Reklama

pátek 19. března 2021

Mystická smrt Jana Masaryka najednou český mainstream nezajímá. Proč?

Vladimír Franta

19. 3. 2021  Sputnik

V těchto dnech si připomínáme tragickou smrt prvního poválečného ministra zahraničních věcí Československa Jana Masaryka. Jak interpretovat význam i tragický osud legendárního muže?


„[Jan Masaryk] Měl podivuhodnou hlavu: pleš, volný podbradek, uši s dlouhými lalůčky, Klenuté čelo nad chytrým pohyblivým obočím, neobyčejné oči – byly to hluboké tmavohnědé oči jeho slovenských předků, zrcadlo povahy, v němž se zračilo vše od skličujícího smutku a doteku tragédie až po útočné klaunství a elektrizující vtip. Levé víčko zřetelně níže než pravé. Nos byl nesymetrický, výrazný zobákovitý, ostře řezaný a trochu zahnutý doleva…Jeho tvář odhalovala jeho dvojí povahou. Pravá strana tváře – tvář smutku, nese náznak tragédie…Levá tvář – to je vtipný a vřelý člověk, který se umí nakažlivě smát, který má všemožné choutky a spoustu zájmů. Jan Masaryk byl přátelský člověk.“ (Marcia Davenport) …

Sputnik se zeptal na názor politologa a poslance za KSČM Jiřího Valenty.

Jan Masaryk – podobně jako v jisté fázi diplomat Hubert Ripka – věřil v možnost spolupráce se SSSR. Později se názor Jana Masaryka modifikoval, zejména tehdy, když se prý vracel z Moskvy s pocitem „Stalinova pohůnka“… Existuje několik teorií tragického konce tohoto politika. Zaujala mě eventualita, že za pádem z okna mohly být i britské tajné služby… Pozice Británie je mi však záhadou: na jednu stranu v Británii vznikal princip železné opony, na druhou stranu Británie doslova darovala SSSR plány na proudový motor, který byl Sověty upraven pro MiG-15… Jak do toho všeho tedy zapadá smrt Jana Masaryka?

Valenta: Je pravdou, že Jan Masaryk působil do jisté míry jako jakýsi most mezi Východem a Západem a skutečně je i možné, i když netvrdím, že pravděpodobné, že se mu to mohlo stát později i osudným. Dnes už je velice těžké s větší dávkou jistoty říci, kdo či co způsobilo smrt některými nedoceňovaného, až podceňovaného, syna slavného otce (T.G.M.). Teorii o jeho vraždě britskými agenty považuji osobně, podle toho, co o celé věci vím, za málo pravděpodobnou. Rozličné konspirace průběžně poupravované podle aktuální politické potřeby a poptávky se v poslední době se „svými, často až rádobyvědeckými, argumenty“ nesmyslně přebíjejí. Například poslední vyjádření autorky jedné z hypotéz o zavraždění Masaryka agenty britské SIS Václavy Jandečkové je opět velice podivuhodné. Iniciátorem smrti podle Jandečkové prý ale nemusela být britská tajná služba přímo, jako taková, ale sovětští agenti infiltrovaní v ní. Dle mého soudu je zmíněná verze s „britskou tajnou službou“ přitažená za vlasy i z toho důvodu, že britští agenti operovali na našem území v té době velice zřídka. Navíc, ministr Masaryk měl velice úzké kontakty až do nejvyšších britských kruhů, které mu mohly osobní bezpečnost, do jisté míry, zaručit!

Jan Masaryk, viz film Masaryk režiséra Ševčíka (2016), byl člověk, který si zadal s omamnými látkami. Když se posuzovaly různé verze smrti politika, nakolik se v potaz brala i možnost intoxikace halucinogenem? Psychotropní látky někdy mohou probouzet suicidální tendence. Byla smrt Masaryka skutečně zinscenována?

Mým dlouhodobým názorem, který si průběžným studiem problematiky potvrzuji, je to, že šlo nejspíše o demonstrativní sebevraždu člověka, který si celoživotně s sebou nesl komplex „slavného otce“, jemuž (Janu Masarykovi) se ale také vysněný svět „kapitalistického pozlátka, tedy život některých v bezstarostném blahobytu, rozpadal před očima. V eventuální kombinaci s alkoholem, případně s jiným druhem omamných látek, mohlo velice snadno dojít ke zkratkovité reakci spočívající ve skoku z okna jeho pokoje. Svou roli mohla také sehrát i diagnostikovaná mírnější forma schizofrenie – hebefrenie.

V knize Kauzy Jana Masaryka se uvádí, že za vraždou politika byli muži pracující na ministerstvu zahraničních věcí. Komunisté v naší zemi se ještě nestačili dobře etablovat, to se jim nejspíš začalo dařit vzápětí. Do jaké míry jsme byli suverénním státem, do jaké míry jsme byli rozerváváni Západem a Východem? Je nějaká představa o působení cizích mocností na našem území celkově? Cožpak Masaryk vážně nic netušil, co se kolem něj kuje? Nebyl nikým varován?

Zmiňovaná systémová rozervanost byla v této době již značná a o plné suverenitě země se může hovořit pouze ve velice rozvolněných mantinelech. A Masaryk to velice dobře cítil a zřejmě i velice těžce duševně prožíval. Dominance Západu, a to v neposlední řadě díky geopolitickým dohodám vítězných velmocí, zde velice rychle slábla a ten se, dle mého mínění, snažil již jen o rychlé dovybudování efektivních zpravodajských sítí a o organizování přesunu některých, později využitelných, osob do zahraniční ilegality.

Co se týče doznání ministerského úředníka Jana Bydžovského, který byl podle svých slov již v roce 1942 naverbován britskou zpravodajskou službou, tak nemyslím, že disponuje vyšší relevancí a validitou. Bydžovský svoji výpověď, v níž tvrdil, že vraždu provedl společně s bývalým zpravodajcem, plukovníkem Františkem Fryčem (z důvodu, že Masaryk odmítl odjet do Londýna), několikrát změnil a za spolupachatele označoval i další osoby. Faktem také zůstává, že při prošetřování Masarykovy smrti Generální prokuraturou ČSR v roce 1968 Bydžovský do protokolu uvedl, že jeho tehdejší výpověď byla vynucená.

Co teorie, která přičítá skon Masaryka působení SSSR? Jaký by z toho plynul pro zemi Sovětů největší užitek? Mimochodem, poměrně dobrý vztah k této zemi měl v jisté fázi i Edvard Beneš (umístil desku maršála Koněva na Staroměstskou radnici v Praze) … Nicméně ve svých pamětech Bohumír Štrougal píše o velmi tragické situaci u nás v letech padesátých. Je dnes dostatečná pramenná báze, abychom se v celé záležitosti vyznali?

Je nesporné, že studená válka začínala právě v období Masarykovy smrti akcelerovat a motivy ke spáchání politické vraždy by se dozajista najít mohly. A mnozí dnešní tendenční historikové na tomto aspektu ve svých bádáních, často až zcela nevědecky, staví. Osobně se však domnívám, že zavraždění Jana Masaryka v zájmu SSSR by bylo prakticky zbytečné, neboť jeho politický vliv slábl, byl stále více minimalizován a jeho osoba byla odsouvána mimo hlavní proud tehdejší moci. Nesporně by byl na svém postu ministra zahraničních věcí vyměněn velice rychle. Sovětskému svazu také nikterak významně svými politickými aktivitami neškodil, čímž však nepopírám vyjádření Lubomíra Štrougala, který o době padesátých let hovoří jako „o tragické etapě“ našeho společenského vývoje. Bohužel surová doba padesátých let byla zásadně predisponována okolnostmi druhé světové války a jejími dopady nejen na obyvatelstvo, ale i na politické systémy. A to na obou stranách pomyslné ideologické bariéry.

Jak vypadá stav bádání o Janu Masarykovi dnes? Co se nevědělo dříve, co víme nyní?

