Tak nám neimpíčovali Trumpa, paní Müllerová…

Ivan David

14. 2. 2021

Politické divadlo zvané impeachment občana Trumpa je za námi. K „odejmutí úřadu“ již neúřadujícímu prezidentovi bylo v senátním soudu třeba 67 senátorů, pro obžalobu jich hlasovalo 57, tedy i 7 Republikánů. Představení skončilo, otázky zůstávají. Nejen pro budoucnost Spojených států, ale celého světa.

Trump rozhodně do ústraní neodejde, naopak, ohlásil, že jeho patriotické hnutí Let's Make America Great Again (MAGA) stojí teprve na začátku. Že bude mít dostatek příznivců, o tom netřeba pochybovat. Také zmínil, ve svém stanovisku bezprostředně poté, co jej senátní soud osvobodil, že tento proces byl „hon na čarodějnice, jaký dějiny USA ještě nezažily“. Možná se malinko přeceňuje, ale také možná předpokládá, celkem oprávněně, že hon na „jinak smýšlející“ tímto procesem teprve začal.

Těžko říct, co Demokraté tímto procesem, tedy obžalobou Trumpa, že podnítil nepokoje na Kapitolu ve svém projevu 6. ledna tohoto roku, chtěli dokázat. Možná na začátku opravdu doufali, že Trumpa „impíčují“ a tím mu zabrání v jakékoli další kandidatuře. Frustrace Nancy Pelosiové, předsedkyně Sněmovny reprezentantů, po skončení procesu tomu naznačuje. Republikáni se po počátečním šoku, kdy si mohutně sypali popel na hlavu, přece jen vzchopili a pochopili, že rolí obětního beránka či spíše „Sündenbocka“ ničeho nedosáhnou, jedině vlastní nicotnosti. Začaly také vycházet najevo různé informace od FBI, že útok na Kapitol byl plánován nejméně týden předem, a to nikoli Trumpem a jeho lidmi. Nepochybně byli mezi útočníky členové Antify. Sporná je i úloha „pravicového konspiračního hnutí“ QAnon, jehož „šaman“ s rohy, tedy symbol vniknutí na Kapitol, se pozoruhodně chystal svědčit proti Trumpovi, že ho prý „pozval“, aby na Kapitol zaútočil. Další stéblo, kterého se Demokraté chytají, je osvědčená „ruská stopa“. Objevily se tweety dam Pelosiové a Clintonové, že Trump útok konzultoval s Putinem přímo 6. ledna. Putin je prostě za vším! „All roads lead to Putin“!

Demokraté se snažili. Sestříhali video, kde Trump vyzývá k „boji“, ale vynechali z něj slova „jděte mírumilovně a patrioticky“. Jeden z hlavních manažerů impeachmentu, poslanec Sněmovny reprezentantů Jamie Ruskin, se při prezentaci „neslýchaného teroristického činu“ dokonce rozplakal. Obhajoba trvala na argumentu, že odvolávání prezidenta, který již v úřadů není, je protiústavní a že slouží jen k tomu, aby se Demokraté i do budoucna zbavili Trumpa jakožto politického soupeře. Demokraté chtěli předvolávat svědky, obhajoba je upozornila na to, že v tom případě oni budou předvolávat svědky také, včetně Nancy Pelosiové, a ptát se jí, proč nepovolila zvýšenou ostrahu Kapitolu, na přímou žádost policejního velitele tamní jednotky. Nakonec se tedy dohodli na písemném předložení jediného svědectví a na ukončení procesu hlasováním, které dopadlo 57: 43. Což na „odsouzení“ nestačilo a Donald Trump byl zproštěn obvinění z podněcování nepokojů.

Republikáni, i ti, kteří by se rádi neřízené střely Trumpa zbavili, si musí být vědomi toho, že značná část jejich voličů stojí za Trumpem, ať se jim to líbí nebo ne, a tak nakonec hlasovali pro zachování vlastní strany. Mnozí, jako předseda republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell, ze situace vybruslili tím, že Trump sice podle všeho inicioval útok na Kapitol, ale že nelze odejmout úřad prezidentovi, který v něm již není.

Ve světě jsou ohlasy smíšené. Protože se už nějakou dobu vědělo, že potřebný počet senátorů hlasovat nebude, vyznívají reakce většinou rezignovaně. Nejvíc zklamání vykazuje německý mainstream, který zjevně vede s Trumpem nějakou vlastní válku. Dokonce ve smyslu, že demokracie v USA neimpíčováním Trumpa utrpěla vážné trhliny. Ale brzy budou jiné starosti. Ve stínu impeachmentu obnovil Joe Biden znovu válečnickou rétoriku vůči Rusku, která za poslední čtyři roky poněkud upadla, americká ambasáda se výrazně podílela na organizaci nelegálních demonstrací za osvobození Alexeje Navalného. Biden vyslal 23 bombardérů do Norska a naprosto neuvažuje o jakémkoli stažení amerických vojáků z Evropy či odkudkoli. 

Když naposled skončily US volby sporným výsledkem, eufemisticky řečeno, a byl v roce 2000 „zvolen“ George Bush Junior, zanedlouho začala série válek, které stále pokračují. Máme se tedy zřejmě i v tomto případě „na co těšit“.