AA

Reklama

bb

úterý 3. listopadu 2020

Reálný socialismus: Co to bylo a proč? (10. díl)

Petr Kužvart

3. 11. 2020 e-Republika

V pondělí 27. listopadu 1989 pak proběhla generální stávka, která jasně ukázala podporu obyvatelstva Občanskému fóru a politické změně. Oponenti vývoje i v ČSLA vzali postoj občanů ke generální stávce jako jakési referendum a zastavili de facto svůj odpor.


p.kuzvart@email.cz
Pokračování 10.
Reálný socialismus: Co to bylo a proč? (9. díl)

Co dělaly v listopadových dnech 1989 československé silové složky?


Shrňme si nyní, co dělaly silové složky v rozhodujících chvílích a jaké dostávaly pokyny. Již v sobotu 18. 11. 1989 -„generál Alojz Lorenc vydává pokyn, kterým nařizuje jemu podřízeným složkám Státní bezpečnosti působit nadále výhradně zpravodajsky a naopak jim zakazuje mocenské zásahy do dalšího vývoje. Tento pokyn zásadně umrtvil všechny možné akce jiného druhu, které snad někdo v této atmosféře chtěl vyvolat.“ (80) Vlastně tedy již následující den po policejním zásahu na Národní třídě opouští aktivní část StB účastnící se pokusu o změnu vrcholového stranického vedení tento svůj pravděpodobný scénář a své aktivity zabrzdí, zastaví. To tedy docela brzy!

A co dělá v té době vedení KSČ a federální vláda? „Stranické vedení se schází až v neděli odpoledne a vláda až v pondělí. Vše pozdě. Dezinformace (tj. mrtvý student Šmíd na Národní třídě“ - pozn. P. K.) nadále tři až čtyři dny působí a nikdo tomu nečelí. Co je nepochopitelné, že rozjetá akce bezpečnosti se po hromadném odporu národa zastavila a nebyla dotažena do konce.“ (81)

A co se dělo v dalších dnech krize? V úterý 21. 11. 1989 „kolem 16. hodiny si generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš pozval do své kanceláře v budově ÚV KSČ v Praze vedoucího oddělení státní administrativy ÚV KSČ Rudolfa Hegenbarta a náčelníka hlavního štábu Lidových milicí Miroslava Nováka, který navrhoval povolání mimopražských členů LM do Prahy k posílení hlídek SNB vzhledem k vývoji situace. Miroslav Novák uvádí, že Lidové milice v Praze jsou vyčerpány, situace je složitá, síly VB jsou unaveny a je třeba zajistit pořádek (i když masové demonstrace trvají pouze druhý den). Skutečný důvod byl však ten, že členové LM v pražských podnicích v té době již vraceli své členské průkazky KSČ a LM a nebylo zřejmé, o koho se opřít a které pražské jednotky LM jsou v pořádku. Miloš Jakeš povolil Miroslavu Novákovi, aby návrh předložil na večerním mimořádném zasedání předsednictva ÚV KSČ, kde bude rozhodnuto. Na zasedání pozve federálního ministra vnitra Františka Kincla, náčelníka hlavního štábu LM Miroslava Nováka a vedoucího oddělení státní administrativy ÚV KSČ Rudolfa Hegenbarta, který je však rozhodným odpůrcem mocenského silového řešení a ze zasedání předsednictva ÚV KSČ se omluví. Také tuší, že by mohl být označen za viníka povolání a nasazení LM. Odpoledne kolem 16. hodiny začíná na Václavském náměstí v Praze opět velké shromáždění. V 16.00 hodin zde bylo již přes 100 000 lidí a další neustále přibývali. Počet manifestujících se později rozrostl na 200 000 lidí.“ (82)

A co se děje - podle dalšího svědectví - ještě toho dne, v úterý 21. listopadu? „Ministr obrany zorganizuje akci Vlna. Hegenbart má dále prostřednictvím Lidových milicí zajistit bezpečnost televize, rozhlasu, divadel, vysokých škol, příslušný počet odborníků k obsluze vojenské techniky. Odpoledne je úkol rozšířen: Spolu s náčelníkem Lidových milicí připravit organizaci jejich příjezdu do Prahy. Mají zajistit ochranu institucí a pořádek v Praze. Úkol Hegenbart neplní. Omluví se a odjíždí domů (mimo Prahu – pozn. P. K.). Na nejvyšších místech panuje zmatek. Večer je příjezd milicí schválen předsednictvem strany. Jednotky však, dle rozkazu kohosi, byly již předtím na cestě do Prahy. Do veřejnosti je ale vnesena zpráva, že milice pozval Hegenbart! Veřejnost je rozčarovaná, veřejné mínění brojí proti Hegenbartovi. K pozvání Lidových milicí se nikdo nehlásí. U mocných v Praze se nenadále mění názor, odmítají milice přijmout. Generální tajemník Jakeš v noci odvolává rozkaz o jejich příjezdu, jednotky odjíždějí z Prahy. Náčelník milicí je druhý den, časně ráno 22. listopadu, orgánem komunistické strany s okamžitou platností odvolán z funkce. Okamžitě! A to tím orgánem, který příjezd jednotek schválil. Nastaly nové horečné konzultace. Co dál? Na nátlak členů ústředního výboru z Prahy a veřejnosti se schází 24. listopadu ústřední výbor. Vedení komunistické strany dává k dispozici funkce.“ (83)

Jiné nezávislé svědectví: „…Václavské náměstí je toho dne (tj. opět ještě v úterý 21. listopadu – pozn. P. K.) podle odhadů FMV plné - asi 170 000 až 210 000 manifestantů. Situace se tak dostala do rozměrů NDR a podle generála Alojze Lorence bylo případné nasazení pořádkových sil SNB k rozehnání demonstrantů již nereálné. Večer (21.11., jak již víme – pozn. P.K.) zasedá předsednictvo ÚV KSČ v těsném nadpolovičním počtu členů takže mohlo hlasovat i bez účasti vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána, který se údajně zdržel na zasedání Obvodního výboru OV KSČ v Praze 9, kde jsou velké závody ČKD, předsedy Výboru pro řízení stranické práce v ČSR Karla Urbánka, který byl v zahraničí a dalších. Jako první bod podal generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš povolání mimopražských jednotek LM do Prahy. Prezident republiky Gustáv Husák neřekl ani slovo. Po hodinové diskusi byl návrh schválen a bylo rozhodnuto o povolání mimopražských Lidových milicí k posílení veřejného klidu a pořádku v Praze. Ve skutečnosti však mělo dojít k demonstraci síly na Staroměstském náměstí. Mělo přijet asi 10 000 členů mimopražských LM, kteří podle plánu měli několikrát projít Prahou, demonstrovat sílu a ukázat, že je tu reálná síla, která chce bránit stávající společenský řád, postavit své hlídky kolem různých budov v Praze, kde sídlila opozice, aby u odpůrců režimu vytvořila určité ovzduší strachu. Miroslav Novák byl pověřen jejich příjezd do Prahy organizovat a připravit rozkaz pro povolání.“ (84)

A co se děje dál ještě téhož dne – stále je to ještě 21. listopad: „V 19.00 hodin večer byl náčelník Městského štábu LM Praha Vilém Danda povolán na Hlavní štáb LM k jeho náčelníkovi Miroslavu Novákovi, kam se také dostavilo všech 10 náčelníků Obvodních správ OS SNB Praha 1 až 10 a zpočátku byl přítomen také federální ministr vnitra František Kincl. Zde bylo oznámeno, že vzhledem k situaci, která v Praze nastala, odmítá Městský výbor KSČ v Praze přijmout mimopražské LM a svolat demonstraci na podporu stávajícího předsednictva ÚV KSČ. Miroslav Štěpán toto stanovisko přijal po schůzce s vedoucími tajemníky obvodů a se členy svého předsednictva v Praze. V 01.15 hodin po půlnoci již druhého dne, ve středu 22. listopadu 1989 Miroslav Novák navštěvuje Miloše Jakeše u něj doma a informuje ho o tom, že Miroslav Štěpán a celá pražská KSČ odmítá příjezd mimopražských Lidových milicí a Miroslav Štěpán jej žádá o zastavení celého přesunu mimopražských jednotek LM do Prahy s tím, co má dělat. Miloš Jakeš mu sděluje, aby okamžitě zařídil zastavení odjezdu Lidových milicí do Prahy. Je vidět, jak pokračuje rozkol v nejvyšších orgánech. Miroslav Štěpán v rozporu s rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ dal příkaz na odvolání LM z Prahy a Miloš Jakeš už neuměl sám učinit jasné rozhodnutí, které by dávalo smysl.“ (85)