Registruji, že Masarykova smrt stále zůstává jakýmsi magnetem snah některých badatelů dopátrat se objektivní pravdy, ovšem mnozí z nich si „hluchá místa“ v jejich předem již vytvořené hypotéze doplňují domněnkami, zjevnými polopravdami, ale bohužel i některými fakty, ovšem vytrženými z kontextu doby a situace. Nedomnívám se, že po tolika letech se mohou k něčemu skutečně smysluplnému ještě dopracovat. Osoba Jana Masaryka byla a je, podle mého názoru, některými politickými kruhy úmyslně ideologicky přeexponovávána. Národ, jak si někteří lidé myslí, potřebuje disponovat politickými ikonami minulosti, jakýmisi nezpochybnitelnými společenskými vzory, které budou pokud možno v co největším protikladu k „nebezpečnému socialismu“. A osoba Jana Masaryka byla takto, historicky poměrně mylně, navolena a její tragický osud dlouhodobě v politickém boji zneužíván.

V dnešní době, kdy však dochází částí pravicové scény nejen k explicitní dehonestaci prezidenta Beneše, ale dokonce se již objevují útoky i na samotnou osobu Tomáše Garrigue Masaryka a jeho základní stavební principy státu, se jeho syn přestává takříkajíc ideologicky hodit a jeho osoba se odsouvá do politického pozadí. Zjednodušeně řečeno, politickému mainstreamu v ČR je již způsob smrti Jana Masaryka lhostejný, je ideologicky vyčerpaný, a i proto se velká část badatelů začíná chovat objektivně a vědecky korektně, když se přiklání k sebevraždě, případně k nešťastné náhodě pod vlivem návykových látek.

Sputnik se také na mystérium kolem smrti Jana Masaryka dotázal historika Jaroslava Kojzara. Níže uvádíme jeho stanovisko…

Kojzar: Jan Masaryk byl ministrem zahraničních věcí po druhé světové válce a byl v podstatě uctívaný všemi jako ministr, dokonce se říkalo, že by po smrti Dr. Edvarda Beneše mohl kandidovat na prezidenta republiky. Pochopitelně se to neuskutečnilo. I díky jeho doslova předčasné smrti. Jako člověk byl velmi vstřícný ke všemu, co bylo kolem. Nikdy by – jak říkal – nezradil lid, proto s ním v Únoru vlastně šel, pokládal Gottwaldovo řešení za řešení lidu.

Pokud jde o jeho smrt, vyskytly se varianty, jak to vlastně bylo. Zkoumalo se dokonce před lety, přišel s tím jistý expert, že zřejmě došlo k tomu, že Jana Masaryka někdo shodil z okna. Každopádně teorie sebevraždy se mi zdá jako nesmysl. Jan Masaryk tentýž den, co z okna vypadl, měl naplánovaný program, který směřoval ke dnům dalším. Připravoval projev k polsko-československé smlouvě, která měla být podepsána již brzy.

Připravoval se taktéž na zasedání vlády, která měla být další den. Poznámky mu přinesl jeho sekretář. Na základě toho, když mu přinesli večeři, kterou údajně nesnědl, šel číst. Pak si měl jít lehnout, jelikož už nikoho dále ten večer nepotřeboval.

Údajně měl ve zvyku, jak se později také dokázalo, sedávat na parapet okna a dívat se kolem. Takto měl ve zvyku přemýšlet. Jestli se ten den z nějakého důvodu více naklonil a neudržel se, což je nejpravděpodobnější varianta, tak nemohlo jít o to, že by jej někdo strčil. Varianta, že tam přijelo komando, vedené majorem Šramem, který v té době dělal vedoucího partyzánského oddělení Ústředního výboru strany a měl se podílet na jeho smrti – to je absolutní nesmysl, protože do budovy se nemohl nikdo dostat bez zaznamenání, to za prvé. Za druhé Masarykova smrt byla vlastně protikomunistickým činem, kdybychom to vzali doslova. Masaryk zůstal členem vlády Klementa Gottwalda a v únorových dnech se postavil, jak zase říkal, na stranu lidu, tedy za Gottwaldovu vládu a za řešení, které 25. února bylo přijato. S nikým se nedohadoval, že by vystoupil po boku ministrů, kteří podali demisi.

Je ovšem pravdou, že den předtím byl na návštěvě u doktora Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.

Tam došlo k nějakým složitějším jednáním, asi o emigraci Beneše, jak tvrdí jistá svědectví. Že by se k něčemu podobnému schylovalo, to je asi nesmysl. Dr. Beneš trpěl arteriosklerózou a nejspíše nebylo reálné, aby toto řešení realizoval a z republiky odjel. Jan Masaryk přitom odjet nechtěl, ani dost dobře si neumím představit, že by se pro tuto možnost kladně vyjadřoval.

Že byl Masaryk zavražděn, pustila do světa poprvé jeho přítelkyně Davenportová, která to uveřejnila ve svých pamětech a potom vyšetřování ukázalo, že to zřejmě bude nesmysl, v roce 1968 se předpokladu chytila Claire Sterlingová, novinářka, na dané téma napsala knihu Případ Masaryk, dokonce byla ustavena skupina, která prověřovala materiály; ČST tehdy odvysílala pořad na pomoc generální prokuratuře, kde pamětníci vzpomínali na to, jak to bylo den poté, co Jan Masaryk zemřel. Pamatuju se, jak jakási žena uváděla, že tam byla náhodou a viděla, že má Masaryk za uchem květinku a určitě ta květinka zahalovala místo, kudy proletěla střela, jíž měl být Masaryk dle této verze zastřelen. Toto a další bylo v historickém pořadu Československé televize.

Ale vymýšlely se zkrátka věci, které sotva jsou pravdivé. Potvrdilo to i první vyšetřování stran tohoto případu. Vyšetřování vedl jako první doktor Borovec, později musel z bezpečnosti odejít, nikoli kvůli tomuto případu. Nic ve svých zápiscích neuvádí, tedy v zápiscích, které dal veliteli pražské bezpečnosti, kterým byl Jindřich Veselý, vzpomínám-li si dobře. Nic „senzačního“ se neobjevilo ani v roce 1968, ani se nic neobjevilo dnes… Několik specialistů se za ta léta neshodlo v závěru. Případ před několika lety otevřeli, nevěděli, jak z toho. Případ vyzněl do ztracena.

Jinak Jan Masaryk byl neurotické povahy. Trpěl depresemi. I se s tím léčil, jeden čas byl v sanatoriu. Když si dáme dohromady to, jak zemřela jeho matka Charlotta Masaryková, můžeme se tu i domnívat, že mohlo jít o pokračování určité rodinné tragédie. Osobně nevěřím, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu, ani nevěřím, že by ho někdo shodil z okna. Spíše šlo o absolutní náhodu, která má bohužel také své místo v dějinách.

Závěrem dodáváme, že v české historii máme několik ikonických vypadnutí lidí z oken: když pomineme všechny ony „památné“ defenestrace („vyoknění“), chceme ještě připomenout neméně tragický pád z okna slavného českého herce Jiřího Plachého v roce 1952. Jana Machalická o něm před lety psala v časopise 101 – Pohnuté osudy (Lidové noviny)…



18 komentářů :

  1. Pro mě je zase nejvíc přijatelná představa, že se jednalo o fingovanou sebevraždu a následně Jan Masasryk dožil v jednom kibucu, spolu s R.Slánským.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mozna jedina vec,kterou pro sebe a pro narod udelal.
      Slansky vybudoval obrovske vezenske objekty v Ruzyni jako prvni .
      Potom se podobne jako Heydrich "venoval" ceskym vlastencum. Mnoho velmi mnoho jich neprezilo.
      A dlouha vezneni pro dalsi.
      Rodina Slanskych dostala velike penize po 89 a synek se okamzite kvalifikoval jako velvyslanec v Moskve..
      Za co..

      Smazat
  2. Jan Masaryk, byl v koutě. Lidem oblíbený, což komunistům vadilo a zrádce buržoazie, která mu nemohla odpustit přijaté křeslo ministra zahraničí v komunistické vládě. Můj otec se znal s člověkem, který v té době byl u Hradní stráže a hlídal v Černínském palací. Tvrdil, že krátce před smrtí byl už naprosto mimo, od brzkého rána chodil pít do ještě zavřené vinárny U Černého vola(!?). Známý osobně tvrdil, že ho nikdo nemohl úmyslně odstranit ale, že v delíriu tremens sám vyskočil z okna. Nevím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pane kutnohorsky 19. března 2021 12:52, spíš bych soudil, že nesporná oblíbenost Jana Masaryka se, v té době a za dané situace, komunistům náramně hodila. Domníváte se, že tehdejší komunisté byli žárliví víc, než pragmatičtí? JiH

      Smazat
    2. Jestli mohu, v roce 48 začal v KSČ boj o moc. Komunisté se začali o vliv a moc ,,mastit" mezi sebou. Masaryk neměl komunisty rád a v Únoru prohlásil že proti lidu nepůjde. Tím překvapil svou třídu ale i tu komunistickou. Nebýt jeho oblíbenosti u lidí tak by ministrem určitě nebyl. Též si myslím, že Masaryk byl komunistům trnem v oku stejně jako ,, buržoazii''. VIP 🥀

      Smazat
  3. A Horáková jim běhala pro pivo.

