Reklama

čtvrtek 4. března 2021

Národ – sprosté slovo!? Fenomén nacionality - dnes, ale i v kontextu českého národního obrození. Úvodní předmluva k sérii textů o českém národě a jeho osobnostech a tématech


Marek Adam
4. 3. 2021

Mám takovou zkušenost, že dnes, vysloví-li se někde slovo „národ“ či „národní“, začnou se mnozí lidé přinejmenším „tvářit poněkud divně“. Jste snad nějaký extremista, když vyvěsíte českou vlajku? Když si na klopu připnete trikolóru atd.? Bývaly doby, kdy básníci a vlastenci nemuseli dokazovat, že jsou „jinak slušní lidé“…

Podle některých intelektuálů je dnes vlastenectví vnímáno v zásadě kineticky. „Kdo neskáče, není Čech!“ Projevuje se vlastenectví v masovém měřítku už jen při sportu? Existuje vůbec něco jako kolektivní duch národa?


(Na snímku poražená socha Jana Nerudy v Petřínských sadech v Praze. Stalo se 19.9.2020 - pachatel dosud nevypárán.)

Definujeme-li termín „národ“, můžeme hovořit o dvou úhlech pohledu. Rozdíl mezi britským a tradičním kontinentálním pojetím tkví v otázce existence, resp. absence státu. Z německého slova „Volk“ je odvozen národ na lidovém principu. Naproti tomu britský „Nation“ definuje národ společně se státním zřízením. Češi to se státním zřízením měli v dějinách komplikované.

Země Koruny české se roku 1526 staly součástí mnohonárodnostní Habsburské říše. V ní setrvaly až do roku 1918. Nebýt národního obrození, nebýt Masaryka, nebýt amerického prezidenta Wilsona, nebylo by roku 1918 ani Československa. Dnes z něj zbylo jen to „zparchantělé“ slovo Česko. Ne náhodou mi tento odtržený kus připomíná Protektorát.

Vlastenectví se u veřejnosti stále ještě nosí v poněkud příznivější konotaci. I když se najdou i tací, kteří o něm hovoří s apriorním despektem. Vysvětleme si na úvod dva termíny: pozitivní vlastenectví a negativní vlastenectví. To první představuje tzv. patriotismus. Slovem patriot pojmenováváme toho „hodného vlastence“. Naproti tomu toho zlého jsme označili jako šovinistu. Příkladem šovinistů byli Němci v letech 1933 – 1945, přezíraví, nadřazení, podmaňující.

I v kontextu patriotismu existuje jistý dualismus. Mám na mysli koncept zemský a koncept jazykový. Tzv. zemský patriotismus interpretuje národ podle významu „narodit se“ v určité zemi (na určitém území). Např. německá historická šlechta by byla, řečeno s trochou nadsázky, více národní než čeští exulanti… Nutno však podotknout, že tento konstrukt se prosazoval jen v počátcích národně-obrozenského procesu.

Někteří pro-sudetští pseudo historikové by však nejraději tento konstrukt z přelomu 18. a 19. století aktivně implementovali pro dnešek. Jejich intence stvořit až groteskně filantropickou, rádoby dobročinnou německou šlechtu - sponzorující své okolí - je až tak moc uměle přikrášlená, až se sama stává nedůvěryhodnou. Kdepak biedermeier dnes!

Josef Jungmann obrátil kurs definování českého národa směrem k jazyku. Jungmannův „jazykový obrat“ poněkud vyostřil vztahy mezi jeho „družinou“ na jedné straně, a starší generací na straně druhé (osvícenským analytickým myšlením a exaktním přístupem ovlivněnou generací, tedy generací Josefa Dobrovského). Dobrovský však nebyl o nic míň vlastenec než Jungmann, třebaže psal o češtině v němčině. Musel tak tvořit, chtěl-li napsat odborné a ve vědeckých kruzích respektované dílo.

Historik Miroslav Hroch hovoří o 3 fázích vzniku národa. První fázi považuje spíše za teoretickou, kdy se formuluje nějaký „národní program“. Miroslav Hroch ji definuje jako fázi učeneckého zájmu. Druhá fáze je označována jako období národní agitace. Troufám si říci, že zde se kormidla vlastenectví chopili právě jungmannovci. Definice národa na fundamentu jazykového patriotismu zapříčinila jistou „redukci“ dobového vlasteneckého cítění. Ale co jiného vlastnili Češi, než jen svou řeč?

Třetí a poslední fázi při vznikání národa pojmenovává Miroslav Hroch terminologickým souslovím období odezvy. V případě geneze novodobého českého národa by se dalo hovořit např. o politických demonstracích či o realizaci národní myšlenky se vznikem Československa (1918). Zde bychom dokonce mohli použít i onen masarykovský konstrukt – národ československý.

Národ československý již dnes nevlastní ani svůj společný stát. Kdo rozdělil stát, ale i obě větve jednoho národa, je třeba mít stále na paměti. Císař je dnes už zcela nahý! Mohli bychom tak parafrázovat legendární pohádku Hanse Christiana Andersena.

Z Československa se nám dochoval jen ten „zparchantělý“ výraz Česko. Někteří soudobí politici by i jej nejraději přidružili ke Spolkové republice Německo. Už jim ani nezáleží na tom, jestli jako 17. spolkovou zemi, či jen jako poddanou kolonii. Podle toho pak jednají.

Jsme snad takoví novodobí ruchovci a lumírovci??? Jsme Češi, nebo Evropané, Světoobčané? Nebo nejsme již ničím?!

Duchovní bezdomovci?!

Nahé jsou národy bez knih! Tak praví nejstarší jazyková obrana Čechů.

A nazí jsou dnes i všichni politici bez lásky k vlasti…

„Hele, a nejsi Ty náhodou nějaký extremista, Ty, tam s tou trikolorou na klopě?!“



Mgr. Marek Adam
Táborští vlastenci
Aliance národních sil

38 komentářů :

  1. Zparchantělý název "Česko"?
    Proč zparchantělý...je zparchantělé Rumunsko, Polsko, Rusko, Maďarsko, Rakousko, Německo....to jen tak například, je těch států jistě víc.
    Název Česko vznikl na zcela logických jazykových příkladech a také jako nutná zkratka poněkud kostrbatého názvu Česká republika. Je pravda mnoho takových, kteří říkají "Čechy", neuvědomujíc si ale patrně, že Česko se skládá ze dvou zemí a že už paní Pillarová zpívala že "Brno není v Čechách, to každý ví, to každý zná". Těmto poněkud šovinistickým spoluobčanům z české části republiky by ale patrně také vadilo, kdyby Moravané mluvili o Praze jako městu na Moravě. Takže Česko je podle mého úsudku zcela spravedlivým a logicky přijatelným názvem a označovat ho jako "zparchantělé" je trochu nespravedlivé, když už se teda naši politici nedokázali dohodnout na nějakém neutrálním názvu, jakým je třeba "Británie".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, Němci nás pojmenovali Bémen und Méren a to rozhodně zparchantělé nebylo...

      Smazat
    2. kutnohorsky 16:21
      Zparchantělé asi ne, ale stejný problém jak Česká republika". Zbytečně dlouhé pro běžnou mluvu. To Česko mi připadá docela vyhovující pro všechny.

      Smazat
    3. Mně to tedy zparchantělé přijde dost, byl jsem zvyklý na Československo a tento ořezaný název mi od začátku jaho zavádění jde proti srsti. Přitom ale Česká republika mi nevadí a vůbec mi nepřijde kostrbatá. K některým názvům prostě to "***sko" nepasuje. Přišlo by mi divné třeba i v podobě Belgijsko, Čínsko, Ukrajinsko, Austrálijsko, Francijsko, Anglijsko atd. Používám Česká republika, i když z té republiky co do obsahu už moc nezbylo.

      Smazat
    4. 20:38
      No máte pravdu, já také nejsem líný říct ten delší název. Jenže ti, co líní jsou, říkají celé rwpublice Čechy a na to jsem sakra alergický. A nejsem sám. Takže jsem raději pro kompromis.

      Smazat
    5. 16:00 Musím pane krajně nesouhlasit.Pamatuji si,když se o názvu začalo hovořit v médiích,jak řada lingvistů a filologů doslova"bili do bubnů"v rámci nesouhlasu s tímto názvem-trvalo to několik týdnů.V té době to prosazovali hlavně pravičáci ze zločinecké organizace ODS.Souhlasím s tím co prohlásil po čase jeden známý umělec:"Je to zparchantělý výraz a odporný patvar,který mi neleze přes pysk".

