Oskar Krejčí,profesor
11. 6. 2014 První zprávy 
Ukončení vojenských operací ukrajinské armády a tzv. Národní gardy na jihovýchodě Ukrajiny je jediná cesta, jak se vyhnout prohloubení konfliktů v tomto regionu, zdůraznil Oskar Krejčí.
„Prohlášení prezidenta je začátkem. Nyní je však otázka, do jaké míry prezident ovládá nové vojenské jednotky, zejména z Pravého sektoru a radikály v Národní gardě a polovojenských uniformách,“ poznamenal politolog. Podle něj ukrajinská armáda jako celek ukazuje, že nechce bojovat proti vlastním občanům. „Prezident musí prokázat schopnost ovládnout právě ony paravojenské radikály,“ řekl Krejčí.
Profesor Krejčí: Ukrajina bude pyrrhovo vítězství EU!
Na poznámku, že prezident Porošenko však převzal vládu prakticky beze změn, dosud pracuje s těmi samými lidmi, kteří tzv. „protiteroristickou“ kampaň odstartovali, politolog souhlasil. „Ano, to je to, o čem mluvím, musí být schopen zrealizovat novou vládu, musí být schopen vyvolat nové volby parlamentu a samozřejmě naplnit ty základní požadavky těch tzv. separatistů. Jejich základním požadavkem je určitý stupeň samosprávy regionů. Nejlepším začátkem by byla volba gubernátorů, které zatím jmenuje Kyjev (Gubernátor je v ukrajinském politickém systému zmocněncem centrální státní správy a jmenuje ho prezident. – pozn. red.). A tento způsob, kdy jsou vybíráni do funkcí osoby, které nemají autoritu u veřejnosti, jsou pokládány přímo za nepřátelské. A také destabilizuje Ukrajinu od svého začátku,“ konstatoval profesor Krejčí.
Ovládají Porošenko a Putin radikály?
Porošenko zcela jasně odmítl federalizaci Ukrajiny. To objasňuje politolog tím, že pro Kyjev, i pro nového prezidenta je federalizace synonymem pro rozdělení státu. Proto připouští, že ačkoliv sám dříve ve federalizaci viděl východisko, že bude nyní lepší hovořit o vyšším stupni samosprávy. „Elementárním požadavkem by mělo být – nechť se volí gubernátoři, dále by se by se měli začít dohadovat o pravomocích jednotlivých regionů a začít se tudíž musí tím, že vedení v Kyjevě akceptuje potřebu změny,“ uvedl politolog.
Jako velmi problematickou vidí Krejčí zastavení bojových operací v pohraničí Ukrajiny a Ruské federace. Kde na jedné straně proudí uprchlíci do Ruska a naopak mohou povstalci dostávat podporu a zbraně. „Ta hranice byla vždycky prostupná,“ konstatoval politolog s tím, že nestačí se jen dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Radikálové, kteří požadují oddělení od Ukrajiny teď podle mého názoru Putin také neovládá, stejně tak jako Porošenko neovládá radikály z Pravého sektoru. Proto minimálním požadavkem je, aby se ukončily boje. Z obou stran. Ovšem je třeba si uvědomit, že to povede ke konsolidaci orgánů ve východoukrajinských oblastech, což se řadě lidí v Kyjevě nelíbí. Ale je to minimální požadavek – lidi se mají hádat v kancelářích a nestřílet po sobě na ulici,“ poznamenal.
EU musí přijmout odpovědnost za převrat
Součástí řešení ukrajinské krize je i otázka dodávek a plateb za ruský plyn. „Je to velmi nepříjemná hra, kterou zase rozehrává Evropská unie. Musí být schopná převzít odpovědnost za převrat, který pomáhala organizovat v Kyjevě. Místo aby dělala aktivního zprostředkovatele, tak nabourává dohody a tlačí Bulharsko k zastavení projektu South Stream. Vyhrocuje tak situaci, což je podle mého názoru velmi nesprávná strategie,“ zdůraznil Krejčí.
Podle něj se Spojené státy stahují, dělají, že se jich to netýká a proto musí nastoupit EU. „Buď by měla splatit dluhy za plyn, nebo dohodnout splátkový kalendář a přestat podporovat radikály na Ukrajině v jejich nepřijatelných požadavcích. Nesmí přijmout heslo, které používá ukrajinská elita, že „Rusko vydírá“ tím, že požaduje zaplacení dluhu. To není žádné politické vydírání, to je normální byznys!“ uzavřel profesor Krejčí.
