i když kritizoval habsburskou dynastii, monarchii a pruský militarismus, jeho výtky nikdy neměly paušální antiněmecké zabarvení. Buď jak buď, sudetští nacionalisté–iredentisté nenalezli odezvu mezi německými horníky, dělníky v chemických, strojírenských a textilních závodech na severu Čech ani v jiných pohraničních krajích. Zatímco čeští socialisté a stoupenci krajní levice kladli největší důraz na řešení sociální otázky, pravicoví politici, jako Kramář, Rašín, Klofáč a další, viděli ve výsledku války především vítězství národnostní otázky, kterou Rakousko nebylo s to nebo nechtělo řešit. Docházelo k tomu, že některými svými výroky přilévali olej do ohně nacionálních vášní, a německé dělníky a proletáře, hlásící se k revoluční levici, považovali za nepřátele ohrožující národnostní a sociální stabilitu nového státu. V tomto sporu byl Julius Fučík zastáncem radikálního řešení sociální otázky. Když se jako novinář a organizátor podílel na stávkách na severu Čech, nerozlišoval mezi českými a německými proletáři, když psal otřesné reportáže o tom, jak nezaměstnaní horníci bez povolení a s nasazením života zakládali oprámy, povrchové doly, kde mohli každou chvíli přijít o život, neptal se, zda jsou tito zoufalci Němci, nebo Češi – bída nerozlišuje rasu ani národnost. Na druhé straně, pokud se Fučík domníval, že by rozumnější politika české buržoazie, vycházející vstříc politickým a hospodářským požadavkům Němců v pohraničí, mohla zabránit katastrofě, pak se mýlil. Dokumenty a fakta, která máme k dispozici, mluví jednoznačně: mluvčí nacistů v sudetském hnutí neusilovali o smířlivé řešení sociální a národnostní otázky – čím víc představitelé vlády vycházeli jejich požadavkům vstříc, tím víc nových, nehorázných, vyděračských žádostí předkládali. Závěrečné ultimativní požadavky německých spolků v ČSR vyhlásil Konrad Henlein v projevu v Karlových Varech 24. dubna 1938, tedy poté, kdy se již Hitler rozhodl rozetnout sudetskou otázku vojenským vpádem plánovaným na začátek října. Karlovarské ultimátum se podobalo výzvě, kterou císař Franz Joseph poslal představitelům Srbska několik dní před vyhlášením války; některé požadavky nejsou ničím jiným než vypovězením války.


2.
Ve Fučíkově citátu zaráží formulace, že „hájil právo sudetských Němců na sebeurčení“. Těžko si někdo může představit, že tím on, vězeň, který byl zatčen, týrán a nakonec odsouzen k smrti pověšením na hák ve vězení v Moabitu, vyjadřuje souhlas s rozbitím demokratického státu. Ať již jakkoli kritizoval jeho hospodářský a politický systém, ať ne vždy byl srozuměn se vším, co se týkalo řešení národnostní otázky, ať věděl, že socialismus neznamená opomíjení národnostních požadavků a svobod, byl si samozřejmě vědom toho, že hlavním nebezpečím přítomné chvíle je a zůstává německý nacismus ztělesňující nejhorší tradice expanzivní pangermánské ideologie. Fučíkovi nikdo, kdo proti němu nezaujme ideologický postoj živený nesmiřitelným antikomunismem (s takovým postojem už ani nemá smysl polemizovat), nemůže upřít vlastenectví jako životní postoj, který překračuje ideologické hranice a vystupuje na obranu národních tradic, na obranu přirozených práv člověka, na vlastnictví jazyka, dějinné paměti, kultury, zvyků, písní.

Připomeňme jednu epizodu z Fučíkova života. Po Hitlerově uchopení moci tajně překročil hranice Německa, aby se na místě přesvědčil o tom, jak lidé přijímají změnu politických poměrů. Z náhodných rozhovorů s lidmi na ulici (byl mezi nimi i řadový člen SA) nabyl dojem, že nacistický převrat nemusí mít dlouhodobý úspěch, protože lidé nedávají najevo žádné zvláštní nadšení. Fučík se mýlil, podcenil moc nacistů, kteří pro své cíle začali v nebývalé míře používat státní moc a pomocí násilí ihned začali zavádět nový pořádek. Prvními popravenými politickými odpůrci po slavnostním vyhlášení Hitlerovy třetí Říše byli komunisté, které ještě předchozí vláda stihla odsoudit za podvratnou činnost. Hans Werner Richter, německý antifašista–exulant, který po válce organizoval pracovní setkávání spisovatelů–odpůrců nacismu (Skupina 47), líčí, jak byl šokován událostí, kterou se Hitlerův režim okamžitě prezentoval na veřejnosti. Seděl v univerzitní knihovně, když do čítárny vtrhla skupina SA a přítomné Židy vyzvala, aby ihned opustili budovu. Richter v té chvíli nebyl s to reagovat, jak by se slušelo, a s vědomím viny uznal nesmyslnost vystavit se násilí ozbrojených mužů; ponižovalo ho i to, že dokonce pocítil instinktivní ulehčení, že on není na ráně. Po válce se psalo o tom, jak Hitler narychlo zakládal koncentrační tábory, aby měl kam zavřít tisíce zatčených komunistů a jiných odpůrců režimu. Tehdy se veřejnost dovídala tisíce až neuvěřitelných osobních svědectví navrátivších se vězňů, dezertérů, mužů a žen násilně odvedených na práci v Říši. Také zveřejněné dokumenty Norimberského soudu (a byl to civilní soud, ne vojenský, který, jak napsal Havlíček, má všechny paragrafy v jedné patrontaši) ukázaly veškerou hrůzu nacistického režimu v přísně ověřených dokumentech. Dnes se, bohužel, tyto zásadní historické události příliš nepřipomínají, jako by jejich závažnost překryly politicky korektní materiály týkající se poválečných přehmatů a zločinného jednání komunismu. Když americký ministr zahraničí Pompeo v projevu, proneseném v parlamentě při nedávné návštěvě v Praze, přímo nutkavě označoval komunismus za největší nebezpečí, které hrozí světu, opakoval vlastně to, co znělo z nacistického Německa připravujícího se na válku se Sovětským svazem. Připomenu ještě, že K.H. Frank ve svém posledním projevu krátce před zatčením označil bolševismus za akutní hrozbu Čechům; na nárožích našich měst se tehdy objevily plakáty s drápem vznášejícím se nad Hradčany a opatřené nápisem Zachvátím-li tě, zahyneš! Pompeo mluvil o čínském komunismu, ale nezmínil se o tom, co způsobilo, že tato velmoc zbavila Ameriku průmyslu a kdysi kvetoucí města, jako Detroit, proměnila v rozvaliny. Ponechal stranou úvahu o tom, jak se američtí kapitalisté ve snaze využívat levnější čínskou pracovní sílu, zasloužil o deindustrializace vlastní země. Bumerang se vrací. Kdo bude asi potrefen?


