Reklama

pátek 5. března 2021

Systém v síti a Síť v systému Dobrý sluha, špatný pán?

Marek Adam

5. 3. 2021
Říká se, že z každého z nás s postupem let něco zmizí. A naopak v nás něco přibude. Například prožitek vnitřní radosti, ale též vnitřní bolesti. To patří k historii každého lidského života. Člověk žije v kontextu. V kontextu svého vlastního života i v kontextu životů svých blízkých. Nikdy nevnímáme toho druhého jen tak samotného o sobě. Vždycky jen tak, jak se nám jeví.

A právě tato podstata představuje zákonitost, že pravý význam lidských bytostí se ukáže právě jejich zařazením do určité struktury. Také náš národ je tvořen souborem individualit, jejichž význam se ukazuje až v oné struktuře celku. Nikdo nemůže žít zcela mimo systém.

Jelikož je člověk tvor společenský, stává se oním systémem naše společnost. Ta představuje strukturu, v níž jedinec nalézá svůj smysl a své ukotvení v časoprostorovém kontextu. Systém tedy organizuje naše soužití takovým způsobem, aby ve společnosti byla zajištěna elementární kooperace. Aby společenský organismus dokázal přežít jako celek. V tomto smyslu můžeme systémem rozumět cosi pozitivního. Člověk v systému nachází řád, zakotvení, místo, identitu, kořeny a jistotu.

Pod pojmem systém však lze vidět i něco jiného. Síť nikoli záchrannou, nýbrž uvězňující. Pokud systém člověka začne dusit, stane se pro jedince jakousi klecí, vězením. A nemusí se jednat pouze o vězení v nuzném slova smyslu.

Je dosti možné ocitnout se v jakési „zlaté kleci“, kdy se dotyčný může změnit i třeba v otroka peněz. Systém zbavený a zbavující svobody představuje život v zajetí. Jako když chytíte motýla do sítě. Ani blahobyt v zajetí nepřináší šanci na přežití. Mlátíme křídly, až nás to vysílí a zbaví života. V takové situaci se všichni pasujeme do role moderních otroků. Moderní otroci jsou proměněni do jiných identit než otroci historičtí. Jak již psal George Orwell ve své antiutopii 1984, zotročení lidé slouží systému, jsou sledováni na každém kroku a jsou též vymazáváni z dějin, dopustí-li se přestupků vůči totalitnímu systému. Jejich mozky jsou systematicky vymývány, až pod vlivem jakési varianty stockholmského syndromu začnou otroci bezmezně milovat svého věznitele.

Síť mocenského aparátu tak proniká do všech sfér každodenního života všech jedinců. Tito jedinci přitom ztrácejí svou originalitu a stávají se sériovou, bezejmennou a bezpohlavní masou. V takové totalitě není prostor pro nic mimo systém ovládaný mocí!

V naší době se fenomén moci spojuje s penězi. Více peněz automaticky předpokládá více moci. Chudí lidé jsou závislí na penězích, protože by bez nich zemřeli. Mnozí lidé jsou pro peníze ochotni udělat úplně všechno. Jsou ochotni obětovat všechno. I svobodu. Svou svobodu i svobodu jiných.

Takoví lidé se s rostoucím počtem peněz propadají do stále hlubšího otroctví. Jelikož všichni členové systému jsou přímo či nepřímo závislí na penězích, stávají se všichni novodobými otroky. Největšími otroky peněz se stávají ti, kteří jich mají nejvíce. Pouze ten, kdo neslouží penězům, může být ve své podstatě svobodný.

Není absolutní svobody. Myslí-li si někdo, že získává její část, automaticky ztrácí její jinou část. Může být tedy člověk svobodný jen částečně? Vždy můžeme něco získat a současně i o něco přijít. Svobodní jsme jen tehdy, pokud můžeme o něco přijít či něco získat. Ale je to jen část svobody. Přesto se však svobodný člověk od otroka v jednom aspektu přeci jen liší.

Skutečně svobodný člověk neslouží penězům, nýbrž peníze slouží jemu. Skutečně svobodná bytost se od otroka liší v jedné zásadní kategorii. Ta spočívá v tom, že vnitřně svobodný jedinec si uvědomuje vyšší smysl svého života. Uvědomuje si, že nepotřebuje peníze, a tudíž sám žádné peníze pro naplnění svého vyššího smyslu nemá, protože nemá potřebu peněz.

