Reklama

sobota 6. března 2021

Masarykova Nová Evropa v kontextu Masarykových předpokladů, cílů a reality

Marie L. Neudorflová
6. 3. 2021  Outsidermedia

V popularizující a odborné literatuře i na konferencích se ozývá občas názor, že rozpad Rakousko-Uherska byla chyba, že za rozpad může hlavně Masaryk a Češi, dokonce, že habsburská říše byla nejlepším státem v Evropě, a že její trvání by bylo v souladu s integračními snahami Evropy. V pozadí je obvykle politická motivace, ignorování negativních aspektů říše, či určitá pravicová německá a maďarská nostalgie po imperiální pozici ve střední Evropě, a nepodložená víra ve výhodnost velkých celků pro obecnou stabilitu a úroveň lidí. 

(Na snímku: Tomáš G. Masaryk se vrací do vlasti  -  Tábor, 21.12.1918)

V pozadí je také silné pohrdání malými národy. Tento přístup je doprovázen tlaky na historiky, aby opouštěli tradiční vědecké přístupy vycházející z osvícenství, v nichž jsou znalosti svázány s jejich užitečností pro společnosti, což bez respektu k národům a to i menším, není možné.

V našem postmoderním, neoliberalistickém světě, stojícím filosoficky na materialistických základech, zaniká důležitost syntetických pohledů na historii, vědomí, že znalost historie národů je podmínkou rozvoje demokracie v důsledku jejich historické a kulturní integrity, umožňující vědomí společných potřeb, efektivní komunikace i směřování. Masaryk nebyl proti myšlence integrace Evropy, ale ne shora, potlačováním národů, jejich kultury a identity, ale s přijetím demokratických a humanitních ideálů, s respektem k rovnoprávnosti národů, k jejich historii, kultuře, možnostem rozvoje. V tomto kontextu byla nezastupitelná sebeznalost každého národa, zvláště pozitivních stránek. Je známkou jisté naděje, že sílí hlasy zdůrazňující dějinnost jako jeden ze základů naší civilizace. Masaryk jako bytostný demokrat si tuto potřebu uvědomoval již od konce 19. století.

Můj příspěvek vychází z kritiky k trendům podemílajícím identitu a integritu národů, zvláště menších, jev mající obdobu již v mocenských přístupech v Rakousko-Uhersku. Ztotožnila se s nim většina Němců a Maďarů, věřících ve svou superioritu nad ostatními národy, a přijímajících princip expanze jako legitimní. Existuje řada podobností mezi současnou situací a situací před rokem 1914, kdy Masaryk úspěšně hledal cesty k pozvednutí úrovně českého a slovenského národa a tím i cesty z jejich nerovnoprávného postavení. Důkladná znalost národní historie, zvláště pozitivních stránek, viděl jako naléhavý problém. Tento problém se nám vrací.

Vzhledem k tomu, že Masarykova trvalá obrana nerovnoprávných národů v habsburské říši přinesla cenné výsledky, je důležité zmínit ideové předpoklady jeho přístupů. Opírajíc se o křesťanský a osvícenský princip rovnosti a spravedlnosti, Masaryk přijal demokratizační orientaci jako nejspolehlivější cestu k pozvednutí mravní, kulturní a sociální úrovni lidí, což bylo v konfliktu se stávajícími mocenskými přístupy. Ani materialistický liberalismus a marxismus nebyly dostačující k rozvoji demokracie. Na rozdíl od vlivného katolicismu, osvícenství uznávalo cenu zakořeněných kolektivních entit – národů – a tím i princip jejich práv, což byla nezastupitelná hodnota pro rozvíjení demokracie.

Masaryk v průběhu brutálních rukopisných sporů v polovině 80. let pochopil, že český národ postrádal zdravé sebevědomí a sebeúctu v důsledku německého zacházení s českým národem jako méněcenným, a v důsledku skutečnosti, že Češi vinou mocenských poměrů neznali vlastní historii.

