Reklama

pondělí 12. července 2021

Země je placatá jak píchlá guma

Zbyněk Fiala

12.7.2021 VašeVěc

Na předpovědi růstu je problematický samotný fakt předpovědi, smysl HDP, a nakonec i ten růst. Pro koho to děláme? Přijde po covidu změna k lepšímu?


Zbyněk Fiala

Z oblíbených úvah o životu po životě oprašme obavu, že bude jiný. Řeč je o ekonomice po pandemii, a ne všichni s vyhlídkou změny souhlasí. Třeba Evropská komise si slibuje, že hospodářský růst bude ještě rychlejší, než jsme čekali. V letní makroekonomické prognóze zvýšila odhad letošního růstu HDP v EU na 4,8 procenta. Krásné číslo, ale je to proti loňsku a nabízí srovnání s časy dřepění u oken s pohledem na sanitky navážející sousedy do přeplněných nemocnic.

Rostou nejen hospodářské předpovědi, ale také odhady, co spáchá nová mutace delta, která se nekorektně označovala jako indická. Novým jevem je zvyšování počtu případů mezi mladými, zejména těmi v olympijském věku 20 až 29 let. Ti mají být přece nesmrtelní! Stačí, když si vzpomenu, jaký já byl tenkrát pašák, a to byli i lepší! Když tihle padnou, také hospodářství zvadne jako … Ani se mi myšlenku nechce rozvíjet.

Víc mladých nemocných možná ohlašuje efekt očkování. Mezi seniory nad 70 let je proočkovanost kolem 75 procent. Z těch mladších do 30 let dostalo aspoň jednu dávku jen asi 30 procent. Mladí se také častěji vzájemně osahávají a virus má hned kudy. Problém může být jen v čase, neboť většina očkování na deltu zabírá. Nechte se ďobnout, a jste z toho venku, radím těm nešťastníkům. A dodávám pro jistotu: místo pařby a festivalu dejte bačkory a Bohdalku na ČT3.

Kdoví, jestli poslechnou. Tady se musím odkázat na stížnosti, které byly poprvé zaznamenány klínovým písmem na hliněných tabulkách, že s těmahle mladejma by to takhle dál nešlo. Ale i kdyby mě poslechli, nejsme z houští venku. Stačí se podívat na vývoj českého průmyslu v květnu, kdy sice vyletěl proti loňskému lockdownu o 25 procent a zakázky stouply skoro o polovinu, ale trochu to vypadá, že každý by něco chtěl a není kdo a z čeho by to vyrobil.

„Zakázky tuzemským výrobcům tedy nechybí, ale další růst průmyslu začíná limitovat nedostatek dílů a surovin. Průmyslová produkce mezi dubnem a květnem poklesla. Podstatně se na tom podílel automobilový průmysl, kde součástky chybějí nejvíce,“ uvedl v informaci ČSÚ Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

To jsou slova, která stojí za mimořádnou pozornost. Zásek pandemie je hlubší, než by napovídala jednoduchá čísla srovnávající stav dnes a před rokem. Třeba výroba automobilů vzrostla proti loňskému květnu, kdy stála, o 60 procent, ale teď začíná stát znovu. Automobilky organizují odstávky, protože nemají čipy a spoustu dalších dílů, které dříve dostávaly z globálních dodavatelských řetězců.

Automobilový průmysl v Česku má i nadále velký problém s nedostatkem čipů, které se používají v palubní elektronice, hlásí ČT. Podrobnosti má na regionálním zpravodajství: „Například Škoda Auto musela už dříve zaparkovat tisíce nedokončených vozidel na letišti v Hradci Králové, kromě toho ale omezuje i další výrobu. To se dotýká i subdodavatelů Škodovky, kteří dodávají výrobci aut další potřebné komponenty.“

Je to jasné, automobilka, která nevyrábí, ani nebere. Problémy má například družstvo Sněžka Náchod, které vyrábí opěrky hlavy do osobních aut a muselo nechat doma desítky zaměstnanců. „Už v březnu musela kvůli nedostatku čipů zastavit produkci také kolínská Toyota. Výrobní linky se tehdy musely zastavit až na dva týdny. Nedostatek čipů však není jenom v Česku, podle odborníků na automobilový průmysl jde o globální problém. V případě české Škodovky je však výraznější,“ varuje ČT.

