Václav Danda
Autor přibližuje poslední vývoj na Ukrajině, která neprávem či spíše záměrně mizí z pozornosti hlavních médií, přestože konflikt, který se zdá latentní, může kdykoliv vybuchnout opět naplno – a nejen na východě země…
Zatímco evropská veřejnost a média jsou zaměstnány miliony uprchlíků, valících se do Evropy a „antickým eurodramatem“ v Řecku, na Ukrajině dále pokračují přípravy na akci „Barbarossa 2“ (krycí název nacistického napadení Sovětského svazu). V minulém týdnu proběhla bez většího zájmu médií zpráva, že Spojené státy prostřednictvím NATO přebírají kontrolu nad vzdušným prostorem východní Ukrajiny. Severoatlantická aliance vyjádřila podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, připravenost poskytnout pomoc Ukrajině v řízení vzdušného prostoru. Polsko, Norsko a Turecko budou podle něho poskytovat údaje ukrajinskému řízení letového provozu.
Bezletová zóna nad Donbasem
„Přispěje to k větší bezpečnosti vzdušného prostoru,” vysvětlil to cynicky Jens Stoltenberg. Podle něho to je zvláště důležité pro oblasti, kde jsou očekávané boje. Že by se kyjevská junta právě rok od tragédie letu MH17 (boeing byl sestřelen 17. července nad Doněckem) chystala obnovit civilní lety nad Donbasem je málo pravděpodobné. Ve skutečnosti USA definitivně přebírají kontrolu nad vzdušným prostorem východní Ukrajiny ve snaze vytvořit tu „bezletovou zónu“, aby zde mohly operovat jejich stroje připravené na útok prvního sledu.
Vědí “globální elity” s čím si zahrávají, když se chystají napadnout Rusko?
Tomu také nasvědčují horečné přípravy jednotek NATO v polském Štětíně i v Pobaltí. Jak uvedl Stoltneberg jednotky „velmi rychlého“ nasazení jsou v případě krize připraveny k boji za 48 hodin. Jediné co plán postupu brzdí, aby mohla vojska NATO (ČR přispěla jednotkami rychlé reakce a motostřeleckou brigádou, která bude operovat pod velením Wehrmachtu) zaujmout postavení po celé šíři fronty, jsou ti zpropadení separatisté na Donbasu, kteří tu již dávno neměli být: “Ukrajina se musí ještě vypořádat s dobře vyzbrojenými separatisty, které podporuje a vyzbrojuje Rusko,” řekl Stoltenberg na zasedání NATO po jednání s ukrajinským ministrem obrany Stepanem Poltorakem. A pak už nebude nic bránit tomu, aby operace Barbarrosa 2 byla kdykoli připravena ke spuštění.
Vojska NATO do zóny ATO
Součástí této strategie je také chystaná instalace protiraketového systému USA a NATO a otevřené pozvání jednotek NATO na Donbas, které Porošenko minulý týden stvrdil podpisem dokumentu, jenž zve vojska NATO do zóny občanské války. Zákon má pozoruhodný název, který pamětníkům “dočasného pobytu” sovětských vojsk na našem území (po srpnu 1968) svým slovníkem cosi připomene: „O vstupu a podmínkách pobytu ozbrojených sil jiných států na území Ukrajiny při mezinárodní operaci na podporu míru a bezpečnosti.“
Vypadá to, že vedle pokračující “udržovací války” na východě země, kterou fakticky začnou kontrolovat Američané, prožije Ukrajina horké politické léto především v pučisty ovládaném zbytku země
Více o záměrech a důsledcích této “normy” prozradil ve vysílání 5 kanálu ukrajinské televize (patří Porošenkovi) bezprostředně po podpisu zákona, jeden z vojenských stratégů z organizace Národní důvěry Sergej Šachov: „Ukrajina musí rozmístit na svém území zahraniční jednotky a potom s pomocí kontingentu NATO potlačit opolčence na Donbasu podle chorvatského scénáře”. Součástí této strategie je podle něho i rozmístění protiraketových systémů na Ukrajině. „Musíme požádat o instalaci raketových obranných systémů. Nejen v Pobaltí a Estonsku, ale i na našem území. Musíme operací „Bouře“ podle chorvatského scénáře osvobodit naši zemi,“ uvedl Šachov.
To, že přípravy na “východní tažení” v mnoha těchto šílených hlavách jedou na plné obrátky potvrzuje i jmenování Saakašviliho do pozice oděského gubernátora. Už jsme psali o tom, že kromě zadání „vyčistit“ pomocí teroru Oděsu od “Moskalů” a připravit Oděský přístav jako hlavní uzel jižní fronty možné budoucí operace proti Rusku, je také se svými zkušenostmi z gruzínsko – ruské války odborníkem jak rozfoukat válečný konflikt s nedalekým Podněstřím. Minulý týden se ukázalo, že kromě toho má tento bývalý gruzínský prezident od svých podporovatelů v zámoří ještě další zadání: Vybudovat v Oděse v krátké době velké letiště, které by umožnilo přistávání amerických stihaček a bombardérů. Jenže Washingtonu se zatím navzdory obrovským materiálním i personálním “dodávkám” kyjevské armádě (z USA a několika dalších států NATO) nedaří pohnout se z místa.
