Reklama

sobota 20. března 2021

Skleníkům na Moravě v blízkosti elektráren se skvěle daří. Proč jich tu nemáme víc a musíme zeleninu dovážet?

Markéta Mazancová
20. 3. 2021   JCKurirCz 

Je vidět, že když se chce, tak to jde. Právě pro takové projekty se u nás odhlasoval důležitý a nutný zákon o ochraně spotřebitele. Ten by měl investorům dát jistotu, že budou konkurenceschopní a právě sklizenou zeleninu na pultech nenahradí nějaký náhodně koupený levný kamion přebytků například právě z Holandska.

V Holandsku je produkčních skleníků jako hub po dešti. Pár prvních skleníků, které využívají přebytečného tepla z elektráren vyrostlo už i u nás na Moravě. A daří se jim skvěle.

Česká republika je spolu s Lucemburskem v rámci Evropy na posledním místě v produkci zeleniny na obyvatele v celé Evropě. Je alarmující, že naprostou většinu zeleniny dovážíme ze zahraničí. Domácí produkce v současné době dokáže pokrýt pouze 15 % domácí spotřeby.

Před rokem 1989 u nás bylo skleníků relativně dost. Bohužel většina z nich neustála transformaci ze socialistických družstev. A ty, které přežily, vytlačila levnější dovozová zelenina.

Kromě etického, ekonomického a ekologického dopadu slyšíme na dovozovou zeleninu stále častější kritiku, zejména kvůli její mdlé chuti. Ta se sklízí nedozrálá, aby vydržela pouť přes “půl kontinentu“. Zdlouhavé převážení obvykle vyžaduje i použití velkého množství ochranných chemických látek, které nám na zdraví příliš nepřidají.

Ikonickým symbolem této problematiky se stalo zcela netečné rajče, které nejenže nevoní, ale dokonce ani nemá žádnou chuť. A protože zákazníci požadují chutnou zeleninu a její stálou nabídku i v zimních měsících a současně chtějí kupovat tuzemské potraviny, začaly obchodní řetězce hledat možnosti, kterými jsou zelinářské skleníky.

Podle největšího stavitele skleníků, společnosti NWT, v ČR vzniklo či v blízké budoucnosti vznikne celkem 53,3 hektarů skleníků pro celoroční pěstování zeleniny, a to za 2,7 miliardy korun. Ve většině z nich se pěstují zejména rajčata, dále pak o něco méně okurky, papriky, saláty či kedlubny.

V oblasti výstavby a provozování skleníků bychom si mohli vzít příklad z Nizozemí, kde je v provozu více než 10 000 ha produkčních skleníků.

V současnosti se v ČR produkční skleníky nachází zejména v oblasti Moravy. Mezi ty, které využívají přebytečného tepla z elektráren či bioplynových stanic, patří například tyto následující.


Farma Bezdínek u dětmarovické elektrárny

Na podzim roku 2019 zahájily provoz skleníky na okraji Dolní Lutyně na Karvinsku. Farma Bezdínek tu pěstuje rajčata a okurky. Skleníky se rozkládají na 11 hektarech a využívají přebytečné teplo z blízké dětmarovické elektrárny. Denně tam sklízejí okolo 5 000 kg rajčat a okurek.

Farma se navíc snaží být přátelskou k přírodě a vyhýbá se zbytečné chemii. Zalévají tam dešťovou vodou a pesticidy nahrazují biologickou ochranou. Zaměřují se na pěstování těch nejchutnějších odrůd a zeleninu sklízejí vždy ve správném stádiu zralosti. Na pulty obchodů se zelenina dostane v optimálním případě hned následující den po sběru.

Kromě toho, že farma Bezdínek pěstuje lokální zeleninu, je i významným zaměstnavatelem. Na začátku svého provozu zaměstnávali 250 lidí, z toho tři čtvrtiny z daného regionu. V plánu je i další rozšíření.


Tušimský skleník

Výstavba zelinářských skleníků se odehrála na pozemcích původní hnědouhelné elektrárny Tušimice. Jedná se o významný projekt energetické skupiny ČEZ. Skleníky se rozkládají na 5,5 hektarech a mají být v provozu zejména během zimních měsíců. V létě je má vystřídat pěstování pod širým nebem.

Celková investice do výstavby skleníků se pohybuje okolo 250 milionů korun, z čehož část ve výši 37,5 milionů korun pokryla dotace z programu rozvoje venkova. Celá produkce má být řízena počítačem a automatizována v maximální možné míře.


Farma Kameničany

Smysluplné využití pro teplo z vlastní bioplynové stanice hledali i dnešní vlastníci Farmy Kameničany. Inspirovali je nizozemské produkční skleníky.


Farma Smržice

Skleníky společnosti AGRO Haná ve Smržicích na Prostějovsku zabírají plochu 2,5 hektaru. Provozovatel skleníků se zároveň věnuje také energetice a energii pro vytápění skleníků zajišťuje jeho vlastní bioplynová stanice. Jen během zimních měsíců přitápí zemním plynem.


Skleníky by mohly vyrůst i v jižních Čechách u Temelína

Těsně před rokem 1989 se plánovalo, že na Vltavotýnsku vyrostou obří skleníky, které budou využívat přebytkové teplo z výroby energie v jaderné elektrárně Temelín. Bohužel se plány nikdy nedotáhly do konce a nezrealizovaly se. Nicméně tato myšlenka zde pořád je. Alespoň o něco málo by se tak zvýšila zoufale nízká “potravinová soběstačnost” ČR. K tomu by se ještě využilo tepla z JETE, které se doposud vypouští neefektivně do ovzduší.