3.
Lidé, kteří nemají dostatečné vědomosti a jsou denně konfrontováni s různými formami odmítání a hanobení komunismu, mohou se domnívat, že na tom nacistickém antibolševismu prece jen něco bylo. Toto uvažování vede k logickému závěru, že mezi nacistickým a sovětským systémem nebude žádný zásadní rozdíl a že je třeba litovat, že komunismus nezůstal definitivně pohřben v troskách Sovětského svazu. Francouzský filosof Jacques Derrida, kterého – již proto, že si velmi vážil Heideggera – nebudeme podezírat z přílišných sympatií ke komunismu, ani k Marxovi, v knize Marxova strašidla (Spectres de Marx, 1993) použil odkaz na úvodní scénu ze Shakespearova Hamleta, v níž se otcův duch objevuje na hradbách a volá po odplatě. Derrida v této metafoře zachycuje situaci komunismu po porážce Sovětského svazu: duch komunismu nebyl pohřben v ruinách sovětské říše definitivně, stále se objevuje na hradbách s výzvou pokračovat v úsilí o dosažení ne snad nějaké byrokraticky zploštělé utopie, ale o nápravu nespravedlností. Nejde tu ani o stát, ani o utopii, ani o ideologii; cesta k naplnění spravedlnosti spočívá v neustálém úsilí o překonání zlých věcí – nerovnosti, vykořisťování, utlačování chudých a vyřazených, dobyvačných válek. Derrida konstatuje, že nastolení spravedlnosti není jen věcí politiky, ekonomiky, jurisdikce, morálky, filosofie, ale všech těchto oblastí lidského myšlení a konání dohromady. Nepřipomíná to něco podstatného z poselství evangelia? Ale položme si otázku: zůstalo něco podobného pohřbeno v ruinách Třetí říše? Můžeme tam najít nějakou pozitivní myšlenku, pozitivní cit? Je to otázka rétorická – vyvrací se sama.

Nejde tu jen o holé lebky vyřvávající Nic než národ!, ale také o uhlazenější a na první pohled přijatelnější hesla. Připomeňme, že Busch mladší považoval válku proti Iráku za příkaz, který svěřil americkému národu sám Stvořitel a že podstatnou složkou americké politiky zůstává stále princip nadřazenosti a síly – Spojené státy nesmí dopustit, aby nějaká velmoc ohrozila jejich prvenství v hospodářství, vojenství, politice, kultuře. Místo spolupráce – konkurenční boj, místo pokojného soužití – nadvláda silnějšího, místo tolerance – prosazování vlastního životního stylu. Naštěstí v Americe jsou politici, myslitelé, vědci, umělci, lidé různých stavů a generací, kteří nesdílejí Hitlerem propagovaný přírodní zákon o právu silnějšího, agresivnějšího. Jedním z šiřitelů této morálky byl například Alan Greenspan, muž, který dlouhá léta bděl nad prosperitou amerického dolaru. Jeho výrok z roku 1957 – Paraziti, kteří nedají životu smysl ani cíl, musí jít ke dnu – čerpá koneckonců z podobných zdrojů, k jakým se hlásili a hlásí různě kolorovaní propagátoři sociálního darwinismu.


4.
Němci v Čechách se po první světové válce chopili Wilsonova programu sebeurčení národů; přitom tento princip hrubě falšovali, když byli u moci, záměrně odmítali a potlačovali. Není pravda, jak Petr Pithart, Dušan Třštík, Karel Schwarzenberg a celá kohorta austrofilů veřejnosti namlouvala a namlouvá, že rakouská monarchie byla laskavou kolébkou, která umožnila Čechům dorůst v kulturní národ. Není pravda, jak nám četné nákladné publikace o Rakousku sugerují, že „český lev spal klidně ve stínu křídel žlutočerného orla“. Zapomenuta jsou Windischgrätzova děla ostřelující české povstalce, nemluví se o Felixu Schwarzenbergovi, který zlikvidoval povstání roku 1848, znásilnil ústavu, na trůn postavil osmnáctiletého jinocha (od svých 13 let obdařeného hodností plukovníka dragounů), nastolil absolutismus a s výsměchem smetl se stolu pokus Kroměřížského sněmu, kde se významní představitelé národa a veřejnosti pokusili nastolit konstituční režim, který by omezil císařovy feudální privilegia. Zapomenuty jsou všechny pokusy Čechů přiznat češtině a české kultuře místo, o které rekatolizací a germanizací přišla. Zapomenut je také monstrproces proti českým studentům a dělníkům, členům Omladiny, kteří byli v roce 1894 souzeni za hanobení císaře a Rakouska. Zapomenuta je symbolická oprátka na krku sochy Ferdinanda I. na nábřeží, a naši austriáci neradi slyší, že z 76 obžalovaných antimonarchistů 68 bylo odsouzeno k trestům od několika týdnů do osmi let. A nakonec, ale ne na posledním místě, otázka: proč se nepřipomínají statisíce obětí z Čech, Moravy a Slezska (kolik jich vlastně bylo?) ve válce, kterou vyhlásil císař Franz Joseph I. a kterou jeden z našich austrofilů nazval „naší válkou“? Proč asi naše média nepovažují 28. července 1914, kdy císař podepsal hanebné provolání Mým národům, za výstražné datum, o kterém se má psát, které se má komentovat?