Svým spisem ----Česká otázka---- ukázal, že Češi mají v evropském kontextu velmi cennou historii – reformaci a národní obrození, částečně sdílené se Slováky, a tím i důležitý zdroj oprávněné sebeúcty. Společná oběma byla unikátní a úspěšná iniciativa ve prospěch své kulturní úrovně, a v odporu vůči nemravné moci. Obrozenecká inteligence, navzdory postihům, vedla národ cílenou osvětou k vyšší úrovni, včetně češtiny, aby byla schopná nahradit rozpínající se němčinu ve vzdělání i v ostatních oblastech. Svým konceptem „filosofie českých dějin“ Masaryk předložil reformaci a obrození jako silný inspirační zdroj pro mladou inteligenci, zvláště historiky, z nichž řada výzvu přijala, opouštěla různé plané životní postoje a ztotožnila se s potřebami vlastního národa, a začala vědomě přispívat k jejich naplňování, čímž posilovala nejen sebedůvěru českého národa, ale i jeho pozitivní iniciativu. Přesně tomuto procesu dospívání národů se snažily mocenské kruhy říše zabránit válkou, expanzí na úkor spravedlnosti a pozitivního rozvoje nerovnoprávných národů.

Masaryk pozoroval konfliktní vývoj v habsburské říši od 80. let. Vypuknutí války bral jako nezaručenou příležitost k posílení demokratické orientace v Evropě a jako možnost nesvobodných středoevropských národů k tomuto vývoji přispět ve svůj prospěch. Sebeznalost a poučení z historie bylo podstatné. Víra, že historie pojatá v důležitých souvislostech, je relevantní k současnosti, narazila na odpor většiny politiků i řady akademiků, kteří dávali přednost pohodlnějšímu pozitivismu.

Masaryk hájil názor, že formování národů od pozdního středověku bylo spjato se specifickými ideály, znalostmi a demokratizačními snahami – o větší svobodu, vzdělání a důstojnost lidí, respekt pro pravdu poznanou, sebeznalost, nutnost řídit se svědomím a možnost vzdělávání v mateřském jazyce. Dostával se do konfliktů svou kritikou katolického absolutismus a jeho scestné interpretace křesťanství. To, že ovlivnil část české i slovenské inteligence k větší zodpovědnosti za úroveň obou národů, se velmi pozitivně odrazilo po roce 1918.

Masaryk vystopoval určitou podobnost mezi reformací a národním obrozením, zvláště cílené úsilí o pozitivní rozvoj lidí. Tento humanitní ideál byl a zůstává naprosto nezastupitelný pro demokratizaci společnosti a směřování k demokracii. Vystopoval i vliv české reformace na české obrození, navzdory tvrdé cenzuře, postihům a ničení reformační literatury katolickou církví.

Masaryk považoval existenci národů za pozitivní výdobytek dlouhé a bolestné historie a jejich integritu jazykovou, územní, kulturní a historickou za nutnou podmínku k demokracii. Idea vyvolených a méněcenných národů nebyla s demokracií slučitelná, neboť byla otázkou podmínek a vývoje. Z Palackého a Havlíčka přijal myšlenku, že příležitost ke svobodě podřízených národů čas od času přichází, ale národ na ni musí být připraven svými ideály, vzděláním a angažovaností. Věřil, že každý národ má právo hájit svou existenci a svobodu i železem. Vzhledem k úrovni evropských národů viděl demokracii jako směr budoucnosti. Nevylučoval případné zvraty, ale každou zkušenost s demokracií považoval za cennou, k níž se národ opět časem vrátí, až bude příležitost. Věděl, že dokonalá demokracie není možná, jen poctivé směřování k demokracii, k řešení přicházejících problémů ve prospěch obecného dobra, celkové úrovně lidí. Součástí byla i vědomá úcta a navazování na vše pozitivní, co minulé generace vytvořily a uhájily. Úroveň národa, včetně politické, vnímal v souladu s Palackým a Havlíčkem za nejspolehlivější cestu k nabytí svobody českého i slovenského národa. Svou prací pedagogickou, vědeckou i publicistickou k tomu vědomě přispíval. Vznik Československa a její stabilní demokracie nebyla žádná náhoda.

Z demokratické perspektivy bylo důležité, aby svět byl informován o situaci středoevropských nesvobodných národů. K tomu podstatně přispěla již Masarykova statečná vystoupení v době hilsneriády a jeho kritická vystoupení r. 1909 vůči podvodné rakouské politice na Balkáně. Intenzivní práci v ohledu informovanosti Západu a v úsilí o vytvoření demokratických států ve střední Evropě rozvinul svou exilovou činnosti po vypuknutí války. Své názory vtělil do své práce ------Nová Evropa. Stanovisko slovanské----. Její hlavní argumenty zahrnovaly nejen legitimní zdůvodnění pro samostatnost slovanských národů ve střední Evropě, ale hlavně požadavek respektu velkých států a národů k malým, neboť tradiční nerespekt a pohrdání přinášely více destrukce než pozitivního.