      Smazat
    6. VacHav 0:02
      Na nesouhlas máte právo. Ovšem tedy jaký název by se vám líbil???
      P.S. Názory umělců jsou mi od jisté doby fakt u "zadnice"

      Smazat
    7. Jak se Česko překládá ve světě? Czech Republic. Zpět volně přeloženo Česká republika. Ano jsme Česká republika a ne nějaké Česko! To ať je třeba Slezko. Název Česko je pro mne naprosto podřadným. Můj názor. Howgh.

      Smazat
    8. kutnohorsky 7:15
      O.K., chápu vás. Zkuste ale o tom přesvědčit spoluobčany.:-)

      Smazat
  2. Hezky a hrdě napsáno.Název Česko je našich očích mrzáček.Narodil jsem se v Československu!Socializmus v nás budoval hrdost ke státnímu zřízení Československa.Přišla západní demokracie a pomlouvá se i ničí naše hrdost .Podlézavost je dnes co se nosí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ja osobne jsem cech a ziji v Cechach, takze Cesko je lezdoprdelisticky mezinarodne zkurvenej nazev, Nekdo se zde ohanel slovem Boehmen - no to jsou Cechy

      Smazat
    2. spartaku 17:26
      Já jsem taky radostí neřičel, když se republika rozdělila. Stejně jako vy jsem se narodil v Československu. Ale to už bohužel kvůli pánům Mečiarovi a Klausovi neexistuje. Možná až čas a hluboké analýzy dojdou k nějakému závěru proč a čí vinou se tak stalo. Za mě se přikláním k tomu, že větší nechuť ke společnému státu měli Slováci. Došlo to tehdy až tak daleko, že Češi, kteří žili léta na Slovensku byly nuceni sbalit sakypaky a odstěhovat se, tak jako kdysi ze Sudet, naštěstí aspoň s majetkem. Nebylo příjemné když vám sousedi několikrát do měsíce na dveře bytu nasprejovali Čehúni tahněte domů! Chápu i Slováky, kterým Venca Flaška jedním škrtem pera schvalujícím zbrojní konverzi zařídil 30% nezaměstnanost. Podle mě je to zbytečná nostalgie, nedá se s tím už nic dělat. To Česko byl nejméně bolavý název z možných, když už jak jsem psal, se politici nedokázali shodnout na nějakém neutrálním názvu. Takže žádný mrzáček, je to solidní název přijatelný i pro Moraváky.

      Smazat
    3. 17:53 Bazosi soráč, ale Čechy by ti Moraváci nebrali. Morava nejsou Čechy. Když už něco krátkýho, tak potom něco neutrálního.

      Smazat
    4. S trochou fantazie mohl být praotec Čech i bohém.

      Smazat
    5. A nebylo by nejlepší Československé havloidy kopnout do zadku a stát opět spojit. Název Česko se mě též nelíbí bývalí ČECHOSLOVÁK.

      Smazat
    6. cablíku 22:36
      Pokud by byla vůle na obou stranách bych byl šťastný. Už proto, že mám zetě Slováka a rodině by ubylo všelijakých pitomých problémů. A Slováky mám rád.

      Smazat
    7. Kastelan Souhlasím já jsem s nimi pracoval půlka osádky byla ze Slovenska. Jsou pro nás nejbližší máme stejnou řeč i národní zvyky.

      Smazat
    8. Přátelé, mě zní Česko prostě a jednoduše značně nelibozvučně. Slyčím Česko a naskočí mně česlo a česnek, ke všemu zároveň. Já bych bral Bohemii. Už když se koumalo jak se budeme jmenovat jsem byl pro Bohemii. Bohužel, to zapadlo. A byl by klid. Děsne mě irituje to ...a Moravané a Slezané.
      20:07
      Fantazie netřeba, stačí starej dobrej Kosmas, když v jeho Kronice v plus minus pátém století přijuchal na krpál Rip - keltsky kopec - pantáta Boem, ne pantáta Čech.
      (Osobně si ale myslím, že jsme přejali hafo starých, původně keltských bájí, legend a pověstí - Crocco-Krok/ Liban-Libuše/ Cassi-Kazi/ Teutatese-Teta/ Boioi-Bivoj atd. - a tvůrčím způsobem, anžto jsme tu pospolu s usedlými Bóji, kteří neemigrovali, žili na mísili se. Jak také jinak. Myslím, že ty naše staré pověsti české mají základ v právě v pověstech Keltů, včetně Přémy Oráče. Akorát že ten se u nich jmenoval jinak. Jak jsem už zapomněl. No nic.)

