Reklama

pátek 5. března 2021

Obchod na korze

5. 3. 2021 zdroj

Konečně jsem si doplnil vzdělání a shlédl Obchod na korze, československý film ověnčený Oscarem, o kterém jsem zatím věděl jen tolik, že má zvláštní název a zvláštní je i tím, že má dva režiséry, Kadára a Klose. Když film začal, byl jsem trochu rozpačitý a říkal si, že to bude další černobílá artovka postavená na tom, že se v ní nic neděje, o nic nejde a všichni hrají, jako že nehrají. Chyba lávky! Obchod na korze je totiž výborně vygradovaný a počáteční rozpaky se rychle změní v přikování k obrazovce. 


A z divného názvu se stane geniální zkratka celého děje, protože Obchod na korze je o obchodu na korze. O galanterii staré Židovky na korze (které připomíná spíš větší náves) volakého slovenského městečka za časů ľuďáckého Slovenského štátu, kdy začínají deportace Židů a arizátorem obchodu staré Lautmanky je z protekce ustanoven malý slovenský člověk Brtko.

Malý ve smyslu, že nemá žádné ambice a válku a arizaci nevidí jako příležitost jak zbohatnout, tak „malý“, že svoji funkci arizátora nechápe jako imunitu pro trochu té šikanózní zábavy na účet staré paní, ale poctivě se snaží jí s vedením obchodu pomáhat, a když začnou deportace, tak ji i chránit. Co vám budu povídat, semele ho to na prach, šťastný konec se nekoná. A to je asi hlavní poselství Obchodu na korze: zůstat slušný v neslušné době je životu nebezpečné, ale když jste v jádru slušný člověk, tak si stejně nemůžete pomoct a oportunistická svině se z vás nestane, i když vám to žena dobře radí.

Divácky nejnáročnější je na Obchodu na korze zvuk. Jednak podle všeho snímaný rovnou „na place“ bez postprodukce, nebo v průběhu času hodně pokažený, každopádně často poněkud nezřetelný, jednak jazyk. Už relativně čistá slovenština Brtka je občas oříšek, natožpak řeč, jíž mluví Lautmanka, kterou se mi ani nepodařilo identifikovat. Možná nějaká forma jidiš, ale někdy je to čistá slovenština, jindy zase jako kdyby mluvila maďarsky a jindy taková ta šišlavá němčina…

Čeho si já osobně na Obchodu na korze cením asi nejvíce, že není jen další film o Židech, i když v něm Židé shodou historických okolností dávají největší smysl, ale prostě o lidech, které si pro jejich kolektivní identitu někdo vybral, aby se jim pomstil za svůj zpackaný život. Obchod na korze by stejně dobře fungoval i kdyby Lautmanka byla v jiném čase a na jiném místě Arménka, Indiánka, Irka…

Filmový jazyk Obchodu na korze je vlastně až komorní, mnoho se nestane a postav je poskrovnu (figur právě naopak, ale jsou to bezejmenní kolemjdoucí) a vypráví bez dramatických efektů a zvratů poklidným lineárním tempem, přesto je strhující a vypráví příběh, který má cenu vyprávět a připomínat stále dokola. A proto si Obchod na korze svoje místo v historii kinematografie rozhodně zaslouží, bez ohledu na Oscara.




25 komentářů :

  1. Tady po roce 1989 jsme neměli žádnou "arizaci" a "Obchod na korze", ale nějací "demokrati" rozkradli na co přišli ,nos mezi očima, ani neděli nesvětili!!

    OdpovědětSmazat
  2. Ano, tenkrát šlo o arizaci, co natočit podobný v obráceném gardu?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vida, blb zůstal blbem ...

      Smazat
    2. 18:54-Také jste nezaslouženě restituoval?

      Smazat
    3. Jistě, blbečku - Křivoklát a Konopiště.

      Smazat
    4. Pane Povolný jo souhlas film o islamizaci Evropy. V režii amerických spekulantů kterým se říká filantrop a jejich poskoků.

      Smazat
    5. 22:21- Za vedení lágru? Jak se vede ve Vídni, nebo jste již ve Velenicích?

      Smazat
  3. Ten film jsem viděl kdysi dávno a narozdíl od jiných, ho mám v dobré paměti. Opravdu není o Židech, je o lidech, o sousedech. Opravdu není nudný, ale graduje. Černobílý a fakticky ve dvou lidech, skvělý výkon.