A pak následuje 22. listopadu odvolání příjezdu mimopražských LM do Prahy a také rychlé sesazení náčelníka hlavního štábu LM Miroslava Nováka. K dění 22. listopadu 1989 později „generál Alojz Lorenc uvádí, že není rozumné zakročit pořádkovými silami SNB dokud současné vášně nevychladnou a bez politického tlaku to nebude možné. Je tak zřejmé, že předsednictvo ÚV KSČ je nerozhodné, nedává žádné pokyny k dalším opatřením a samo FMV žádné vlastní opatření proti manifestacím v současné napjaté atmosféře ve společnosti nepřijme.“ (86)

Vedení se nechávalo ukolébat zdánlivým klidem a o to více bylo potom překvapeno nečekaným rozsahem opakovaných masových demonstrací. Překotné události již nestačilo kontrolovat, ani se jim ostře postavit. Mnozí z tehdejšího, už značně vnitřně rozhádaného vedení dnes tvrdí, že si byli záhy vědomi marnosti a bezvýchodnosti situace a především s ohledem na postoje Moskvy v podstatě rezignovali na další vývoj. Miloš Jakeš proto nevydal rozkaz k zásahu (odvolal příjezd mimopražských LM do Prahy – pozn. P. K.), nepovolal armádu, dokonce už ani nesvolal Radu obrany státu. V obtížné situaci, kdy mu Sověti ani nezvedali telefon, nechtěl, jak dnes říká, hnát zemi do krvavé občanské války. Nejsme přece v Jižní Americe! (87) A bylo v podstatě rozhodnuto. Už pátého dne po pátečním zásahu na Národní třídě!


Nyní speciálně k roli Československé lidové armády v listopadu – prosinci 1989



Armáda byla na mimořádné události připravena velmi dobře. Její bojové útvary byly zhruba od roku 1973 ve smyslu obrany vlasti v režimu prvního stupně stálé bojové pohotovosti, stanovené pro mírové podmínky. V případě ohrožení mohly být obratem převedeny do pohotovosti zvýšené (druhý stupeň) a v případě válečného nebezpečí do pohotovosti plné a nejvyšší, tj. třetí stupeň. Stupeň druhý natož třetí nebyl nikdy ani teoreticky odzkoušen. Pro případ vnitřního ohrožení byly ovšem zpracovány taktéž v počátku sedmdesátých let přísně tajné plány s krycím označením ZÁSAH s podrobnými úkoly pro jednotlivé útvary k ochraně konkrétních strategických objektů v zemi a obsazení rozhodujících pozic ve velkých městech, hlavně v Praze a Brně. Obdobné plány mají armády ve všech zemích. Předpokládala se především obrana při nenadálém napadení státu, kdy by se dal v moderní válce očekávat ofenzivní výsadkový a diverzní útok na centra moci a řízení země. Každý velitel vyššího svazku až po divizi měl v trezoru zapečetěnou obálku s konkrétními cíli ochrany a musel vyčlenit jednotky, které byly určeny k jejich obsazení a zajištění. První tanková divize měla za úkol v takovém případě vyčlenit a poplachem zvednout pro Prahu 2. tankový pluk v Rakovníku a urychleně jej přesunout na určené shromaždiště v Ruzyni, kde podle místních plánů byly stanoveny objekty na levém břehu řeky pro každou četu, rotu i prapor. Především měl být zajištěn úřad prezidenta, vlády, obrany a generálního štábu, letiště. Pravý břeh byl zajištěn vyčleněnou jednotkou z jiné divize. Celkově pro ZÁSAH bylo vyčleněno 155 tanků, 99 obrněných transportérů, 478 nákladních aut, 8821 vojáků a 524 důstojníků a praporčíků. Akce ZÁSAH by byla vyhlášena i pro jednotky LM a složky vojsk Ministerstva vnitra, zde však měla odlišné plány a mohla by být vyhlášena i samostatně v různých stupních podle velikosti ohrožení bez nasazení armády. Bylo zcela logické, že akce ZÁSAH mohla být uplatněna i v případě vnitřních nepokojů, ale nikdy se nekonalo ani žádné teoretické cvičení: Cožpak mohl někdo vůbec počítat s tím, že v několika dnech může dojít k naprostému zhroucení státní moci? Dokonce ani v listopadových dnech ÚV KSČ s ničím takovým nepočítal! (88)

Československá lidová armáda (ČSLA) byla kolem 17. listopadu velkou neznámou. Její velitel armádní generál Milán Václavík ujišťoval ÚV KSČ i federální vládu, že stojí pevně na pozicích socialismu věrně s pracujícím lidem a v případě jakéhokoliv narušení pořádku je připravena socialismus ubránit. Bojové jednotky od praporů výše měly své zástupce velitele pro věci politické a především studenti se obávali, že vojáci by mohli dostat rozkaz revoluci zadusit. (…) První tanková divize měla v případě obdržení signálu ZÁSAH přesunout 2. tankový pluk Rakovník s 94 tanky do hlavního města v prostoru Ruzyně a odtud k dalším určeným objektům ve svěřené oblasti a udržovat tam klid a pořádek. A protože se kolem 17.listopadu vyrojila řada nových revolverových novinářů hledajících senzaci za každou cenu, kteří by rádi za každou cenu nalezli nějaké pučisty, chystající se s tanky zadusit revoluci, považoval jsem za nutné prolistovat Knihy operačního dozorčího „podezřelých“ útvarů z té doby a vyzpovídal jsem generály i plukovníky, kteří byli z nějakých příprav podezříváni. Dospěl jsem k závěru, stejně jako OF, že nepodnikl nikdo prakticky nic a ani nemohl, protože nejvyšší představitelé strany a státu ani podniknout nic nechtěli. (89)

V pondělí 20. listopadu vyhlásil ministr vnitra MBO (tj. mimořádné bezpečnostní opatření – pozn. P. K.) třetího stupně. Rada obrany státu se nesešla, takže k rozhodnutí o zvýšení stupně MBO a nasazení armády ani nemohlo dojít. Ovšem v bodě 8 příslušného rozkazu federálního ministra vnitra se přesto nařizuje: „…navázat součinnost s územními štáby Lidových milicí a vojenskými správami ČSLA a zajistit připravenost jejich sil a prostředků pro případ využití k posílení bezpečnostních opatření.“ Rozkaz ale kupodivu nebyl podle rozdělovníku na FMNO doručen.

Není však vyloučeno, že vedení FMNO bylo o rozkazu přece jen nějak informováno. V tutéž dobu byly totiž v armádě podniknuty první kroky k přípravě pro akci „Zásah“. Přípravy jednotlivých útvarů ale neměly stejnou úroveň. Měly buď formu pouze administrativní (aktualizace seznamů vojáků), nebo opatření aktivnějších – omezení či zákaz vycházek, dovolených, krátkodobých opuštění posádky, zpřísnění kázně a střežení skladišť zbraní.

Například u 4. tankové divize byly kontrolovány stanovené přípravy. Ovšem u 9. motostřeleckého pluku bylo dokonce již přistaveno dvacet nákladních automobilů, doplněny seznamy vyčleněných vojáků, omezeny vycházky, nachystána munice a určené zásoby. Jeden z určených velitelů čet věděl, že úkolem vyčleněné jednotky je potlačení demonstrace „protisocialistických živlů“ v Praze. Od 22. listopadu probíhaly podobné přípravy i u divizí 1. armády. Podle svědectví trvala pohotovost od 20. do 26. listopadu 1989. Tanky pro potlačení demonstrací v Praze by přijely z Rakovníka. U tamního 2. tankového pluku 1. tankové divize se vyčleňoval celý tankový pluk, tj. 94 tanků a 10 bojových vozidel pěchoty, dále nezbytné nákladní automobily a týlové zabezpečení. Velitelem jednotky byl určen stávající velitel pluku mjr. ing. Zoltán Radnáti. U velitele 1. tankové divize se uskutečnilo 23. listopadu večer velitelské setkání. Radnáti dostal rozkaz vyčkávat rozkazu velitele divize, neopouštět s vyčleněnými silami ubytovací prostory, neuposlechnout případné rozkazy jiných osob (i kdyby to byl generál z centra nebo člen ÚV KSČ!). A neplnit žádné pořádkové úkoly ve městě. Měl prověřit mužstvo a techniku a čekat na signál. Vzdálenost do Prahy tedy činila 60 kilometrů, již by tanky T-72, jimi byl 2. tankový pluk vyzbrojen, mohly urazit po silnici zhruba za více než hodinu.

