Odvolací soud v Pensylvánii nařídil přezkoumat sporné hlasovací lístky zaslané poštou v rámci voleb prezidenta USA

Ivan David

25. 11. 2020

Každým dnes se jeví jako pravděpodobnější, že o budoucím prezidentovi USA nakonec rozhodne Nejvyšší soud USA. Při projednávání volebních stížností a žalob na falšování voleb vyplouvají na povrch stále další skandální informace o obřím rozsahu volebního podvodu, který byl zřejmě spáchán při letošních prezidentských volbách. Je také zajímavé sledovat i rozdíly, jak o causách informují média v Evropě a v USA.

 

Média v EU v podstatě pořád opakují subjektivní hodnocení Donalda Trumpa jako „padoucha“ a občas přidají špetku informací – týkající se výhradně odmítnutí některé žádosti týmu jeho právníků. O odhalených podvodech však mlčí jako o „nejvyšším nukleárním tajemství NATO“.

Spoustu zajímavostí se naopak člověk dočte v amerických - zejména lokálních novinách, které často přináší i plná znění rozhodnutí soudů nebo úřadů, které daly za pravdu úřadujícímu prezidentu USA. 

 

Příkladem tohoto dvojího standardu informování je causa přepisování hlasovacích lístků volebními úředníky ve státě Pensylvanie. Většina evropských médií v pátek přinesla zprávu, že soudce Matthew Brann zamítl žalobu týmu právníků kampaně Donalda Trumpa. Jaksi zapomněla dodat, že žalobu zamítl, aniž by byl umožnil provedení důkazů. O podstatě žaloby se v novinách v EU téměř nic nedočtete. Stejně jako o tom, že odvolací soud v pondělí jeho rozhodnutí zrušil a nařídil provádění důkazů.

 

Podrobnosti o volebních podvodech a jejich projednávání přináší na jednom místě americká síť The Epoch Times, která sdružuje řadu vydavatelů lokálních novin. Včera detailně popsali jeden z hlavních soudních sporů v Pensylvánii, kde sčítací úředníci vyřadili jako „vadné“ několik set tisíc hlasů pro úřadujícího prezidenta Trumpa. Současně však přepisovali údajně „špatně vyplněné“ hlasy. A to tak, že je započítali kandidátu Demokratické strany Joe Bidenovi. Výsledkem této práce mnoha „ostrých tužek“ volebních úředníků je údajné vítězství Bidena o 80 tisíc hlasů.

 

Tým právníků Trumpovy kampaně toto falšování voleb zdokumentoval a u soudů se dožaduje zneplatnění zfalšovaných hlasů. V první instanci o žalobě rozhodoval soudce Matthew Brann (obrázek), který byl v minulosti vládním zmocněncem prezidenta Baracka Obamy a do funkce soudce byl ustanoven bývalým prezidentem za Demokraty těsně před jeho odchodem z Bílého domu. Do soudní „trafiky“ měl být podle Epoch Times jmenován na návrh senátora Pata Toomeyho v Senátu přezdívaného „bez cla“. Tento senátor je největším odpůrcem Trumpovy politiky omezení dovozů pomocí cel a snah o návratu výroby a pracovních míst z Asie do USA. 

 

Soudce Brann to při zamítání žaloby opravdu přehnal. Podle Ústavy USA má při projednávání svého sporu u soudu každý právo předložit své důkazy, které musí soud vyhodnotit. Prvoinstanční soudce zamítl žalobu, aniž by umožnil provedení jediného důkazu. Tento postup shledal odvolací soud protiústavním a nařídil dodání všech důkazů o volebních podvodech a jejich řádné posouzení soudem. Soud tedy bude přezkoumávat stovky tisíc hlasovacích lístků zaslaných voliči pro Trumpa, zda je sčítací úředníci oprávněně hodili do koše s nápisem „neplatné“. Stejně jako asi 100 tisíc hlasovacích lístků, z nichž úředníci přepisováním udělali započítané hlasy pro Bidena.

 

I přesto, že média v EU informují výhradně o zamítnutých stížnostech Trumpových právníků, němečtí komentátoři začínají ve svých sloupcích připouštět, že by kandidát Republikánů mohl prezidentský mandát obhájit. O Bidenovi, kterého minulý týden média označila jako „zvoleného prezidenta“, již nyní např. Die Welt nyní píše jako o „možném“ vítězi. Německý deník v komentáři o možné finální výhře Donalda Trumpa při závěrečném řízení před Nejvyšším soudem USA, který bude s konečnou platností rozhodovat o přezkumu rozhodnutí nižších soudů ve volebních stížnostech, argumentuje tím, že se Trumpovi podařilo těsně před volbami prosadit do funkce soudkyně Nejvyššího soudu USA Amy Coneyovou Barettovou. Po souhlasu Senátu nahradila tato konzervativní soudkyně v devítičlenném kolegiu Nejvyššího soudu USA zemřelou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou. O profesní historii pensylvánského soudce, který bez provedení důkazů zamítl Trumpovu žalobu, se v Evropě nepíše.

 

Při poradě frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, kolegové vtipkovali, že s rozrůstajícím se skandálem o volebních podvodech bychom pro případ, že je Nejvyšší soud USA nedokáže vyřešit, měli začít připravovat návrh na uvalení sankcí na Joe Bidena, Kamalu Harrisovou a další představitele "Demokratické" strany, kteří se podíleli na volebních podvodech.