Prezident Beneš již za války, v polemice s předákem německých sociálních demokratů Wenzlem Jakschem, řekl o sebeurčení národů jednu zásadní věc: sebeurčení jednoho národa nemůže vést k upření tohoto práva jinému národu. Hranice Českých zemí již od raného středověku určuje pásmo hor a Morava, prastarý koridor cest od severu k jihu. Který evropský národ a stát se může chlubit tak trvalým vymezením hranic? Odtržení pohraničních krajů od historického jádra by Čechům znemožnilo zajistit základní podmínky svého sebeurčení. Stačí se podívat na mapu Druhé republiky, aby bylo zřejmé, že takto okleštěné území je torzem neschopným samostatnosti. Nemluvě o tom, že hranice vymezené Mnichovskou dohodou odsoudilo 600 000 Čechů žít v Říši, kde byli vystaveni ponižování a perzekuci.

Vyhlášení německého císařství 1871 bylo v souladu s principem, který zajišťuje německému národu plné uplatnění jeho politických a kulturních požadavků. Naproti tomu první bod programu Hitlerovy strany NSDAP, vyžadující sjednocení všech Němců v jednom státě, nutně vedl k expanzi, k ohrožení samostatnosti okolních států. V roce 1942, kdy zuřila válka, diskuse o sebeurčení Čechů a německé menšiny na území poválečné republiky nebyla žádnou akademickou diskusí. Jaksch považoval Mnichovskou smlouvu za závaznou a žádal po Benešovi záruky, aby poválečné Československo dodrželo její závěry. O tom, že se někteří němečtí exulanti v Anglii necítili být československými občany, svědčí fakt, že se nehlásili do československých armádních jednotek, ale jako dobrovolníci vstupovali do britské armády. Od Jarmily Kryslové, přítelkyně Marušky Kudeříkové, jsem se dověděl, že v koncentračním táboře v Ravensbrücku došlo k rozepřím mezi Češkami a některými německými vězeňkyněmi pocházejícími z ČSR – ty se divily, že by se Československo mohlo obnovit bez revize hranic.

Co ještě k tomu dodat? Snad jen to, že Jakschovi nevadilo, že všichni sudetští Němci, aniž o tom mohl každý jednotlivec rozhodnout, ztratili československé občanství a stali se občany Říše. Jaksch vycházel z toho, že Mnichovskou dohodu podepsal nejen Hitler a Mussolini, ale i představitelé Francie a Anglie. Připomíná to podivnou úvahu, která se objevila na Slovensku, když se probírala kauza Slovenského štátu. Slyšeli jsme, že dobové podmínky, symbolizované dvěma kříži, hákovým a křesťanským, nijak nediskreditovaly samotný historický fakt – realizaci slovenské státnosti. To není nic jiného, než povznesení kategorie národního státu nad všechny ostatní principy a hodnoty. Jen tak je možné zapomenout na deportaci Židů do koncentračních táborů, jen tak je možné schválit plošné vyhoštění Čechů, kteří přišli po válce Slovákům pomáhat. 


5. 
Citovaný Fučíkův výrok končí větou: „Teď můj národ napínají na kříž, před celou chodí hlídači ze Sudet a někde venku slepé politické sudičky znovu předou nit pomsty a národnostní nenávisti.“ Tato slova doplňují častokrát citovaný závěr Reportáže: „Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“ Fučíkovi nešlo jen o to, aby lidé nedopustili opakování starých chyb, ale také o to, aby nepropadli nacionalistickým předsudkům, nedali se strhnout ke mstě a nevytvářeli umělé hranice mezi národy a státy.

Jaké jsou důvody, že se toto Fučíkovo prorocké a stále aktuální poselství pomíjí a nepřipomíná?


51 komentářů :

  1. Je zajímavé, že po r. 1945 komunisté na svůj proletářský internacionalismus zapomněli a ruku v ruce s českými měšťáky a kapitalisty vyháněli sudetoněmecké proletáře do Reichu. Kdyby KSČ v r. 1946 bránila právo sudetských Němců na sebeurčení tak jako o 15-20 let dříve, asi by ve volbách nedostala 43 procent hlasů. Myslím, že československý komunismus po r. 1945 by se správně měl nazývat český nacionální socialismus.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 14.54
      A to jste sebral kde?
      V roce 1945 už u nás žádní "němečtí proletáři" nebyli, neb s nimi zametl Dolfí jako s prvními a jako prvním jim naordinoval koncentrák! Co zbylo už nebyli proletáři, ale nadlidé. A tito, a jen tito (a jejich potomci), byli odsunuti! Že se k nim z osobních důvodů přidali i "hodní Němci" kteří mohli v ČSR zůstat je už jiná věc.
      Takže než něco zplodíte a hodíte do placu, informujte se a nepište manipulativní hovadiny. Já mám info "o tom jak to bylo" sice z "první ruky" od rodičů a prarodičů (jen tak na okraj - všichni tvrdí antibolševici, protože Čeští Bratři), ale i na internetu se dá tento fakt dohledat. Nemluvě už o knihovnách.
      Z obce z níž pocházím bylo odsunuto přes tři stovky nadlidí, zůstalo pět rodin normálních německých sousedů. Kteří byli normální i během války. (S potomky jedné této rodiny, kteří byli našimi sousedy, jsem ostatně vyrůstal a kamarádil se s nimi.)

      Smazat
    2. Fučík popisuje dobu před válkou, vy po válce, tedy poté, kdy se Sudetští Němci stali vlastizrádci a mnozí z nich i vrahy v německé armádě a jejích složkách, ne nadarmo patřili právě sudetští Němci k těm nejagresivnějším a nejbrutálnějším, sudetští Němci své právo na sebeurčení plně uplatnili, chtěli žít v říši a žijí v ní dodnes, samozřejmě, že cizí zemi si nemohli vzít s sebou.

      Smazat
    3. Máte to popletené, byli odsunuti naši němečtí občané kteří zradili a podporovali německou říši a stali se jejími občany, německých antifašistů si čechoslováci nevšímali a mohli u nás zůstat ..
      Přemýšlejte, jak vás asi za ten komentář ostatní nazvou ..

      Smazat
    4. Vy o proletářském internacionalismu a marxistickém přístupu k národnostní otázce vůbec nic nevíte. Stejně jako neznáte důsledně historii 2SV a následného období v souvislostech. Už jsme si my, komunisté, zvykli na to, že nejvíc naši ideologickou vyspělost hodnotí lidé, kteří se naši ideologii neráčili nastudovat. Vůbec nás to nepřekvapuje.

