AA

Reklama

bb

sobota 24. října 2020

V bolivijských prezidentských volbách zvítězil už v prvním kole kandidát Socialistického hnutí

Ivan David
24. 10. 2020

Neue Zürcher Zeitung píší v komentáři: „Triumf byl ohromující - možná o to více ohromující, protože to nikdo neočekával s takovou jasností: Bolívijští socialisté vyhráli volby s obrovským náskokem. V pátek večer byl výsledek oficiální: Luis Arce, kandidát strany MAS Eva Moralese, byl zvolen prezidentem s odhadovaným počtem 55 procent hlasů. Jeho největší konkurent, středo-pravicový politik Carlos Mesa, následoval s necelými 29 procenty. Aby zvítězil v prvním hlasování, stačil by Arcemu náskok deseti procentních bodů.


Brilantní výsledek MAS (Movimiento al Socialismo) překvapil. Včetně samotné strany, která zemi vládla v letech 2006 až 2019. Obecně bylo všechno jiné, než se očekávalo: Volební den proběhl bez významných incidentů, vítězství Arceho bylo uznáno ještě před oficiálními výsledky - hlavní konkurentkou, ale také prozatímní prezidentkou Jeanine Áñezovou. V Bolívii se toho očekávalo hodně, jen ne takové spořádané hlasování.“


V předchozím roce se totiž v Bolívii událo mnoho – padl dlouhodobý prezident Evo Morales, a to díky puči, přestože NZZ se zdráhá použít tento termín. Prozatímní prezidentka si počínala jako pomazaná královna a násilné protesty po puči i před ním zanechaly několik desítek mrtvých. Nabízela se otázka, zda přežije samotná demokracie v Bolívii. Tak se ptali i autoři komentáře v NZZ - Nicole Anliker a Samuel Misteli. 


Prvním důvodem prohry prozatímní pravicové vlády, a to hlavním, bylo, že přechodná vláda vsadila na svůj kredit, který byl ovšem nevalný. Zopakujme si vývoj v minulém roce:
Politická krize vzplanula po volbách v říjnu 2019. Evo Morales, který usiloval o čtvrté funkční období, které není stanoveno v ústavě, se po údajně chaotickém sčítání hlasů prohlásil za vítěze. Opozice podporovaná mezinárodními aktéry (čti nadnárodními korporacemi a CIA) obvinila Moralese z volebních podvodů. Lidé na ulicích demonstrovali jak proti prezidentovi, tak následně proti pučistům. Rozhodující bylo, že na stranu pučistů se přidala armáda. Morales odešel do exilu, nejprve do Mexika, poté do Argentiny.


Post hlavy státu prozatímně převzala nábožensko-konzervativní senátorka a opoziční politička Jeanine Áñezová, která politicky a vizuálně ztělesňovala opak prvního domorodého prezidenta Bolívie. Brzy vyšlo najevo, že si moc užívala víc, než by prozatímní prezidentka měla. A naplno se projevilo, kdo za ní stojí. Místo toho, aby se soustředila na organizaci nových voleb, Áñezová se jala upravovat politiku země „po svém“. Vyhostila ze země kubánské lékaře, což se negativně projevilo v boji s coronou, přerušila diplomatické styky s Venezuelou a úplně obnovila veškeré styky s USA a Izraelem.
V lednu se rozhodla, že bude kandidovat na prezidentku, což dále poškodilo její pošramocenou důvěryhodnost. Mezitím prozatímní vláda zahájila tažení proti svým politickým oponentům, včetně Luise Arceho a Evo Moralese. Organizace pro lidská práva Human Rights Watch obvinila přechodnou vládu z justičního „honu na čarodějnice“. 


Áñezová také nezvládla koronakrizi, počínaje právě oním vyhoštěním kubánských lékařů, jež rozhodně nenahradili američtí ani izraelští. Se 730 úmrtími na covid 19 na milion obyvatel je Bolívie jednou z nejvíce postižených zemí na světě. Přechodná vláda pak vše završila několika korupčními skandály, například při nákupu ventilátorů, které byly zakoupeny za několikanásobek hodnoty.


Před volbami - které byly kvůli pandemii dvakrát odloženy – bylo bouřlivo. Oba tábory oznámily, že chtějí zachránit zjevně křehkou bolivijskou demokracii: MAS slíbila, že bude chránit demokracii před pučisty, kteří zvýhodňují privilegia bílé menšiny nad zájmy domorodé většiny. Pravicový tábor slíbil, že bude chránit demokracii před socialisty, kteří by údajně upřednostňovali trvalou vládu Moralese.
Obě strany měly na svém štítě skvrny – Moralesova MAS utrpěla zejména poté, kdy on sám odmítl výsledky referenda, podle něhož už neměl počtvrté kandidovat na prezidenta.


