Josef Provazník
14. 8. 2015 ePortál
Jméno Pavel Šafr všichni jistě dobře znáte. Před několika měsíci založil Svobodné fórum a ještě před tím působil např. v čele časopisu Reflex nebo Blesk. Jeho kariéra však začala již krátce po převratu, když ve svých 26 letech vedl tehdy poměrně úspěšný Český deník. Před nedávnem se z něj stal z českých novinářů asi nejviditelnější bojovník proti Babišovi. V posledních týdnech zase ostře kritizoval nechuť Čechů k uprchlíkům a své spoluobčany proto s chutí označoval za burany.
Dle znění jeho včerejšího textu se však zdá, že svůj boj Šafr vzdává a stahuje se do ústraní. Už samotný titulek “Rozloučení” navozuje budoucí drama. Šafr hned v úvodu svého emotivního textu píše, že ukončí svoji veřejnou činnost. Důvodem je prý “hluboký smutek ze stavu české společnosti”. Konkrétně jmenuje přímou volbu prezidenta a tvrdí, že Miloš Zeman je ostudou České republiky a naprosto prý zničil vazby naší země na civilizovaný svět.
Jako druhý důvod, jenž jej vedl k jeho rozhodnutí, jmenuje Šafr zásah policie na Úřadu vlády, po kterém padla vláda premiéra Petra Nečase. V této souvislosti kritizuje zejména činnost státních zástupců, kteří dle jeho mínění nesou hlavní zodpovědnost za likvidaci liberálního státu. Třetím důvodem, proč se Šafr rozhodl stáhnout do ústraní, je působení Andreje Babiše na tuzemské mediální i politické scéně a likvidace svobodných médií.
“Vrcholem absolutního úpadku je destrukce svobodných médií, kterou zorganizoval Andrej Babiš. Jsem hluboce znechucený tím, že Češi nechtějí veřejnou kontrolu moci. Je jim lépe, když média svoji kontrolní roli neplní. Mám moc rád tuhle zemi. Ale chci mít už klid.”, napsal v závěru svého osobně laděného textu Šafr.
Zprávu o Šafrově odchodu publikoval např. i server Mediář s tím, že nereaguje na další dotazy a jeho mobilní telefon je vypnutý. Zajímavé ovšem je, že jeho text ze Svobodného fóra krátce po poledni zmizel a místo něj se tam objevuje jakýsi článek o uprchlících. Původní text je možné zobrazit jen díky “web cache”. Část z něj přikládáme coby print screen výše. Šafr je známý tím, že snadno podléhá emocím a z fleku by mohl hrát role profesionálních plaček v Národním divadle. Patrně byl tedy jeho dojemný text jen jakýmsi chvilkovým úletem a snahou zajistit si nesmrtelnost.
Nyní Pavel čeká, že jej budeme prosit na kolenou, aby se vrátil. On je přece jediný slušný člověk mezi námi burany. On jediný vidí, co nám buranům zůstává vzhledem k našemu primitivnímu myšlení utajeno. Tak dobrá, udělejme mu radost a přistupme na jeho hru: Nuže, Pavlíku, prosím, vrať se! Bez tebe nelze zlosyna Babiše nikdy porazit. Stejně tak přece nemůžeš nechat ve štychu chudáky uprchlíky. Ti primitivní Češi je jistě hodlají rozsekat na maso. Zachraň nás, zapřísaháme tě! Dostatečně jsme si tě nevážili. Až nyní, když už jsi odešel, jsme zjistili, co v tobě ztrácíme. Vzlyk, fňuk. vzlyk, fňuk….
PS: Pavle, slíbil jsem vám na Facebooku nedávno, že jako tedy do smrti dobrý, ale to byl samozřejmě jen žert. Vám i dalším mediálním “moralistům ve zbrani”, jako je Fendrych, Macháček, Palata či Tabery, se není možné přestat vysmívat. Za své nehorázné skutky prováděné v posledním čtvrtstoletí je výsměch to nejmenší, co si zasloužíte…
