Pozorovatelka
28.1.2015 AEnews
Na Mariupol! Kdo ovládne Mariupol, ovládne cestu ke Krymu. Vůdce proruských separatistů ohlásil otevřenou obranu – kdo je v právu a proč jsou bombardováni civilisté? Zeman opět kritizován a v Praze protiputinovské demonstrace
Od Majdanu nemají prozápadní média na ukrajinské dění jiný názor, než že ukrajinský lid bojuje za demokracii a Putin a Rusko jsou zlo. Kdo to vidí jinak, je stejné zlo. Ale kdo dění sleduje, nemůže nevidět, že Ukrajina je jen použita pro hegemonské globální zájmy a čárou přes rozpočet se stal Krym. A všechno, co se na Ukrajině děje, je o tomto zájmu (a je mi líto Ukrajinců, že o tom nemají ani potuchy, jak to před pár dny popsal i Václav Klaus – Klaus bez předsudků o tom, jak se na Ukrajině podepisuje slábnoucí Západ )
Co všechno už jsme se za víc jak rok o zvěrstvech „proruských separatistů“ dozvěděli – ať už jde o útok na budovu odborů v Oděse, o sestřeleném letadle nad Donbasem, čerstvě o útoku na autobus v Doněcku. Ale stejná média nikde neuvádějí například to, že USA vynaložily na „svobodu“ Ukrajiny pět miliard dolarů, nepíší o placených demonstrantech atd. Čerstvě nás stejná média informují o bojích v Mariupolu, obzvláště pak o tom, kolik dalších civilistů zemřelo a jak se (právě i v těchto hodinách) v Mariupolu bojuje.
A vodou na mlýn západním médiím samozřejmě je prohlášení vůdce „proruských separatistů“ Zacharčenka o otevřeném „útoku“ na Mariupol. Já si ovšem jeho slova překládám jako obranu Mariupolu. Protože ubránit Mariupol znamená ubránit Krym, protože odsud je to na Krym jen nějakých 180 kilometrů:
Boje o toto strategické město (a přirovnala bych ho k syrskému Kobani na hranicích s Tureckem) visí ve vzduchu od podzimu – začíná bitva o Mariupol. A protože obrázek řekne více než slova, podívejme se, jak se k Mariupolu krůček po krůčku cíleně spěje (a všimněte si především polohy Doněcka a místa pádu malaysijského letadla a že se intenzivně bojuje o Krym, o tom informuje například Český rozhlas):
A pokud naše média překládají slova proruského separatistického vůdce Zacharčenka jako ohlášení útoku na Mariupol – zde, pak v rámci objektivity je vhodné si poslechnout jeho slova z před několika dnů, kdy bylo z moci Kyjeva vybojováno Doněcké letiště:
Po gradujících bojích se tvrdě ozval i Putin: „Vladimir Putin obvinil Kyjev, že vydává zločinné rozkazy k palbě na hustě osídlené čtvrti východoukrajinského Doněcku. Podle ruského prezidenta se do bojů zapojilo dělostřelectvo, raketové vojsko a letectvo, které bez rozlišení střílí po obydlených čtvrtích“, jak o tom i z videí informuje čt (zde).
Ale čím více prozápadní média světu podsouvají jedinou pravdu o „nebezpečí a rozpínavosti Ruska“, dokola přitom skloňujíc slovo „demokracie“, tím více aby jeden skutečnou pravdu a demokracii s lucernou hledal (a obhajoval!). Ukázkou prozápadní „pravdy a lásky“ totiž není jen manipulace míněním davů přes nejrůznější demonstrace – čerstvě dnešní (vyšlo 25. 1. 2015 – pozn. red. NR) pražská protiputinovská pod názvem „Zastavte Putina“, viz foto:
Ale další ukázkou je útok na každého, kdo má jiný a v rámci demokracie vlastní názor na Rusko (či Sýrii, Irák, Írán a celkové světové dění). Kromě útoků na nejrůznější alternativní média, která pro své vidění pravdy jsou nazývána kremlofilními a Ruskem placenými a komunistickými a nevím jakými (nejlépe asi mentálně slabšími), jsou to i osobnosti z čela naší země, proti kterým je útok veden. Jak jinak si vysvětlit, že čeští pravdoláskaři, tolik se ohánějícími lidskými právy a demokracií, se nemohli dočkat, až úřad opustí tzv. „proruský“ prezident Klaus (zastrašovaný třemi atentáty!) a po jeho odchodu dosud nestrávili vítězství demokraticky zvoleného prezidenta Zemana?