Téhož dne, tedy v pondělí 20. listopadu, lze zaznamenat ve vedení MNO první pokusy o vlastní iniciativu k politické aktivizaci příslušníků armády. Náčelník Hlavní politické správy ČSLA generálplukovník Jaroslav Klícha vydal za HPS stanovisko odsuzující politické akce veřejnosti v Praze a obhajující zásah na Národní třídě. Klícha vyzýval k přijetí vlastních opatření v armádě a ve spolupráci s územními stranickými orgány koordinovat účast příslušníků ČSLA na akcích, při nichž spolu s pracujícími měst a venkova vyjádří svá odsuzující stanoviska k pokusům o rozvrat a k podpoře ÚV KSČ.

…V úterý 21. listopadu dopoledne vyjádřil ministr národní obrany armádní generál ing. Milán Václavík na 72. zasedání svého kolegia jednoznačnou podporu stávajícímu systému a deklaroval, že úkolem armády je jeho záchrana. Členové kolegia vyjádřili souhlas. Václavík hodnotil situaci celkově jako relativně dobrou: V ČSLA je klid a vedení podniků zajišťují protesty zaměstnanců proti snahám vysokoškoláků o ovlivnění obyvatel. Dělníci prý nejsou jednoznačně proti režimu. Václavík vyzval k jasné podpoře politiky KSČ a přestavby. Vláda zatím konkrétní úkoly k obnovení pořádku a bezpečnosti nepřijala a snaží se vyřešit situaci politickými prostředky.

Jak ale ministr řekl, „situace si může vyžádat kategorická opatření včetně vyhlášení stanného práva, zákazu vycházení atd.“ Václavík doporučoval informovat veřejnost o potížích vývoje v Polsku a Maďarsku jako odstrašujícího příkladu. Václavíkovo vystoupení vyznívalo stále optimisticky, a to pouhé tři dny před odstoupením předsednictva ÚV KSČ z funkcí: „Musíme vycházet ze situace, konkrétně ji hodnotit, nepanikařit, nepřijímat bezhlavá opatření. Nemáme se čeho bát, máme zakalený, třídně uvědomělý velitelský sbor, na který se můžeme spolehnout, naše starší pokolení je oddané straně a lidu a všichni vědí, čemu slouží a jaký společenský řád bránit.“ Dále také žádal, aby byly dementovány lživé zprávy o nasazení výsadkových vojsk na Národní třídě. „Na druhé straně, když to bude potřeba, nebudeme litovat sil a prostředků k zavedení pořádku.“ (90)

22. listopadu generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, který byl z titulu své funkce také předsedou Rady obrany státu ČSSR, navštěvuje ministr národní obrany ČSSR armádní generál Milán Václavík, který ho informuje o svolaném velitelském shromáždění ČSLA v Praze následující den ve čtvrtek 23. 11. 1989 na podporu stávajícího politického vedení a socialismu a nabízí mu možnost podpory armády. Nabízí bojovou pohotovost armády, bezpečnosti a LM, aby byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Miloš Jakeš je však odpůrcem silového mocenského řešení a takovou možnost odmítá. (91)

Večer (téhož dne 22. 11. - pozn. P. K.) v Praze opět zasedá předsednictvo ÚV KSČ, které se zabývá vnitropolitickou situací. Generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš předkládá nový návrh ministra národní obrany arm. gen. Milána Václavíka o možnosti silového zákroku za podpory armády, který také předsednictvo ÚV KSČ odmítá jako neakceptovatelný. Tradice, že armáda nepůjde proti vlastnímu lidu, byla dodržena a armáda nasazena nebyla. Předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo o svolání mimořádného zasedání ÚV KSČ v Praze na pátek 24. listopadu 1989. (92)

Jak to vypadalo zevnitř se samotnou čs. armádou a jejím případným zásahem v rozhodujících listopadových dnech? Velmi podstatná otázka: …jak se velení armády postavilo k celé revoluci? Na armádu začaly doléhat tlaky zvenčí. Především na její velitelský štáb a nejvyšší orgány v čele s ministrem obrany. Armádní generál Milán Václavík se přihlásil veřejně ke své základní povinnosti zabezpečovat řádný socialistický vývoj země bez otřesů a deformací a začal po několika dnech od událostí 17. listopadu vyžadovat na stranických a vládních orgánech, aby přestaly s nečinností a začaly se proti útokům bránit. (93)

Po pár dnech víkendu po 17.listopadu, kdy se v uměleckých centrech Prahy začaly připravovat velké nátlakové akce a bylo založeno Občanské fórum, nastaly dva horečné týdny, ve kterých se rozhodlo o dalším směrování státu a jeho armády. Ministr obrany generál Václavík svolal 23. listopadu Shromáždění hlavních funkcionářů Československé lidové armády do stupně velitelů a náčelníků politických oddělení divizí, na kterém vydal pokyny k mimořádné situaci, Shromáždění také přijalo prohlášení o podpoře komunistické strany a vlády. V Prohlášení byla nejdůležitější věta „Společně s dělníky, rolníky a příslušníky inteligence jsme připraveni bránit a ubránit socialismus“ a po schválení bylo zasláno všem vojenským útvarům a dáno ke zveřejnění tisku. Bylo to dost jednoznačně řečeno? Zároveň ve spolupráci s LM v Praze nechal ÚV prověřit připravenost k akci VLNA - zajištění obsazení pražského centra, ústředních úřadů, rozhlasu, televize, vysokých škol, divadel. a zamezení dalších demonstrací. Praktické úkoly měl prověřit vedoucí oddělení státní administrativy na ÚV KSČ Rudolf Hegenbart, který se ale z dalšího jednání omluvil a odejel jako nemocný do místa bydliště na Vysočině. (94)

Jiný pramen uvádí poněkud podrobněji: „Na 23. listopadu 1989 od 14.00 svolal ministr národní obrany do sálu Na valech v areálu MNO v Praze 6 známou poradu za účasti hlavních funkcionářů armády do úrovně velitelů divizí a jejich náčelníků politických oddělení. Ministr rozebral situaci. Hodnotil situaci v Polsku jako katastrofální. Zmínil se o chystaných politických a doktrinálních změnách v maďarské armádě a o kádrových změnách v NDR. Situaci v Československu označil za vyvrcholení pokusu protisocialistických sil o konfrontaci se státním zřízením. Odsoudil situaci v médiích. Tvrdil, že základní rysy 17. listopadu byly zpracovány v USA. Prohlásil, že ČSLA nezasáhla, avšak když bude třeba, tak zasáhne k obraně socialismu. Podle Václavíka ČSLA nemůže stát mimo dění, ale musí se chovat rozvážně. Klid v ČSLA nelze udržovat trvale, protože vojáci jsou na veřejnosti napadáni. Diskuse přítomných se omezila na poukazy na absolventy vojenských kateder vysokých škol, kteří prý mají stejné názory jako studenti, dále že je třeba zachovat izolaci kasáren a udržovat kázeň. Závěr shromáždění shrnul situaci a pokyny takto: Situace se zatím řeší politickými prostředky. Je třeba vědět, na koho se lze spolehnout. Je třeba umět jednoznačně zakročit, ale zatím mluvit s lidmi v armádě, udržovat kázeň, kontrolovat důležité objekty, omezit vycházky, avšak také vystupovat ve výrobních podnicích na podporu systému.“ (95)

24. listopadu. Jakeš svolává mimořádné zasedání ÚV KSČ, Václavík předkládá Prohlášení o podpoře vedení strany a státu a žádost o nařízení silového řešení situace v Praze za pomoci armády, Bezpečnosti a LM. Údajně měl žádat, aby se připravilo mimořádné opatření obsadit protispolečenská centra a média. Nebylo projednáno, většina je proti. Předsednictvo a sekretariát nakonec odstupuje a dává funkce k dispozici. Na neděli 26.11. večer je svoláno další mimořádné zasedání ÚV KSČ.