      Myslet znamená hovno vědět. Znát a rozumět, to znamená nepodléhat dogmatům a vnímat realitu takovou, jaká skutečně je.

      Smazat
    5. 14:54 Obraťte se lidovce a jejich křesťanskou láskou, nakonec Bělobrádek, Herman a spol., jsou do sudeťáků zamilovaní až po uši.

      Smazat
    6. Ad: 14.54 - tak proletářem nepochybně byli horníci na Mostecku, textilní dělníci z Liberecka, etc. Ty všechny Dolfi rozhodně do koncentráku neposlal. Mě baví seriál 30 případů majora zemana - jak tam v díle Bílé linky v Berlíně vystupuje nějaký východoněmecký policajt, který prohlašuje, že jeho otec byl "Echt bolševik ze severní Moravy a zahynul v Dachau". A taková drobnost: Proč tento východoněmecký soudruh nezůstal po válce v ČSR?

      Smazat
    7. Stále zde s námi žijí neodsunutí němci .Žiji v Brně a skutečně jich nenį málo.Demokratická krusta zkornatělého fašismu zasmrádá naši kotlinu.Němci si sami vybrali opovržení navěky a Schwarzenberk bude rozpuštěn v plivancích nenævisti našich potomků.

      Smazat
    8. Lze dohledat, že v západních Čechách (Nečtiny, Manětín) v roce 1903 vznikla "Staroněmecká strana". Ta zde v roce 1907 vyhrála volby. Program? Připojení k Říši! Dnes? Račte laskavě zůstat, kde jste, "drazí spoluobčané"

      Smazat
    9. 18:23
      Otázku jste postavil blbě. Co takhle otázka svědomí a pokoušet se "zlepšit" německý národ, a co třeba i pokus vyhrát i tam volby, třeba? Nakonec on ten tajnej policista byl přece z Východního Německa, ne? Být Němcem neznamená zdaleka vždy být "zatuchlým sudeťákem či nacistou".
      Copak tady u nás je každý "ódesákem, tophopkařem, pšoukrátem či sluníčkářem"?

      Smazat
    10. Ad: 16:49 - A soudruhu, co ty tady vlastně děláš? Ty máš psát komentáře do Haló novin. Jinak vy komunisté si musíte ty sudetské |Němce hýčkat a pěstovat - vždyť bez nich byste neměli žádné téma ani program, který byste mohli prezentovat.

      Smazat
    11. A ty 20:51se hodíš do hovinek na ne do demokratickéhé Nové republiky.
      Václav

      Smazat
    12. 20:51 a především TY SOUDRUHU, co ty tu zde pohledavaš?

      Ty máš psát do Hospodářských novin, nebo do Deníku N.

      Smazat
    13. 20:51 Komunisti to mají se sudeťákama stejně jako vy s komunistama. 31 let po slavné sametové revoluci mohou za všechno co jste kde zmršili. Tak si je taky pěkně hýčkejte.

      Smazat
    14. ..horlive rozsirovanych lzi o nasem narodnim hrdinovi...pise autor..
      Kdyz bylo zrejme normalnim zvykem a samozrejmosti pro gestapaky zvat hrdinu a soudruha na posezeni na Petrine a vyjizdky a prochazky Prahou /a hrdina neodmitl/, ,zrejme zadna zvlastnost v chovani Heydrichovych /Sichrheideinst, straslive SD,daleko horsi Gestapa/ nacistu, ke komunistum behem okupace...Sam narodni hrdina se nedivi a nad tim nepozastavuje...Rychle odsouzeni a pisemne bez jedineho dukazu taky soudruha, Ziky, "Honza promuvil"/ale ten nepromluvil a nezradil a byl skutecny hrdina/,jeste zcela normalni chovani hrdiny pri zatykani, posezeni a dychanky odbojaru u caje s dvema kolty v kapse a s milenkou Lidunkou ve vleku, zrejme zcela obvykle chovani "odbojaru" ilegalniho odboje Fucikovy skupiny a spol...
      Pasovani papirku Reportaze ,tak dulezitych pro cesky odboj ,behem okupace ,ze riskovat vlastni popravu pro bachare bylo naprosto nezbytne..
      ...ze sam Fucik svoje aktivity a cinnost behem zadrzovaci samovazby /isolace dulezita pred odsouzenim ,aby se nemohl dorozumivat s jinymi podezrelymi/se obtezoval tyhle dnes overene skutecnosti sam o sobe sirit...

      Smazat
    15. Greenspan /i s jeho obrovskou spoluucasti a s podilem na dalsi svetove krizi 2008/,se zde objevuje ,jeden z mega parasitu, jako byl Lenin a kdy uz konecne nekdo pochopi,ze vykrikovana sebeurceni statu v Evrope ,Wilsonem mely za ucel a zamer rozbit a pripravit Evropu pro dalsi valku, uz duvodu,ze ta prvni prinesla astronomicke bohatstvi a ta druha navic dokoncila vydrancovani a ovladnuti a neomezenou moc nad vetsinou Evropy a sveta...

      Smazat
    16. Ad: 7. října 2020 20:31 - Jenže oni sudetoněmečtí soudruzi neodcházeli z ČSR do sovětské zóny po válce dobrovolně, ale proto, že čeští soudruzi je v ČSR nechtěli - protože tehdy ještě čeští komunisté drželi basu s národními socialisty a spol., a když se jejich sudetoněmečtí soudruzi pokoušeli v ČSR po válce nějak angažovat a organizovat, tak jim to rychle zarazili, např. když se tady němečtí komunisté pokoušeli začít vydávat Rote Fahne, apod. Čeští komunisté ve volbách 1946 tak zabodovali proto, že adoptovali český nacionalistický program, což by ještě o 10 let dříve bylo zcela nepředstavitelné. Takže se vracím k tomu, co jsem tady napsal - český komunismus se po válce stal jakýmsi českým nacionálním socialismem.