      23:29
      Ahoj, stará vojno!
      Fakt by se mi ta Bohemie líbila. Za prvé je to neutrální a za druhé tak jsme i v mapách. Já říkal v zahraničí buď že jsem čechoslovák, nebo že jsem z Bohemie. Ale Čech? V tu ránu mě měli, od Gibraltaru po Holandsko včetně, za debila teroristu z Čečny. Němci ne, ale jinak všude.
      Víš v čem je problém? Že já pod názvem Čechy automaticky vnímám i Moravu a Slezsko, ale obráceně, od Moraváků a Slezanů, to nefunguje. Fakt je ten, že u mě je to dáno i tím, že já, na rozdíl od většiny svých českých spoluobčanů, vím, že Biblí Kralická je pokladem jednoho dvounároda Českomoravského. Českomoravského proto, že jsme početnější, ne "lepší". Je to prostě zažitý úzus - početnější, event. větší, se v každém dvousloví uvádí jako první, ne? Tak aby ses kvůlivá tomu zase neježil, že jsem namyšlenej. Upřímně - mě to vymezování sere. Ne z důvodů jakési nadřazenosti, ale proto, že už takhle jsme jen bobek na mapě. A kdybychom se ještě víc rozdrobili, to už by si s námi kór vytírali prdel. Z toho důvodu mi vadí i rozpad Československa.
      No vidíš, ta máš Čobola zetě a já měl Čobola tchána. Z Dolního Kubína. A na vojně za nejlepšího kámoše Čobola Miro Žiliňce od Žiliny. Všechny průsery spolu, na ostrých spolu, nasluhovali jsme (dva metry, bo těch průserů bylo hafo) také spolu. Já se od něj naučil slovensky, on ode mě česky. Dodnes mě sere, že jsem ztratil jeho adresu. Kdepak je asi Jebáčikovi (tu přezdívku jsem mu přišil já) konec...
      Takže tak.

      Smazat
  3. VLS
    VLK
    VLAKNO,VLna,Val
    VLAS, Las, Flash,
    VLECI
    VELES
    WELES
    VOLK,VUK,VLAK,VLAC,WLACH,VLAI,VEI,VElI,VOI,BOI,VOli,VIlci...
    Vlk je Velesov ochrance prirody. Veles je ochrance pastevcu. JihoSlovanske "U" se měni v ZapadoSlovanske "L".
    VLK VUK VLC VLS VUC
    Ten VULKAN, Volkan, neni nic jineho než nakej starej VLKan, VUKašin, Vlah, Valach, ktery topyl hory a cedil z nich metal.
    Nepredstavitelna vec pro parazity z Řima a Řecka.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Super analogie.
      Další příklad:
      PatriOt Patrí (patří) Ot-ci , otčina.
      Angličtina má více slovjenských slov, možná víc jak čeština.
      Milan

      Smazat
    2. Annglictina oproti Cestine Rustine Italstine a snad i Nemcine neni originalni jazyk, je to skutecna "Heinz 57" pro ty kdo znaji Anglictinu a pro ty kdo ji neznaji smichanice ci michanice nekolika Evropskych reci, a zacal bych u Latiny

      Smazat
    3. Čeština má ze staroslověštiny největší slovní základ, zásobu, ze všech slovanských jazyků co jich jen je. Byla JAZYKEM už v dobách, kdy se všechny ostatní evropské jazyky teprve utvářely. My bychom si s Boeslavem bez problémů pokecali jak že to bylo s tím jeho nehodným bráchou - co bychom nevěděli, nahradili bychom ekvivalentem, asi jako když dáte řeč s Polákem -, ale Angláni, Frantíci a další namachrovanci by se bez tlumočníka z oboru neobešli.
      Ostatně, posuďte sami:
      "Aldík krásen jako anjelík, jenž v blátě se vále.
      "Lector Vitus nekrásný kurvy syn."
      "Berhel, socius Viti, černý jako zmek(čert)."
      Uznejte sami, že i teď chápeme, na co asi myslela ta nezbedná jeptinda, když si to čmárala na okraj svatojiřského procesionálu někdy v r. 1260-90.