Neue Zürcher Zeitung dále píše: „Extrémně jasný výsledek voleb je možné interpretovat jako dvojité odmítnutí: jako odmítnutí revanšismu a autoritářství přechodné vlády, která se chovala, jako by měla demokratický mandát. Ale také odmítnutí Evo Moralese, který se považoval za nepostradatelného pro svou stranu. Ukázalo se, že MAS může velmi dobře vyhrát bez Moralese - a že vyhrává ještě jasněji. Luis Arce získal nejméně o osm procentních bodů vyšší podíl hlasů než před rokem Morales. Arceho si pravděpodobně nevybrali pouze ti, kteří měli dost chování přechodné vlády. Pravděpodobně byl také zvolen těmi, kteří loni odmítli hlasovat pro Moralese, který porušil demokratická pravidla.“

Luis Arce, který 12 let sloužil jako ministr obchodu pod Moralesem, je prý mnohem méně polarizující. Dokázal sjednotit ty, kteří stále věří v politický projekt MAS. Strana je kolektivní hnutí složené z odborů, domorodých organizací a dalších sociálních hnutí. Před svým svržením se Morales stále více formoval do role „vůdce“.


Viceprezidentem Arceho bude David Choquehuanca, zástupce domorodého obyvatelstva, kterého si původně vybrala stranická základna jako svého kandidáta, který byl však prý po zásahu Moralese z exilu nahrazen Arcem. Zakladatelé si obvykle udržují vliv na své stoupence, i když nejsou fyzicky přítomni…
Arce se ale nemůže distancovat od Moralese, protože jeho zásluhy jsou nesporné. To přiznávají i autoři komentáře v NZZ. 

Po nástupu do funkce v roce 2006 nechal Morales vypracovat moderní ústavu, která odrážela mnohonárodnostní charakter země. Nechal zrevidovat smlouvy se zahraničními společnostmi na těžbu nerostného bohatství země, což vedlo ke zvýšení příjmů do státní kasy o 40%. Tyto peníze, které už nešly na konta nadnárodních korporací, využil k vybudování škol, klinik a silnic, na vzdělávací, bytové a enviromentální programy, zdravotní péči a sociální programy bojující s chudobou, negramotností a rasismem. Míra chudoby klesla za jeho vlády ze 60 na 35% populace. Země si udržela hospodářský růst i v době krize. Bylo to také díky Luisovi Arcemu, ministru hospodářství. Ekonomika během jeho funkčního období rostla v průměru o téměř pět procent ročně. Mnoho Bolívijců by se mělo s láskou ohlédnout, zejména v současné krizi, a doufat, že Arce bude schopen znovu stimulovat hospodářský růst. V Bolívii jsou totiž nejen ložiska ropy a plynu, ale prý také největší zásoby lithia na světě, proto nebude jednoduché čelit ani snahám o opětnou privatizaci nerostných surovin. Světová banka a Mezinárodní měnový fond byly institucemi, jejichž byl Morales velkým kritikem, a jeho nástupce se s nimi bude muset vypořádat také.


Sečteno a podtrženo – po roce vlády neoliberalismu možná lidé nezapomněli na Moralesovy sklony k autoritářství, ale zároveň si také uvědomili, o co vše by přišli. Přejme jeho nástupci, aby prošel zkouškou a aby z jeho vlády těžil především lid jeho země. Zatímco NZZ svůj komentář končí obavou, zda se Arce dokáže přenést přes negativní stránky Moralesova dědictví, já vidím hlavní nebezpečí v nenasytnosti nadnárodního kapitálu. Uvidíme, jakým směrem se Bolívie bude vyvíjet i nadále.

13 komentářů :

  1. Maďarský premiér Viktor Orbán se ve svém článku pro Magyar Nemzet naprosto trefně postavil proti diktátu Evropské unie, proti diktátu liberálů a globalistů. „Občané evropských národů brzy zjistili, že dnešní instituce Evropské unie neslouží jim, ale zájmům George Sorose a podobné sorty. Nejsou připraveni polknout bruselský výmysl, že důvodem, proč se finanční spekulant obohacující se ruinováním ostatních potuluje po bruselských chodbách, je to, že nezištně nabízí pomoc Evropě,“ uvedl Orbán.

    „Bitva mezi globální elitou a národním odporem ještě neskončila ... Občané evropských zemí si brzy uvědomili, že současné evropské instituce neslouží jim, ale zájmům George Sorose a jemu podobných ... Největší hrozbou pro národní sebeurčení je dnes síť, která podporuje globální otevřenou společnost a snaží se zrušit národní struktury. Cíle celosvětové sítě sorosovského typu s neomezenými finančními a lidskými zdroji jsou jasné: vytvářet otevřené společnosti smíšeného etnického původu urychlením migrace, demontovat procesy rozhodování na národní úrovni a předat je globální elitě,“ napsal Orbán.

    https://www.euportal.cz/Articles/43092-viktor-orban-obcane-evropskych-narodu-brzy-zjistili-ze-dnesni-instituce-evropske-unie-neslouzi-jim-ale-zajmum-george-sorose-a-podobne-sorty.aspx

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. EU slouží v první řadě velkokapitalistům !