      Smazat
    17. k dotazu, jak by mohl německý občan v seriálu Major Zeman prohlašovat, že jeho otec byl kdysi echt bolševik na Moravě, vám sděluji, že to by bylo docela dobře možné, neboť poté, co němečtí komunisté a antifašisté byli od roku 1933 všemožně ničeni a mordováni , někteří přeživší echt soudruzi, abych užila vašeho termínu, dobrovolně sami odešli do německa posílit zcela tam zdevastovanou levici... nejednalo se o odsud, ale dobrovolné přestěhování,

      Smazat
    18. Ad: 8. října 2020 9:54 - tak toho svého otce charakterizoval ten východoněmecký soudruh v seriálu, to není můj termín. A to co píšete, není pravda - ti sudetoněmečtí soudruzi nechtěli z ČSR odcházet, ale museli, protože čeští komunisté tehdy ještě drželi basu s českými národními socialisty, a nehodlali své německé soudruhy nijak podporovat, aby si tím neuškodili v očích českých nacionalistů. Když se jejich sudetoněmečtí soudruzi pokoušeli v ČSR po válce nějak angažovat a organizovat, tak jim to rychle zarazili, např. když se tady němečtí komunisté pokoušeli začít vydávat Rote Fahne, apod. Čeští komunisté ve volbách 1946 tak zabodovali proto, že adoptovali český nacionalistický program, což by ještě o 10 let dříve bylo zcela nepředstavitelné. Takže se vracím k tomu, co jsem tady napsal - český komunismus se po válce stal jakýmsi českým nacionálním socialismem. Dokumenty k tomu je snadné dohledat třeba v publikacích Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 co vydal Adrian von Arburg a Tomáš Staněk.

      Smazat
  2. Fučík musí vadit dnešní demokratické hordě ,pro svou neohroženost a členství v pokrokové KSČ.Proto Jezuita Fiala z ODS pomáhal odstranit sochu J.F.v Brně blízko svého domečku.J.F. vadí pro svou odvahu bránit náš národ před další německou rozpínavostí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bránit právo sudetských Němců na sebeurčení až do odtržení - to bych zrovna "obranou před německou rozpínavostí" nenazýval. Přečti si pořádně poslední odstavec toho článku.

      Smazat
    2. odtržení neznamená, že si s sebou vezmou území jiných...tedy ani kousek české země na rozchodnou.

      Smazat
    3. 15:24
      No ono se to dnes opravdu lehce žvaní. Každý si cokoiv může vysvětlit jakkoliv. Je to to samé jako s Horákovou. Ta nevěděla kde by se nejlépe uplatnila a nakonec se stala západní informátorkou a jako ublížená vlastně chtěla aby nás bombardovali. Ta je příkladem hamižnosti a vládichtivosti. Kdežto FUČÍK by jen naivní komunista, který věřil, že lidé se mohou dohodnout. Ono s nějakými lidmi se nemůžete dohodnout. Příkladem jsou Štáva, Bakala, Kalousek, Albreitová a další stovky hazlů, kteří jsou pro svoje choutky a zapšklost ochotny z neuctít svoji otčinu. A za pár dolarů oblbují naše mladé. Dříve jsme vídali v televizi a ve filmech (i těch západních) bezdomovce. Brali jsme to jako propagandu komunistů. No dnes to bereme jako to, že slunce ráno vychází a večer zapadá. Doba prostě pokročila a už asi nepoznáváme to co je správné a čestné a co je naprosté hajzlovství.
      Václav

      Smazat
    4. 15.24 Sebeurčení není odtržení !

      Smazat
    5. ad: 17:09 - a co to teda je?

      Smazat
    6. Národní sebeurčení nemusí být uplatňováno jen formou národní správy území, ale například v rámci federalizace Belgie je uplatňováno i na personálním principu, tedy tak, že pod národní orgány spadají určité záležitosti některého etnika ve státě i přes to, že toto etnikum je smíšeno s jinými etniky.

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Právo_národů_na_sebeurčení

      Další informace:
      ukázka z textu knihy - kliknout na obrázek - https://www.jstor.org/stable/41129550?seq=1

      Slovo „národ” se používá ve dvou významech. Jedno pojetí národa lze označit jako občanské či politické a používá se v západním světě. To druhé je etnicko- kulturní a používá se ve střední Evropě a na Balkáně.
      Další text na:
      http://www.distance.cz/rocnik-1999/3-cislo-7/o-nacionalismu-a-tzv-pravu-narodua-na-sebeurceni

      Smazat
    7. Anonymní7. října 2020 20:20
      „Slovo „národ” se používá ve dvou významech. Jedno pojetí národa lze označit jako občanské či politické a používá se v západním světě.“
      To nejspíš povstalo z potřeby koloniálních mocností, nějak začlenit občany svých kolonií a vyvolat v nich falešný pocit sounáležitosti s kolonisty.

      „To druhé je etnicko- kulturní a používá se ve střední Evropě a na Balkáně.“
      To je nejspíš výstižnější a měli bychom se ho držet. P.K.

      Smazat
  3. Aha, tak teď už plně chápu co to znamená, když se řekne, že někdo plácá páté přes deváté.;-)

    OdpovědětSmazat
  4. pro Anonyma 7. října 2020 15:24 : vysvětlete prosím proč svůj výtvor zakončujete tykáním. Buď jste nevychovanec či vám tento akt přidává na sebevědomí?

    OdpovědětSmazat
  5. Jen čekám, kdy Fiala/ODS/ půjde na sněm do Mnichova.

    OdpovědětSmazat
  6. Alespoň v jižním Tažikistanu u hranic s Afghanistanem nese jedna hora přes 4000 m vysoká jméno Julia Fučíka. Ani po rozpadu SSSR kdy se přejmenovávalo v Tadžikistanu všechno, se nikdo neodvážil tuto horu přejmenovat a Tadžici o Fučíkovi znají mnoho podrobností.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. Tak přeci jen Julius Fučík má svůj pomník, když v Čechách vládne na čas fašismus.