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3337508-chybejici-cipy-omezily-vyrobu-aut-do-problemu-se-uz-dostavaji-i-subdodavatele

Slavný Thomas Friedman z New York Times roku 2005 charakterizoval globalizaci obrazem, že Země je placatá, protože dneska je z každého místa všude vidět a lze se tam snadno propojit a zapojit. Dodávky kmitající světem jsou samozřejmostí, všimneme si jich, jen když nám uletí práce, která nás měla živit. Svou knihu Friedman charakterizoval jako stručnou historii 21. století ( The World is Flat, A Brief History of the Twenty-first Century). Byl však s tím stoletím hotov příliš brzy. Později dílo doplnil o zjištění, že Země jen nejen placatá, ale také horká, ale to bylo stále ještě před pandemií. Dokonce i britský The Economist píše, že svět po pandemii bude jiný, už proto, že nevíme, zda se vůbec zbavíme nových a nových variant nákazy.

Prolézám web a hledám zprávy o tom, že globalizace přestává fungovat. Kdybych hledal opačné, najdu je také, třeba v té prognóze Evropské komise. Ale víc je známek toho, že placatá Země teď připomíná spíše píchlou gumu, na které se daleko nedostaneme. Globalizace se rozpadá na digitálno a materiálno.

Digitálno funguje, zatím, než nám to nějací Koniášové ustřihnou. Množí se práce na dálku, ale taky digitalizace státu, například digitální osobní papíry. To nás odstřihuje od situace zvěčněné ve slavné silvestrovské scénce Volba královny krásy v Pidivajzlicích, kde nakonec vyhrál velitel od hasičů, protože kdyby ne, tak tu může všechno shořet a „zbyde ti jen holej život a hromádka legitimací“.

Nadšenci z Mobilmanie na Živě vypočítávají, co všechno už leze digitální trubkou: „Covid pas v mobilu byl jen první vlaštovkou, státní tiskárna cenin má v plánu do mobilů již brzy uložit i další osobní dokumenty jako např. cestovní pas, občanku , průkaz pro osoby se zdravotním postižením, povolení k pobytu nebo řidičský průkaz. Zastřeší je aplikace eDokladovka, která je prakticky hotová, čeká se jen na chybějící zákonnou legislativu pro využívání digitálních dokladů, která by celému projektu dala zelenou k jeho dopracování a zařazení mezi stávající eGovernment projekty v Česku.“

https://mobilmania.zive.cz/clanky/po-covid-pasu-ulozime-do-mobilu-i-dalsi-doklady-chysta-se-aplikace-edokladovka/sc-3-a-1352081/default.aspx

Ale k tomu potřebujeme ty čipy, bez kterých digitálno nepoběží, a ty už jsou hmotné, proto jsou pandemickým rozvratem globalizace postiženy. Čipy chybí nejen pro auta, ale také pro televize, mobily, počítače, zkrátka všecko. Je tam přetahovaná, protože lidé zavření doma potřebovali víc mobilů a herních konzolí a televizí, zatímco auta stála, takže výroba se přelila za poptávkou. Podle listu Guardian to bude trvat ještě tak dva roky, než se situace usadí.

Stará pravda říká, že předpovědi jsou vždycky ošidné, zvlášť když jde o budoucnost. To platí i pro ty předpovědi růstu HDP. Ty mají další slabiny navíc. Tou první je zrovna to HDP. Když udeří tornádo na jižní Moravu, HDP roste, protože se to musí dát do pořádku a bude se stavět. Když pandemie víc zatíží nemocnice, čerpají více od zdravotních pojišťoven a vykazují větší výkon sektoru služeb. Když já strávím den a noc bojem muže proti plži, statistika si toho nevšimne, byť brambory budou zachráněny. Tím však poškodím HDP, protože budu vařit z vlastní řádky a nepomohu obratu maloobchodu. Svým vysilujícím úsilím oslabím sebe i lepší hospodářská čísla. Až padnu, bude líp - víc plžů, vyšší růst.

Ale je tu i to slovo „růst“. Hospodářský růst je vydáván za radostnou zprávu, ale specialisté vás upozorní, že drtivá většina přínosů hospodářského růstu jde na účty horního jednoho procenta. A ono horní jedno procento fňuká, že jim toho většinu shltne horní promile nebo ještě menší hrstka těch úplně nejbohatších. Ti dole bohatí být nejen nemohou, ale ani nesmí, protože by se jim nechtělo na ty nahoře pracovat podle podmínek, které jim budou nadiktovány. Hezky se to dalo sledovat při projednávání exekučního zákona ve Sněmovně, kde nakonec neprošel princip jeden dlužník, jeden exekutor, ani to, že exekutor je prodlouženou rukou soudu, nikoliv podnikatelský sup, který se pase na bídě druhých a dělá z hadrů a hladu zlato, jak to krásně popsal už Bertold Brecht v Žebrácké opeře.

