Vladimír Sněgirev
28. 12. 2014 Rossijskaja gazeta
Nejprve si stručně připomeneme podstatu konfliktu, který na podzim vypukl mezi Milošem Zemanem a opozicí a málem vedl ke vzniku pražského Majdanu. Nejprve prezident republiky velmi urazil místní liberály tím, že se opakovaně vyslovil proti válce sankcí. Poté v živém rozhlasovém vysílání nazval Chodorkovského zlodějem a v souvislosti s členkami skupiny Pussy Riot nešel daleko pro hrubé výrazy.
A k tomu všemu jako by se rozhodl úplně vyvést z míry své oponenty, když v předvečer 25. výročí “sametové revoluce” učinil několik poznámek, kterými v podstatě negoval mýty o hrdinech a obětích převratu v roce 1989.
Tím vším prezident vůči sobě vyvolal vlnu tvrdé kritiky. Na jednom náměstí v centru Prahy byla snaha na něj házet vejce a sendviče. Během masového shromáždění mu vystavili tisíce červených karet. Jeho odpůrci slibovali, že budou každý týden provádět protestní pochody k prezidentskému sídlu. Televizní kanály v hlavním vysílacím čase nenechávaly na Zemanovi každý večer suchou nit. Objevily se zprávy, že řada politiků připravuje návrh zákona, který by měl omezit pravomoci hlavy státu a soustředit je na čistě reprezentační funkce.
Apoteózou se stala akce na Pražském hradě – tomto českém Kremlu, kde na chrámu sv. Víta visel transparent s nápisem “Zde sídlí Putinova loutka.” Osm minut, během nichž se tento urážející nápis skvěl ve výšce padesát metrů, stačilo, aby předem vyrozumění korespondenti rozšířili zprávu po celé zemi.
Tehdy se začalo mluvit o nebezpečí pražského Majdanu a začaly se klást otázky, včetně těch nejnepříjemnějších. Například takové: proč policie a bezpečnostní služby, solidně zastoupené na území takového režimního objektu, jako je Hrad, nepřerušily provokativní čin polonahých mladíků v čele s Holanďanem van Gemündem? Tato osoba byla již dříve nejednou zaznamenána při podobných akcích. Říká se, že je vůdcem kontroverzní skupiny Omen, rukopisem podobné Femen: obě provádějí své akce toples, tedy polonazí.
Nebo další otázka: proč na znesvěcení svatostánku, kterým pro Čechy katedrála sv. Víta je, nereagovali hierarchové katolické církve?
Ale největší intrika spočívá v tom, jak na to všechno reagoval samotný Miloš Zeman a nebude-li chtít nyní upravit svůj postoj, aby se zavděčil opozici a těm, kteří stojí za ní?
Jiří Ovčáček, tiskový mluvčí prezidenta ČR, se domnívá, že kořeny tak masivního útoku na hlavu státu, je nutno hledat v nedávné minulosti.
“Příznivci poraženého v prezidentských volbách pana Schwarzenberga se mstí za svou porážku,” říká. “Není to jejich první útok. Přesně před rokem také uskutečnili řadu akcí proti prezidentovi. A jeho hodnocení také výrazně pokleslo, na 36 procent. A zvýšilo se letos v létě na více než 50 procent. Stejnou situaci vidíme i nyní.”
Jak “zdolává útoky?” Ty každodenní výpady médií… Hromadné akce… Transparent na katedrále…
Jiří Ovčáček: “Co se týká toho incidentu, stal se v neděli, kdy byl pan prezident na svém letním sídle v Lánech. Nijak to nekomentoval ani nehodnotil lidi, kteří to provedli, ani bezpečnostní složky.
Naše hlava státu je ve vysoké politice už čtvrt století. Za tu dobu se pořádně zocelil. Před patnácti lety, když byl premiérem, na Václavském náměstí požadovalo jeho rezignaci až padesát tisíc lidí. A co? Poté se stal občany zvoleným prezidentem.
A pak, je si dobře vědom toho, že na rozdíl od malé skupiny radikálně laděných liberálů, české nitro podporuje prezidenta. Pan Zeman bezpodmínečně tři dny v měsíci tráví v regionech České republiky. V prosinci byl na jižní Moravě. Jako obvykle se tam každý den setkával s místními občany a na tato setkání přicházely stovky, ba dokonce tisíce lidí. A jako první podle tradice prezident vyslechl své oponenty, reagoval na jejich nepříjemné otázky. Nejvíce se občané během této cesty ptali na Rusko, Ukrajinu, Čínu.
Když mluví o ukrajinské krizi, prezident vždy zdůrazňuje, že podporuje mírové iniciativy Petra Porošenka, jeho úsilí o překonání negativních důsledků. Mimochodem, během listopadové schůzky v Bratislavě pan prezident řekl, že kdyby byl ukrajinským voličem, volil by Petra Porošenka.
Beze změny zůstává jeho postoj na válku sankcí. Je toho názoru, že sankce škodí oběma stranám a nijak nepřispívají k řešení konfliktu.”
Můj další diskutující, známý český politolog, filozof a ekonom Oskar Krejčí se také domnívá, že útoky na Zemana provádí především příznivci Karla Schwarzenberga.
Oskar Krejčí: “Není to příliš velká, ale dobře organizovaná, skupina lidí, která prahne po pomstě. Myslím si, že jich není víc než dvacet tisíc. Jsou však za nimi velké peníze a mají podporu televizních kanálů. To znamená, že tato skupina má všechno, co je základem každé “barevné revoluce”. Je pravda, že pro ně pracují schopní kreativci. Jenom ta historka s červenými kartami, které na pokyn současně ukázaly Zemanovi tisíce demonstrantů, velmi výrazně vynikla v televizi. V průběhu svých masových akcí využívají hudbu, která je nyní populární mezi mladými lidmi – bylo tomu tak, mimochodem, i na Majdanu v Kyjevě.”
Proč církev nevyjádřila svůj protest? A farníci nijak nereagovali na takový zřejmý pokus o znesvěcení svatyně.
Oskar Krejčí: “Zdá se, že naši hierarchové sympatizují s názory těch, kteří se dopustili svatokrádeže. Pokud jde o farníky, nezapomeňte, že u nás neexistuje tak fanatické uctívání chrámů, jako je tomu v jiných zemích. Česká republika je ne nadarmo považována za nejateističtější zemi v Evropě.”
Je pravda, že ve vládě a v parlamentu nazrává myšlenka na zbavení hlavy státu části pravomocí?
Oskar Krejčí: Je to pravda. Pravda je však taková, že prezident jich i tak má velmi málo. A Zeman dokonce tyto malé možnosti využívá tak aktivně, že tím dráždí své odpůrce.
Co se bude dít dál?
Krejčí Oscar: To je těžké předpovídat. Zeman nemá příliš profesionální tým. Má zdravotní problémy. A, bohužel, někdy sám poskytuje svým soupeřům prostor k útokům. Když například svou podstatou vyjadřuje správné myšlenky záměrně v drsné a dokonce necenzurní podobě. I když, na druhé straně, náš prezident se nikoho nebojí, líbí se mu šarvátky, cítí se jako ryba ve vodě, když je obklopen odpůrci.
Mimochodem, celá řada významných expertů se domnívá, že hlavním cílem všech výše uvedených akcí české opozice není přivést k rozumu Miloše Zemana, ale vyslat svérázný signál ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi.
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