      Smazat
  7. V článku se mimo jiné tvrdí:...sudetští nacionalisté–iredentisté nenalezli odezvu mezi německými horníky, dělníky v chemických, strojírenských a textilních závodech na severu Čech ani v jiných pohraničních krajích.
    Opravdu? Opak je pravdou. Němci, kteří žili na historickém českém území se v drtivé většině nikdy, nikdy nepovažovali za Čechoslováky a nikdy, nikdy nechtěli dobrovolné žít ve státě, kde by hlavním obcovacím jazykem nebyla němčina a nikdy, nikdy se s tím nesmířili a to dávno před tím, než v sousedním Německu vznikli nacisté. Nacisté tuto většinovou touhu Němců žijících v českém pohraničí, která zde byla dávno před nimi jen obratně využili.
    Pro ilustraci:
    Vyhlášení samosprávné provincie Deutschböhmen 21. ledna 1918
    "V nynější velké době, v níž rozhoduje se osud národů a v níž Češi chtějí využíti převratných sil válečných, aby rozbili rakousko-uherskou monarchii a dostali dva a půl milionu Němců v Čechách pod jho československého státu, žádáme my, představitelé německého národa v Čechách, aby byla zřízena samostatná provincie Deutschböhmen se všemi právními přívlastky a zřízením korunní země v rámci císařství rakousko uherského, a to bez jakékoliv závislosti na české části Čech...

    Německý národ neustane, dokud neprovede konečné osvobození (svých soukmenovců) z nadvlády Čechů a - třeba i násilím - nezabrání zřízení československého státu, v němž by německý národ byl ujařmen... Za tím účelem žádáme ohraničení a sloučení německého území v Čechách a pro toto území všechna ústřední místa, úřady a instituce, které patří korunní zemi."

    A komunisté v českých zemích? Jak ti se stavěli ke vzniku Československa? No, v roce 1918 ještě nijak, protože KSČ vznikla až v roce 1921 a pak? V duchu proletářského internacionalismu byli v podstatě proti existenci Československa o kterém se vyjadřovali jako o zmenšené kopii Rakousko-Uherska a jejich snem byla tzv. beztřídní internacionální komunistická Evropa s centrem v Moskvě.

    OdpovědětSmazat
  8. Sudetští Němci si v tehdejší ČSR nežili tak špatně, jak se nám mnozí snaží namluvit. Měli zastoupení v parlamentu, své školy, průmyslníky atd.. Čím je Hitler oslovil?. Tím, čím každého Němce v každé době, tvrzením, že jsou nadlidé, že jsou povoláni k tomu, aby řídili a ovládali. To bohatě stačilo k tomu, aby chtěli domů, do Říše, a vůbec jim nevadilo, že mají pod nohama zem na níž byli kdysi jejich předci pozváni. Ne, aby ji ukradli, ale zvelebili. Jejich sen o návratu domů, do Říše, jim byl splněn a zase jsou nespokojeni, ačkoliv jsou mezi soukmenovci. Jaksi zapomínají, že nikdo soudný není zvědav na opakování jejich starého vtipu, kdy by s kusem, pro ně cizího, státu chtěli jít na vandr.

    OdpovědětSmazat
  9. Možná se spletu, ale poselství slov Fučíka by mohlo směřovat k tomu, aby žádný národ se nepovažoval za výjimečný natolik, aby chtěl druhé "zabrat", ale také zároveň, že jedině rovnoprávnost vztahů mezi jednotlivými národy dává smysl jejich vzájemnému rozvoji. Národy, nebo vlastně spíše i jednotliví lidé, by si měli hlídat nejen svou nezávislost a své kořeny, ale také se postavit za jiné národy v ohrožení.
    Ať si kdo chce co chce myslí o Sovětském svazu, tak jeho velká síla, projevená především v době Velké vlastenecké války a poválečném obnovování zničené země spočívala právě v rozdílech národů, ale zároveň v jejich spolupráci. A například kultura v Sovětském svazu byla velmi různorodá a velmi kvalitní, to co se z ní stalo po činnostech již výše uvedených "miláčků" z politické věrchušky je jiná kapitola. To samé se stalo i u nás. Ne nadarmo bylo prvním krokem při ničení SSSR vytváření podmínek pro vznik separatismu.
    Já pořád tvrdím, že Němci mají jen jednu jedinou šanci stát se skutečně velkým národem, po čemž tak zoufale a úzkostně touží, právě za podmínek vzájemného ROVNOPRÁVNÉHO A VZÁJEMNĚ VÝHODNÉHO rozvoje jednotlivých národů (s tím souvisí i pohled ekonomický atd) nejen uvnitř Německa (viz Lužičtí Srbové), ale i v okolních státech. Pak by totiž, a právě jen a pouze v tomto případě, měla smysl i Evropská Unie. Jinak Němce čeká jen osud "věčně těch druhých". A "dnešní" Sudeťáci jim v tom rozhodně nepomohou. A nepomůže tomu ani jakékoliv - expresivně - "ekotransgerfobiašou".

    OdpovědětSmazat
  10. 17:44
    Ano, máte pravdu. Základem komunismu samozřemně bylo "proletáři celého světa spojte se". Ale ukázalo se, že to není možno takto a tak rychle uskutečnit. Prostě bylo to jen takové poměrně hloupé dogma stejně jako dnešní EU. Každy člověk má určité schopnosti, určité cíle. A ty nelze ani v nejmenším aplikovat do okresů, krajů a států. I v rodinách jsou problémy. Ale snažit se rychle změnit cokoliv je zárukou naprostého krachu.
    A kdo toto nepochopí je naprostý idiot.

    OdpovědětSmazat
  11. Ještě ke komentáři k 18:13
    Nelze spoléhat na to, že proletáři celého světa spojte se bude všude implementováno tak jak si to autor přál.
    Ano, i kdyby ve všech státech vypukla revoluce a svrhla kapitalismus (případně feudalismus a otrokářství) není zaručeno, že by zavládl světový mír. A to je to co komunisté naprosto neřešili a nepochopili.
    Každá rodina má svoje problémy, každý společný útvar má svoje problémy. Každý stát má svoje problémy a problémy se sousedy. A TO NELZE REŠIT V KRÁTKÉ DOBĚ!
    To se řeší celá staletí. Stejně tak nelze přesunout milinony lidí a myslet si že se asimilují. HOVNO!!!!
    Václav

    OdpovědětSmazat
  12. Malá poznámka k výkladu pojmu sebeurčení v politice komunistického internacionalismu ..
    Text J.Fučíka má nějaký kontext a nelze ho vykládat podle významu slova "sebeurčení" v dnešním smyslu, kde se používá ve smyslu národnostním -nacionálním.