Největším problémem růstu je to, že musí být za každou cenu. Smyslem kapitalismu není naplňování potřeb lidí, takže hospodářství by mohlo přibrzdit, když něčeho stačí. Jsou jím peníze, kapitál, maximalizace zisku a reinvestice, jejichž hodnota je zase posuzována jen podle míry růstu. Samotný zisk neznamená nic, jde jen o jeho růst, upozorňuje londýnský ekonomický antropologista Jason Hickel v knize Méně je víc – Jak odchod od růstu zachrání svět (Less is More – How degrowth will save the world, Cornestone 2021). Vlády zase potřebují růst ke snižování ceny dluhu, protože kdyby zvadl, úroky stoupnou a je zle. Planety se nikdo neptá. Jenže dnešní spotřeba materiálů a biomasy už by byla udržitelná jen v případě, kdybychom měli ty planety dvě.

Předpovědi jsou ošidné, svět je splasklý jako píchlá guma a růst škodí. Tohle je zhruba rozpis toho, co je třeba změnit. Pandemie vznikla z přetěžování přírody, takže dokud neskončí jedno, neskončí ani druhé. Musíme si zvyknout na to, že hospodářský vývoj po roce 1980 byl slepou uličkou, která ignoruje potřebu skutečně národního hospodářství jako základu, na který lze navěšovat doplňky, ale nikoliv pod diktátem, že v Bangladéši je to levnější. Růst zisku bez ohledu na stav potřeb je droga, která není pod kontrolou. Zkusme čistý život, aby měl smysl. Nefňukejme nad poklesy, jsou zákonité. Řešení není v růstu, ale ve spravedlivé distribuci a v podmínkách pro blízkou spolupráci.

Kapitalismus potřebuje chudé, upozorňuje Hickel, který nyní funguje jako poradce Green Deal for Europe. Postkapitalistická společnost musí být postavena na tom, že cílem hospodaření je uspokojení rozumných potřeb v míře, která stačí.

Placatost světa nevadí, digitální linky nás udržují v kontaktu s partnery kdekoliv a umožňují nehmotnou spolupráci. To je návrat další vymoženosti minulosti – občinového hospodaření, tentokrát v podobě digitálních commons.

Kapitalismus mohl vzniknout, teprve když lidé byli zbaveni vlastních možností obživy, po ohrazení občin a vyhánění z majetku. Potřeboval taky zotročení a vydrancování kolonií. Kapitalismus může fungovat jen na diktátu velkých financí, kterému se podřizují i vlády. Kapitalismus není totožný s trhem, ten fungoval před kapitalismem a může fungovat za jiného uspořádání, konstatuje Hickel. Tahle kniha by si určitě zasloužila co nejrychlejší překlad do češtiny.

Nesmíme být chudí, je to věc svobody. Za nejrevolučnější opatření současnosti proto považuji trend zvyšování minimální mzdy, jak jej prosazuje ministryně Maláčová a volební program ČSSD. V rychlém sledu za ním jsou lokalizace, družstevnictví, podpora samozásobitelství. Tak prosté to je.

(zf)

16 komentářů :

  1. Globalizmus stojí za starou bačkoru a oni na to dojedou. Kapitalismus už chytré a pracovité nepotřebuje tak se jich snaží zbavit tažení proti bílým lidem.

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi povedená a věcně absolutně správná úvaha autora. Včetně posledního odstavce, který bych podepsal.
    Možná bych doplnil ještě jednu podmínku, či zásadu. A tou je možnost alternativy, zadní vrátka, nesázet nikdy vše na jednu kartu. Například i tu platební. Ať klidně funguje placení "čipem",ale pořád musí existovat varianta placení hotovostí, záložní varianta papírových faktur, atd. atp. Včetně zachování vlastní měny, a vlastního platebního systému.
    Otázka základních potřeb, jídla, pitné vody a tepla se stává, díky tzv. "ekošílencům" klíčovou pro zachování "trvale udržitelného důstojného života".
    Snahy natlačit lidstvo do jediné, a "jedině správné" cesty jsou tou cestou k otroctví. Byli jsme, ještě nedávno, uznávaní za schopnost improvizovat, řešit neplánované situace, vždy si umět poradit. To nás drželo nad vodou. Obávám se, ža tahle schopnost mizí. Ještě chvilku "směřování na západ", budování "evropských hodnot", podřizování "Bruselu", a zmizí nenávratně a úplně. Naděje, jak známo, však umírá poslední.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jebe
      ten tvuj vejsplecht o "trvale udržitelného důstojného života"

      mne vzal za srdce

      Vymazat
    2. Ale jo, Basosi, takhle, bez rozsáhlejšího vysvětlení to působí jako "vejšplecht". Nemá to co dělat, alespoň ne primárně, s ekologickými kecy. M.j. je v tom důraz na slovo důstojný.
      Například poslední výkřik z EU, zakázat do roku 2035 spalovací motory může logicky způsobit v naší zemi m.j. nedstatek potravin.
      Přesto, že to tak momentálně ani náhodou nevypadá, podle prognóz skutečných ekologů, hrozí dost brzo sucha a nedostatek vody, pitné zvláště.
      No a když zrušíme těžbu uhlí, tepelné elektrárny, a nové (ani atomové) evidentně nebudou, nebude ani teplo.
      Řešením pak může být ponížené odebírání "stravní dávky" včetně přidělu vody na osobu, budování kolektivních ohříváren. Poukázky pak bude přidělovat osvícené úřednictvo. Zdá se to přitažené za vlasy? Mě až tolik zase ne.
      Druhá možnost je hledat a realizovat řešení, která povedou k maximálně možné regionální soběstačnosti, kooperaci, ochraně zdrojů, nejen vody, ale půdy a surovin, a k jejich racionálnímu využívání.
      A v neposlední řadě, nastavit promyšlený systém, kerý umožní občanům zapojit se, pracovat, být užitečný. Zasloužit se(si) důstojně žít!! Takových je většina. A, samo sebou, zatočit s parazity.
      Jo, zní to moc jednoduše, idealisticky , nemožně. Jenže je to asi jediná možná alternativa proti regulaci počtu obyvatel jejich vybitím.
      To fakt nejde popsat krátce a jednoduše, to je na rozsáhlou diskusi a úvahu. A věcné a konkrétní návrhy a nápady. Ale, buď lidé najdou cestu, nebo jako druh na planetě skončí.

      Vymazat
  3. Pan Fiala má upřímně pozitivní názor. Nejsem v opozici, rád bych se podepsal pod uvedené průšvihy, které brzdí pozitivnímu vývoji. Vidím to hlavně v extrémech a často ve lži číslech. Totiž mezi procenty (?) růstu HDP a (průměrnou?) kvalitou života je hluboký příkop. Zrovna tak mezi "ekoteroristy" a "zelenými", "globalisty" i "patrioty","ruso/uso fily" i "rudo/uso foby" i mezi ,"tzv.levicí" či "pravicí".Mezi extrémy přece existuje možnost rozumných řešení výhodných všem. Tak se nehecujme a domluvme se, kde to trochu jde. Vždyť i slavná digitalizace usnadňuje lidem život, ale současně rošťákům umožňuje zneužití k digiterorizmu, či zlodějinám, nebo aspoň k cenzuře a kádrování. V podobných případech musí stát (dle vůle občanů) určit hranice zločinu a trestu, je jeho povinnost na stanovený řád dohlížet nedodržování postihovat. Nepořádek a chaos by nás mohl nakonec obdařit policejním státem a to si snad nikdo nepřeje. Dokud nevyhraje morálka, tak moc času nemáme. Zatím bych radil Werichovo "přiměřeně, přiměřeně".

    OdpovědětVymazat
  4. ...ale další růst průmyslu začíná limitovat nedostatek dílů a surovin...
    No, oni by ty suroviny chybět nemusely, kdybychom neposlali do řiti největšího majetníka surovin na světě.

     Automobilky organizují odstávky, protože nemají čipy a spoustu dalších dílů...
    No a? Tchajwanec pro ně hupsne do Tchajwanu, když nasral Čínu.


    Nadšenci z Mobilmanie na Živě vypočítávají, co všechno už leze digitální trubkou: „Covid pas v mobilu byl jen první vlaštovkou, státní tiskárna cenin má v plánu do mobilů již brzy uložit i další osobní dokumenty jako např. cestovní pas, občanku , průkaz pro osoby se zdravotním postižením, povolení k pobytu nebo řidičský průkaz.
    Tak holt přestanu ouředně existovat; neumím si představit, že bych sám sebe přemluvil, abych se za tím účelem stal majitelem chytrého mobilu, který by mě deklasoval na debila.