      To Angláni by si s Richardem Lví srdce bez tlumočníka nepokecali. A Němci ani Frantíci se svými králi rovněž ne. V té době se ostatně bez znalosti latiny nedorozuměli ani mezi sebou, neb před sebou měli jejich jazyky ještě pár století vývoje.
      Prostě a jednoduše - národ je "náš rod" no a "náš rod" je náš jednotný jazyk. Jinak řečeno, všechny slovanské národy, včetně těch později asimilovaných Germány, byly už starými národy v podstatě jednoho jazyka - staroslověnštiny - nejméně tisíciletí před tím, než si nynější románské a germánské národy utvořili své jazyky z míchanice všemožných dialektů včetně latiny.
      Přesto však se najdou mnozí takyčeši, co se za svůj vlastní národ s prastarého původu stydí a s vlezdoprdeleckou úctou vzhlížejí k namachrovaným románským a germánským nadlidem.

      Smazat
  4. Dovolávat se dnes Československa mi připadá poněkud zcestné. Československo byl umělý konstrukt, který vznikl proto, aby v nově vznikajícím státě výrazně převýšil slovanský živel nad germánským. Proto byl také vytvořen národ "československý". Bez připojení Slovenska a Podkarpatské Rusi by žádný samostatný český nebo českomoravský stát nikdy nevznikl. To byla podmínka mocností. V prvních fázích poválečných jednání totiž vítězné mocnosti zcela vážně uvažovaly o tom, že země Koruny české zůstanou součástí Rakouska, vzhledem ke zdejší početné německé menšině.
    Navíc země Koruny české historicky nikdy neměly nic společného se Slovenskem. Tedy kromě krátkého období Velkomoravské říše a kromě společné existence v habsburském soustátí jako uherská Horní země.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kubrte 18:15
      Já si právě naopak myslím, že národ československý není zase tak úplná pitomost, právě kvůli tomu období Velkomoravské říše. Jazykově jsme si tak se Slováky blízcí jako s Valachy, Slováky ze Slovácka nebo Podluží, nebo Hanáky. V Čechách je to trošku jinak, my tady na Moravě jsme víc jazykově různorodí. Každopádně slovenština je velmi blízká, takže si myslím, že pocházíme z jednoho "lůna."
      Československo vzniklo docela logicky a nevidím v tom žádný umělý konstrukt jak říkáte. Rozhodně v tom vidím větší logiku, jak připojení k Rakousku. Takže vítězné mocnosti se jednou zachovaly velmi moudře, narozdíl od Mečiara a Klause, kteří jim do toho po 70 letech společného soužití hodili vidle kvůli svým nepochopitelně pitomým politickým ambicím.

      Smazat
    2. 23.42
      Tady bych se Transformátora zastal. On se Mečiar a spol. nechtěl dohodnout, chtěl se především trhnout.
      Rozdělení ČSSR je jednoznačně Mečiarova zásluha, ne Klausova. On to tehdy vyjádřil jinak, ale já to řeknu tak, jak odpovídám zvídavcůn (včetně mých ratolestí) na nablbaný dotaz, proč už k sobě nechci žádnou ženskou:
      Než blbě ve dvou, radši dobře sám.

      Smazat
  5. Preambule nové ústavy:


    My, český národ a příslušníci ostatních národů a národností, žijící v Čechách,na Moravě a ve Slezsku,

    věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
    odhodláni chránit, budovat a rozvíjet Českou republiku
    v duchu nedotknutelných hodnot lidské svobody a důstojnosti
    jako vlast svobodných a rovnoprávných občanů,
    kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
    jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským svobodám a právům a na zásadách občanské společnosti a z nich plynoucích povinností,
    jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
    odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
    odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu

    přijímáme tuto Ústavu České republiky:

    OdpovědětSmazat
  6. Pane Kubrte, velmi se mýlíte. národ ˇčesko moravsko slovenský zde byl právě již od dob Velké Moravy. Všichni jsme mluvili jednou řečí. Mocenskými hrátky "modré krve jsme byli rozděleni a masírováni z venčí. Slovákům přeji samostatný stát ale jsme "jedné krve". Čas ukáže, máme-li, si uhájit samostatnost, nutnost těsnější spolupráce nejen na bázi přirozených sňatků stejné kultury ale i řízené spolupráce politiků, což se v podstatě děje.

    Kecy o umělém konstruktu jsou šířeny nepřáteli, chcete být jeden z nich?

    Doporučuji se seznámit s historií Kurdů, rozdělených mezi tři státy a jejich vliv na jedno etnikum.

