Reklama

neděle 18. října 2020

Snowden měl pravdu. Facebook je bezradný. Co se děje?

Hynek Trojánek

16. 10. 2020   A2larm

Štít na ochranu soukromí, který upravoval tok soukromých dat mezi Evropskou unií a USA, je už téměř čtvrt roku neplatný. Jaké jsou důsledky?


Letošní pandemie způsobila přesun mnoha soukromých i společenských aktivit do online prostoru, a to provázela celá řada obav: ze ztráty soukromí i z posílení již tak velké moci digitálních gigantů. Červencové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) tyto obavy jen potvrdilo. Soud v něm reagoval na žalobu „digitálního právníka“ Maxe Schremse z rakouské organizace NOYB, dle které je ochrana, již dosud při předávání osobních údajů z EU do USA zajišťoval takzvaný Štít na ochranu soukromí, nedostatečná. Rozsudek byl přitom nečekaně ostrý. Soud nejenže z důvodu slabé ochrany dat uživatelů EU Štít zrušil, ale také jako jedno z rizik přímo zmínil možnost zneužití dat americkou Národní bezpečností agenturou (NSA).


Kruh obav a kritiky


Technologické firmy tak byly postaveny před volbu buďto zajistit dostatečnou ochranu údajů svých uživatelů, nebo zcela změnit způsob a místo jejich zpracování. Upravit dosavadní dobře fungující (a ještě lépe vydělávající) model se však firmám příliš nechce. S negativní reakcí Facebooku se v uplynulých týdnech mohli setkat čtenáři většiny médií: Facebook v ní varoval, že pokud na něj evropští regulátoři nepřestanou tlačit, Evropu prostě opustí. Konkrétně Facebooku pak situaci vůbec nezjednodušil celosvětový úspěch dokumentárního snímku Sociální dilema, jemuž se debatu o masivním sběru a následné monetizaci uživatelských dat povedlo dostat mezi lidi. I v tomto případě Facebook zareagoval lehce uraženě. Kritice algoritmů, které jsou ve filmu vysvětleny jako hlavní příčina toho, že každý uživatel Facebooku žije tak trochu ve své vlastní Truman Show, se společnost brání vysvětlením, že algoritmy přece využívá k zobrazení užitečných a relevantních informací.

Kruh obav a kritiky se uzavřel na začátku září dalším nečekaným soudním rozhodnutím. Americký odvolací soud totiž potvrdil, že bývalý spolupracovník Národní bezpečnostní agentury Edward Snowden měl pravdu, když tvrdil, že NSA nezákonně sbírá telefonní záznamy milionů Američanů. Co víc, americký soud došel k závěru, že šéfové tajných služeb veřejnosti ve svých obhajobách programu vědomě lhali.

Pandořina skříňka otevřena


Obě vzájemně se podporující soudní rozhodnutí otevřela Pandořinu skříňku a spustila vlnu žalob a soudních pří, která – dá se předpokládat – zdaleka není u konce. Hlavním strůjcem této vlny je opět bojovník za maximální soukromí a bezpečí uživatelských dat Max Schrems a jeho organizace NOYB. Ta na svém webu představila jak sérii osvětových návodů, ve kterých firmám radí, jak na zrušení Štítu adekvátně reagovat, tak seznam 101 stížností mířících na firmy z celé Evropy, jež na svých webech používají Google Analytics či facebookové aplikace – což je dle právního výkladu v rozporu s rozhodnutím SDEU. Najdeme tu i stížnost na oblíbený český filmový web ČSFD – ten se podle NOYB provinil tím, že sbírá údaje a předává je Googlu, který je zpracovává na území USA. Stížnost číslo 45 pak míří na další český server, a sice Blesk.cz. Ten dle NOYB porušuje soudní rozhodnutí sběrem dat pro změnu pro Facebook.