Tato kategorie však předpokládá společnost, která nepoužívá peníze. A jelikož v systému, v němž žijeme, všichni peníze používáme a potřebujeme, jsme do jisté míry všichni zotročeni. Penězi se vykupujeme ze zdánlivého otroctví a získáváme pocit zdánlivé svobody a nezávislosti. Dokud máme u sebe peněžní hotovost, jsme pány svých peněz…

Systém a síť se vzájemně doplňují. V každém nesvobodném systému se život jeví jako strukturovaný, přehledný a svým způsobem „návodný“. Určití lidé ztrácí smysl svého života, pokud je nikdo neřídí a neovládá. Jako by neměli vlastní vůli. Je pro ně pohodlnější eliminovat svou vlastní vůli. Milují systém, který je zotročuje, který z nich plíživě činí otroky. Touží po tom ovládat druhé a současně být sami ovládáni. Vzniká tak pyramidový efekt, kdy si novodobí otroci neuvědomují svou roli a užívají peněz jako drogy, která jim vytváří iluzi zdánlivé svobody a moci. A přitom se propadají do otrocké sítě. Byl historický otrok svobodnější, protože neměl peníze? A co novodobí otroci peněz?

Je možné vymanit se z této klece a poznat svět tam venku? Je vůbec možné utéct kamsi mimo systém? Přežili bychom v tom světě venku? Nebylo již biblické vyhnání z Ráje útěkem z nějakého systému? Máme šanci na přežití vně systému? Jednou bych ten svět venku chtěl alespoň ukázat!

Proto je nanejvýš důležité, aby každý v sobě hledal onen vyšší smysl své existence. Jen ten nás činí svobodnějšími. Říká se, že v životě má skutečný smysl jen konkrétní láska ke konkrétnímu člověku. Láskou získáváme cosi, co nás přesahuje. Ono magické posvátno, kdy si promítáme sebe a svůj smysl do toho druhého. Posvátno nezávislé na náboženství či ideologii. Láska je Bůh v nás.

V lásce nacházíme sami sebe, vyšší smysl svého života, svou alespoň částečnou svobodu.

Praví se, že svoboda není součtem dílčích malých svobod, jakýchsi kapek v moři, dohromady tvořících oceán. Svoboda nepředstavuje sumu, k níž je možné přičítat, či z ní odečítat.

Svoboda totiž buď je, anebo není.

A proto je systém dobrý sluha, ale špatný pán. Z každého z nás s postupem let něco zmizí. A do každého z nás s postupem let něco přibude. Náš život představuje kontinuální proces získávání a ztrácení. Děje se tak proto, jelikož jsme nedílnou součástí určitého systému.

A náš život se procesuálně odehrává v kontextu životů našich bližních. Znamená to, že bez druhých nejsme sami sebou.

15 komentářů :

  1. Nelze akceptovat představu autora o svobodě jako binární veličině. Naopak je nutné o ní uvažovat jako o kontinuu, svobody je více nebo méně. Absolutní svoboda není možná, proto by hodnota nikdy nedosahovala hodnoty "1", ale vždy "0".

    OdpovědětSmazat
  2. My obycejni lide presto budeme volit SVOBODU A NASI PRIMOU DEMOKRACII

    tak jak ji konkretne jako obcane vidime pred sebou v moznosti diskuznich rubrik Nove republiky,ktera by uz mohla byt v nevidanem systemu

    SOLIDARNIHO STATU

    podobneho podle meho nazoru pravicovemu Socialnimu statu,ktery sice neni dokonaly,ale funguje u sousedu,kteri plati ze zakona 10 eur na hodinu a z toho pry zbohatli!

    Ano,jsme male zviratka a radi si ten vzor Solidarni stat v zakonech upravime podle NASICH potreb,ale vydrbat jako je tomu dodnes se nechat nesmime,bylo by nas skoda nebo si nekdo mysli,ze ne,tak at to tu ten darebak napise a dame mu vsichni jednu do nosu,nebo snad ne?!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pane Krtečku, zvolil jste si sympatickou přezdívku. Vy musíte být hodný člověk. Kdo vám nakukal ideu solidárního státu, zvláště pravicového Sociálního státu? Zkusme počkat, zda vám to pánové David a Dvořák vysvětlí. Myslím, že si vás nikdo z nich nevšimne.

