28.7.2015 Wertyz Report
Pokud vezmeme v úvahu tvrzení USA, že Islámský stát měsíčně vydělává 40 miliard dolarů na ropě, logicky nás napadne otázka, kdo tuto ropu kupuje? Turecká média spekulovala, že v ropném byznysu jedou přepravní firmy syna tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana Bilala a také kurdská vláda Masúda Barzáního v severním Iráku. Tato tvrzení potvrdila i nedělní zpráva deníku Observer.
V květnu americká komanda pronikla do Sýrie s cílem zabít Abu Sayyafa, ropného cara Islámského státu. Vysoce postavený Západní činitel Observeru sdělil, že v Sayyafově domě byly nalezeny informace o přímých obchodech mezi tureckými činiteli a členy ISIS. Tento nejmenovaný činitel řekl: „Byly tam zabaveny stovky flash-disků a dokumentů. Od půlky roku 2013 byl tuniský bojovník Abu Sayyaf zodpovědný za pašování ropy z východosyrských polí, které skupina ovládala. Černý trh s ropou začal být hlavním pohonem pro zisky ISIS – a turečtí kupci byli jedním z jeho hlavních klientů.“
Loni turecký nezávislý deník Aydinlik uvedl, že se nelegálního prodeje s ropou účastní také vláda Kurdsitánu v severním Iráku. Deník tehdy uvedl: „Nezpracovaná ropa je rafinována v iráckých zařízeních a smíchána s „legálně získanou“ ropou Severoirácké administrativy. Skrz ropovody je pak poslána do tureckého přístavu Ceyhan, kde je prodávána na světové trhy. Všechny národy pak tuto ropu kupují a nepřímo podporují Islámský stát i přes fakt, že většina zemí organizaci považuje za teroristickou.“
Aydinlik tehdy uvedl i výpověď řidiče kamionu. „A. K., řidič nákladního auta, který dva a půl roku pracoval pro stavební společnost v severním Iráku, novinám Aydinlik řekl: „Přepravní společnost, ve které jsem v Kirkuku pracoval, mi dala dokumenty a tankery. Tyto tankery přejížděly po oblastech ovládaných IS a odtud jsem převážen nezpracovanou ropu do skladů v ropných rafinériích v Kirkuku. I přes to, že v Mosulu tanker kontrolovala IS a v Kirkuku jednotky Pešmarga, nic se nedalo kvůli dokumentům dělat. Ačkoliv jsem se bál, mohl jsem se volně pohybovat. Na stejné cestě pracovaly stovky lidí.“
Je také velice dobře známým faktem, že tohoto byznysu se účastní přepravní firmy syna tureckého prezidenta Erdogana Bilala Erdogana. Bilal jako vlastník několika námořních společností údajně podepsal kontrakty s evropskými společnostmi pro převoz kradené ropy do asijských zemí. Bylo také odhaleno, že Bilalovy společnosti vlastní zvláštní přístaviště v Bejrútu a Cayhanu, kde se ropa nakládá na tankery mířící do Japonska.
Bilal se osobně také setkával se členy Al-Kájdy. Když v létě 2014 vypukl v Turecku korupční skandál a do médií se začaly dostávat záznamy z bezpečnostních kamer a telefonátů o schůzkách tureckého premiéra Erdogana, média zveřejnila záběry, ve kterých je viděn premiér Erdogan a šéf rozvědky MIT Hakan Fidan s finančníkem Al-Kájdy Yasinem al-Qadim. Erdoganovi se s Qadim setkali sedmkrát i přes fakt, že Qadimu bylo zakázáno vstoupit do Turecka.
Zdroje: Todays Zaman, Al-Manar, Press TV
Foto: AP