    V textu se J.Fučík negativně zmiňuje o národnostní politice českých měšťáků a pomstě a nenávisti němců i těch sudetských ..., v podstatě odsuzuje nacionalismus.
    To jeho "že jsem příliš naléhavě bránil právo sudetských Němců na sebeurčení" je míněno jako sebeurčení v internacionálním duchu komunistické internacionály, Proletáři všech zemí spojte se ..., internacinalismus (nikoli nacionalismus) byl sebeurčením tehdejších komunistů, ...i těch sudetských ..

    OdpovědětSmazat
  13. K mezinárodně právnímu výkladu idioty (největší byl Havel a dnes v tom pokračují jeho pohrobci) používaného termínu "vyhnání sudetských němců" ..

    Podle obecného mezinárodního práva se odsun němců dá posuzovat jako vyhoštění cizích občanů, kteří se dopustili nepřátelského jednání vůči našemu státu, to nikdo v mezinárodním právu nemůže zpochybnit..

    S koncem války ale mnoho sudetských a kolaborantských občanů německé říše, kteří chtěli uchránit svoje velké majetky, přišlo na to že byli pomílení a čeští demokratičtí šmejdi jim vraceli naše občanství.
    Po sametu jejich potomkům čeští demokratičtí šmejdi začali vracet i majetky v restitucích ..

    J.Fučík, .... a někde venku slepé politické sudičky znovu předou nit pomsty a národnostní nenávisti. Kolik staletí potřebuje člověk, než prohlédne?“

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anonymní7. října 2020 21:28
      Souhlasím s Vaším příspěvkem, ale co znamená ten poslední odstavec:
      „J.Fučík, .... a někde venku slepé politické sudičky znovu předou nit pomsty a národnostní nenávisti. Kolik staletí potřebuje člověk, než prohlédne?““
      To je krásné, až by člověk zaslzel. Jenom zbývá uvést, kdo že to má prohlédnout. Naše demokratická prvorepubliková vláda? Fučíku, jsi pravý marxista. P.K.

      Smazat
  14. Pro sudetomilce.

    Sudetští Němci rozbití republiky a odtržení Sudet obecně vítali, 1.162.617 z nich si za aktivní protirepublikovou činnost „vysloužili“ „sudetskou pamětní medaili“ a 134.563 aktivistů „sponu za zásluhy“. Chtěli připojení k říši, spolupracovali na něm a dosáhli ho s podporou Hitlera v roce 1938 a nakonec jim byla jejich svobodná volba příslušnosti k Rajchu po válce jak československou vládou, tak spojenci, včetně těch, kteří podepsali mnichovskou dohodu potvrzena a byli odsunuti domů do Rajchu.


    4. prosince 1938 se v župě Sudety se konaly dodatečné volby do říšského sněm NSDAP a HITLEROVI dalo hlas 98,9 % voličů.
    Celkový počet voličů : 2.532.863
    Uznané platné hlasy : 2.497.604
    Pro kandidátku hlasovalo : 2.464.681
    Proti hlasovalo : 27.427
    Za neplatné prohlášeno : 5.869.

    Důslednost vlády ČSR při zachovávání práv národnostních menšin se projevovala také v oblasti školství. 3,5 milionů Němců v ČSR mělo všechna občanská práva. V uvedené oblasti to představovalo: jednu univerzitu, dvě vysoké školy technické, 337 středních škol, 400 škol měšťanských, 3400 škol obecných. Dále to byl německý rozhlasový vysílač a k tomu ještě patřilo 12 procent vysílacího času na československých rozhlasových stanicích. Působilo 17 stálých německých divadel, desítky nakladatelství, vycházelo 63 deníků, 143 politických listů. Bylo k dispozici 3484 německých obecných knihoven.

    OdpovědětSmazat
  15. No jo komunisté též měli utopistickou vizi světa stejně jako globalisté a obě stojí za starou bačkoru.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Demokratičtí liberální globalisté a jejich připitomělí podporovatelé klesli na úroveň opic (poopičení člověka)..
      V posledním století a době se jenom opičili a opičí po komunistech ..
      Snaží se využívat v ekonomice teoretické poznatky Marxe o kapitálu (ale pro svoji intelektuální degeneraci na to nemají), snaží se budovat svoji Inernacionálu degenerátů pomocí sítě neziskových ziskovek podle hesla, ..Degeneráti všech zemí spojte se ..

      Staří poctiví Komunisté byli budovatelé novodobé Proletářské Oikúmené -sjednocení jejich proletářského Světa, o které se s křesťany u křesťanského Světa už dvě tisíciletí snaží už mnohokrát zdiskreditované křesťanské církve ..
      Opice ale všechno zničili a musí začínat znova budováním Opiči Oikúmené pod praporem demokracie, liberalismu a kosmopolitního judaistickéo) globalismu ..

      Smazat
    2. 12:09
      Když jsem na gymplu musel plnit Fučíkův odznak, tak mi lezl na nervy, ale když jsem poznal něco víc z jeho života, nejen lásku k slabšímu pohlaví, ale též lásku k Osvobozenému divadlu i komentář Maxe Švabinského, když připravoval jeho portrét pro známky. Potom přestal být pro mne mramorovou komunistickou sochou,kterou z něj udělala Gusta. Nedám na politické koláže, které mu režimy přimalovávají a zařadil jsem si ho k Vančurovi. Nikomu nevnucují svůj názor, jen chci upozornit na to, že dobová zkreslení dovedou divy.

      Smazat
  16. Chudák Julda Fulda - hezkej kluk, chytrej, ženský ho nenechaly na pokoji, svojí Gustě byl takříkajíc často nevěrnej, a dojel na to. Na ženský! Jakási sviňka neutáhla, že jí vyměnil za jinou sviňku, a práskla gestapákům jeho úkryt. -No, jak už to bývá - nafučená hesla, ale skutek úplně obyčejnej.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stejny mysleni a zamery ma napr. Merkel a spol., taky chce zrusit ty pomsty a narodni nenavisti i s lidmi Evropy.
      Hranice , narody ,staty ,vlady ,demokracie atd.
      Posledni odstavec mi napovida , jestli nechtel ten Fucik vlastne ty Sudetsky germany pochvalit.
      Neni nad to kdyz nas blbce vzdycky kazdej chytrej poucuje.
      Narod napinaji na kriz a musi s tim bejt spokojenej at udelaji co chteji , jinak propadneme o beda nam nacionalismu, coz je jeste daleko horsi nacistickych Hitlerovcu i s Lidicema..S panem autorem, kterej taky varuje a poucuje podobne co se do nas vejde a urcite zadarmo..