    OdpovědětSmazat
  7. Pane Povolný, nechápu vaši zcela zbytečnou agresivitu a označování mne za nějakého nepřítele. Jen konstatuji historická fakta. Národy jako takové se začaly konstituovat až v 19.století. Do té doby národy prakticky neexistovaly. Pouze poddaní jednotlivých feudálů, kteří mluvili buď shodnými jazyky či nářečími a nebo často též jazyky zcela odlišnými. V období Velké Moravy proto ani nemohl vzniknout žádný česko-moravsko-slovenský národ. A rozhodně už ne za pouhých 70 let existence Velké Moravy. Strukturální konstituce národa se totiž vyvíjí stovky let. Stejně tak v minulosti neexistoval žádný německý národ, ale existovali pouze Bavoři, Sasové, Frankové či Durynkové. A například hrdí převážně románští Francouzi pro své označení dodnes používají jméno svých úhlavních nepřátel germánských Franků.
    A na závěr ještě dodám, že jsem hrdý na to, že jsem Čech a že jsem geneticky z více než ze tří čtvrtin Slovan. Takže asi takhle.;-)

    OdpovědětSmazat
  8. Pane Kubrte, nemáte pravdu, že se národy začaly vytvářet až v 19. století. Národy vznikaly spojením rodů na bázi společné řečí, buď mírově nebo dobytím a asimilací. 19. století jim dalo punc národních států včetně enkláv jiných národností, poddaných dané moci! Je otázka, zda Bavoři aj. jsou Němci. Kloním se spíše, že Němci jsou spojené kmeny Germánů. Z tohoto důvodu mne mrzí "nespojené kmeny Slovanů".

    OdpovědětSmazat
  9. Pane Povolný. Nespojení Slovanů mne také mrzí. Slovanské kmeny či národy však již od raného středověku vynikají vzájemnou řevnivostí a nepřátelstvím. To platí zejména pro západní i jižní Slovany a pro část východních Slovanů na čáře dotyku se západními Slovany. Některé kmeny se dokonce spojovaly s vnějšími nepřáteli proti svým slovanským sousedům. Což mělo za následek, že byli na svých územích částečně vyhubeni a částečně asimilováni. Což platí zejména pro Polabské a Baltské Slovany, balto-slovanské Prusy a jihoevropské Karantánce.
    Ostatně, názorně jsme tu řevnivost mohli vidět v devadesátých letech na Balkáně a dnes to můžeme vidět na Ukrajině. Ukrajinci jsou ochotní se spojit třeba s ďáblem, hlavně že to bude proti Rusům. A nějak jim při té řevnivosti uniklo, že se kdysi bohatá Ukrajina stala nejchudší zemí Evropy a že se postupně vylidňuje. Teď už se ani necítí být Slovany, nýbrž Evropany. Ale nějak jim zřejmě vůbec nevadí, že pro ostatní Evropany jen pucují hajzly.;-)

    OdpovědětSmazat
  10. Kubrte 21:33
    Je to tak a bohužel. Trochu mi to připomíná Indiány, kteří svojí nesvorností a zbytečnými válkami mezi sebou nakonec prohráli vlastní osud. V tomto jsou germáni chytřejší. Zatímco se Slované rozdělovali, Germáni se spojili.

    OdpovědětSmazat
  11. Pokud si projdete historii Germánů a jejich boje mezi sebou, až tak moc se nelišíme. Spojeni nejsou odedávna. Výhodu měli ve společné řeči s odchylkou asi jako my se Slováky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 8:49
      Však já netvrdím že odedávna, napsal jsem, že zatím co se Germání spojili, Slované se rozdělovali. My a Slovensko, Jugoslávie, Ukrajina a Rusko, Běloriusko a Rusko....Germáni jsou dnes naopak sjednocení... Co na tom nechápete???