    OdpovědětSmazat
  4. kutnohorský 12:52 také jsem to tak slyšel a tak to asi bylo.

    OdpovědětSmazat
  5. Tohle se asi opravdu již nedozvíme na 100%, tajemno kolem J.M. zůstane dál, ono to vlastně i vyhovuje všem stranám, .....a pokud se najdou nečekaně nějaké dokumenty v budoucnu, mám obavu,že budou spíše podvržené a upravené dle něčího zájmu. .

    OdpovědětSmazat
  6. Clanek na prvni pohled, nam chce "vzpominanim",lecos namluvit.
    Napr. kdyz nejakej herec spacha sebevrazdu, tak proc by nemohl treba ministr zahranici taky. Normalka.
    Pamatuju se na tu dobu ,vyskakovani z oken bylo v mode.
    Kdyz chceme bejt uprostred vyvoje, je velmi dulezite prehodnotit minulosti, dle jejich dopadu a nasledku na nas.
    Tak,aby se zmeny mohly opravdu zmenit,na misto opakovani tech starych zmen..
    At se to predesle generaci libi nebo ne.
    Procesy hledani tak opet urcuji novou zakladni orientaci /generalni linii/ smeru,kudy kam se ubirat.
    Vyber osobnosti,volba spojencu, pratel,k tomu patri.Posouzeni tedy vcerejsku pod prismatem jejich dopadu na dnesky.
    /Prism je sklicko, ktery odhali,ze bile svetlo obsahuje cele barevne spektrum od bile az po cernou/.
    Bile svetlo vcerejska je potom to barevne spektrum vlivu,nasledku na dnesek.
    Pak zacinaji ty porodni bolesti pro dalsi generaci.
    Kudy kam.Kam nejdriv a kam potom..
    Predesla generace si pak casto plete tyhle nezbytny prehodnocovani s kritikou jejich oblibencu..
    Nasleduji diskuse a pocit,ze je nekdy lepsi se nevyvijet.
    At to zaridi jini, pocetnejsi, silnejsi celky.
    TGM je priklad, udelal vic nez hodne ,chyb se vyvaroval, ale taky hodne neudelal..Jako kazdej ,ale ne kazdej, je vudce a bily svetlo naroda.