      Smazat
    2. 22.19 Ono je to s tím nacionalismem a internacionalismem trochu složitější ..

      Komunisté (a j.Fučík byl nefalšovaný komunista) měli v programu internacionální spojování !!! proletářské třídy zemí a národů, proti sjednoceným kapitalistům, kde země a národy si zachovávají svojí svébytnost v "táboře míru a socialismu". Toho také pozdějí dosáhli vybudováním socialistického tábora, kde si socialistické a k socialismu směřující rozvojové země (tvořené rovnoprávnými národy) navzájem pomáhaly (kecy o vykořisťovatelském vedoucím SSSR jsou nesmysly).
      Za komunisty mluví uvedené činy a mírové budovatelské výsledky, protikomunističtí idioti to ale nechápali, protože je jako opice zajímal jenom dostabek banánů a papíru na utření zadku ..

      Kapitalistickým šmejdům za jejich líbivými kecy, kterými rozvracejí a rozdělují země a národy podporou separatického nacionalismu aby se dali lépe ovládat, jde jenom o sjednocení !!!!! kapitalistické fašistické moci nad kapitalismem ovládanými zeměmi(to je velký rozdíl oproti komunistickému internacionálnímu spojování zemí a národů, které si vládly sami) ..
      EU (Evropské sjednocení) je zářným příkladem kapitalistického sjednocování národů pod kapitalistickou mocí a kecy o demokracii a svobodě ..


      Smazat
  17. No, radostné čtení ta diskuze tady, to zrovna není. Tolik přízemní hlouposti hned za tak zasvěceným a moudrým článkem je nemilým překvapením. Zvlášť, když jsem čtenářem z české národní menšiny na severu Čech, který se stal vyhnancem ve dvou letech.
    Považuji za nutné připomenout, že ono "vyhnání" našich „milých spoluobčanů“ německé národnosti z pohraničí bylo rozhodnutím vítězných mocností Druhé světové války, nikoli Československé vlády. I když bylo úspěchem čs. exilové politiky. Pak je také důležitým momentem to, že odsouvaní nebyli občany ČSR ani protektorátu Čechy a Morava, ale občany Velkoněmecké říše. Těmi se s nadšením stali Mnichovským diktátem.
    Ostatně, kdo nevidíte, že národnostně homogénní stát má své nepopíratelné výhody, jste slepec a hlupák non plus ultra. Jaképak multikulti obohacení, čím prosím? Jazykovým i kulturním chaosem, národnostními a rasovými konflikty, problémy menšin? To vám některým chybí, tomu plédujete?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 22:14
      Za odsun se zasloužil sir Winston Churchill, který poprvé použil výraz "transfer Němců" bylo to sice ve vztahu k Polsku, ale Beneš toho chytře využil. To jenom, aby bylo jasno.

      Smazat
  18. Fučíkův citát o tom, že „hájil právo sudetských Němců na sebeurčení“, může zarážet jen toho, kdo neví, jaké bylo v této otázce stanovisko předválečné KSČ .
    Bylo by možné uvést více příkladů na toto téma. Pro ilustraci však stačí například výňatek z parlamentní řeči Klementa Gottwalda.
    Klement Gottwald PROTI FAŠISMU – BOLŠEVISMUS
    Řeč v poslanecké sněmovně 25. září 1930 (výňatek)

    „Komunisté v Československu právě tak, jako jsou pro svobodu českého národa, bojují pro svobodu německého národa, slovenského národa, maďarského národa a ukrajinského národa. “
    „A my současně dělníkům všech národností říkáme, i když jsme plně pro uskutečnění hesla sebeurčení až do ODDĚLENÍ, že prvním třídním příkazem proletáře je internacionalismus, mezinárodní solidarita pracujícího lidu a boj proti vlastní buržoasii. “
    Z toho lze usoudit, že názor Julia Fučíka na sebeurčení sudetských Němců byl v naprostém souladu s předválečným politickým stanoviskem KSČ. A kdo už neví, jaký byl postoj poválečných komunistů ke vzniku Československa, snad si vzpomene co se v socialistickém Československu dne 28. října oslavovalo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Správné pochopení části projevu k.Gottwalda "i když jsme plně pro uskutečnění hesla sebeurčení až do ODDĚLENÍ" ..., zase není tak jednoduché ..

      Politické stanovisko komunistů v rámci Komunistické internacionály k národnostním otázkám (i koloniálním otázkám) obecně vycházelo z teorie a praxe v SSSR.
      U vznikajícího SSSR řešil jeho politicko -správní uspořádaní komisariát pro národnostní otázky vedený J.V.Stalinem, který napsal k této věci i několik marxistických prací, s kterými je potřeba se seznámit.
      "Sebeurčení až do oddělení" národností bylo v SSSR realizováno víceúrovňově, -svazové republiky, -autonomní republiky, -autonomní oblasti, -národnostní okruhy.

      Oddělení němců a maďarů podle Ksč přicházelo v úvahu jako nejnižší úroveň národnostních okruhů, což znamená přibližně jenom kulturní samostatnost bez politicko -správní autonomie, která náleží až autonomním oblastem (např. Morava, Slezko, Podkarp. Rus) a autonomním republikám (např. Čechy, Slovensko).
      V SSSR vznikly také Německé národnostní okruhy, samostatné v kultuře, zvycích, školství a podobně ..
      "Sebeurčení až do ODDĚLENÍ" podle prvorepublikové KSČ není v žádném případě oddělení od státu a jeho rozbití ..
      Komunisté byli proti "čechoslovakismu", primitivnímu nacionalismu, když ti primitivní měšťáci si nenechali od nich a od J.V.Stalina poradit ..

      Smazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.