Jak moc je Pandořina skříňka hluboká, pak dokazuje seznam pětačtyřiceti společností, kterých se NOYB přímo zeptal, jak hodlají na zrušení Štítu soukromí reagovat. Z odpovědí na emailové bombardování (ke kterému digitálně právní organizace své podporovatele vyzvala) vyplývá, že změněná pravidla hry firmy skutečně nepotěšila. Tinder ve své odpovědi neváhá uživatelům doporučit, že pokud mají problém, ať svůj účet prostě odstraní. Jiné společnosti – jako třeba Twitter nebo Microsoft – se odvolávají na standardní smluvní doložky, které Evropský soud dosud ponechal v platnosti. I zde jde ovšem o právní balancování na tenkém ledě: evropští soudci totiž přímo zdůraznili, že nebude-li zajištěna dostatečná ochrana, mohou dozorové orgány v jednotlivých zemích zastavit předávání dat i na základě těchto doložek. Například úřad berlínského Komisaře pro ochranu osobních údajů již správce údajů v podstatě vyzval, aby od jejich předávání do USA ustoupili a naopak přešli na čistě evropské řešení. Dost je ale také společností, které na četné dotazy svých uživatelů raději prostě vůbec neodpověděly. Dle materiálů NOYB jsou to třeba Airbnb, WhatsApp či Netflix (ano, paradoxně producent snímku Sociální dilema).


(Ne)možnost volby


Právně problematické je teď díky zrušenému Štítu soukromí i užívání nástrojů pro distanční vzdělávání, po kterých je vlivem pandemie obrovská poptávka. V hledáčku digitálně právních organizací jsou hlavně programy technologických gigantů: Google Classroom a Microsoft Teams. Nemusíme jít tak daleko jako oceňovaná kanadská novinářka Naomi Klein, která v duchu své teorie kalamitního kapitalismu upozorňuje na obrovské příležitosti, jež přeměna našich domovů v online pracoviště, školy a vlastně i nemocnice znamená pro technologické giganty (Klein celý proces provokativně popisuje jako Screen new deal). Stačí se držet právního výkladu, dle kterého je aktuálně užívání nástrojů přenášejících data (v tomto případě data učitelů, žáků, případně rodičů) do jurisdikce, kde jsou ohrožena zneužitím, minimálně problematické. V případě zmíněných nástrojů se navíc jedná i o data týkající se identity a online chování či samotné materiály (školní práce), které se do systémů nahrávají. Za záměr dát právě Microsoftu ve školách zelenou si ostatně před pár týdny vysloužila anticenu v německých Big Brother Awards ministryně školství Bádenska-Württemberska.

U nás jednotlivé školy o výběru nástrojů pro distanční výuku sice rozhodují samy a české ministerstvo školství Microsoft ani Google přímo neupřednostňuje (v Metodice pro vzdělávání distančním způsobem ostatně mnohokrát upozorňuje i na to, že řada žáků doma podmínky pro online výuku ani nemá). Vzhledem k současnému stavu, který bičuje učitele a učitelky k nadlidským výkonům, se však dá předpokládat, že volba molochů Google či Microsoft coby firem nejznámějších a nejpovědomějších bude tou nejčastější.

V krizových situacích, mezi které turbulentní přechod na online výuku rozhodně patří, je starost o soukromí a pídění se po tom, co se děje s daty, bohužel tím posledním, čemu mohou učitelé i rodiče věnovat čas. Alternativní cesty zde přitom jsou: základní škola v Ostravě například zveřejnila návod na používání svobodného a privacy-friendly softwaru Jitsi. Pořád je prostor, jak čelit přesunům osobních údajů z českého školství do rukou big-tech byznysu a pod jurisdikci, která nedostatečně chrání data. Upozorňovat na bezpečné nakládání s osobními údaji je ovšem vždy nevděčné. A v době, kdy se digitální technologie jeví jako zachránci, kteří přišli v pravý čas a v pravou chvíli, je nevděčné dvojnásob. Životy to nezachrání a navíc „nemáme přece co tajit, a i kdyby, stejně o nás už všichni všechno vědí“. Na druhou stranu ale právě teď, kdy nemůžeme chodit kin, do hospod ani do škol, je možná ten nejlepší čas přečíst si, co se píše ve všech těch otravných oknech, která při brouzdání internetem denně bezmyšlenkovitě odklikáváme. A kdo by se chtěl angažovat víc, může následovat doporučení pro uživatele od zmíněné organizace NOYB.

Data jsou ropou 21. století, motorem celých ekonomických odvětví. Je přitom jen na nás, komu tato data poskytneme a kdo z nich ve výsledku bude těžit. Edward Snowden a Max Schrems svými úspěšnými soudními taženími dokazují, že tento boj není marný.