Ve sdělovacích prostředcích začaly hromadné cílené ataky proti armádě a její pevné pozici nevstupovat do žádných akcí mimo své povinnosti. 25.11 alarmovaly Zemědělské noviny o přípravách vojsk k násilnému obsazení Prahy. Dle jejich „informovaného zdroje“ jsou shromažďovány tanky 1. tankové divize v lesích u Berouna a připravovány k obsazení strategických bodů v Praze. Zpráva se ukázala jako vylhaná, útoky novinářů však pokračovaly. V té době se také výrazně aktivizovaly zahraniční sdělovací prostředky a zvýšily pozornost a působení do Československa. K jejich útokům na ČSLA byly mimo jiné zneužity události spojené se zdravotním postižením ministra národní obrany armádního generála Václavíka, kterého postihla mozková příhoda a musel být denně v péči lékařů v Ústřední vojenské nemocnice. I přes uvedený handicap plnil svoje povinnosti za vypjaté situace jako voják v plném rozsahu. (96)

Pátek 24. listopadu 1989 lze označit za vrchol příprav ČSLA na eventuální akci. Ministr Václavík vydal náčelníkovi generálního štábu a velitelům okruhů pokyn zajistit přítomnost hlavních funkcionářů na štábech a útvarech, připravit řídící skupiny pro MBO, vyhlásit pohotovost vyčleňovaných skupin a prověřit přípravu „vyčleněných sil a prostředků“. Náčelník generálního štábu generálporučík ing. Miroslav Vacek určil skupinu řízení MBO generálního štábu. Skupina držela službu nepřetržitě na učebně generálního štábu. Úkolem skupiny bylo udržovat spojení se všemi útvary ČSLA, vyhodnocovat situaci a připravovat náčelníkovi generálního štábu podklady pro rozhodování.

Na úrovni útvarů se ke konkrétní podobě příprav zachovala svědectví. Jeden z velitelů čet vyčleněného praporu na akci „Zásah“ z VÚ 9108 Znojmo vypověděl, že 24. listopadu si velitel pluku zavolal velitele praporu, velitele rot, velitele čet, proviantního, výstrojního a výzbrojního náčelníka a náčelníka PHM. Sdělil jim, že všechna opatření platí jako v srpnu 1989, s tím, že velitelé nebudou s úkolem seznamovat zařazené mužstvo a že velitelé musí zabezpečit všechen potřebný materiál a zbraně.

Podle šifrovky rozeslané 24. listopadu v 9.30 náčelníkem štábu 1. armády podřízeným útvarům měly být všechny posádky ČSLA zabezpečeny před jakýmikoliv vlivy zvenčí, jak osobními, tak prostřednictvím spojení. Mužstvo tak mělo být izolováno od společenského pohybu.

Řada šifrových zpráv dokládá 24. listopadu do 16.00 nařízení kontroly vyčleněných sil pro akci „Zásah“. Vesměs mělo jít o evidenční kontrolu lidí a materiálu, bez vlastního informování vyčleněných vojáků o nějakém opatření. Výpovědi svědků z šetření o rok později potvrzují, že ke kontrole dne 24. listopadu 1989 skutečně došlo.

Úvahy arm. gen. Václavíka v listopadu 1989 sahaly asi ještě dál. V roce 2012 o tom publikoval bývalý náčelník generálního štábu genplk. Miroslav Vacek jednu novou informaci: „Generál Václavík respektoval i názory druhých. Jednou v listopadu v sobotu přešel na generální štáb, kde sloužila pouze již zmíněná operační skupina a požádal svolat její hlavní funkcionáře ke mně do kanceláře. Já jsem byl v tom čase také na kontrole. Po jejich shromáždění předložil k posouzení svůj názor, zda by neměli být někteří vedoucí představitelé studentů od demonstrujících na nějakou dobu izolováni.“ První prý reagoval Vacek řadou argumentů. Namítl, že by tak ministr přebíral pravomoci FMV, že nikdo z velení armády představitele studentského hnutí pořádně nezná, a ani neví, kde se zdržují. Na zatýkání nemá armáda připravené síly a prostředky a navíc by takový krok měl negativní ohlas, který by protesty ještě zvýšil. Nesouhlasil ani genplk. Klícha, ani genplk. Šmakal. Pouze jediný, Vackem nejmenovaný generál, prý souhlasil s Václavíkem.

V pátek 24. listopadu odpoledne nařídil ministr Václavík na operační správě generálního štábu součinnostní jednání s představiteli FMV k zajištění společných úkolů na signál „Zásah“. Jednání se zúčastnili generálové Miroslav Vacek, Rudolf Ducháček, Josef Vincenc (náčelník operační správy generálního štábu a zástupce náčelníka generálního štábu), Florián Rygál (náčelník hlavní správy pozemních vojsk) a další. Za FMV byli přítomni generál Alojz Lorenc, plk. Karel Vykypěl a plk. Jiří Šmíd.

…Kromě úvah o možném vývoji a prověrce plánů možného nasazení armády při MBO byla předmětem jednání zástupců obou ministerstev v pátek 24. listopadu odpoledne i případná opatření v Československé televizi. Jde o možnost převzetí technického výkonu vysílání odborníky z řad vojáků ČSLA, označované jako akce „Vlna“.“

Klíčovým dnem se stal pátek 24. listopadu 1989. Od 16.00 toho dne byly síly ČSLA připraveny k eventuálnímu zásahu. Téhož dne odpoledne na zasedání ÚV KSČ v Praze-Vokovicích navrhl ministr Milan Václavík ponechat stávající politické vedení KSČ beze změny. Dále pak řekl: „Za třetí navrhuji uvést do bojové pohotovosti armádu, Bezpečnost, milici, bez nějakých zásahů atd., aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Není možno, soudružky a soudruzi, čekat, až nám něco udělají, je potřeba mít tyto síly připraveny. Já nevolám tady po nějakém krveprolití, já navrhuji, aby jednoznačně byla přijata opatření k sdělovacím prostředkům. Jakákoliv, jestliže třeba ne po dobrém, tak po zlém, ale sdělovací prostředky jim musíme vzít z rukou.“ (97)

Jiný zdroj k témuž vystoupení: „…ministr národní obrany Milán Václavík na zasedání ÚV KSČ (24. 11. 1989) jeho delegáty informoval, že armáda je k zásahu ochotná a připravená. Navrhoval například, že armáda by měla obsadit sdělovací prostředky. ‘Neměli bychom si je nechat vzít,’ apeloval tehdy ministr. Armádu k zásahu proti nepokojům 'jen' nabízel, jakkoliv zůstal nevyslyšen.“ (98)

Jeden ze svědků charakterizoval Václavíkovo vystoupení jako „… emocionální vystoupení v té době již vážně nemocného člověka po prodělané mozkové mrtvici. Toto vystoupení se setkalo jednoznačně s negativním ohlasem a odmítnutím celého projevu. Zvlášť ostře proti němu vystoupil Lubomír Štrougal a řada dalších lidí. … Na pracovním obědě během už zmíněného pléna ÚV KSČ ze dne 24. 11. 1989 se u jednoho stolu sešel gen. Václavík, gen. Vacek, gen. Brabec, gen. Klícha, gen. Remek a já (všichni členové ÚV KSČ). Pamatuji se, že nikdo z přítomných vystoupení gen. Václavíka neschválil, ba naopak. Přímo u stolu jsme mu řekli, že nikdo z nás akci, kterou v projevu naznačil, nebude podporovat. Generál Václavík na to nijak nereagoval, řekl bych, že byl v nějaké depresi.“

O Václavíkově špatném zdravotním stavu svědčí i dementi, které vydal následujícího dne mluvčí MNO plk. Stanislav Pohořal. Odmítl jako dezinformaci zprávu francouzské agentury AFP, podle níž byl Václavík předcházejícího dne naléhavě hospitalizován.

Václavíkovo vystoupení tedy nemělo žádný konkrétní ohlas a nezískalo podporu. Ústřední výbor již nebyl schopen významného politického rozhodnutí a celé předsednictvo ÚV KSČ téhož večera odstoupilo z funkcí. Vyčleněné síly a prostředky zůstaly v armádě ještě v pohotovosti, ale k jejich nasazení nedošlo. Ministr národní obrany ostatně neměl bez rozhodnutí politického vedení státu k takovému rozhodnutí sám ani oprávnění.