    OdpovědětSmazat
  7. Otazky se mnozi za kazdym slovem. Jaky vliv mela hilsneriada na JM. Jak velka tragedie smrti pro JM a jak velka,vyznamem pro narod.Jak se dovedet a nezeptat se v zahranici,u britu, sovetu,na Str.vychode..Kdyz vztahy zapadu a vychodu ovladly veskere deni ve svete..Jako mlynske kameny,mezi nimi i zabavny ministr ktery nikoho nezarmoutil,v podstate ale na obrazku slaboch. Coz se dalo snadno poznat.
    Jako zavislak na drogach a alkoholu,jeste schizofrenik, mel ihned resignovat.
    Kdyz hrozilo zneuziti z mnoha stran, prave toho.
    Tedy,kolik si koupili britove clenu nasi Londynske vlady.
    Jakou roli hrala velmi vlivna prosovetska skupina Philby a spol. V posuzovani IQ,hraji souvislosti a jejich postreh hlavni roli. Proc nevidet smrt JM v souvislosti se smrti Slanskeho /Salzmana/,clenu STB atd. Pozdeji podivna sebevrazda J.Veseleho. Zjednodusovani pripadu neni k uzitku.
    A dalsich asi 23 vselijakych sebevrazd v souvislosti.
    Tedy zadne jednoduche malickosti. Unos Vavry-Starika, partyzana z Vidne a jeho poprava.
    Oba dva "pohunci" Stalina, byli. Vira , nevira.
    Hlavni cinnost obou,byly ksefty se zbranemi..
    Tez nesporne vysoke styky u britu nic nikdy nezarucovaly.
    Mocenske zajmy jdou jak vime pres mrtvoly casto v poctech milionu. Byl JM "most" mezi zapadem a vychodem.Pochybuji.
    Agrese zapadu se stupnovaly a vychod se branil.
    Nejake motory mohly tezko hrat roli..
    Britskych a jinych agentu bylo naopak u nas mnoho.
    Tez nejde o okno v pokoji. Jak sdeluje prubezny student.
    Velke usili pak JM pred sebevrazdou uprostred noci,venoval udelat si z bytu "kulnicku na drivi".
    Zahada studenta Choce, ktery snadno nasel tajny byt a tam zavrazdil, udajneho vraha JM,Schramma..
    Masaryk byl obliben predevsim jako symbol te nasi slavne prvni republiky.
    Kdyz nechcete mit jasno, ptejte se politika a historika.
    Kdyz zapis do knihy navstev by zadny radne disciplinovany vrah jiste neopomnel.
    Masarykova smrt mohla byt pro propagandu zapadu a vlastni populaci dalsi dukaz spatnosti komunistu a nadeje ze nejake protesty a demonstrace by poslouzili jeste vice.
    Velke vysetrovani se vedlo v USA /Mc Carthy/.
    O smrti JM rozhodovala jeho tajna cinnost,zastirana tvrzenim ,ze pujde s lidem.
    Ani Benes nemohl byt oporou.Od nepameti bojoval za narod ,pres nescetne prekazky, protivenstvi, nelidske usili menicich se neprehlednych situaci.Nemocen a vycerpan.
    Prosto bojoval do konce.Nebyl nikdo jiny jako nahrada.
    Nahoda je blbec a ignorovat jak vznikla, je umysl.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Paw- nemůžete něco obecného napsat o sobě? Rád Vás čtu i když píšete bez diakritiky, zkratkovitě filozoficky ale dobrou češtinou?

      Smazat
    2. Diky, mam vzdy na mysli kazdeho ctenare ,vzdycky.
      Aby kazdy zareagoval po svem..Neco mysleni, neco napsat, neco nazoru, ktere z tech subjektivnich Holych slov a postoju,/doufam vystiznych, kde doufam se trefit rovnou a zprima/, maji, meli by vytezit.
      Jako Hole stromy na jare, davaji urodu na podzim..
      Abychom my vsichni nezustavali pozadu..
      Cokoliv. Zrejme to kvasi nekde, rano vylezu a nechci nic jen tupe oxidovat.
      Ale neco mne zarazi a potom neco diktuje, pouze mackam knofliky s pismenama na stroji..
      Hodne toho smazu.Jsem bezohlednej v tom.
      Neco diktuje. Nabyl jsem zkusenosti z toho, ze dobry se povede ,kdyz uplne relaxuju.
      At si to dela co chce..
      Omluva,ale gramatika je az za tim..Duraz je na spontanni, bezprostredni vylevy, aby text ctenari nezadrhoval, se snahou ctenare udrzet a trochu strhnout dovnitr deje..
      Vzdy se snazim objevit novy, originalni postoje,nove uhly pohledu a odlisne treba nazory.
      Neco poteseni pri cteni ,aby ctenar mohl potom stavet na svych vecech. /Jako ja kdysi/.
      Trochu "pocteni" taky neuskodi..Cesky slova vzdycky jsou nejdriv..Nejsem fer nekdy, kdyz emoce a zlazy vypeni a nekdo se snazi nam skodit..
      Psat chci jednu, dve vety , ale neda se to zastavit,tot taky nemam rad.
      Predstavivost ,ze jsem nekde tam a spojena s praktickou psychologii dava nekdy trochu lepsi vysledek.
      Jsem nervozni, kdyz zabiram prostor zde.
      Kdyz prijdete nekam mne si vubec nevsimnete, krcim se nekde v koutku..Minulost a vylety tam me dost trapi, prilis mnoho spatneho ze vsech stran a mam z toho vselijaky divoky sny.
      Bylo toho moc kdyz "vidim" jednu situaci z minulosti zaplavi mne dalsi jako tsunami, zmatek, nevidim konce, nevim kudy kam z toho..
      Zkracene, mnoho utrpeni, smichane s citlivosti,neco tvorivosti a utrpeni isoluje ,oddeluje..
      Nedaji se tyhle veci pochopit, samozrejme ani uplne vysvetlit.
      Dava jiny pohled na veci, ty zkusenosti, nesdelitelny emoce a casto lide samozrejme reaguji po svem...
      Kazdy mame omezenou kapacitu pochopeni jinych.
      Dale je dulezity styl ,postoj k veci a z textu by mela se prenaset nejaka energie na ctenare. Je toho hodne.
      A nesmireni s nespravedlnosti.