Autor je scenárista a publicista.

Článek vznikl v rámci projektu Digitální watchdog organizace Iuridicum Remedium. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit občanských organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

 

13 komentářů :

  1. distanční výuka spíš než učitele bičuje rodiče

    OdpovědětSmazat
  2. Na socialnich sitich nejsem, jsou nastrojem tajnych sluzeb.
    Nevim, proc je tady diskutujete. Situace je takova, ze Trumpovi jeho ucty a prispevky mazou. Ackoliv jsou zaloby ma pedofily a korupcniky pripravene, soudy v USA nekonaji. 90 % medii je proti Trumpovi a tyto zamezuji jejich publikaci. To dopadne velice spatne!

    OdpovědětSmazat
  3. „Sprostý kecy, pane generále.“ Štěpán Kotrba vystoupil proti slovům generála Opaty o rozpočtu

    https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2020101712664730-sprosty-kecy-pane-generale-stepan-kotrba-vystoupil-proti-slovum-generala-opaty-o-rozpoctu/

    OdpovědětSmazat
  4. Že internet funguje jak rakousko-uherský fízl je přeci jasné. Co přijde z USA je jen v podobě podvraťácké demokratické ideologie.

    OdpovědětSmazat
  5. Trump říkal že korporace zmáčkne je třeba aby vyhrál a udělal s nimi pořádek pravidla musí platit pro každého.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. .....bohužel o tom my v ČR nerozhodujeme?!

      Smazat
  6. Vzácné fotografie z druhé světové války: 60 fotografických nálezů. https://lite-story.com/life/neizvestnye-foto-vremen-vtoroj-mirovoj-20-neizvestnyh-fotonahodok/
    https://newsalbum.net/blog/319-25-maloizvestnykh-faktov-o-vtoroj-mirovoj-vojne?from=Yottos_yottos;yottos-newsalbum;yottos-kak_poverit_svoim_glazam__;f9b708a8-a2b2-11e7-82d9-002590d97638&yt_u_id=15051899415087779&start=40

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kouknul sem na to, zajímavé, nejlepší je 8. snímek. koho takové obrázky zajímají, ať si dá prohlížeč Jandex a tam se zpřístupňují různé galerie obrázků fotek.

      Smazat
  7. Musím si zařídit Facebook, abych mohl hned ráno informovat prátelé o kvalitě a průběhu stolice. Když jim to sdělím až večer v hospodě, už to není aktuální.

    OdpovědětSmazat
  8. Děkuji za informaci o svobodném softwaru JITSI a určitě se budu snažit tuto informaci šířit na školy v blízkosti. Lepší by bylo z touto informaci přes pana Davida informovat ministra školství. Jinak facebook je u mě hned po seznámení FETBUK.

    OdpovědětSmazat
  9. Starý problém- svoboda projevu znamená svobodu lhát. Jediná oblast, kde se aspoň většinou podařilo zádrhel vyřešit jsou mezinárodní vědecké časopisy. Funguje to přes omezení publikace, redakce zadá posudek zavedenému odborníkovi nebo dvěma a pak rozhodne o vydání. Druhý díl spočívá v počtu citací článků v časopisu. Podle toho se řídí autoři při zasílání rukopisů a knihovny při objednávkách. Systém úspěšně funguje asi 120 let. Není to ideální, soustředěný nápor dezinformací zničil spolehlivost v klimatologii a farmakologii. Do dobrých časopisů je obtížné se dostat, třeba i kvůli kvalitě angličtiny, ale ve srovnání s medii nebo internetem fantazie.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. I tento princip ochrany před blbostmi je slabý, protože je za prvé založen na subjektivních neznalostech a naivitě oponentů a za druhé se Wikipedii nechtěně podařilo vyvrátit iluzi, že co je "ozdrojováno", tak nemůže být lež. Ale může... Žijeme ve světě, již probíhající, informační války a tisku ( či elektronického vzniku ) peněz doslova z ničeho. Těmito papírky nebo přesuny virtuálních částek je vychovávána armáda užitečných idiotů, kteří pak podpoří tu verzi výkladu, kterou si někdo přeje, aby jí lidé věřili...

      Smazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.