      Smazat
    2. 0.16
      No, ono se to až tak úplně nevylučuje. Kapitalismus v pojetí T. Bati nebyl asociální.
      Jistě, bylo to dáno jeho, nestydím se říci, genialitou, protože, abych to řekl ve zkratce, si dobře uvědomoval, že co oknem vyhodí, dveřmi se mu vrátí. Byl v tom sice čistý klakul, ale na kvlitativně jiné úrovni, než je kalkul současných kapitalistů. Nebo jinak. Ač šel tvrdě za svou vizí a dovedl si vynutit kázeň, viděl zároveň i člověka - ne robota. V tom vidím ten rozdíl mezi kapitalismem T. Bati a tím, v co se zvrnul a čeho jsme svědky.
      Pro sebe tomu v duchu pracovně říkám kapitalismus s duší a kapitalismus bez duše.

      Smazat
  3. Zajímavé, ale podobných úvah jsem už přečetl víc a na střední škole i podobně psal.

    ... vnitřně svobodný jedinec si uvědomuje vyšší smysl svého života. Uvědomuje si, že nepotřebuje peníze, a tudíž sám žádné peníze pro naplnění svého vyššího smyslu nemá, protože nemá potřebu peněz.
    Možná jsem to nepochopil, ale tohle je z čistě praktického hlediska možné snad jen v nějaké přírodní komunitě kdesi mimo, protože pokud je člověk součástí systému, jak je popisováno výše, peníze potřebuje.

    Zlatá klec. Znám několik jedinců, kteří jsou v tomto uspořádání maximálně spokojeni.

    ....Určití lidé ztrácí smysl svého života, pokud je nikdo neřídí a neovládá.
    Ti musí být v současném světě opravdu šťastní...

    ... Skutečně svobodný člověk neslouží penězům, nýbrž peníze slouží jemu.
    Takovým se říká třeba většinový akcionář banky. :)

    Takže na závěr. Dalo by sa to zkrátit, že to pomyslné štěstí a svoboda, které tak celý život hledáme, je povahovou vlastností konkrétního jedince.
    Stephen Hawking jednou o svobodě prohlásil, že je sice vězněm svého těla, ale jeho mysl je volná.
    Ale jak psal pan David výše, není to binární veličina, ale kontinuum. Takže někde v tom kontinuu má každý jedinec ty svoje hranice, přičemž čím blíže k nule, tím větší nepohoda.

    OdpovědětSmazat
  4. Marek Adam se pustil do filozofování ale myslím, že mu rozumím. Ano, absolutní svoboda neexistuje, jen představa o ni dle názoru jedince. Už když se narodíme nejsme svobodni. Musí nás někdo opečovávat, kopírujeme nebo odmítáme vlivy z okolí a čekáme na "vylétnutí z hnízda". Jak se podaří vzlet, závisí nejen na rodinném prostředí ale i na dalších omezeních z absolutní svobody a dilema rozcestí kudy se vydat. Má-li jedinec štěstí, rodina mu umete snadnější cestu v patrech lidské hierarchie ale ještě více omezí osobní svobodu.

    Abych se moc nezapletl a nebyl mnohomluvný, lidská společnost je hierarchická a závislá na vedoucích jedincích a jejich kvalit.

    Slony vede k vodě nejstarší slonice, která si nejvíc pamatuje.

    Nás povedou ne-opeřenci?

    Peníze jsou dobrým sluhou ale zlým pánem, především ty úrokové! Tedy jak pro koho.