      Smazat
    2. Pane Povolný. Germáni se sice mezi sebou sice řezali, ale pouze v rámci vzájemných konkurenčních bojů. Pokud ovšem vyvstal vnější nepřítel, jako Hunové, Avaři či Staromaďaři, tak se naopak sjednocovali. Názorným příkladem může být též bitva u Wogastisburgu, kde se proti Sámovi spojili Frankové, Alamani a Langobardi

      Smazat
    3. Germáni měli společnou řeč? Jo - ale nejméně tisíciletí po nás, Slovanech. Když se Slovanské národy vydali na západ, už dávno měli společnou řeč jednoho jazyka, staroslověnštinu, která se začala štěpit až okolo 10 století. Staroslověnština, jako jediný evropský jazyk při příchodu Slovanů na západ, už byla hotovým jazykem, o čemž si mohli jak germánské, tak románské národy, ještě dlóóóuho nechat zdát.
      Avšak s tou nesvorností je to smutný fakt. Když Jindřich Ptáčník a po něm Oťasové zahájili genocidu Polabanů a Pomořanů, spoléhali právě na nesvornost a těžili z ní. Zrovna tak to zkusili i u nás. Spojenecká smlouva s Lučany a Zličany, germanofil Václav usedlý na Pražsku, pátá kolona německých emisarů v kutnách tahající za nitky...
      A nebýt Boleslava I. Velikého, byli jsme protektorátem o tisíciletí dříve.
      Ano, nesvornost je to, co nás od prvopočátku hubí.
      Co zapříčinilo, že Polsko bylo málem smáznuto z mapy? To, že každý polský velmož se cítil být na svém palašíku králem. Co zapřínilo tři století poroby u nás? To samé jako v Polsku. Není náhodou, že jsme po přemyslovcích měli jediného krále domácího původu. Než si zvolit nejlepšího ze svého středu, to raději cizince. Habsburkové na českém trůně, ani šarvátka na Bílé hoře a následná germanizace nemají původ v ničem jiném, než právě v této nesvornosti. Než aby založil královskou dynastii někdo z nás, to raději cizince! A než jsme se nadáli, rozvaloval se na českém trůně po desetiletém jagellonském mezičase Habsburk. A zabydlel se na téměř čtyři století.
      Jediná dvě období kdy jsme byli svorní, byla zároveň období kdy nás Evropa respektovala.
      Boleslav odstavil bráchu od moci a zemi sjednotil silou meče. Lucké i Zličské dominium ztrestal, jejich hrady srovnal se zemí a vyprovokoval Němce k válce. Zkrátka měl vizi a nesral se s tím. Od té doby jsou naše hranice tam kde jsou. Němcům jsme přestali platit tribut a na udělování Království českého lénem mohli zapomenout. Po čase jednoty a respektu však přišli ke slovu tři jeho nesvorní vnuci... A bylo po jednotě i po respektu.

      Mistr Jan sjednotil Království české slovem, kterou jednotu po jeho smrti podpořil napřed Jan Žižka a po něm Prokop Holý silou meče.
      Jediný Slovanský národ který je svorný kontinuálně už od svého vzniku je Ruský národ. A jediné období kdy šel do kolen bylo právě období nesvornosti. A nescházelo mnoho, a Rus by byla Germány (ono se totiž zapomíná že strejda Sam, stejně jako jeho starší brácha strejda Anglán jsou Germáni) a Romány rozparcelována.
      A teď?
      Fuj Putin! a hurá Anglie! a hurá Německo! a hurá Unie!

      Smazat
  12. No když to vezmeme pěkně od počátku, poprvé nás Habsburk porazi (tady našeho krále Přemysla Otakara II - krále železného a zlatého) v bitvě na Moravském poli. Pravda opět zradou našich šleticů. Tak čemu se divíme. Chvíli jim to trvalo, než se skutečně na třista let usadili na našem trůnu. Germánům se do povedlo v r. 1938. Potom dostali nakládačku a táhli. Ale vrátili se za 45.let a můžeme jen doufat, že zradou dnešních přisluhovačů tady zase třista let nebudou smrdět.

    OdpovědětSmazat
  13. Porazila Premysla zradna slechta? Potvrzeno panem V.
    Klobouk dolu p.Milan.
    Za vysvetleni bez okolku.
    Rad bych podotkl,ze clanek o ceskem narode, ceskem jazyku bych ocekaval celej aspon v moji rodne cestine..
    Bez hantyrky premrstene vzdelanych.. Bez..Konotuje,apriorni,tento konstrukt,
    /ta konstrukce/,implementovali. Jejich pouzivani neni na miste a misty zadrhava do mych citlivosti a ucte k rodnymu jazyku..
    Mam za to,ze oficialni nazev je ted Cechia, jako Bavaria,Arabia atd.
    Uleva od Slovenska, neco hrozby podrazu ze zadu ubylo.
    Byly Zeme Koruny Ceske take konstrukce?
    Kvalita a zodpovednost diskutujicich opet na vysi.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.