      Pane U.zapekny slovai dikyo ,otraslascelym narodem a byly dokonce vyhlaseny dvakrat bojkoty,na kramy..
      Zahledl jsem film o tom,ale vydrzel asi 3 minuty.
      Napadlo mne to jako temer vzdy, pri psani.
      Je to zase jen "neco" vhozeny do prostoru,tedy co bylo a treba ovlivnovalo JM, kdyz byl malej, deti casto nenapadne poslouchaji rodice,kdyz spolu mluvi..
      Moznost,ze neco z toho uvizlo v jeho pameti a tim byl poznamenan je pravdepodobna..
      Omluva,nemam na ani koncentraci ani energii..
      Sice jeste nepadam ze schodu..

      Smazat
    3. Pawe, děkuji za "zpověď". Opožděnou moji reakci přičtěte mé nedůslednosti.

      Složité jevy nelze odbýt jednoduchými odpověďmi. Pokud se ale vyznáme sami v sobě, lze najít jednoduchá řešení, která je nutné šířit do společnosti. Ne vždy najdou úrodnou půdu, ne vždy správný a žádaný směr. Přesto posouvají myšlení celku. Pokud ten směr uznají budoucí jako správný, ponechají si ho nebo změní k obrazu svému.

      Zastávat názor v dobré víře, je jediná cesta.

      Smazat
    4. PS. Zanecháte své paměti písemně?

      Smazat
  8. Koho by to napadlo! Vliv Hilsneriády na Jana Masaryka! S ním to ale muselo otřást. To zaslouží zkoumat! Paw, nedáte se do toho? Nejvyšší čas!

    OdpovědětSmazat
  9. Jsou věci v kriminalistice, které stoprocentně objasnit nejdou a zůstávají jako neobjasněné. To samé se týká případu smrti Masaryka, ministra zahraničí. Všechno jsou to jenom spekulace. Některé technické vymoženosti, které má kriminalistika dnes v té době ještě nebyly a nejdůležitější na místě činu jsou úkony, kterým se říká neopakovatelné, které je možné zaznamenat a podchytit hned na místě bezprostředně po nahlášení události, tak aby nikdo nemohl znehodnotit stopy na místě činu, jako jsou autentická poloha těla na místě činu, stěry z rukou oběti, otisky na parapetu a v celém bytě a tak dále a podobně. Když tyto se tyto stopy ztratí, anebo bezprostředně nezaznamenají, pak s časem je těžko přesně stanovit příčinu do které spadá i přesně provedená soudní pitva, která by obsahovala rozbor krve oběti, zlomeniny, odřeniny a veškeré stopy. Co víme dnes? Nic. A proto ˇustav pro výzkum totalitních režimů si hraje na kriminalisty a na základě spekulací dojde k výsledkům, které odpovídají zakázce současného režimu. Jestli z kriminalistického hlediska bylo něco zanedbáno tehdy, dnes už to nikdo nedožene a je pravda, jak bylo sděleno už výše, některé kriminalistické stopy, tehdy nebylo možné ani zajistit, jako například genetické stopy. Proto se pohybujeme pořad jenom v rovině spekulací. Prostě smrt ministra zahraničí je ve složce neobjasněno a fertik.

    OdpovědětSmazat
  10. Víte ÚSTR vám nepřizná, že v 50 letech přes hranice se chtěli prostřílet z 90% zejména vrazi, defraudanti a kriminální živly, prostě lidé, kteří prchali před zákonem a po sametu jim byl přiznán statut politického. A vy chcete od této organizace pravdu o Masarykovi?

    OdpovědětSmazat
  11. Jasne ,kde je ideologie a fanatici, tam se neda mluvit o krminalistice, ze?

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.