V sobotu 25. listopadu odpoledne byla útvarům rozeslána šifrová zpráva s informací o výsledcích mimořádného zasedání ÚV KSČ z 24. až 25. listopadu. K možnosti násilného řešení se zde poněkud nejasně uvádí: „(návrh) …čelit útokům protisocialistických sil rozhodnými opatřeními včetně mocenských prostředků – jednomyslně nepřijat“ (!). Důvodem byly zejména obavy z mezinárodně-politických důsledků. Příkaz zněl informovat, vést besedy s vojáky. Protože rozkaz nařizoval v den generální stávky konat schůze, bylo zřejmě cílem informací, besed a schůzí vojáky zaměstnat. (99)

26.listopadu, neděle večer. Na zasedání ÚV zvolen nový generální tajemník Karel Urbánek a provedena změna dalších tajemníků. Opět vystupuje ministr obrany s podporou armády. Vojáci si plní své povinnosti, ale nenechají se provokovat skupinkami studentů a novinářů u bran kasáren a v oblastech strážní služby. Obměněný ÚV stejně jako předcházející silové řešení opět odmítá a vydává usnesení, že v následujících událostech nesmí být armáda použita. (100)

V pondělí 27. listopadu 1989 pak proběhla generální stávka, která jasně ukázala podporu obyvatelstva Občanskému fóru a politické změně. Oponenti vývoje i v ČSLA vzali postoj občanů ke generální stávce jako jakési referendum a zastavili de facto svůj odpor. To se vzápětí projevilo například i na změně orientace deníku FMNO Obrana lidu, kde v tomto smyslu vyšlo i prohlášení redakce. Dne 28. listopadu 1989 snížil ministr vnitra rozkazem MBO na pouhý stupeň 1 a 11. prosince 1989 od 16.00 bylo mimořádné bezpečnostní opatření definitivně ukončeno.

Následující krátké období ještě neznamenalo jasnou změnu. Předsednictvo ÚV KSČ zaslalo 30. listopadu Hlavní politické správě ČSLA a vyšším velitelům stanovisko, v němž požaduje, aby příslušné orgány nepoužily mocenské prostředky, s výjimkou ohrožení životů, zdraví, majetku a narušení základů socialismu. Díky poslední výjimce zní usnesení poněkud nejednoznačně.

Místy se ještě objevovaly iniciativy některých důstojníků a generálů na podporu dosavadního ministra národní obrany a dosavadního politického stavu. Na vývoji situace ale nic změnit nemohly. (101)

Aby bylo zabráněno možnému zneužití zbraní, které měly v držení Lidové milice bylo tento (tj. 1.12. - pozn. P. K.) a příští den, v sobotu 2. prosince zahájeno, vybranými vojenskými jednotkami v Čechách i na Slovensku přebírání zbraní Lidových milic, které byly následně uloženy ve vojenský muničních skladech. (102)

A tak to tedy skončilo. Další peripetie už pro náš účel zajímavé nejsou. Silové řešení se prostě nekonalo. Armáda se ani nepohnula, do dění nezasáhla.



Poznámky a odkazy:

(80) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 59
(81) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 91
(82) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 62 – 63
(83) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 78 - 79
(84) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 63
(85) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 63 - 64
(86) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 64
(87) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 195
(88) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 105 - 106
(89) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 101
(90) Tomek Prokop, O roli, kterou ČSLA sehrála v listopadu roku 1989, Vojenský historický ústav Praha, publikováno 16. 11. 2016 Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/
(91) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 65
(92) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 66
(93) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 105
(94) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 106
(95) Tomek Prokop, O roli, kterou ČSLA sehrála v listopadu roku 1989, Vojenský historický ústav Praha, publikováno 16. 11. 2016 Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/
(96) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 106 - 107
(97) Tomek Prokop, O roli, kterou ČSLA sehrála v listopadu roku 1989, Vojenský historický ústav Praha, publikováno 16. 11. 2016 Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/
(98) Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/chystala-armada-pred-30-lety-puc-odpoved-dava-poprve-archiv/r~03988fd404a611ea82ef0cc47ab5f122/
(99) Tomek Prokop, O roli, kterou ČSLA sehrála v listopadu roku 1989, Vojenský historický ústav Praha, publikováno 16. 11. 2016 Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/
(100) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 107
(101) Tomek Prokop, O roli, kterou ČSLA sehrála v listopadu roku 1989, Vojenský historický ústav Praha, publikováno 16. 11. 2016 Zdroj: http://www.vhu.cz/o-roli-csla-v-listopadu-roku-1989/
(102) Jurman, Olin a kol., „PŘEVRAT Pravda, fámy a lži o 17. listopadu“, Česká citadela, 2019, str. 110


Související články:

53 komentářů :

  1. číta sa to ako neuveriteľné.....nik si neuvedomoval....všetci tak slepo verili, že nejde o socializmus?

    OdpovědětSmazat
  2. Velitel pluku mjr. ing. Zoltán Radnát sa spravne volal RADNOTY

    OdpovědětSmazat
  3. hej - a precitli do nového rána

    OdpovědětSmazat
  4. Ještě ty výplody někdo čte? Já jsem přestal již asi před 5 díly. Snad to již skončí a nebude zabírat místo na NR. Co jsem četl do doby, než jsem se přestal zajímat mne nepřesvědčilo, dost podstatných věcí, souvislostí opomenuto. Pokud se dělají "závěry" ze zůžených definic, tak ty závěry jsou zůženy ještě více (na druhou, třetí?)
    Svět je komplexní ale jsou v něm hlavní a doplňkoví hráči a pak patolízalové a slouhové. A vývoj určují komplexně velcí hráči, ne li tzv. světový prediktor. Není to např. jenom SSSR a pod, ten existoval v nepřátelském prostředí a byl proti němu veden velice komplexní boj, s pomocí domácích přisluhovačů i vyvoláním světové válka s cílem ho rozparcelovat. A světové války jsou připravovány "zvýše" (první i druhá světová, která byla pokračováním té první, nedokončené) a nejsou to anarchisté v Sarajevu a pod. Na komplexní analýzu tak složitého hnutí/filozofie, jako je a bude socializmus nestačí ani tlustá kniha a kolektiv/y autorů a ne jeden ??? odvážný,,??? neskromný ?? autor. Již bych, a to znovu opakuji, doporučil se věnovat jednodušší témě, např. jak se chovat v době Coronaviru a jestli je rouška účinná. Třeba je autor jedním z 10 milionů českých také "epidemiologů" a ví lépe, než...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Výplody jsou vaše bláboly o globálních prediktorech.
      Boj proti SSSR pomocí domácích přisluhovačů? Opravdu čtu dobře? Přisluhovačů? Asi jste chtěl napsat "vlastenců", bojujícím proti totalitářským sviním, které lidem ukradli moc.

      Smazat
    2. A co teprve váš blábol 11.08 - to je jediné sprosté a urážející ef ef - co si o sobě myslíte? pisatel 8.20 má pravdu! A vy si myslíte, že jste "vlastenec"? Nespletl jste si to s přizdisráč, panský slouha a podržtaška? Ale těmi "totalitářskými sviněmi" jste zcela určitě myslel ty odporné,staré, impotentní žoky peněz, které ze "západu" diktují vládám téměř všech států, rozvracejí jejich způsob života, najímají žoldáky na rozpoutávání pouličního bordelu, a zabíjejí prezidenty cizích států, do nichž je jim za normálních okolností hovno! Tak to se shodujem - alespoň v něčem. Ještě by mně zajímalo, jestli ideové přizdisráčství povznáší ducha - nebo co to s vámi dělá?

      Smazat
    3. Na Slovači - https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/slovensko-zakazalo-propagaci-predstavitelu-obdobi-nesvobody/1954051?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=2vIiROtlLWb-202011051549&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

      maj od dneška zmrdi jako byl ten Zederblumův holomek a vrahoun Ivánek Koněvojc smůlu!

      Smazat
  5. Pěkně to komunisti podělali , díky jim a hlouposti lidí je dnes stát zničený , rozkradený , zadlužený , český průmysl, zemědělství , školství , armáda zdevastované , jsou tu nezaměstnaní , bezdomovci , exekuce , většina velkých podniků patří západním kapitalistům , neustále rostou ceny potravin , nájmů , energií , chybí levné byty , lékaři , řemeslníci ! , torzo naší armády okupuje cizí země v zájmu západních kapitalistů ! Jsme jen nesoběstačná , zadlužená západní kolonie , dokonce nám nařizují , jak se má co jmenovat a cpou nám sem muslimy ! Pro český národ je to situace jako po Bílé hoře !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ale západní platy a důchody by jsi chtěl, viď, chudinko? Jak to tam bez těch tvých slavných komoušů asi dělali?

