1. 9. 2014 / DMITRIJ ORLOV / zdroj a zdroj
Známý ruský bloger Dmitrij Orlov nabízí deset příznaků, podle nichž prý s jistotou určíme, že ruská armáda skutečně zahájila intervenci na Ukrajinu. Pro někoho může být text černou můrou, pro jiného jen cynickou ukázkou černého humoru. V každém případě ale opírá o mrazivě reálné základy.
„Pokud Rusko ve čtvrtek ráno zahájilo invazi na Ukrajinu, v sobotu odpoledne by situace vypadala následovně:
1) Ukrajinské dělostřelectvo takřka okamžitě umlklo. Už neostřeluje obytné čtvrti Doněcku a Luhansku. To proto, že jejich pozice byly přesně určeny ještě před zahájením operace, a tak ke čtvrtečnímu odpoledni už byly zničeny prostřednictvím náletů, dělostřelecké palby a raketovou palbou ze země. To ze všeho nejdřív. Místní obyvatelstvo slaví, že jejich noční můra končí.
2) Válečné akce u Doněcku a Luhansku se dramaticky změnily. Zatímco dosud spočívaly na malých skupinách příslušníků odboje, Rusové operují v praporech o 400 mužích a s desítkami obrněných vozidel, za nimiž jedou konvoje doprovodných vozidel (s pohonnými hmotami, komunikačním zařízením, polními kuchyněmi, polními nemocnicemi a podobně). Vozidla proudí sem a tam a neustále, jsou volně viditelná pro letecký průzkum i pro satelitní fotografie, nemluvě o nepřetržitém rádiovém spojení, plně v ruštině, které by mohl odposlouchávat každý, kdo by chtěl. Operace by se nedala skrýt.
3) Ukrajinská armáda promptně mizí. Vojáci a důstojníci si svlékají uniformy, zanechávají na místě zbraně a ze všech sil se snaží zamíchat mezi místní obyvatelstvo. Nikdo nesází na to, že by ukrajinská armáda měla proti té ruské nějaké větší naděje. Jediným ukrajinským vojenským vítězstvím byla bitva u Konotopu v roce 1659, ale to byla Ukrajina ještě spojencem mocného Krymského chanátu, a jak jste si už jistě všimli, Krym v současnosti už není na ukrajinské straně.
4) Všude jsou zřizovány ruské checkpointy. Místní obyvatelé projít smějí, ale každý, kdo má něco společného s vládou, kyjevskou nebo nějakou zahraniční, je zatčen kvůli výslechu. Je spuštěn filtrační systém, který má pomoci demobilizovaným ukrajinským vojákům vrátit se do jejich rodných oblastí, zatímco dobrovolníci a důstojníci jsou zavírání do detenčních center, kde vyčkají rozhodnutí soudu, zda nespáchali válečné zločiny.
5) Většina ukrajinských pohraničních přechodů je už mezitím pod ruskou kontrolou. Některé byly posíleny o protiletecké a dělostřelecké baterie a tankové prapory, aby odradily síly NATO od pokusu o invazi. Civilisté a humanitární zboží procházet smí. Podnikatelé mohou rovněž projít, ale až poté, co vyplní příslušné formuláře (a ty jsou v ruštině).
6) Rusko nad celou Ukrajinou vyhlásilo bezletovou zónu a zrušeny byly všechny civilní lety. Na kyjevském letišti Borispol se utvářejí vcelku velké davy pracovníků amerického ministerstva zahraničí, CIA, agentů Mosadu a lidí ze západních neziskových organizací. Někteří přes satelitní telefony nervózně obvolávají každého, na koho si vzpomenou. Západní politici požadují, aby byli okamžitě evakuováni, ale ruské úřady si je chtějí ponechat, dokud nebude určen jejich podíl na válečných zločinech.
7) Obvyklé ukrajinské „mluvící hlavy“ jako prezident Porošenko, premiér Jaceňuk a další už západním médiím nejsou k dispozici pro rozhovory. Nikdo pořádně neví, kde jsou, objevují se už fámy, že uprchli ze země. Davy útočí na jejich opuštěné rezidence a s úžasem zjišťují, že ve všech jsou toalety z pravého zlata. K nalezení nejsou ani ukrajinští oligarchové, s výjimkou Ihora Kolomojského, který byl nalezen ve své rezidenci, kde, opuštěn svými řezníky, zemřel na infarkt.
8) Z Ruska se začíná vracet část z 800 tisíc ukrajinských uprchlíků. Žili ve stanových městech, většina z nich v nedalekém rostovském regionu, ale s blížící se zimou chtějí domů, když už dělostřelecká palba skončila. S nimi jedou stavební oddíly, náklaďáky s cementem a kamiony s potrubím a kabely, aby začala rekonstrukce domů a infrastruktury zničených palbou.
9) Ve světě startují všemožné intenzivní diplomatické a vojenské aktivity, zvláště pak v Evropě a v USA. Vojenské síly jsou v nejvyšší pohotovosti, diplomaté létají sem a tam a svolávají mimořádné konference. Prezident Obama zrovna uspořádal tiskovou konferenci, na níž oznámil: „Zatím nemáme v otázce Ukrajiny žádnou strategii.“ Jeho vojenští poradci mu doporučují obvyklou strategii „trochu si zbombarduj a uvidíme, co se stane“, ale nezdá se, že by to v tomto případě bylo k něčemu.
10) Kyjev se vzdal. Na Mejdanu jsou ruské tanky a ruská pěchota likviduje poslední zbytky ukrajinské Národní gardy. Byl vyhlášen zákaz vycházení. Operace v Kyjevě připomíná tu v Bagdádu: pár hlasitých ran a pak skuhrání.
Se znalostí těchto bodů budete nyní s to sami rozhodnout, zda Rusko minulý čtvrtek zahájilo invazi proti Ukrajině, nebo ne.“