    OdpovědětSmazat
  5. Velmi dobře to popsal Karel Marx, který byl sám synem rabína, cituji, oba dva možné překlady:
    " Peníze, to je žárlivý bůh Izraele, bůh, který nestrpí vedle sebe žádného jiného boha. Peníze degradují všechny lidské bohy a mění je ve zboží. Peníze jsou všeobecná hodnota všech věcí, hodnota, která se ustavila sama pro sebe. A proto zbavily celý svět, svět člověka stejně jako přírodu, jejich svérázné hodnoty. Peníze, to je člověku odcizená podstata jeho práce a jeho jsoucna; a tato cizí podstata člověka ovládá a člověk se jí koří. Peníze jsou žárlivým bohem Izraele, vedle kterého žádný jiný bůh existovat nemůže. Peníze pokořují všechny bohy, které lidstvo má, a mění je ve zboží. Jsou soběstačnou hodnotou všech věcí. Proto obraly celý svět, svět lidí i Přírodu, o jejich vlastní hodnotu. Peníze jsou odcizenou podstatou lidské práce a existence: ta člověku dominuje a on se jí klaní. Židovský bůh byl sekularizován a stal se bohem celého světa. "
    Ačkoliv se zde hovoří o Židech, tak ve své podstatě je citát o dnešní pokleslé společnosti, která vyměnila skutečné lidské hodnoty za mamon a proto je možné s citátu klidně Židy vynechat ,abychom se neponořili do antisemitismu, protože vinit někoho za dnešní marasmus, je skoro nemožné, protože to jsme my, naše společnost a naše elity, které nás táhnou dolů do bahna konzumu přes všechnu míru a všechno se podle nich nechá koupit, zločinná reklama vládne v médiích a nutí nás , jen si kup a ještě více a když budeš hodně nakupovat, budeš neskonale "šťastný", jenomže vážení jedeme na celém světě do šíleného držkopádu, protože předlužený svět tyhle nakupovací hrátky už dlouho nevydrží !!! Kovid pouze jenom vše urychlí a elity to budou mít na koho svést, aby je lidé nepověsili na prvním kandelábru!!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. OK a další podrobnosti: Khazarian Mafia - Praví vládci světa (dokumentární video). Sobota 27. února 2021
      https://beforeitsnews.com/christian-news/2021/02/the-khazarian-mafia-the-true-rulers-of-the-world-documentary-video-the-historical-information-of-major-past-events-that-lead-us-up-to-today-must-see-2594342.html
      Skrytá historie neuvěřitelně zlé chazarské mafie (aktualizováno)
      http://themillenniumreport.com/2018/06/the-khazarian-mafia-you-dont-know-what-you-dont-know/

      Smazat
    2. Jednoduše řečeno absolutní svoboda nikdy fungovat nemůže nebo by to byla anarchie.

      Smazat
    3. Marx se zpovida i ze sve vlastni posedlosti i kdyz kriticke, penezi majetkem. Penize jako modla.
      Kdyz zrovna tak,penize nemusi existovat.
      Pece,kdyz se narodime,nemusi znamenat ztratu svobody.
      Zalezi kdo pecuje.
      Zadne omezeni neni,nemusi byt a nemuze byt automaticke.
      Hierarchie zase nemuze znamenat a opakovat se
      takova ,co se na nas porad opakuje.
      Jde o zastaraly predsudek, prijaty a uznavany vzor, davno nescetnekrat zkrachovaly a zdiskreditovany.
      Chybi asi schopnost a odvaha kardinalne zmenit smer.
      Skutecnou /genuine/,revoluci.
      A potom jinou praxi,uskutecnit ,nez ty dosavadni..