      Smazat
    2. Pro 11:11 (ty jseš zřejmě také chudinka), dělali to ne proto, že by byli lidumilové, ale proto že museli. Byla tehdá ve světě alternativa a museli být lepší. A při svém pobytu v zahraničí jsem potkal lidé své generace (NL, US, UK a další). Ti mi potvrdili trend "naši otcové se měli lépe než my a my se máme lépe než naše děti". A jestli jsme zde v ČSSR snili o "americkém snu", tj. jako celý život splácet hypotéku za dům, abych měl na stará kolena jakous takous jistotu, že neskončím pod mostem? Já teda ne. Mimo jiné, na důchody západním důchodcům rádi přispíváme prací pro západní společnosti a generováním jejich zisků. A také se někteří lepšolidi ve světě (státy, tvořené lepšolidmi) po pádu tzv. komunizmu utrhli z řetězu a v opak našim nadějím na mír a užití si "předností kapitalizmu" se rozpoutala spousta válek a vyvrcholilo to barevnými revolucemi kde se zdokonalili metody ovládání davu a dnes je možné rozpoutat barevnou revoluci kdekoli na světě. A pro 11:08,a ano jsou k tomu používáni domácí přisluhovači, kteří jsou dlouhodobě a cílevedomě připravováni- viz. naše účast (naší neziskovky) a její podíl v přípravě "opozice" v Bělorusku, předtím účast našich politiků v převratu na Ukrajině a pod. A myslím si, že 9:23 má pravdu, a také již věřím na věci, ke kterým jsem byl v době Socializmu skeptický, jako účast Západu (Walstreetu) na boji proti úspěchům Socializmu. Je škoda, že nemohl pokračovat a to díky domácím zrádcům typu Gorbačova- a znovu opakuji, je zde věčná snaha zotročit Slovanské národy a dobít Rusko a rozparcelovat jako zdroj surovin. Zatím se toto kolonizaci Západem ubránilo a proto ta nenávist. A mezi námi, žil jsem na tom Západě dost dlouho a rád jsem se vrátil Za velkou louží bych nebydlel, ani kdyby mi to nabídli a v západní Evropě jsme pořád za exoty a kdroj levné pracovní síly. A líbí se mi zde i když zde bydlí anonym 11:11 i 11:08, 11:17 a pod. Nevadí, přeji pevné zdraví všem diskutujícím

      Smazat
    3. Proč bych měl chtít západní důchody a platy ? I s tím socialistickým platem jsem měl dr.byt , rodinu , děti , auto , chatu , jezdil k moři , tak jako většina ostatních , v žádné straně jsem nebyl !Proč jsou na západě nezaměstnaní , bezdomovci , exekuce , vysoká kriminalita , malá porodnost , slumy kolem měst , gangy , proč si nedovedou západní kapitalisti poradit s muslimy ?

      Smazat
  6. Jen obdivuji to, jak se píše co bylo. Co budeme v zítra jíst, co si oblečeme apod. o tom nikdo nepíše a hlavně za kolik. Ať nám někdo napíše, co dali miliardáři na pomoc v domovech důchodců nebo dětských domovech. Těch je hodně málo.
    Pěkný den a přemýšlejte.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak já vám to tedy napíšu. Místo "přemýšlení", "co budete zítra jíst", doporučuji raději tzv. práci, jestli víte co to je.

      Smazat
    2. Ona jde práce jíst? A to se podívejme anonyme 11.13 - a jak ji upravujete -dušenou, nebo pečenou? A jaký druh práce máte na mysli - ten, jak se chodí pro jistý důchod každý měsíc na poštu, z práce těch, kteří se bojí, co budou zítra jíst? Tak to chápu, to musí být dobrý flek, proto taky můžete denně od rána do večera sedět u PC a udělovat osvícené rady.

      Smazat
  7. Ke krácení času v důchodu může být pitvání tohoto tématu zajímavou volbou, ale kdo tolik času nemá, tomu stačí uvědomění, že tyto puče jsou vesměs režírovanou mocenskou hrou, ve které nehrají zájmy a potřeby lidu ani tu nejmenší roli. S lidem se počítá pouze jako s tupou, tvárnou a nevědoucí masou, která může být použita pouze v roli užitečných idiotů, proti svým vlastním zájmům a zájmům státu. Zato ale ve prospěch pučistů a těch, kteří do nich investují.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bože, další samozvaný "vlastenec", který popisuje svržení totalitního režimu, svržení sekty rudých vlastizrádců, kteří ukradli lidem na 40 let moc a zadrátovali je do koncentráku, jako "puč proti zájmům lidu". Takovým jako vy bych ten důchod sebral.

      Smazat
    2. 11.17 Jak vy jste tu v tom " koncentráku " trpěl ? Žil jste hladový na stromě ? Byl jste nezaměstnaný , bezdomovec , v exekuci ? Nesměl jste jezdit k moři , nesměl jste mít auto , chatu , bál jste se mít děti , že je neuživíte ? Podívejte se , kam to západní kapitalisti dnes dotáhli a těšte se na muslimy , nebýt komunistů , tak jich tu dnes máme skoro milion jako v Rakousku ! Jste vůbec Čech nebo jen západní poskok ?

      Smazat
    3. 11:17 Proc porad nekoho otravujete?

      Smazat
    4. 11:17

      "Svržení sekty rudých vlastizrádců...", které zorganizovali, provedli a z něho těžili "rudí vlastizrádci...". Nebo Gorbačovovu věrchušku, KGB, StB, jimi kontrolovanou "opozici" od koryt odsunutých komunistů, komunisty, kteří zvolili Havla a komunisty, kteří "zprivatizovali" bohatství státu, mezi ně nepočítáte, lidský zdroji? Vy jste mi ale hlavička, musí být radost vám vládnout.

      Smazat
    5. Anonym 11.17 se jenom každý den snaží diskutující lidi nasrat a upoutat ke své zvrácené osobě, ale na druhou stranu dobrá rada nad zlato - příští měsíc mu nepřijde důchod, když pro tento způsob tak horuje! Bohulibý občan a pravý demokrat - to se musí nechat. Bez důchodu bude muset najít nějakou tu "práci" a nebude moci dřepět u PC a vypouštět na diskuzích páru z nenávistí planoucích nozder a vylívat prasklou žluč. Chudák.

      Smazat
    6. 15:20
      Mě, soudruhu JK, vládnou mnou (nebo většinou spoluobčanů) zvolení zástupci. Od obcí přes kraje až po vládu a prezidenta. A ne vaše nikým nevolená, 40 let násilím na spoluobčanech sebeudržující se, rudá sekta.

      Smazat
    7. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Smazat
    8. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Smazat
    9. 16:46

      Vždyť to píšu jasně, musí být radost vládnout lidem jako vy.
      Mimochodem, nejsem váš soudruh, zřejmě jste si mě s někým spletl.

      Smazat
    10. 16,46
      V Čechách vládnou republikáni????A od kdy????.-))))

      Smazat
    11. 16:46 Tady to vše řídí tihle! -http://iks2010.info/wp-content/uploads/img/%D0%A0%D1%83%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9-%D0%98%D0%A1%D0%A5%D0%9E%D0%94-%D0%96%D0%B8%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9-%D0%9F%D0%A0%D0%98%D0%A5%D0%9E%D0%94-.jpg

      Smazat
  8. Pane Kužvarte už jsem psal vzpomínku na mojí účast na demonstraci z Albertova na Národní třídu a dokonce jste mě odpověděl. Tak ještě jednu vzpomínku : Přes sobotu se rozšířila zpráva a zároveň dementovala o smrti studenta Šmída. Myslím, že to tehdy byla dobře vymyšlená jiskra, která zažehla další události. Ještě v neděli jsem se zúčastnil další demonstrace, která šla z Národní třídy na Václavské náměstí, kde se v poklidu rozešla. Po celou dobu ještě před demonstrací jsme se procházeli "sem a tam" po Národní třídě, kde stály /možná až v Bartolomějský/ autobusy plné policajtů nebo milicionářů a pouliční rozhlas neustále vysílal dementi, že žádný student nebyl zabit. Myslím, že ještě večer mě volala moje známá, že se uskuteční schůze výtvarníků/byl jsem tehdy něco podobného/ v Mánesu /asi v pondělí/. Hlavní mluvčí tam byl Joska Skalník/autor nového st.znaku a kamarád Havla/a Brom/později kavárník/ a oba dva ještě později byli obviňování ze spolupráce s STB. Bylo nás tam v tehdejší výstavní síni několik set. Byli jsme tam požádáni, "že kdo kdo má auto ? a je ochoten rozvážet studenty s letáky" ?!. Televize, rádio a noviny byly ještě plně prorežimní. Přihlásilo se nás asi deset. Ještě v týdnu mě volali z Platýzu/nebyli tehdy ještě mobily a myslím, že to tam organizovali studenti/. Požádali mě jestli bych nevyzvedl studenty s letáky z Filozofické fakulty a nejel kamsi na náchodsko. Kde to bylo přesně, už si nepamatuju, študáci pak roznesli letáky do nějakých továren, do divadla a na zpáteční cestě jsme se zastavili na jakési faře, kde měl jeden ze studentů známého. Počasí bylo tehdy příšerné, mlha, že jsem musel ject krokem....Nejvíc mě překvapilo, jak málo lidí bylo ochotných se v prvních dnech, kdy se nevědělo "kdo z koho" účastnit. Možná měli víc rozumu než já...!

