Jan Pilař
5. 9. 2015
Trocha poezie nikoho nezabije……Tak prudce rozvoněl se bez
Tak prudce rozvoněl se bez,
když jsem tě potkal na pěšině dnes.
I slunce hořelo jak v jednom plameni,
když přitiskli jsme rámě k rameni.
A potom cesta měkká jak tvá líc
nás vedla teplým časem bez hranic
a my jsme spolu odvíjeli niti
mladosti jarní, jež v slunci se třpytí
a ve tvých očích víru zažehuje
že nakonec té lásky nikdy nedoplujem’.
Jak bylas krásná, krásnější než večer,
který nám tiše u lavičky klečel!