Částečně je vše v rukou politiků

Pronárodní politika se musí dělat tak, aby dala českým investorům jistoty, že o vložené peníze do svých projektů nepřijdou. Respektive by je měla motivovat vůbec nad podobnými projekty reálně uvažovat!

(Pozn.: O tom, který z politiků se konkrétně o přijetí zákona zasloužil, a který jmenovitě jak pro jeho přijet/nepřijetí zvedl v Parlamentu ČR ruku, jsme na Kurýr IN již psali. V článku „Kdo jak hlasoval o novele zákona napravující znevýhodnění českých zemědělců vůči EU„.)

Kritici již zmíněného nového zákona o ochraně spotřebitele argumentují současným objemem pěstování zeleniny na našem území. Tvrdí, že je nedostačující. Tím pádem, že dokonce hrozí hlad, neboť řetězce nebudou moci dovést to, co bude chybět.

Moudrý politik však uvažuje nad vývojovými trendy do budoucna. Dobré podporuje a špatné se pokouší změnit. Pouze krátkozrací lidé žijí s výhledem maximálně na půl roku dopředu. Někteří nedokážou dohlédnout ani tam. (Což 18.3.2021 předvedl většinou občanů pohrdaný Senát, když vetoval zákon o potravinové soběstačnosti. - pozn. red. N.R.-vd) Oproti nim moudří lidé uvažují nejméně jednu generaci dopředu. Tací mají sedět ve volených orgánech naší země. Tací se musí naučit oslovit širokou veřejnost, aby si získali jejich volební hlasy.

To si bohužel řada lidí vůbec ve své krátkozrakosti neuvědomuje. Potom se není čemu divit, že ti, kteří aktuálně zastávají řídící funkce na úřadech nebo v politice, přijímají rozhodnutí, kdy pravá ruka neví, co dělá levá. Že jejich rozhodnutí přijatá pro jednu oblast, vždy nějakým způsobem ovlivní oblasti jiné. Tyto souvislosti, obecně platné zákonitost, jim však v současnosti v příliš vysoké míře naprosto unikají.


Vyšlo 29. 1. 2021 


11 komentářů :

  1. Tak je to se všemi jak zemědělskými produkty,tak se strojními a stavebními. Prostě utlumit a zašlapat. Stejně tak se nám podařilo zlikvidovat učňovské školství a dnes se úspěšně daří zlikvidovat i ostatní školství. Jsem zvědav, kam budeme ty nedovzdělané idioty exportovat? Rušíme zkoušky z matematiky, zrušíme mněké a trdé i,y. , nakonec příjde zrušení českého jazyka. Fuj je to neskonalá idiocie našeho státu (dnes už kvazi státu).

    OdpovědětSmazat
  2. Dobrý článek od paní Mazancové, zajímavé informace. Takové věci se v mědiích nedozvíme.

    OdpovědětSmazat
  3. Jiste kazdy slysel o te kolektivizaci v SSSR a potom u nas.
    Stalin dobre vedel,ze se od zapadu ,germanu a nacistu nedocka niceho jineho nez valecneho napadeni.
    Stat si nemohl dovolit proto zavislost na soukromych statkarich a rolnicich , zejmena v dobe napadeni.
    A tak nejen prumysl ale i kolchozy jak vime splnily tu povinost na 100%..
    Zruseni urychlene druzstev u nas pak melo samozrejme svuj cil..
    Od 45 pak opet nebyla jistota /s prestavkami/, ze se napadeni Ruska a celeho Vychodniho bloku,nebude opakovat..

    OdpovědětSmazat
  4. Přesně tak ten dovozoví odpad stojí za starou bačkoru. Snad nastane doba kdy se k vládě dostanou pro Český politici.

    OdpovědětSmazat
  5. Jak chcete od "komoušů" kteří v pohodě zalezlý do chart, podporovaných parazitickými struktůrami z euroatlantické civilizace, po 89 převzaly řízení státu, vytvořily si zákony k obrazu svému a bez pokynů svých dirigentů neudělají nic. Velmi dobře je to vidět na zajištění vakacín , jak jim záleží na životě nebo smrti svých moderních otroků. Bez zásadních změn to nelze změnit a nevidím žádného nového Jana Žižku. Ano, dobrý hospodář dobré vylepšuje a špatné likviduje.

    OdpovědětSmazat
  6. To je dobra zprava o sklenicich, tak aby pribyvaly. Před chvílí jsem tu nekde psala o nedobré chuti potravin, bohužel i českých, tak kdy nám ti budoucí politici dopreji, aby to sizení nebylo poznat na chuti....asi až zkusí sami sobe nakoupit v albertu, pripadne sami z toho nákupu uvarit a nebude to chutnat ani jim. Zatím jim chutná.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bejvávali doby, kdy jsem měl v oblibě tzv. "studentský řízek", jinak řečeno obalený gothaj. Pak jsem si ho, blbec, zdělal po hadráku. Hnus. Zkuste plátek z kteréhokoli salámu, i toho nejdražšího, hodit na pánvičku. A uvolní se takový chemoodér, že by jeden blil. A tak si už ani lečo nemám z čeho udělat. Ach jo...

      Smazat
    2. To je smula, fakt. Prave, že ty české salámy jsou někdy hnusnejsi než ty cizí nebo od agrofertu. Zkuste místo parku do leca houby. No, i když ty jsou z polska, s kvalitou radši nebudu strašit, už redukuju nárok jen na chuť. Smažený gothaj fakt neznám, i když smazim cokoliv, třeba kosmetice nebo lístky šalvěje. Výborné. Jenže to si natrham sama.

      Smazat
  7. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.