    OdpovědětSmazat
  9. Nelze napsat něco o něčem, co nikdy nebylo. Pokus polidštění člověka. Kdo ho měl ale polidštit ? Člověk ?

    OdpovědětSmazat
  10. mesiac predtým som mal debatu s jedným gréckokatolíckym popom - hájil som svoj postoj, že viera je moja a s cirkvou sa nezlučuje - nemal argument - a ukončil debatu hrozbou - hrozil mi päsťou - uvidíš, za chvíľu s takými ako si ty pekne zatočíme - v januári 1990 sme sa stretli pri škole kam chodili moje deti - a nastalo - dám ťa vyhodiť z práce, mám tu moc, teraz budeš na kolenách prosiť - i nastala doba demokracie - odsťahoval sa - býval vo vedľajšom vchode - ako vedel že tak bude ?

    OdpovědětSmazat
  11. Čo bolo, to bolo.
    Terazky by jsme měli vé vést rozpravu o tom, jak odstranit kapitalismus a místo něj nastolit demokracii.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ale vám přece o žádnou demokracii nejde. Pokud tedy nemyslíte tu parodii na "demokracii" před listopadem.

      Smazat
    2. 11:39
      Ha, ha, ha! Jak víte, že mi nejde o demokracii? Před listopadem si tady nikdo nehrál na demokracii. Komunisti si hráli na vládu dělníků a rolníků.

      Smazat
    3. Jste -jako vždy - pomýlený anonyme 11.39.Před listopadem nebyla "demokracie" skloňována denně ve všech pádech ve všech zbulvarizovaných mediích, které jako první - po reklamních agenturách - začaly fungovat jako pračky na špinavé peníze. Parodie na "demokracii" přišla vzápětí po listopadu 1989 - jejímž prvním lidumilným a demokratickým činem bylo vyhodit z práce na dlažbu statisíce lidí (pracujícího dělnictva) bez náhrady. No a pak už následovala genocida občanů - i když bez svážení do koncentráků. Ta naše, vychcaná, a ukázkově demokratická přišla o hodně levněji. Lidi pochcípali na ulicích hlady poměrně rychle. Taky byste mohl konečně prozradit, o co jde na diskuzích vám, když tak soustředěně vypouštíte ty bubliny smradu.

      Smazat
    4. 11;39
      Tragikomedii tady máme díky hadráku 31let, ale je to místo demokracie demokratůra!!!!🤮👎

      Smazat
  12. Vývoj po roce 1968 směřoval stejným směrem , sice se socialismus udržel i když konzum se nepodařilo vybudovat v plné síle . Hlavním nedostatkem bylo cestování na západ. Socialismus dokázal , že lze žít v beztřídní společnosti , ale nedostal šanci se rozvíjet po roce 1989 . Averze proti komunistům byla velká , tak se nedalo počítat s vedoucí funkcí této strany , to vidíme i dnes . Dnes není síla , která by marasmus kapitalismu dovedla změnit . Pokud se nezmění nahlížení národa na levici , nic se nezmění !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V roce ´68 národ za sebou neměl negativní zkušenost normalizace, socialismus měl nadějnější pozici.Ale bez centrálního řízení z Moskvy se neobešel, jak se ukázalo. V SSSR měla komunistická strana slabší pozici , než v ČSSR, ta měla (co do počtu členů) nejsilnější pozici ve sluneční soustavě, ale za normalizace vyhnala názorově nepohodlné komunisty a přijala do svých řad prospěcháře a kariéristy jako náhradu. Komunisté (rudoknížkaři) dostávali za stejnou práci vyšší plat. Bez znalosti této okolnosti nelze pochopit ,,proč tak snadno"(název publikace prof. Ivo Možného, ke stažení na www.ulozto.cz)

      Smazat
    2. Jaké negativní zkušenosti z normalizace ? Za Husáka jsme žili v pohodě a dostatku , byla to nejlepší léta v České kotlině ! Kde jsme dnes snad došlo i vám !

      Smazat
    3. 14.46 Komunisti dostávali stejný plat jako ostatní za stejnou práci , navíc platili dost vysoké příspěvky komunistům !

      Smazat
    4. 11:04 Haha. Byla to dobročinná společnost, samý altruista.

      Smazat
  13. Byl jsem dělník a na západ jsem jezdil. 80.léta byla ráj na zemi. Nebýt CIA převratu 89, tak jsme dnes byli na úrovni třeba Japonska, ale těžko říct, protože západ krachuje kvůli pádu socíku. Západ krmil životní úroven Němců, abychom tady slintali, ale vše na půjčky a dluhy. To my nevěděli. Jinak byli proti nám žebráci. Vše platila Amerika, okrádala celý svět a válku doma nepoznala jako zničený východ. Za 10 let si to povíme, jakou chybu jsme udělali!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Byli bychom leda tak v prdeli, kam jsme neochvějně směřovali. Vše upadalo, nebyly prachy na investice, na vývoj na infrastrukturu, mohli jsme vyvážet naše nekonkurenceschopné a poruchové výrobky jen do spřátelených socialistických a rozvojových zemí a dostávali jsme za to suché z nosu. Pokud s tím nesouhlasíte tak napište kde tedy byla ta záplava deviz a valut, když naše hospodářství trpělo jejich chronickým nedostatkem.
      Jací byli Němci a Rakušáci "žebráci", tak na to si dobře vzpomínám když Češi hromadně vyrazili po listopadu ve svých škodovkách do Německa a Rakouska a s prázdnými šrajtoflemi naprázdno polykali před tamními výlohami. Vzpomínám si jak se ve Vídni do týdne objevily ve všech obchodech česky psané nápisy "Češi, nekraďte!". Zatímco v té samé době k nám Němci, Rakušáci, Italové a jiní jezdili s naditými šrajtoflemi a skupovali co je napadlo.
      Tak si ty vaše rudé pohádky vetkněte víte kam.

      Smazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Smazat
    3. 16.56 Tak nebyly prachy na investice , přesto se postavilo 1 500 000 bytů , přes 30 elektráren a přehrad , stovky továren , škol , poliklinik , stovka kilometrů ropovodů , plynovodů , industrializovalo Slovensko ! Nebyli tu nezaměstnaní , bezdomovci , exekuce ! Teď tu máme krásné obaly na potravinách plných jedů a céček a obrovský státní dluh , český průmysl , zemědělství , školství zničené !

      Smazat
    4. 16:56
      Úpadek ya4al po p5evratu, když se k moci dostali hlupáci a lenoši. Hodně firem zaniklo. Technické rozvoje podniků rozehnali. Viděl jsem kolem sebe jen úpadek. Dovolím si uvést jako příklad přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně. Podle průvodce pro návštěvníky cizinci nevěří, že jsme všechno vybudovali sami. Před vchodem do podzemí je velká deska se seznamem československých podniků, které dodávaly na stavbu materiál. Žádný z nich už neexistuje. Je to ve skutečnosti náhrobní deska. Jedinou výjimkou dodávky ze zahraničí jsou vysokonapěťové kabely. Z celého případu této dodnes funkční stavby je jen smutek a vztek, že mezi námi žijí podvraťáci, kteří zničili průmyslově vyspělý stát a pomstili se všem, kteří o naši zemi pečovali a byli skutečnými vlastenci, ne pátou kolonou rozvratníků.

      Smazat
  14. Tak trochu některé informace chybí. Např. o jednání Obrody s velením Střední skupiny vojsk o jejich zásahu v případě použití silových prostředků (ČSLA, VB či LM) proti demonstracím a následném informování některých osob ve vedení KSČ a vlády. Proto "onemocněl" Hegenbart a Lorenc prakticky paralyzoval StB a jednal s jistým zde "náhodou" přítomným generálem z KGB. Kdyby ještě žil, tak by mnohé mohl upřesnit M.Polreich...