Červené karty proti Zemanovi budou samozřejmě používány při každé další příležitosti (tady stojí za pozornost čerstvá zpráva, že v Praze vznikne Centrum amerického školení: „Američané budou v Česku školit demokratické aktivisty“ ) a stejně tak bude každý nehodící se postoj prezidenta Zemana zesměšňován a kritizován, jako se stalo i pro jeho kritiku Jaceňuka. Zoufalství Západu a prozápadních vůdců Ukrajiny totiž zašlo tak daleko, že Jaceňuk označil vstup sovětských vojsk do Německa za 2. světové války za okupaci! Každý, komu jde o skutečnou pravdu, musí souhlasit s reakcí prezidenta a nikoliv jí kritizovat co by „obutí se do Jaceňuka“ , (zde). A pakliže demokracie „pravdy a lásky“ nemá problém kritizovat hlavu své země, pak už se vůbec nelze divit, že na dnešní protiputinovské demonstraci byl zadržen novinář z aktuálně.cz (zde).
Jak to shrnout? Touze po celosvětovém hegemonství stojí v cestě Rusko (pokolikáté opět to slovanské Rusko??). K udržení tohoto hegemonství, resp. k vytvoření unipolárního světa, je třeba ovládnout Blízký východ (strategické energetické zdroje), proto to na Blízkém východě vře (Izrael stále intenzivněji volá po útoku na Írán, vyvolává antiislámské nálady a 11. února o tom bude mít Netanjahu – přes nevůli Obamy a Bílého domu – v Kongresu řeč). A ze stejného důvodu to vře na Ukrajině, kde se právě přes Mariupol schyluje k rozhodující bitvě o Krym (a o Černé moře a strategické Turecko, ale to by bylo na další psaní). Na závěr cituji kousek článku o „ruské povaze“ :
„Nedávné události typu svržení vlády na Ukrajině, odtržení Krymu a jeho rozhodnutí připojit se k Ruské federaci, následná vojenská kampaň proti civilistům na východní Ukrajině, západní sankce proti Rusku, a v poslední době útok na rubl, vyvolaly v ruské společnosti určitý fázový posun, který je na Západě chápán velmi špatně, pokud vůbec. Toto nepochopení staví Evropu do výrazné nevýhody z hlediska schopnosti vyjednat konec krize. Zatímco před těmito událostmi měli Rusové sklon vnímat se jako „další evropská země“, nyní si vzpomněli, že jsou odlišnou civilizací s jinými civilizačními kořeny (spíš byzantskými než římskými), která se jednou či dvakrát za století stávala předmětem koordinované západní snahy ji zničit, ať už je řeč o Švédsku, Polsku, Francii, Německu nebo kombinaci uvedených. To specifickým způsobem podmínilo ruskou povahu, což – při špatném pochopení – může vést ke katastrofě pro Evropu i celý svět“. Celý text, který doporučuji, je (zde).
A v souladu s tímto textem na úplný závěr vkládám video z 24. ledna 2015, které ruskou povahu velmi aktuálně dokumentuje. A teď nemám na mysli značně emotivní video s názvem „Na Mariupol!“: ale především diskusní reakce pod ním, které najdete (zde). Mariupol – kdo útočí a kdo se brání? Hledejme pravdu.