      Smazat
    2. Doporučoval bych vám tento článek (je tam více jazyků):
      https://www.voltairenet.org/article211313.html

      Uvedu jen úryvek:
      Světový řád po druhé světové válce byl navržen tak, aby sloužil společnému zájmu, ať už ve formě demokracie nebo diktatury proletariátu. Takový systém však nemohl dlouho existovat v závislých zemích NATO a Varšavské smlouvy.

      V určitém okamžiku byli vůdci těchto zemí nuceni zradit svůj lid a sloužit svému panovníkovi - USA nebo SSSR. Takový systém zůstal životně důležitý, zatímco všichni věřili, že jinak není pokojný život možný. Dnes ale takové nebezpečí nehrozí a NATO zůstalo takové, jaké bylo. Nelegitimní.

      NATO jako Cizinecká legie Spojených států a Spojeného království (!) vytvořilo to, co se stalo Evropskou unií. Zpočátku šlo o uvedení západní Evropy do západního tábora. A dnes Evropská unie podle smluv podřídila své ozbrojené síly velení NATO. Severoatlantická aliance je prakticky vojenským zaměstnancem systému, ve kterém je Evropská unie služebníkem. NATO prosazuje své standardy, nutí ho vytvářet infrastrukturu, kterou potřebuje, a je financováno netransparentními strukturami. (Tady hledejte kořeny takových dotací EU na cesty, silnice, mosty atd. především na dopravní infrastrukturu!)

      To vše je pečlivě skryto před občany, kterým je například vysvětleno, že zákony schvaluje Evropský parlament, zatímco ve skutečnosti tento parlament ratifikuje pouze texty předložené NATO prostřednictvím Evropské komise.

      Není divu, že občané unie vyjadřují svůj nesouhlas a důsledně vystupují proti evropské ústavě, i když se jí implicitně řídí.

      Současně se dramaticky změnil koncept demokracie. Nyní nemluvíme o „moci lidu“, ale o „vládě zákona“, a to není totéž. Přenos moci z lidu na soudní systém usnadňuje Anglosasům ovládnout země EU. Brusel se proto urputně snaží zavést „právní stát“ v Polsku a Maďarsku. Nyní nebudou rozhodovat lidé, ale úředníci, kdo bude mít právo zastupovat lid a kdo nikoli.

      Francouzský nezávislý novinář Thierry Meyssan

      Smazat
  2. "a může za to PUTIN"
    Václav

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Správně! Kdo taky jiný?
      - vylákal Prymulu do restaurace a pak zavolal do Blesku
      - nechal letadly rozprášit "novičok" nad Českem, kde se z něho stalo něco jiného
      - angažoval protiruské politiky prostřednictvím nastrčených "Sorosových" organizací a teď je řídí přímo z Řeporyjí
      - zdražil nám potraviny, aby svůj zemědělský export Rusko prodalo dráž
      - ovládl EU vrcholné vedení a dělá si s nimi ... co chce
      - nakazil BIS nějakým virem, co jim ukazuje, že vše je v pořádku, ač není
      - rozložil NATO i de facto nato USA
      Spí někdy vůbec ruský prezident a ruské tajné služby?

      :)

      Smazat
  3. "Uvidíme, jakým směrem se Bolívie bude vyvíjet i nadále."
    Nebo spíše jak bude umožněno Bolívii se vyvíjet.
    Chamtivé pracky toužící po moci jsou dlouhé a potřísněné krví lidí mnoha národů.
    Jejich vlastníci, kteří se zaházeli kompostem svých shnilých charakterů se nenechávají o svou kořist snadno připravit.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bolivie se určitě bude snažit jít svojí cestou .Bohužel je ale jasné,že už jsou připravené "demokratické" bojůvky zasáhnout humanitárně za prachy režimu USA.Tak jako to bylo vždy a všude.Nikomu z nich tam nezáleží na potocích krve zavražděných lidí.

      Smazat
  4. USA, EU, CZ - honem prohlaste volby za neplatne. je vice nez padny duvod: nevyhral vas kandidat!

    OdpovědětSmazat
  5. Bude naprosto nezbytné tyto volby prohlásit za zmanipulované, nejpravděpodobněji Putinem. dále bude nutné uvalit na Bolívii co nejpřísnější sankce, a v případě že ten Arce okamžitě nepředá vládu jediné správné osobě, kterou navrhnou USA, bude nutno tuto zemi humanitárně bombardovat.

    OdpovědětSmazat
  6. Tak co bude následovat? Ze strany USA a EU neuznání výsledku voleb, sankce, majdany a sabotáže?

    OdpovědětSmazat
  7. No to by tak hrálo, aby na (zadním) dvorku USA vítězili socialisti!
    Jsem si jist, že už včera začali US plánovači rýsovat další majdan, aby se toho Arceho zbavili. Jakoby už toho "neštěstí" nebylo pro ně na Kubě či Venezuele dost ...
    Doufám, že si je toho vědom i Luis Arce.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. František Opluštil Vzhledem tomu že Trump slíbil porazit komunismus tak to tak zase bude.

      Smazat
  8. Se jen divím, že když ho nesli tak vysoko, že ho hned nezastřelili.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.