Reklama

neděle 3. ledna 2021

Ekonomické záležitosti na Ukrajině se zastavily

Paul Antonopoulos 

4. 1. 2021  GlobalResearch, překlad Messin

Pro Ukrajinu se svými problémy to byl klidný rok ve srovnání s těmi předchozími, alespoň očima většiny obyvatel Západu. Větší pozornost a mezinárodní zaměření získaly jiné globální otázky, jako pandemie COVID-19 a volby v Bělorusku. Většina mezinárodního společenství a médií už nemá zájem o situaci na Ukrajině, pouze se zmíní, když Evropská unie nebo USA obnoví svůj sankční režim vůči Rusku za jeho sjednocení s Krymem. I když se v odtržené oblasti Donbas vyskytnou občas nějaké potyčky, většinou se dál nerozvíjejí, stejně jako požadavky Kyjeva ohledně Krymu – o ukrajinské záležitosti se stará pouze Polsko.

)Na snímku populační vývoj na Ukrajině od roku 1950 do roku 3020 jako zrcadlo ekonomické "prosperity" země. Zdroj Wikipedie))

Výjimkou v tomto „tichém“ roce byl pokus Kyjeva vyvolat humanitární krizi přerušením dodávek vody ze Severokrymského kanálu na poloostrov. Toto porušení lidských práv zůstalo zcela bez zájmu ze strany Komise OSN pro lidská práva. Provokativní akce Kyjeva zajistí, že se počet obyvatel Krymu sympatizujících s Ukrajinou dostane na hranici minima. Ukrajinské úřady ve skutečnosti považují místní obyvatele za nepřátele státu, což činí prohlášení Kyjeva o nutnosti opětovného začlenění Krymu do Ukrajiny absurdním.

Na Donbasu se změnilo ještě méně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že stále podporuje Minské dohody, ale zdráhá se s jejich realizací. Logicky a čitelně formulovaný protokol, který navrhl bývalý německý ministr zahraničních věcí a současný německý prezident Frank-Walter Steinmeier byl Kyjevem v praxi odmítnut, když nikdy neschválili množství bodů v protokolech. Ty zahrnují decentralizaci moci, zlepšení humanitární situace na Donbasu a přijetí programu hospodářského oživení a rekonstrukce válkou zmítané oblasti.

V říjnové společné deklaraci mezi Zelenskym a polským prezidentem Andrzejem Dudou bylo zdůrazněno, že Polsko je připraveno připojit se k úsilí o „de-okupaci“ Krymu na mezinárodní scéně. Podobně jako v případě Donbasu Varšava nadále používá válečnou rétoriku uvedenou do oběhu předchozím ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Polské zapojení do ukrajinských záležitostí se jasně zmenšilo nejen kvůli pandemii COVID-19, ale také kvůli vzniku dalšího pokusu o barevnou revoluci na ruských hranicích – tentokrát v Bělorusku. A ještě ministři zahraničí Litvy, Polska a Ukrajiny výrazně oznámili vytvoření iniciativy s názvem „Lublinský trojúhelník.“

Litva, Polsko a Ukrajina vytvořily „Lublinský trojúhelník“, třístrannou platformu pro tyto tři země, aby čelili údajné „pokračující ruské agresi“ a prokázaly svou „pevnou podporu“ západním institucím. Ve společném prohlášení ministři zahraničních věcí tří zemí odsoudili „pokračující agresi Ruska“ a „pokus o anexi Krymu“, přičemž uvítali „evropskou volbu“ Ukrajiny. Trilaterální platforma je ve skutečnosti pilířem pro tři země, aby uzákonily hlavní priority zahraniční politiky Washingtonu ve východní Evropě, kterou nesprávně nazývají „střední Evropa“. Ačkoliv není zcela jasné, jaké konkrétní kroky má trojúhelník podniknout, rozumí se, že jedním z jeho hlavních zájmů je přinést změnu moci v Bělorusku. Úsilí všech tří zemí se v posledních měsících skutečně zaměřilo na destabilizaci situace v Minsku.

Ekonomické záležitosti na Ukrajině se mezitím zastavily. Po roce 2014 polští podnikatelé kvůli velkému finančnímu riziku a vlně bankrotů na Ukrajině, právní nestabilitě a oslabenému soudnímu systému nemají velký zájem o spolupráci. Výjimku tvoří státní podniky, které tak činí z politických důvodů. Možné investice polské, státem kontrolované ropné a plynárenské společnosti PGNiG na ukrajinském trhu souvisí primárně s politikou a potřebou vybudovat síť příjemců amerického plynu dováženého do Polska.

Ve skutečnosti, navzdory ukrajinskému sousedství s Polskem a údajně blízkému spojenectví je východoevropská země pouze 16. největším partnerem Varšavy v zahraničním obchodu. Pokles jejího významu bude pravděpodobně pokračovat.

Polský politik Slawomir Nowak, bývalý šéf ukrajinské dopravní agentury Ukraftodor, byl v Polsku zatčen na příkaz ukrajinských tajných služeb pro podezření z korupce, vedení skupiny organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Po tomto zatčení, které se často popisuje jako vzešlé z chybných důkazů, bude nedostatek lidí ochotných pracovat jako poradci ukrajinských společností a veřejných institucí.

Pandemická krize částečně Ukrajincům uzavřela polské hranice. V polských městech však stále existuje velké množství ukrajinských státních příslušníků. A to navzdory výraznému zpomalení dovozu levné pracovní síly. Ukrajinci už začali hledat práci ještě dál než v Polsku, protože průmyslová odvětví, ve kterých pracovali, byla opatřeními kvůli COVID-19 významně ovlivněna.

Po léta byla Ukrajina nejdůležitějším centrem zájmu polské politické elity. Ve sféře rétorických prohlášení se nic nezměnilo. Za těmito bombastickými prohlášeními však neexistují žádné skutečné formy spolupráce. Kyjev má mnohem důležitější partnery než Varšavu, například Washington a Ankaru. Ukrajina má také své problémy při zvládání ekonomické katastrofy, kterou Polsko kvůli svým vlastním omezením nedokáže pro svého souseda vyřešit. Problémy Ukrajiny zůstanou ukrajinskými problémy navzdory rétorice polských představitelů.


Překlad Messin

10 komentářů :

  1. Barevná revoluce v Bělorusku skončila. Rozhodující ekonomické síly - zaměstnanci velkých podniků se nepřidali, také státní aparát a zejména ozbrojené složky a justice zůstaly věrné. Nepodařilo se je odzbrojit a vydat na pospas fašistickým bojůvkám jako na Majdanu. A že snaha byla. Ale OMON to vzal takovým hákem, že je se rozbíhali jako zajíci, schovávali se za ženskými s kočárky a skučeli na zemi, že oni nic... A najaté fuchtle, které je jako chránily a se svým jekem snažily vyvolat chaos dostaly po letech taky a už to nikdy nezkusili. Ostatně soudy to jistě nenechaly bez řešení. Dále umělci doumělcovali, když jim za zády zavřeli divadla a koncertní sály s tím, že zpátky vezmou pouze loajální: To samé se týká učitelů a studentů. Zadržení protestanti ztratili nárok na jakoukoliv pomoc státu, který chtěli rozbít. Stávkující ve stáních podnicích navíc skončili na ulici. A o té nešťastné kuchtě už drahnou chvíli není slyšet slova. A navíc - je zima, a tak skončily i nedělní odpolední procházky po Minsku. A co se polské pomoci týče, tak ti mají sami máslo na hlavě a vysoko do hrantu. Turecko? To se vždy dohodne se silnějším. Ukrajinu mají jako nátlak na Rusko. Ale Erdogan bude odkázán do svým mezí, kdykoliv to bude nutné. A nemá na koho se spolehnout, protože naštval všechny okolo sebe - Američany, spojence v NATO politikou k Řecku, Francii politikou k Sýrii... Takže bude muset sám hlídat vlastní hlavu. A navíc - do ukrajinských přístavů se dostane pouze přes ruské vody. A ty jsou velmi dobře hlídané.