Požadavek Masaryka dovést válku proti Německu do jeho naprosté porážky se všemi důsledky, v zájmu prevence jeho další expanze, nebyl vnímán presidentem Wilsonem jako urgentní, což se brzy odrazilo v novém německém expanzivním směřování. Mezi zájmy Západu a Masarykovými koncepty byl jistý konflikt, kterému bude v písemné verzi věnována pozornost.

Důraz příspěvku bude na hodnoty v pozadí Masarykova úsilí a na jeho metodu ve prospěch demokratizace a politické dospělosti českého národa, neboť byly velmi důležité po roce 1918 a jsou hodny důkladné pozornosti i v současnosti.



30 komentářů :

  1. Rozpad Rakouska-Uherska byl záměrem USA,co i souvisí s revolucí v Rusku.Už tenkrát to mělo dopadnout tak,jako před vce než třiceti lety v SSSR a většině států Evropy soc. tábora.Proto dostal požehnání Masaryk v USA,jinak by ČSR nevznikla.Jak víme,stejně jsme byly pod patronací Francie,abychom náhodou nevybočili z nastoupené linie.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lukáši, napřed si přečtěte článek.

      Smazat
    2. Pane Povolný.
      Já nepopírám snahu Masaryka o náš stát,ale nebýt k tomu nakloněni politici v USA,hlavně k rozpadu Velkých říší,tak Masaryk neměl šanci uspět.Je nutno dodat,bylo k tomu nakloněna naprostá většina Čechů a Slováků.

      Smazat
    3. @Lukáš - samozřejmě máte pravdu, Masaryk musel vyměnit R-U za Francii a tak trochu i VB, platili jsme Francii dost peněz za ochranu a nakonec jak to dopadlo a dopadá víme a vidíme! Za pomoc našich vojáků VB ve válce jsme zaplatili každou vojenskou součástku, včetně rakví.

      Smazat
    4. Lukáši, kdyby Masaryk nevyužil vhodnou dobu k samostatnosti, možná jsme dnes mluvili německy.

      Hodnoťme události v kontextu doby nebo myslíte, že slovanské národy si to nepřály? Nejen Češi a Slováci.

      Paw doleji 11:33 to vyjádřil přesně v jedné větě, kterou mu upravím do naší češtiny. " Co zbylo z ideí TGM"?

      To bylo keců po 89. o návratu k TGM! Myslím, že potřebujeme nového, který nás vyvede ze současného "žaláře národů".

      Smazat
    5. Pane Povolný.
      To také chápu,že Masaryk využil vhodnou příležitost,prosadit stát ČSR.Sice o to usiloval delší dobu,dění snad od roku 1905,dávalo tušit k velkým změnám k uspořádání států ve světě.Jako republika jsme to neměly lehké,Rakousko nás dost dusilo,majetkové nároky,povedla se pozemková reforma a mnoho dalších kroků k samostatnosti.Skutečné musíme říci o vznik republiky má Masaryk velkou zásluhu,co o současných politicích nemůžeme říci.

      Smazat
    6. No, oni Amíci začali TGM skutečně respektovat až díky naším legiím v Rusku. Do té doby jednali-nejednali s profesorem Masarykem, po té co české legie ovládli Transsibiřskou magistrálu s "Vládcem Sibiře", jak mu začali říkat. Domnívám se dokonce, že nebýt našich legií, nebylo by ani Českoslovenko. Jen názor - nic víc.

      Smazat
    7. Hosi, mate sice fsicki pravdu, ale diky dnesni situaci v ceskem kotliku, v lepsi casti EU a konecne ve svete, proc se nepresunete ke Krali Vaclavovi, a nebo jeste lepe k Samovi a praotci Cechovi??

      Smazat
    8. Basosi, Králi Václavovi vytýkám to roční stádo volů do Říše. Pokud se najde jiný Václav, který pošle do Říše ročně sto politických volů, budu spokojen. Protože na pohádky nevěřím, doporučuji jim je odeslat námi na podzim volbami. Tím nemyslím do EU parlamentu.

      Smazat
  2. President Masaryk byl pokrokový člověk ve svę době.Dovedl zkrotit německou zpupnost.Gottwald pokračoval v nastoupené cestě ,ale demokracie po roce 1989 zničila vše vybudované a návrat před rok 1938 je skutečností.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 10:15. Velmi přesné.