    OdpovědětSmazat
  15. Autor se ohání veřejností a studenty. Kdo to byli studenti, kdo z nich se chlubí, že pomáhal převratu. Jen několik z nich z toho žije, avšak nemá dobrou pověst. Člověk v tísní organizuje převraty v cizině a kdo ví, jestli tím neznámým lidem neškodí. Já jsem žádného studenta nepotkal a určitě bych si od něho nenechal radit.

    Ještě komplikovanější je to s autorem zmiňovanou veřejností. Jen jedinci byli superaktivní. Jednalo se o tzv. ublížené, kteří byli schopni se i těm, kdo nad nimi držel ochrannou ruku a dával jim vysoké platy, pomstít a podrazit je. Zbytek veřejnosti byl složen z lidí, kteří rádi mluvili o politice a mstít se nedovedli. Drzost superaktivních vedla k šíření strachu mezi zaměstnanci. Netajili se tím, koho vyhodí, protože ho nenávidí. Tito lidé nemají dobrou pověst ani dnes. Jednoduše lze o nich říci, že to byli sprostí grázli. Nikdo nic z převratu neoslavuje a ani veřejně nevzpomíná, tedy až na rádio a televizi. Naštěstí jejich špinavé pracky nesahaly dále než k bráně podniku, takže bylo jednoduché změnit zaměstnání. Problém byl však s volnými místy. Jen v Praze se obracely hromadně kabáty a šlo najít něco zajímavého.

    OdpovědětSmazat
  16. Pan Kužvart historii popisuje jakoby se o vše postarala anonymní veřejnost a občanská fora. Kdyby komunisti sami nechtěli, převrat by nebyl. Ke svozu zbraní LM mohu uvést ze vzpomínek kamaráda, který studoval na vojenské akademii, to, že příkaz vydal náčelník generálního štábu Vacek. Vojáci by nějakého ožralého fóristu neposlechli. Když Vacka vykopli do civilu, málem ho obhájci lidských práv zabili. Ten kamarád, který odzbrojoval LM zůstal učit na VA a protože katedru zaplnili ubližení důstojníci, takže odešel do civilu, kde zase byl na nové pány příliš profesionálně schopný, a nakonec šel podnikat. Jiný známý voják převrat přežil. Protože byl profesionál, vykopli ho později. Důvodem bylo, že před převratem byl komunista. Smál se, že tehdy ho také neměli rádi, protože otec byl vesnický kulak. Kužvart je zbabělec, protože o prasárnách psát nechce.

    Případ LM je také pro zasmání. Od jednoho člena vím, že to také nebyla jednotná společnost. Byli mezi nimi všehoschopní, ale i takoví, co se ta objevili, aniž věděli jak. Do LM uhnali třeba komunistu, který nebyl na členské schůzi několikrát po sobě. Když byl v milicích dělník, bylo mu trapné odcházet v půlce směny na LM. Nešťastný THP měl po převratu po kariéře. Divím se, že se Kužvart za svou minulost nestydí. Třeba se dočkáme popis toho, co byla třídní msta po převratu.

    OdpovědětSmazat
  17. Vážený pane Kužvarte, Vaše shrnutí dosavadních znalostí o roli LM a ČSLA v událostech po 17.11.89 je velmi užitečné, ale musíme si být stále vědomi toho, že je to teprve hrubá kostra složité konstrukce, o jejíž struktuře toho doposud víme jen velmi málo. Určitě bude třeba se zabývat i rolí velitele ZVO gen. M. Zachariáše, jakož i syna ministra NO gen. J. Václavíka, který v kritických dnech, kdy se rozhodovalo o případném nasazení ČSLA k zajištění pořádku, navštívil gen. Zachariáše a jako důstojník VKR zřejmě sondoval, jak by se gen. Zachariáš zachoval, a jestli by byl nakloněný nasazení armády. Poté bude také potřeba vyhodnotit vliv a význam následného vystoupení delegace velitelů bojových divizí ZVO na sjezdu družstevních zemědělců 1.12.89 v Praze, kde pplk Zbytek (zřejmě spíš náhodně k tomu vybraný) přečetl prohlášení této skupiny velitelů, které v podstatě říkalo, že bojové divize ZVO nepůjdou proti lidu ČSSR, naopak zemědělcům vždy pomohou jako doposud, a tedy jinými slovy sdělilo politickému vedení i občanům, že bojové divize ČSLA se žádné akce na potlačení demonstrací nezúčastní. Toto vystoupení bylo o to významnější, že k němu došlo v přímém TV přenosu, protože ČT přenášela vystoupení delegátů toho sjezdu, a navíc byl v té chvíli na sjezdu přítomen nový gen. taj. ÚV KSČ Urbánek, kterému se tak dostalo přímé a bezprostřední informace o postoji ČSLA k probíhajícím událostem. Druhá část této delegace sdělila totéž v úřadu vlády předsedovi vlády Adamcovi. Rovněž by bylo zajímavé zjistit, zda šlo o spontánní akci velitelů bojových divizí, nebo v organizaci akce hrála roli VKR, ba dokonce zda nemohlo jít o společnou iniciativu vojenské i civilní kontrarozvědky. Každopádně si myslím, že právě toto vystoupení bylo vyvrcholením a tečkou za obdobím dohadů o tom, jakou roli by v listopadovém převratu měla hrát ČSLA (i LM), kdy ČSLA tímto veřejným vystoupením jasně dala najevo svou neutralitu (a tedy volný prostor pro probíhající události, ba možná i jejich tichou podporu). A jak sám píšete, současně mezi 1.12. a 2.12. ČSLA začala přebírat zbraně (tedy vlastně odzbrojovat!) LM, jejichž postoj byl stále nejednoznačný a, jak píšete, názory vyšších velitelů LM se různily a zahrnovaly spektrum postojů od neutrality přes demonstraci síly až po tvrdý zásah. Vystoupení delegace ČSLA na sjezdu družstevních zemědělců tedy bylo zřejmě i velmi významným signálem pro vznikající OF a další organizátory převzetí moci v ČSSR.
    Viki L.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Domnívám se, že žije ještě dnes dost pamětníků na podrazy sametové revoluce. Tehdejší události se probírají v rodinách, přičemž se dobře ví, že mluvit o všem není zrovna bezpečné. Historikové dávají přednost před pravdou spíše omývaní špíny z vlastních rukou.

      Smazat
    2. Byl jsem jako študák na Albertově, moc starších, krom tajných v civilu a pár čumilů, tam nebylo. Na Národní jsem už nedošel. Přiznám se, že jsem se policajtů bál. Po čase jsem zjistil, že to byla calonárodní manifestace. Tak to u nás chodílo dodatečne jsme byli všichni jedna rodina. Jenom dnes to nefunguje i když nám nehrozí internacionální pomoc ani STB.

      Smazat
  18. 16:56
    pane kritiku dob před r.89 /nechci dělat tehdejšímu režimu advokáta-sám jsem je v mnohém kritizoval/, ale vaš příspěvek je blábol. Komouši, když odešli od válu, tak zanechali stát bez dluhů. Životní úroveň byla u nás vyšší než na západě. Jedinné, co je pravda , že nebyl takový výběr zboží, ale to bylo jen za cenu zbytečného plýtvání. Každej rok jsme mohli trávit levné podnikové dovolené doma i v zahraničí. Na západ se jezdilo s Čedokem, na devizový příslib a v posledních letech i ofiko koupenými devizami. Chtěl bych vědět, kolik dělníků v Rakousku a NSR mělo vlastní chalupu, chatu, platilo desetinu platu za nájem a pár korun za kulturu nebo dětem za mimoškolní aktivity. Jsem přesvědčený, že s dnešní pandemií by si poradili daleko lépe než současný režim. A jestli jsme byli někdy v prdeli ..tak jsme v ní dnes.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 8.56 Naprostý souhlas !

      Smazat
    2. Nepatřil jsem do kasty dělníků, ani partajníků, náš výzkumák neposkytoval podnikové byty ani družstevní. S "přiměřeným" platem byly pro mne nabídky Čedoku nedostupné. Taky můj pohled na totáč je poněkud jiný. Určitě i dnes platí něco podobného. Nefandím žádnému ismu, záleží na lidech. Vím, že by moje projekty bez zedníků byly jen na papíře a naopak dělníci s lopatou by neuplácali přehradu ani byty. Vadí mi když se lže, krade a podporuje chaos ve kterém se lumpárny ztratí.

      Smazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.