    OdpovědětVymazat
  2. Je neuvěřitelné,že Polsko podporuje Ukrajinskou vládu zrozenou násilným převratem a podporovanou fašistickými devianty vylezlými z děr za účelem rozpoutat občanskou válku na Ukrajině a válku s Ruskem. Desetitisíce Poláků povraždila úchylná,rasistická fašistická sebranka ale to dnes Polákům nevadí. Zvítězilo štvaní ze západu které připravuje velkou válku proti Rusku a využívá své slouhy k obklíčení Ruska podél hranic. Poláci se z dějin nepoučili a stejně jako Rakouský sluha Pilsudski lezl do zádě Němcům a Hitlerovi už v roce 1934
    lezou jejich pytlíci jako např.bláznivý Maciarewicz do zádě západnímu imperátorovi který po celém světě organizuje války. Může se stát že to Polsko přepískne a zase jednou prohraje válku do které se "schováno v zadnici USA" tak hrne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (09:28):
      Přece jen bych rozlišoval mezi oficiálními stanovisky té které polit. věrchušky (např. polské) a míněním polského lidu obecného, jakkoliv povětšině rusofobního. Fašistické sentimenty banderovců jsou jistě cizí i Polákům.
      To i mě je hrubě nelíbí podlézavost zdejší páté činovníkům SdL či EU byrokracii (a jejím zrůdnostem) či zločinným aktivitám NATO, a vadilo by mi, kdyby si o mě v zahraničí mysleli to, co si (oprávněně) myslí o představitelích ČR. To je těch povedených kalouscích, babišech, fialech, tchajwancích, hřibech-prašivkách či prasatech-novotných apod.. O pirátech raději ani nemluvit.

      Vymazat
    2. Samozrejme ze ta spina ide z polskych statnych elit. Ale obycajny polsky lid sa musi konecne zobudit a urobit si doma poriadok. Inac bude zase Polsko rozdelene. V lepsom pripade sa stane sucastou Rakusko-Uhorska cize Medzimoria. To je vlastne nadstavba V4 a nasa hedina nadej ako sa nestat sucastou Zapado-EU islam. Kalifatu.

      Vymazat
  3. Teď byl na Sputniku článek že by Minské dohody chtěl zrušit. A už vidím obyvatele Krymu jak se přidávají k banderovským náckům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Probírali to v diskusních pořadech na ukrajinských webech. Pokud to udělají oni, pak Ukrajina bude ten, kdo sabotuje Minské dohody a nikoliv Rusko. Západ uvalil na Rusko sankce právě proto, že prý ono sabotuje tyto dohody. Tyto sankce by padly a musely by být uvaleny na Ukrajinu! A pak, všem, i Kyjevu je jasné, že Krym už je pasé. Ale chtěli by Donbas, protože tam jsou suroviny a těžký průmysl. To poslední, co Ukrajině zbylo. Ale jde jim pouze o území. Obyvatelstvo chtějí vyhnat a vyvraždit. Jako v Kosovu Srby. Jenže Putin minulý měsíc znovu zopakoval, že jakákoliv vojenská akce bude mít fatální důsledky pro ukrajinskou státnost. Jinými slovy, bude znamenat válku s Ruskem se všemi důsledky. Američani určitě bojovat za Ukrajinu nebudou a nějaký Donbas je jim za válku nestojí.

      Vymazat
    2. danny Jo to je jasné moc dobře ví že s těmi starými zbraněmi nemají žádnou šanci. A pokud by byl banderostán zničen žádná škoda.

      Vymazat
  4. http://www.zvedavec.org/komentare/2020/11/8506-velke-stehovani-ukrajincu-z-ukrajiny.htm
    https://megazpravy.cz/tento-film-je-na-ukrajine-zakazan-nyni-se-muzete-podivat-na-film-o-zavrazdenem-novinari/

    OdpovědětVymazat
  5. Situace na Ukrajině komentovaná "odborníky" ze zpravodajství ČT neinformuje o tom co se v tomto státě skutečně děje a jak nebezpečná je zde hrozba války. Pokud chce někdo reálné informace musí si pustit Ukrajinskou televizi a poslouchat málo srozumitelnou Ukrajinštinu. Ovšem že Ukrajina není jen rejdištěm protofašistů a nácků co pochodují občas ulicemi s hákovými kříži a mlátí lidi na potkání. Sledoval jsem nedávno diskusi zdejší televize kde
    vystupoval poslanec Jevgenij Murajov. Tak brilantního a
    srozumitelného politika s kritickým názorem na dění v zemi
    a nebezpečí hrozící Ukrajině - ukrajincům závidím.

    OdpovědětVymazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.