      Smazat
    2. To se pánové velice pletete v 1 republice se nedělo to co dnes. Nikdo by si nedovolil poklonkovat cizí velmoci. Spíš jsme ještě dál u franze jozefa.

      Smazat
    3. cablik
      O tom poklonkování máte jistě pravdu. Ale rozhodně nebyla 1.republika politicky tak ideálním státem, který by si zasloužil nějakou výraznou glorifikaci, tak jak se mnozí lidé dnes domnívají. Mimo jiné i proto, že za 20 let samostatného státu se u moci vystřídalo 18 vlád a žádná z nich neodsloužila své volební období. A většina z nich padla, světe div se, na politické korupci!;-)

      Smazat
    4. Kubrt Já vím ale dnes je to prostě daleko horší kradou a poklonkují.

      Smazat
    5. cablik
      Jaký lid, takoví politici.;-) Podívejte se okolo sebe a uvidíte prakticky ty samé lidi jako ve vládě, v parlamentu, v senátu a ve většině politických funkcí.
      Možná to horší je než, za první republiky. Ale tehdy si zase mnoho lidí říkalo, že je to horší než za Rakousko-Uherska.
      A pokud je to horší, tak je to způsobené celkovým morálním úpadkem populace, který zase úzce souvisí s degenerací naší kultury.

      Smazat
    6. Za 1. republiky byly také velké přesuny majetků, což také dělilo společnost. Nespokojenost byla na obou stranách. Proto i ta nestabilita politická.

      Stejná nestabilita jako dnes. proto připomínám slova TGM: " Tož demokracii máme, teď ještě ty demokraty".

      Demokracie morální úpadek populace nevytváří!

      Smazat
    7. PS. Vydá již někdo knižně "manuál", co to je demokracie nebo zůstane to slovo stále mantrou politických šejdířů?

      Smazat
    8. 15.27
      Hm... Nejste Pražák? Nemyslím to pejorativně ani nereju. Jen mě to, při čtení vaší věty: "Podívejte se kolem sebe a uvidíte... atd." napadlo.

      Smazat
    9. Milan ze Zahrady Čech
      Ano, jsem a nemohu za to, neboť jsem se tu narodil. A rozhodně si nemyslím, že bych byl proto někdo víc, než třeba Franta z Horní Dolní. V tomto směru jsou mnohem horší "naplaveniny", ve smyslu rčení: Poturčenec horší Turka.
      Velká a zejména hlavní města mají tu nevýhodu, že kromě vlastního ksindlu se do nich ještě stahuje ksindl z celé země, protože mu to umožňuje se ztratit v anonymitě davu.
      A navíc se dostat k plným korýtkům, kterých je v menších aglomeracích pomálu.

      Smazat
    10. 23:49
      Ale vždyť jo, vím že "staropražané" to odsírají za naplaveninu. Jen mě to tak napadlo, protože zároveň vím, že právě hodnotový žebříček naplaveniny, obzvláště pak pražské naplaveniny, odpovídá tomu, co jste uvedl v první větě.
      Na venkově to je, zapláťpánbůh za ty dary, přece jenom jiné. Jsou tady sice taky šmejdi, jako všude a vždycky napříč staletími, ale přece jenom je na ně víc vidět, takže nemají tu možnost vyrůst a rozmáchnout se. Což je ostatně i důvod, proč, když mají možnost emigrovat do větších měst, venkov - k jeho nezměrné radosti - opouštějí a rozšiřují řady městské naplaveniny. Taková přirozená seberegulace venkova, řekl bych. A vy, městští starousedlíci, to holt odserete.

