Nadšených recenzí o tom, jak „mladá demokracie” buduje světlou budoucnost je stále méně, ale to více o korupci, porušování svobody projevu, a celkově o tom, že život po Euromajdanu se zjevně nezměnil k lepšímu.
Ale i v této souvislosti je zcela výjimečný materiál v německém vydání Deutsche Welle s výmluvně depresivním názvem „Plíseň v Kyjevě.” V něm autor DW, kyjevský korespondent Frank Hofmann, dochází k závěru, že Ukrajina nevybuduje demokracii bez nového Majdanu.
„Po roce a půl po revoluci na Majdanu jsou výsledky reforem neznatelné, a staré síly jsou stále silné,” poukazuje Hofmann. Podle jeho mínění, právě teď, když je v Donbas v relativním klidu, se do popředí znovu dostávají požadavky Majdanu, které, jak se ukázalo, nebyly prakticky splněny. U moci jsou tytéž staré tváře, které využívají několik málo aktivistů jako své krytí.
Situace s korupcí na Ukrajině je po „revoluci důstojnosti” ještě horší. „Každý týden se dozvídáme o nových případech korupčního jednání, včetně mezinárodních projektů, jako je výstavba nového sarkofágu nad černobylskou jadernou elektrárnou,” uvedl Hofmann. Oligarchové, proti nimž Majdan vystupoval, jen posílili své pozice ve vládě.
Seznam kyjevských sankcí, do nějž se dostali ruští, ale i řada západních novinářů, autor DW nazývá „šokujícím způsobem nedemokratický”. „V Kyjevě nechtějí připustit, že to připomíná metody Stasi (tajné policie dřívější NDR – pozn. red.). Chybí pochopení toho, co je v podmínkách demokracie správné, a co špatné,” podotýká smutně říká německý novinář.
Nehledě na všechny smutné následky Euromajdanu, Frank Hofmann věří, že „aby se opravdu Ukrajina dostala na demokratické koleje, nelze se obejít, bohužel, bez dalšího výbuchu”. Novinář připouští, že tato „třetí exploze” může získat mnohem krvavější podobu, než ta předchozí, protože v rukou různých „veteránů” ATO, členů dobrovolných praporů a dalších „aktivistů” je hodně zbraní.
Nový “Majdan” nebude dokud k němu nedá Západ zelenou
Ale ani nevyloučil, že třetí Majdan může být klidný, protože zájem na reformách mají „především zvláště mladí lidé a ti, kteří pracují v oblasti kultury”. Je to prostě něco, co by měla EU podporovat, tvrdí autor.
Je nemožné si nevzpomenout na předchozí Euromajdan, který začal jako „revoluce důstojnosti”, nepokoji „kreativní třídy” a studentů, kteří se „slunečníky a dobrou náladou” šli do ulic. Jak to skončilo, nyní vidí i novináři DW.