    Jestli chcete monochromatickou artovku o třech lidech, dva chlapci a jejich otec v široširé severské krajině, která také na závěr vygraduje, zkuste tohle: https://www.csfd.cz/film/155545-navrat/prehled/

    OdpovědětSmazat
  4. Nehledě na skličující rozdíl v úrovni tehdejší a současné české kinematografie.

    OdpovědětSmazat
  5. Je to film o arizaci. Kroner to byl pan herec ze Staškova. Naše vychovatelka z družiny nám vyprávěla jak její kamarádku židovku zastřelil němec na chodníku v sk .Zachránili ji blond vlasy. Pamatuji jak kuchařka při vydání obědu měla na ruce číslo z koncentráku. Bylo hodně besed s lidmi z války. Dnes už ve škole neví zda nás osvobodili od hitlera američané nebo římské legie.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ani disidenti a restituenti nechodí vyprávět o tom, jak trpěli?

      Smazat
    2. Se spíš obávám, že se nevím, zda nás osvobodili od Hitlera nebo zda nás Hitler chtěl osvobodit od komunismu.
      Tož tak.

      Smazat
    3. Joe 20:46
      Bé je správně. Už se to říká i dospělým. 🤐

      Smazat
  6. Tento film jsem poprvé viděl v roce 1967 (dva roky po natočení) a pak v 70tých letech v ČST. Vynikající, nadčasové dílo a Jožko Kroner opravdu exceloval.
    Zároveň je to sociální sonda do nastupujícího fašismu, a proto se dnes v TV nebo kinech neobjeví (bo kovid), protože podobnost s dnešní korporátní totalitou není náhodná.
    Podobný slovenský film z roku 1974 je ke stažení rovněž na STAHUJ TO pod názvem "Sitňanskí rytieri". Vysvětluje mechanismus šíření zla, a proto je dnes i on na indexu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Neni divu ,protoze hral Kroner ve filmu sam sebe.
      Trochu jsem K.,znal.
      Role byla, jak se rika K. "usita" na miru autorama.

      Smazat
  7. upřesňuji název filmu

    Rekviem za sitňanských rytierov
    už to je nějaký pátek co jsem ho viděl a tak se omlouvám za nepřesnost názvu

    OdpovědětSmazat
  8. upřesňuji název filmu

    Rekviem za sitňanských rytierov
    už to je nějaký pátek co jsem ho viděl a tak se omlouvám za nepřesnost názvu

    OdpovědětSmazat
  9. Film obchod na Korze natočený v meste Sabinov na východe Slovenska. Lautmanka respektíve herečka zobrazujúca tuto postavu rozprava zvláštnou zmesou Šarišského dialektu ktorý je len v tomto regióne. Ďalším mestom sú Šarišské Michaľany a tam sa takýto dialekt už nepoužíva. Korzo v preklade priestor na prechádzku. Korzovať prechádzať sa. Väčšinou na východe Slovenska to boli námestia. Sabinov ako mesto nebolo náhodné vybrane z dôvodu veľkých transportov Jevrejov z regiónu. Ďalším takým to mestom bol Bardejov. Podľa informácii ktoré mam sa tvorcovia filmu rozhodovali medzi Bardejovom a Sabinovom. Ako región Bardejov tak aj Sabinov boli mesta so silnou Jevrejskov diaspórou.

    OdpovědětSmazat
  10. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  11. Skvělé. Včetně diskuze. JiH

    OdpovědětSmazat
  12. Mistr Króner? Československý národní umělec, který se svým herectvím výrazně podílel na kvalitě filmu. Kolik dnes máme takových herců? Stačí se podívat na posledního Českého lva. Parta ožralů, kteří si mezi sebou rozdají ceny a to ještě ,,umělcům", které nikdo nezná. Akorát je po nich nablito v alejích, pardon, kolem Rudolfína! Kdyby to alespoň nebylo za naše peníze...!!!

    OdpovědětSmazat
  13. Pro zdroj:Tu židovku hrála polská herečka taky židovská.
    Když už o filmu píšete tak si o něm taky něco přečtete.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 11:10
      Co má co společného etnicita herečky s jejím výkonem a filmem obecně?

      Smazat
  14. A kdo to vlastně píše? Autor?
    Když si ťuknu na "Zdroj", dostanu tribun.red...

    OdpovědětSmazat
  15. really? 6. března 2021 13:44, Vaše přízeň či nepřízeň se řídí čím? Autorstvím? Jde tu o fakta nebo o postoj? JiH

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.