      Smazat
  3. Dalo se to říct docela stručně: Velké státní celky jsou výhodné, ale nemohou být postavené na německém žravém nacionalizmu, ani na sebevražedném neoliberalizmu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejak mi vadi, ze se TGM, nechal okouzlit, omamit a trvale, prave povysenim demokracie na nove dalsi nadrazene ,nedotknutelne bozstvo..
      Kazdej vi,ze ta je vzdy propojena, prolezla plutokraty. Uz z Recka.
      Jako stara almara cervotocem.
      Badal, poucoval, aby nenarazil, obhajoval /Hilsner/,jako zaruku, aby Rotschild a spol nebyli proti. Samostatne republice.
      Pujcovali tihle habsburkum na valky predevsim a bohatli. Take z neobycejne kvalitni tvurci prace nasich lidi..Take velky pokrok u nas tim rozvinuli.
      Demokracie podleha vyvoji a to velmi neblahemu a stale dokola. Vedel, tusil ale nedbal?
      Vira TGM v demokracii, hranicici s fanatismem ,po zkusenostech s demokraciemi Britanie, Francie, predevsim tou germanskou a taky do fasismu snadno a rychle vytocenou v Italii.
      Neslysel ta cetna varovani..Ani udesna zkusenost svetove krize nezmenila nic na ztrnulem presvedceni..
      Pozoruhodny fenomen a hodny trochy povsimnuti?
      Napovedy se mnozily. I demokratickymi valkami, ktere demokrati pripravovaly davno,pred 1914.
      Takze jsou veci, ktere mne od TGM vzdaluji, jako vyvoj demokracie treba a skutecni muzi rijna 1918 ,ti se mi priblizuji spolu s mym rostoucim respektem a ocenenim jejich razne revoluce , bez bazne a reci.
      Vidim je jako tvurci budovatele dneska, jejich odkaz dodnes vsude preziva,i v nasem vedomi, neda se poprit.
      Pokracujeme v jejich tvorivem budovatelskem usili, kdy vybojovali nam republiku a pokracovali v usili nasi existence a v tom jsou nam dodnes vzorem .
      A kde se dnes neco stavi a buduje a co, z TGM.

      Smazat
    2. Nakonec vítězí zájmy těch nejmocnějších skupin ve světě.Které si dají tu práci aby chytře propagovaly
      své záměry. Revoluce vypukly nazráním pokroku ve výrobě, vzdělaností a hněvem většiny lidí kteří si uvědomili jak to na světě chodí. Habsburská říše
      těžila ze své říše na úkor i Českých podaných,zrazených vlastní církví a šlechtou - stovky let. Nemohlo to po Evropských revolucích skončit jinak než pádem monariche bez důvěry. Češi si to odpracovali a dokázali,že zasluhují vlastní stát.
      To ale agresivním státům okolo od počátku vadilo a
      chtěly vrátit stav tam kde mohly Čechy a jejich území využívat pro sebe. Zaplať pámbu za T.G.M,legiopnáře a
      Beneše.

      Smazat
    3. To jsou nadčasové myslenky a problémy. Něco z jeho idei se podařilo zrealizovat až poté, co se současní spojenci odkopali 2. genocidou. Na samostatnost čr, tehdy jako čsr čekala asi 400 let od nástupu hasburku na čes. trůn, díky podmínkám ve světě. Teď podminky 30 let mizi, tak to máme...ještě asi 370 let do ziskani dalsi rovnopravnosti.

      Smazat
  4. Čaputová a přítelkyně lidu? A Petříček? Paroubek se neudržel

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Caputova-a-pritelkyne-lidu-A-Petricek-Paroubek-se-neudrzel-656255

    OdpovědětSmazat
  5. 11:39 - Astra a Pfizer stíhají všechno!

    OdpovědětSmazat
  6. https://pravdive.eu/news/276127/pet-hlavnich-podvodu-s-covidem-19-skutecna-cisla-usvedcuji-lockdown-cisla-zvysuje-zlociny-proti-lidskosti-nejen-od-nasi-vlady-vyroba-strachu-kvuli-spinavemu-byznysu-je-cas-na-aktivni-odpor-a-obcanskou-neposlusnost
    https://tadesco.org/nemocnice-ve-francii-byly-nuceny-zpomalit-vakcinaci-protoze-ockovani-zdravotnici-zacali-v-houfech-churavet/ Nemocnice původně souhlasila, že bude tolerovat onemocnění až u deseti procent zaměstnanců, ale onemocnělo 50 až 70 procent naočkovaných pracovníků! Jak dlouho bude populace tento nebezpečný experiment tolerovat?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ja nevim, nevim, jsem sice prestarlej, ockovanej, a furt mi nic neni, a asi je to tim, ze uz od lonskeho brezna furt nosim rousku kdyz du do obchodu.

      Smazat
    2. 22.26 taky ze Smichova??? Ty jeden fcelary

      Smazat
    3. Jak dlouho bude tolerovat? Jeste dlouho. Zvlast kdyz bude velka cast naroda dal ponizovat ty, co na covidovou viru s jejimi ritualy neveri, jako menecene blby, ostudne recesisty, potazmo vrahy. Manipulatori maji pre.

      Smazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.