“Uhelný watergate” ukrajinské vlády. Porošenkův útok?

Avatar
Původní autoři

11. 11. 2014   zdroj
“Šetření nákupu afrického uhlí na Ukrajině se mělo provádět už v srpnu a září, vždyť proces dodávek je již v plném proudu a na Ukrajinu už přišly dvě dávky uhlí”, domnívá se ukrajinský expert, člen dozorčí rady Institutu energetických strategií Jurij Korolčuk. Jak informuje korespondent IA Regnum, toto prohlášení učinil 10. listopadu. Není pochyb o tom, že pro energetický tým Jaceňuka bude po uhlí i “plynový watergate” – v souvislosti s nákupem reverzního plynu v EU, s jeho cenou a ztrátami pro rozpočet Ukrajiny.


“Vyšetřování nákupu afrického uhlí by mělo odpovědět na tři hlavní otázky. Jaká je skutečná cena afrického uhlí s dodávkou do tepelných elektráren na Ukrajině? Proč se vláda rozhodla zakoupit uhlí v Jižní Africe, když byla známa jeho vysoká cena? Jaká je výše ztrát pro rozpočet Ukrajiny v důsledku přeplatku za africké uhlí? Přičemž odpovědi na tyto otázky jsou již dávno známy. Cena afrického uhlí je 120-125 dolarů (1560 hřiven při kurzu 13 hřiven/dolar). Je pravděpodobné, že rozhodnutí o koupi uhlí v Jižní Africe bylo předem korupční, a konflikt s Ruskem pouze k tomuto rozhodnutí napomohl. Takové zkorumpované politické rozhodnutí tudíž ve skutečnosti vedlo k třetímu problému – ztrátám v rozpočtu. Podle předběžných odhadů nákup 1 milionu tun uhlí v JAR způsobí škodu ve výši 400 milionů hřiven. Přidáme-li k tomu ještě dotace, které stát vyplácí dolům, pak bude výše ztrát činit více než 1 miliardu hřiven” řekl Korolčuk.

“Za současných okolností obejít se bez dovozu uhlí není možné”, uznává expert. Korolčuk však dále zdůraznil, že absolutní odmítnutí finanční podpory vlastních dolů vytvoří dva problémy. “První – snížení i tak katastrofické důvěry obyvatelstva v uhelných regionech Doněcka a Luganska (které Kyjev nemá de facto pod kontrolou) k mocenským orgánům Ukrajiny. Druhý – krok směrem k větší energetické závislosti, protože kromě závislosti na plynu a jaderném palivu vznikne i závislost na dovozu uhlí. Je třeba poznamenat, že finanční podpora uhelného průmyslu je vynucená ale běžná praxe ve většině zemí produkujících uhlí. Například Poláci během let 1992-2013 uvolnili pro svůj uhelný průmysl dotace ve výši 42 miliard dolarů”, řekl.

Podle Korolčuka je příznačné, že i ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan i jeho první náměstek Jurij Zjukov uznali, že ruské uhlí by bylo levnější než africké. “A v předvečer zahájení trestního řízení Zjukov připustil, že probíhá jednání o obnovení dodávek uhlí z dolů, které jsou pod kontrolou útvarů DLR a LLR. Také stojí za to připomenout, že až doposud vláda a ministerstvo energetiky nebyly s to uvést ani kupní cenu uhlí od zprostředkovatele ani konečnou cenu uhlí s dodávkou do tepelných elektráren. V průběhu tří měsíců od srpna do listopadu to ani Jaceňuk ani Prodan neudělali,” řekl expert.

“Je nutné přiznat, žeJaceňuk není přímo odpovědný za dodávky uhlí z JAR. Ale on sám je jednoznačně politicky odpovědný za zneužití při nákupu uhlí. Vždyť již v květnu byla vláda informována o očekávaných problémech s dodávkami uhlí z Doněcké a Luganské oblastí. To až v srpnu se Jaceňuk náhle vzpamatoval a podpořil nákup uhlí v JAR. Bohužel je málo pravděpodobné reálné přání vlády vyšetřit “uhelný případ” a ne pouze imitovat šetření. Stejně jako tomu bylo u předchozí vlády i současná vláda se řídí zásadou “své nevydáme.” Nyní je možné sledovat snahu o přesměrování na skutečné vykonavatele ze společností “Ukrinterenergo” a “Centrenergo.” Je to nejednoznačné potvrzení toho, že nové tváře státní moci se nijak neliší od předchozí vlády, kterou kritizují. Záležitost s uhlím vyšla najevo jen díky koaličním jednáním a přání prezidenta Porošenka přitlačit tak na premiéra Arsenije Jaceňuka. V opačném případě by problém ceny a účelnosti nákupu afrického uhlí byl známý jen úzkému okruhu osob. V každém případě se případ afrického uhlí stal pro vládu a osobně pro premiéra Jaceňuka “uhelným watergatem”. A je s podivem, že Jaceňuk a Prodan zůstávají na svých místech. Není pochyb o tom, že pro energetický tým Jaceňuka bude po uhlí i “plynový watergate” – v souvislosti s nákupem reverzní plynu v EU, s jeho cenou a ztrátami pro rozpočet Ukrajiny”, shrnul expert.

Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová