Já mám blbou televizi. Máte taky takovou? (K diskusi „Je nás většina!“)

Avatar
Původní autoři

Oldřich Průša 
5. 1. 2015  
Jájínek se stalo silně pejorativním výrazem. Jájínek však není to samé co „Já“.
Aby se však v  zemi, kde žijeme a většina ji nazývá svou vlastí, změnilo to, co považujeme za špatné, nefungující, zkorumpované a kdo ví, co a jaké ještě, je nutné se k problému osobně postavit. Neříkat My a Oni, ale položit důraz na „Já“. Já s tím a tím nesouhlasím a proto se k tomu vyjadřuji, protestuji, upozorňuji, požaduji a podobně. 

Chci-li se o něco pokusit, nelze tak činit pouze v touze, snaze a v soukromí, ale je potřeba jít s kůží na trh. Neříkat „Nebát se a nekrást,“ ale konat tak, aby se nebáli i ostatní a nekradl pokud možno nikdo /alespoň ve velkém/. Ti malí se dají uhlídat, pochytat, odsoudit a potrestat.

To „Já“ bych očekával kromě prezidenta Miloše Zemana – který tak činí, příkladmo od většiny senátorů, alespoň koaličních poslanců, starostů a zastupitelů, kteří by měli být příkladem pro ty, kteří už vědí, ale zatím nečiní.

Já nejsem mimo jiné spokojen s prací České veřejnoprávní televize. Nechci řešit nespokojenost tím, že ji vypnu. Kdybych tak učinil, připravím se o kus své svobody – dívat se na televizi. Proto také nejsem stoupencem jejího zrušení. Problém není v televizi jako takové /bedně/, ale v televizi jako instituci /lidech/.

Kdyby tak učinili všichni /vypnuli a přišli o kus svobody/ nespokojenci s jevy, které se jim nelíbily, mohlo se před rokem 1989 stát, že aktivnější část obyvatel – lidu – Čechů a Slováků, svou zemi – vlast opustila. Rozplynuly by se oba naše národy opravdu jako v té pověstné reklamě o kostce cukru v souvislosti se vstupem ČR do EU. Kontinuálně se tak dělo a vlastně děje nejen do dnes, ale asi i do budoucna. Jen plynuleji a tišeji.

Řešením je vyjadřování svého názoru veřejně a požadovat od spoluobčanů, aby se chovali obdobně, aby byli aktivní a společným úsilím požadovali nápravu.

Já jsem tak činil a činím zdezdezdezdezdezdezde a zdezdezde a zdezdezde.