    Pandemie vznikla z přetěžování přírody, takže dokud neskončí jedno, neskončí ani druhé. ..
    Tak zde bych si dovolil obsáhle polemizovat - kdyby se mi chtělo, jako že nechce - a stručně nesouhlasit.

     Za nejrevolučnější opatření současnosti proto považuji trend zvyšování minimální mzdy, jak jej prosazuje ministryně Maláčová a volební program ČSSD. V rychlém sledu za ním jsou lokalizace, družstevnictví, podpora samozásobitelství. Tak prosté to je.
    Totéž co v předešlém odstavci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napadá mne otázka, komu je potřeba neustálý růst výroby. Běžný člověk to nepocítí protože zisky stejně jdou vrchním deseti tisícům, to myslím světově. Plati zde rčení Matky Terezy, že na světě je všeho dost pro chudé a jenom bohatí nemají chtějí víc a víc. Prostě neustálý růst je chyméra kterou prosazují bohatí aby byli bohatší než jiní multi miliardáři.

      Vymazat
  5. Pane Milane, souhlasím.
    Po vlastních zkušenostech beru vážně jen opravdu realizované programy. Jinak jsou to jen sliby. Na druhé straně je krásné, když se zvedne nominální příjem, ale moc si neužijeme, když se o víc zvednou ceny. (inflace!). Přírodu by šlo zachránit, bez usnesení, stačilo by netvořit nadprodukci. Tisíce letadel zapárkovaných na poušti, mraky vyrobených aut parkující u továren, krásné lodě najíždějící vlastní silou do pohřebiště lodí a to nemám představu o znehodnocování potravin a poslední co si vůbec nedovedu představit je armádní odpis. Nepatřím k zeleným, ale přírodu nezachráníme uhlíkovou daní. O ní budou produkty pouze zdraženy a my to zaplatíme. Odfajfkuje se ochrana přírody a huntovat ji budeme dál, vlk se nažere a koza zůstane celá.

    OdpovědětVymazat
  6. Už v bibli stojí psáno, že se bohové smíchali s lidmi a tvrdí se, že nyní tři čtvrtiny lidstva mají repti-genetiku plazů. U velmi silných jedinců se to projevuje určitým posunem, změnou tvaru atd. Tito lidé se „silnou reptiliánskou genetikou“ velmi obtížně dosahují morfogenetického okraje lidskosti a spojení s ním. Nejsou schopni slyšet svůj vnitřní hlas, a proto jsou velmi dobře programovatelní. Lidi s čistým srdcem v podstatě nemůžete naprogramovat, jsou to taky lidé, které nemůžete zhypnotizovat, nebo jen velmi těžce. Takže – tito lidé mají uzavřenou nějakou čakru nebo s ní nemají spojení, nejsou schopni lásky a duchovna a nemají k nim přístup. Plán předpokládá, že tito takzvaní „lidé“ zcela zmizí ze Země, což je velmi silné prohlášení a nyní to začíná být vzrušující. Musíte vědět, že ilumináti se dohodli, že pokud by museli opustit zemi, pokusí se rozehrát plán, kterým je zničení, spálení země, kdy nezůstane stát kámen na kameni. Za tímto účelem byla vybudována tajná armáda, skládající se ze statisíců, možná milionů naprogramovaných, kteří netuší, že byli naprogramování. Jedná se především o muže, kteří jsou čipovaní, tedy mají implantáty, především vojáci, kteří mohou být aktivováni všichni naráz spuštěním 5G. Nacházejí se především ve velkých městech a jejich úkolem je zasahovat lidi a určité cíle, jakmile přijde signál. A teď ta hlavní zpráva. Poukazuje to na úplně novou cestu, jedná se zde o velice komplikovanou operaci „sting“ (žihadlo), největší svého druhu. Je to extrémně složitá operace, myslím, že největší, jaká kdy na světě byla. Takže důležitou zprávou v této souvislosti je, že očkováním – a já nevím, jak to funguje –tyto přijímače, implantáty, které mají dostat tento signál, tyto přijímače 5G-signálu, budou deaktivovány. A nyní je najednou jasné, proč Trump a později i Putin řekl, že byste měli být očkováni, že by to mělo být dobrovolné, ale měli byste se nechat očkovat. A v tomto smyslu má také masová imigrace lidí z Al-Kaida a jak se všichni nazývají, do Evropy a hlavně do Německa z hotovosti, úplně nový význam. A je nyní také pochopitelné, proč takoví prezidenti, kteří jsou na straně Trumpa, jako Bolsenaro nebo Orban nebo indický ministrprezident Modi, nechávají očkovat. Lidé s otevřeným srdcem, kteří mají kontakt „nahoru“, nemusejí mít strach, protože ti se nenechají očkovat, protože vědí, co je co, a proto uniknout programu.

