EU vytváří právní rámec pro použití armády proti svým občanům

2. 7. 2014 Freepub
Evropská unie připravuje rámec „klauzule solidarity.“
EU vytváří právní rámec pro celoevropské nasazení policejních a vojenských jednotek. Současně Evropská komise intenzivně pracuje na vytvoření jednotné policejní jednotky Evropské unie a státního zástupce EU.
Použití „Evropských policejních sil“ (EUROGENDFOR) je možné podle „klauzule solidarity,“ jak uvádí Heise. Jednotka sídlí v italském městě Vicenza, všechny členské státy EU jsou do ní zapojeny, takže jsou použity policejní síly s vojenským statusem.

Co k tomu píše poslanec Německého spolkového sněmu Andrej Hunko ?

V úterý se zástupci členských států EU v Radě rozhodly přijmout tzv. „klauzuli solidarity.“ Kdyby se objevila nějaká katastrofa nebo vágně definovaná krize, orgány Evropské unie by byly povinny pomáhat s využitím všech nástrojů, které mají k dispozici. To zahrnuje i vojenské prostředky.

Návrh na „opatření pro implementaci ze strany doložky solidarity Unie“ byl Komisí a vysokou představitelkou EU společně představen v roce 2012. Země může použít „klauzuli solidarity,“ pokud krize „ochromí její schopnosti reakce.“ Jmenovitě se jedná o provozní, politické a finanční nástroje a struktury.

Přijetí na zasedání Rady ministrů zahraničí se konalo potají: tento bod nebyl uveden na programu jednání. Tisk nebyl informován. Přesto je to jedno z nejkontroverznějších ustanovení obsažených ve smlouvách EU. To je přesně důvod, proč dohoda o podrobnostech klauzule solidarity bylo odloženo na pozdější dobu v době podpisu Lisabonské smlouvy.
„Klauzule solidarity“ posiluje roli dvou u situačních center EU ve stylu zpravodajských služeb. Ale také vytváří právní rámec pro zavedení zvláštních policejních jednotek „sítě ATLAS“ vypracované Komisí. Za účasti německé jednotky GSG9 v loňském roce byla schopna poprvé provést cvičení ATLASu ve velkém měřítku zahrnující několik zemí.
„Klauzule solidarity“ je zbytečná, protože EU již má mechanismy pro vzájemnou pomoc v případě katastrof. Zadruhé, klauzule vede k militarizaci domácí politiky, neboť na vyžádání může být použita armáda v jiném členském státě. Mám obavy, že to je o domácí verzi klauzule Článku 5 o vzájemné obraně [Washingtonské smlouvy – tedy NATO, pozn.- překladatele]: nabývá účinnosti v situacích, které „mohou mít nepříznivý dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek.“ Dokonce i politicky motivovaná blokáda v oblasti energetiky a dopravy a generální stávka je v tom zahrnuta.

Text výslovně odkazuje na krizové situace, které vznikají mimo území členských států. Parlamentní skupina Levá strana odmítá toto rozmazání hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností. Místo militarizace vnitřní politiky skrze nasazení vojenských sil jiných členských států, je potřeba posílit civilní mechanismy solidarity v rámci EU.