Ruský publicista Nikolaj Starikov o občanské válce na Ukrajině
Patová situace na frontě
Situace na frontě se již dva měsíce nemění. Boje jsou stále intenzivnější ale Kyjevu se nedaří prolomit obranné linie domobrany. Jsme proto svědky spíše poziční války, která má jediný cíl. V mezičase demoralizovat obyvatelstvo Donbasu a zničit jeho infrastrukturu.
V metropoli Doněcku jsou nejvíce zasaženy čtvrti Petrovská a Kujbyševská. Stále se bojuje také u letiště. Pod palbou zůstává Putilovka i Spartak. Poziční boj probíhá u Marinky i u Písků. Raketomety a dělostřelectvem je ostřelována rovněž Gorlovka i město Jasinovata a vesnice Krasnoarmějska, Pavlopol, Staromichajlovka, Pantelejmonovka a Zajčenko.
Bojuje se též na severozápad od Luhanska. Na příkaz protektorátního „gubernátora“ luhanské oblasti byla rozstřílena trafostanice, která napájí elektřinou poslední čerpací stanici vody pro Luhansk. V Luhansku se tak stále zmenšují zásoby vody a zdá se, že se může opakovat situace z minulého roku, kdy v největších červencových vedrech zůstal bez vody nejen Luhansk ale také celý Doněck a okolí. Velmi tvrdé boje se vedou i v Slovjanoserbské oblasti. O každý metr se už několik měsíců bojuje také u města Štěstí. Urputné boje za pomoci dělostřelectva a tanků probíhají také u obce Širokino, kde se fronta také již několik týdnů nehýbe, ale na obou stranách jsou obrovské ztráty včetně civilního obyvatelstva.
Pěchotní boje s použitím dělostřelectva probíhají také v obcích Nižněje, Toškovka, Smoljaninovo, Maximovka, Žabičevo, Kalinovka, Bělaja Kamenka, Ozerjanovka a Vasilijevka. Podle mnoha pozorovatelů byly právě tento týden boje nejtvrdší za posledních několik měsíců.
Ruský politolog Valerij Pjakin o situaci na Ukrajině a ve světě
Ukrajina před bankrotem?
Ukrajina se mezitím propadá do stále hlubšího hospodářského chaosu. Podle obvykle dobře informovaných analytiků Goldman Sachs jíž v nejbližších týdnech může vyhlásit bankrot. Ostatně premiér Jaceňuk sám přiznal neschopnost Ukrajiny splácet dluhy. Na setkání s představiteli Americké obchodní komory a European Business Association prohlásil: „My si dnes nemůžeme dovolit obsluhovat ty dluhy, které byly shromážděny zejména za poslední tři roky, kdy Ukrajina obdržela 40 miliard dolarů.” Podle ministerstva financí činil na konci minulého měsíce veřejný a státem garantovaný dluh 67,66 miliardy dolarů, z nichž na vnější dluh připadá 43,1 miliardy dolarů.
Také Petro Porošenko má problém: Vůdce vlivného neonacistického Pravého sektoru Dmitro Jaroš mu dal ultimátum do tohoto víkendu, kdy by se měl konat „velký pochod na Kyjev“, pokud “prezident neprojeví větší razanci k potlačení povstání na Donbasu”.
„Bezletová zóna“ a „pozvání bratrských vojsk“ na Ukrajinu dokazují, že Porošenko si stálé nebezpečí svého svržení dobře uvědomuje. Dohody z Minsku už byly definitivně nahrazeny letadly a tanky NATO. To je však k uklidnění neonacistů a pro záchranu hroutícího se hospodářství málo. Nutně by potřeboval vyprovokovat nějaký větší střet s Ruskem. Jenže Moskva zůstává klidná a Američané mají nyní plné ruce práce se Středním východem.
Jak ukázala nedávná schůzka s ministrem Kerrym v Soči, ruskou pomoc v této oblasti budou naléhavě potřebovat. Velení NATO proto náhle zmírnilo tón válečnických prohlášení a spokojí se s tím, že pokračuje v obkličování ruských hranic. Nová ruská nabídka na slevu plynu pro třetí čtvrtletí (o 40 dolarů za tisíc kubíků) je dalším neřešitelným problémem: Kyjev to nutně potřebuje (i když ho to nezachrání) a současně si nemůže dovolit přijmout hospodářskou pomoc od nenáviděného nepřítele.
Vypadá to tedy, že vedle pokračující “udržovací války” na východě země, kterou fakticky začnou kontrolovat Američané, prožije Ukrajina horké politické léto především v pučisty ovládaném zbytku země. To ovšem západní, respektive česká média sledovat nebudou. My ano. A budeme o tom naše čtenáře pečlivě informovat. Kyjevští vládci jsou sice momentálně v kleštích, ale tím spíš budou muset něco rázného udělat. Ani letní prázdniny, které nyní evropskou veřejnost “přemohou”, ani uprchlíci či vzpurné Řecko na tom nic nezmění. Ukrajinská krize může ve kterémkoli okamžiku opět propuknout naplno.
