Mirko Raduševič
28. 11. 2014 Literárky
Mluví se především o automobilce Volvo, která v Rusku – Kalužské oblasti včera (27.11.) otevřela závod na výrobu kabin pro nákladní automobily Volvo a Renault. Investice má hodnotu 90 milionů euro.
Továrna v technoparku Kaluga-jih je ve skutečnosti dalším rozšířením již existující továrny Volvo na výrobu nákladních aut a bagrů, která je zde již od roku 2009. Nová část má zaměstnávat celkem 350 pracovníků. Otevření továrny je součástí rozvojového programy firmy Volvo, která má v úmyslu posilovat své pozice jak v Rusku, tak v celém Společenství nezávislých států. Plán je vypracován až do roku 2020 a počítá s dalšími investicemi, a to do výroby převodovek a podvozků pro nákladní automobily této firmy. V Rusku se má do té doby začít vyrábět až 45 procent potřebných komponentů pro nákladní vozy Volvo. Mimo této produkce firma Volvo podepsala v Rusku smlouvu se společností Gazprom týkající se vývoje dieselových a metanových motorů, pro možnou kombinaci v jednom vozidle.
Potravinové embargo
Jestliže je považována výroba automobilů a jejich motorů z určitého hlediska za strategickou, tak embargo týkající se potravin má okamžitý dopad, a to na širokou populaci. Server moskevského deníku Vedomosti přišel se zprávou, která se opírá o údaje ruského statistického úřadu, že vlivem embarga se v Rusku potraviny zdražily za rok o deset procent (viz). To jsou důvody, proč se na potraviny obrací velká pozornost a to zejména na ty, které podléhají rychle zkáze a stávají se účelným „bojovým prostředkem“. Rusko prostřednictvím svých kontrolních úřadů zjistilo, že unijní státy se potravinové embargo snaží obcházet prostřednictvím nečlenských zemí.
Poslední zpráva mluví o konfliktu mezi Běloruskem a Ruskem, jehož příčinou je porušení domluvených pravidel pro embargo na potraviny z Evropské unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska zavedené letos 1. srpna. Rusko ale nyní uvaluje sankce i na některé běloruské potravinářské společnosti, které údajně reexportovaly do Ruska zboží z Unie. Připomeňme, že k těmto stížnostem docházelo již letos v srpnu a týkalo se to polských jablek. Nyní ostře reagoval běloruský prezident Lukašenko, který podle deníku Vedomosti( viz ) je „ruským chováním překvapen a zklamán.“ Dále vyhrožoval, že pokud nedojde k opětné normalizaci obchodu mezi oběma zeměmi, bude muset na toto reagovat. Ruské sankce vedly Lukašenka k dalším emocionálním slovům: „Nemyslete si, že Bělorusko je menší země než Rusko a že není ničeho schopné. Dokážeme toho hodně. Ale nikdy jsme na Rusko nezanevřeli a ani nyní jej neopustíme. Rovněž se nebudeme snažit ze situace vytěžit. Rusko je právě tak naše a budeme jej hájit.“
Ze zprávy ruské veterinární a potravinové inspekce vyplývá, že jednání s běloruskou stranou nejsou jednoduchá – viz . „Žádný z ruských návrhů nebyl běloruskou stranou akceptován,“ uvádí se mimo jiné v této zprávě.
Z podobných praktik jako Bělorusko je, z maření ruského embarga, obviňována Bosna a Hercegovina. Zpráva ruské veterinární a potravinové inspekce z 19.listopadu uvádí, že inspekce jednala s velvyslanectvím této země o porušování embarga ( viz ). Ve zprávě se píše, že ruská kontrolní organizace je znepokojená až trojnásobným nárůstem vývozu regulovaných potravin z Bosny do Ruska. Jako příklad uvádí komoditu jablka, jejíž vývoz za prvních devět měsíců tohoto roku se zvýšil dokonce stonásobně. Pracovníci inspekce dokonce pochybují o pravosti doprovodných rostlino-lékařských osvědčení doprovázejících bosenské zásilky. Z těchto důvodů bylo bosenské ministerstvo hospodářství a obchodu požádáno o důkaz pravosti uvedených osvědčení. Ze zprávy vyplývá, že ruské orgány srovnávají osevní plochy, výnosy jednotlivých pěstitelských ploch s možnou produkcí a následnými možnostmi vývozu.
Agentura AFP, která měla obdržet celý dokument ruského kontrolního orgánu, uvádí, že export do Ruska se zvýšil z 1,014 na 3,123 tun ve stejném ročním období. Rusko podezřívá, že Bosna nejprve zboží doveze ze zemí EU a následně jej jako nečlen vyveze do Ruska
.
Video o porušování zákazu dovozu Potravin EU Do Ruska