      Smazat
  6. Nekolik poznamek na uvod k aplikaci Prakticke psychologie v praxi a k nekterym resenim s tim spojenych. Priklady.
    Proc prave Putin je tak obliben ve svete.
    Pisen Na Vlachovku,.."kdyz jsem ja tam pristal, kdo mel ruce ten se pral,tri frajeri,co tom po mne sli,rovnou voknem vodesli.."stale velmi popularni ve vlasti.
    Nekolik delsich navstev ,zminene Vlachovky,jsem nemohl nevykonat..
    Vychova a nesporny vliv hospodskych universit na Svejka a stamgasty.
    Vliv je silny, kdy prerazena noha, rozmlacenej ksicht neboli, ale naopak neobycejne potesi.
    Sam jsem se nedavno jeste snazil na stary kolena prat,ale momentalni nepritel/skudce, to brzy vzdal.
    Jsou jednotlivci a je jich povicero, kteri bojuji za demokracii, vselijake svobody a vyhody pro obcana s tim spojene. Takovy jednotlivec si pak uvedomi sve schopnosti a uchazi se jako kandidat na funkci vsemocneho presidenta,zdaleka nejmocnejsiho statu na svete.
    Kdy by nejlepe tak posilen velkou moci, prosadil vyse uvedene nesporne hodnoty.
    Pamatuji se,jak president Reagan,/nesporne takovy jedinec/ mel vystoupeni v televizi, pred publikem a nahle uprostred projevu, se objevili na obrazovce dve "gorily" z nichz jedna slysitelne pravila, "skonci to a jdeme".
    Takova situace je ovsem dar ze vznesenych nebes.
    Ac postavou nejsem rvac a postarsi, podekoval bych nebesum za takovou prilezitost,
    v pokore mne vlastni..Ale az potom!
    Vedom si sveho vzdelani a vychovy.
    Natah bych jednu pesti gorile rovnou do ty nevymachany drzky. Tedy ne pod voko. To az potom.
    A doufal pevne,ze se na mne vrhnou.
    Zarval bych dou po mne dva..To neni fer. A hura do boje.
    Kazdej vi ,ze v takovy situaci, Bojovej Duch vzdycky zvitezi.
    I kdyz jedinec prohraje. Zakladni prakticke pouziti teorie v praxi,je pak heslo. At sem bit jen kdyz se peru.
    Situace pak slibovala vyvoj do bajecny bitky, kdyz se nekdo prida..Ta moznost tady byla a velka.
    Stastnemu jedinci se v zivote malokdy vyskytne takova sance.
    President,ale poslusne stahl vocas mezi nohy a nechal se odvest..
    V Kremlu,si jiste Breznev pomyslel,takova sracka a chce s nami bojovat.
    Situace dalsi, Trumpovi zamazli, aby mohl neco sdelit. Bezvadna provokace a nadherna reakce na to slibovala hodne, zatnout pesti, zarvat, lidi pomozte mi tu svini najit, at se ji trefim rovnou do rypaku a uhanet do nejblizsiho letadla, letet rovnou na misto bitky..Takova sance.
    Mne se nic takovyho nestane.
    Misto toho,se verbalne velmi statecny Trump schoval za hradbama a tam neco kvilel.
    V Kremlu si jiste Putin pomyslel, neco priblizneho,jako predtim Breznev.
    Pri nedavne situaci "zavri hubu a vodprejskni ",na Bidena,
    na aplikaci nejakeho praktickeho reseni, uz nebylo samozrejme ani pomysleni..

    OdpovědětSmazat
  7. Cituji:
    "...Ta spočívá v tom, že vnitřně svobodný jedinec si uvědomuje vyšší smysl svého života. Uvědomuje si, že nepotřebuje peníze, a tudíž sám žádné peníze pro naplnění svého vyššího smyslu nemá, protože nemá potřebu peněz."
    K tomu jen poznámku.
    Na Pankráci byl v cele tento canc nějakého předešlého mudřece:
    "Peníze nejsou všechno!"
    A nějaký plebejec mu pod to napsal:
    "Ale zkus je nemít, filozofe!"
    A pod to velkým písmem: "VOLE !!!"
    Vox populi, vox dei.

    A dál:
    "Říká se, že v životě má skutečný smysl jen konkrétní láska ke konkrétnímu člověku. Láskou získáváme cosi, co nás přesahuje. Ono magické posvátno, kdy si promítáme sebe a svůj smysl do toho druhého. Bla... bla... bla... Láska je Bůh v nás."
    Zastavím se u "...jen konkrétní láska ke konkrétnímu člověku."
    Jenže když se konkrétní člověk odláskuje a zaláskuje do jiného konkrétního člověka, v tu ránu je po smyslu života i magické posvátnosti. Bůh v nás jde na hanbu, pouštíme ze řetězu Běsy, a už to lítá.
    Jeden věší sebe, druhý toho konkrétního člověka, další se dá na chlast, jiný zas odživotní s tím konkrétním člověkem celou rodinu, někdo i sebe, jiný ne, další jiný hupne do auta a napere to houfu nevinných lidiček atd. atd.