    OdpovědětVymazat
  7. anaku,

    to michani bohu a lidi mas opajcovano ze kterreho zakona..tedy Stareho ci Noveho, pokud vim, tak to v Novem Zakone -- jezisove neni, bohy si davno michali s lidma jak rekove, tak i Chaldejci, a mozna dalsi od kterych to Mojzis
    opajcoval do Stareho Zakona..... takze vis co???

    O tech lidojesterech to mas od Brehma?

    Pise velmi zaujate a metafyzicky, ale ale hochu, jsou to skutecne bachorky, ktere nemaji nic spolecneho s nynejsi situaci, tedy financni, kde jedini kdo ma obavy jsou lide kteri tezi z toku financi, rika se tomu lidove tok penez, ze ktereho si vzdy Suprelitnici uzdibnou malickou casticku, rika se tomu spread, tedy rozdil mezi nakupem a prodejem financnich prostredku> Takze se podivej kdo vlastni banky, a podivej se na dolarovou bankovku co je na ni vytisteno.



    OdpovědětVymazat
  8. 20/04
    Všechno souvisí se vším, obzvláště v přírodě.
    Příroda však není jen les a louky, jak si představují ekoteroristé a naivní troubové.
    Žijeme v kulturní krajině, a, pokud se omezím na region Zahrady Čech, žiji v krajině, která je kulturní už dobrých pět tisíc let, jak dokladují archeologické nálezy.
    Tím chci říct - pokud máme žít nadále v kulturní krajině, je nutné zarazit ekoteroristy dokud je ještě čas a trhnout se z EU. A začít od piky - v tomto případě od hovna. Nebo budeme, tedy naše potomci, do dvou generací v prdeli.
    To jest vrátit se k chovu dobytka, tato produkující. Opět založit hradby, jako tomu bylo do zcelování - s kterým nezačali komáři, jak se jim vyčítá, ale už starej Procházka.(Hradby se říkalo - u nás doposud říká - těm pruhům chroští s ovocnými i jinými nízkokmenovými stromy; něco jako nízký větrolam, mezi poli.)
    Hradbymi naši předci předcházeli vodní a větrné erozi, v hradbách se živili špačkové na třešních a nikdo je nevyháněl - většinou to byly ptačinky, ještě je pamatuji - takže nemuseli pořádat takové nálety do sadů, v hradbách žili bažanti, přirození nepřátelé škůdců, do hradeb chodili bábrle na hloh, šípek a bezinky - a tak bych mohl pokračovat.
    Prostě - není dobytek, nejsou hovna, není hnůj, nejsou žížaly, není bonita, není polní ptactvo atd. zato jsou škůdci, eroze, jalová zem "zušlechťovaná" chemií atd. a tak bych mohl pokračovat, neb je to pro mě srdeční záležitostí. Ono je v našich podmínkách zásadně chybné už ono "ochrana přírody". Ochrana kulturní krajiny (jejíž jsme nedílnou součástí) - tak by to mělo být správně. Jdu od toho.
    Dobrou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špatně - kulturní už nejméně od pátého tisíciletí před našim letopočtem, takže cca sedm tisíciletí. Hroby prvních zemědělců Zahrady Čech na které se narazilo při otevření nového kamenolomu jsem měl ostatně doslova za humny.

      Vymazat
  9. Pane Ano... 22;41
    nejsem historik, ani religionista, ale přidám do placu něco ještě staršího ze staroindických upanišád. Bohové se dohadovali, kam mají ukrýt před lidmi toho nejvyššího. Postupně padaly různé návrhy, na nejvyšší horu, do největší hlubiny oceánu, nebo na hvězdy. Všechny návrhy padly. Protože, podle bohyně Khálí, lidi se tam stejně jednou dostanou, zvítězil její návrh = bude schován v lidech, tam ho nebudou hledat *. Chtěl jsem touto pohádkou trošku odlehčit téma.
    .

    OdpovědětVymazat
  10. Bylo by zajímavé vědět, zda do vzácně vyrovnané diskuze k tomuto článku byl admin nucen zasahovat. JiH

    OdpovědětVymazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.