    A dál:
    "V lásce nacházíme sami sebe, vyšší smysl svého života, svou alespoň částečnou svobodu. "
    Osobně si myslím, že svoboda=nezávislost - úměra přímá. Znám jedinou svobodu - svobodu myšlení. Jistě, i to je podmíněné naším vzorcem myšlení, jenže to je irelevantní, protože objektivní; subjektivně se cítím, když myslím, svobodně.
    (Tedy kromě těch, kteří bez autocenzury už nedokáží ani myslet.)
    Smysl života? Tak o smyslu života, pokud vím, se dohaduje lidstvo už od těch dob, kdy mu na to zbylo dost času a dostalo roupy. Pochybuji že se po smyslu života pídili lovci mamutů - ačkoli kdo ví? Málokdo totiž ví, že lovcům-sběračům zabralo shánění živobytí v průměru dvě hoďky denně. To až když jsme vynalezli jak si ten přetěžký život ulehčit, makáme od ještě nevidim do už nevidim nejméně 8 hodin denně.
    Aj já jsem svého času bádal po smyslu života. A pídil se tu a onde a vyýsledek? Pídíli se po něm mudrcové a učenci všech dob, leč neshodli se dodnes. Nejblíže se ke smyslu života, dle mého, přiblížila Biblí Svatá:
    28A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“


    29Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.
    Jinak řečeno řekl starý JHV Lolitě a Adamovi zhruba toto:
    Tuto zemi jsem stvořil sobě pro radost (nelíbilo se mu, že je nesličná a pustá, ne?) a vás jsem stvořil, abyste ji spravovali.
    No, přestal jsem se pídit po smyslu toho proč tu jsem a namísto toho jsem se zaúkoloval. (Úkoly splněny.) A zatímco jsem plnil své úkoly, abych dal svému životu svůj smysl, získal jsem jaksi mimochodem dva poznatky:
    1) Život jsou emoce.
    2) Život je cesta k cíli, který je nám skrytý.
    a jeden příkaz vyššího řádu:
    BUĎ PROSPĚŠNÝ !!!
    Samma: Autor, znající jen svou sociální bublinu a její akademické myšlení, je, až na poslední odstavec, mimo mísu. S posledním odstavce mohu souhlasit. Protože co jiného je: "Náš život představuje kontinuální proces získávání a ztrácení," než cesta?
    Když si totiž toto uvědomím, a namísto abych se pídil proč tu jsem, jednoduše JSEM, a jsem rád že JSEM a skutečně žiju, namísto jalového mudrování, dám teprve svému životu jeho smysl.
    Tečka.

    OdpovědětSmazat
  8. Ze se nas terorfanatici penez, majetku a jejich posluhove snazi nas zotrocit do stejneho jha, do jakeho zabredli oni sami,je samozrejme.
    Vice penez znamena, vice vlady a moci ,ale tohle vzdycky vedlo do nekonecnych,krizi, krachu silenych revoluci a valek..
    Nikam jinam.
    Nastalo vzdy opetne hledani, nekdy velmi krvave, novych spolecnosti a noveho druhu vladnuti, ale ta hledani byla dodnes vice mene a casteji,smrtelne obtizna..
    Od svobody spolecenske k svobode osobni, zde nachazime velkou radu problemu a dodnes nevyresenych ,pres nekonecne snahy a obeti hledacu.
    To je skutecnost a netreba tady dlouhych a prevazne zbytecnych komentaru a mudrovani do nedmernych komplikovanych slozitosti..
    Potreba ,se nezastavit v tom usili, na nas zira ze vsech koutu.
    Predkove odkopli svobodu do kouta, kdyz nastala chvile obrany spolecnosti ,naroda pred zanikem..
    Aby pro ni umirali, aby ji prezivsi vzkrisili a privedli zpet jako soucast nejen,te predtim uspesne vybudovane obrany a vitezstvi.
    Lide si ale zvyknou i na sibenici a kdyz maji svobodu zajistenou, tak je pro ne samozrejmost a prestanou se starat..
    Svoboda pak neni dulezitejsi, nez jine nutnosti lidske.
    Nachazime tedy potrebu svobody jako nedilnou soucast.
    A tady prichazi na scenu prave nas zakladni zivotni udel, nase nekonecne usili a boj, tez za svobodu, protoze je velmi dulezita podminena cast uspesneho ale nekonecneho usili a boje,ve vyvoji nas vsech, za lepsi svet zitra.
    Jen tak se generace stridaji, nove generace zdravych /telem i duchem/ a schopnych mozna schopnejsich uzravaji v case,v prubehu "stridani generacnich strazi"...
    Tady pozor. Vsechny prekazky pak musime brat a dokonce vitat, jako dulezitou soucast vitality a dynamiky naseho lidskeho vyvoje. Jako.
    Vyzvu. K souboji, zvednout hozenou rukavici,vyzvu .
    I kdyz nekteri bohuzel na te ceste padnou.
    Absolutne nezbytne usili, jedna z podminek navzdy, pro nas uspesny vyvoj.
    Kdy. Resit a prekonavat cokoliv,za nas nikdo jiny neudela,ani neumi..
    Protoze vime take ,ze v otroctvi je stagnace a stagnace hrozi zanikem..Kdy neni mozna cesta zpet.Ta.
    Je cestou k zaniku.
    To je jednoducha abeceda nasich zivotu.
    Usili je sam zivot a naopak.Elixir zivota..
    Svoboda jednim z prostredku.
    Domnivam se ,ze kazdy by se mel stat profesionalem zivota a v tom samozrejme pochopenem usili bez ohledu zda vyhrava nebo prohrava jit vpred, za svym cilem, za cilem spolecnosti,naroda.
    Vsichni nakonec padneme, ale prave ten zisk, svobodne nabyteho sebevedomi v prubehu, sebevedomi a hrdost neponizeneho profesionala,je zisk,ktery stoji za to.
    Jiste kazdy z nas zna takove.
    Je to sedlak,delnik,inzenyr..
    Na kterych a na zakladech prave jejich dovednosti stavime, budujeme a pokracujeme pristi..
    Pozor mame zde zodpovednost prave k nim.
    Oboji,abstraktni i konkretni.

    OdpovědětSmazat
  9. Poznamka k textu.
    Vyhody nabyte profesionality.Treba.
    Okamzite,instinktivni rozeznani silnych od slabych a zbabelcu, parasitu atd.a poskytnout tak prave tem silnym vcasnou podporu.Vyhoda.
    Branit vsude slabsi. Rust a nabyti dulezitych schopnosti.
    Ignorace ubohosti,zavislych zavislaku na zavislostech.
    Nedat jim prilezitosti skodit.
    Videt lasku jako jednu z dalsich podminek k zivotu.
    Poskytnout take lasce prostor a dulezitou svobodu k jeji,take konkretni existenci.Projevum,atd.Potom.
    I v pripade presily do zotroceni, nikdy, nikdy vas nedostanou.
    Kdykoliv prijdou, nastoupi, jen vysmech,jim bude horkou odmenou. Budou mit panicky strach i z vasi smrti,z vasich hrobu. Pomniku. Jako dnes..
    To jiste neni k zahozeni..
    O tech vyssich smyslech z clanku.
    Dostal jsem se nedavno do situace, podminene dlouhymi opakovanymi zkusenostmi, do zcela racionalniho a nevyhnutelneho presvedceni a temer jistoty, ze iracionalni vira v pritomnost vyssi moci..Je opodstatnena..Racionalni.
    Jsem si jist, ze my nerozumime prave jen tem sdelenim, nebo znamenim, ktere nam vyssi moc poskytuje...
    Ze tedy potrebujeme jen zjistit, jakym druhem komunikace k nam vsem, mluvi. Ze k nam mluvi, tim jsem si jist.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Až z jara vyraší květy,bude sultán před branami Cařihradu.Tomu nemůe zabránit žádná moc na světě. "A jak dlouho",roztřásl se,"jak dlouho myslíš,že to potom může trvat?" Proč bych mu lhal? Je už starý člověk a je Řek. Nejsem lékař,jsem člověk jako on. "Snad měsíc,"odhadl jsem,"snad dva.Giustiniani je skvělý válečník.Tři měsíce,jestliže dorostl svému úkolu,a já věřím - dorostl.Ale sotva více.Sotva více i v nejlepším případě." Manuel se již nechvěl.Díval se na mne zpříma. "A co západní země?" stále se ptal."Unie?" "Západní země - spolu s Cařihradem se propadnou do tmy i západní země.Cařihrad je poslední svítilnou naděje křesťanstva.Když připustí,aby vyhasla,samy rozhodly o svém osudu." "A jaký je osud západních zemí?" naléhal. "Promiň mi,pane,ale jsem zvědavý,aby se mé srdce mohlo přihotovit." "Tělo bez duše," řekl jsem,"život bez naděje, lidské otroctví,tak beznadějné otroctví,kdy otrok neví,že je otrokem.Bohatství bez radosti, nádhera bez schopnosti požívat.Smrt duše!" Mika Waltari -Pád Cařihradu-úryvek z knihy-7.2.1453

      Smazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.