29. 10. 2015
Experti České televize a její redaktoři vědí vše nejlépe. Proto nepřekvapí, že ihned po slavnostním předání vyznamenání na Pražském hradě u příležitosti státního svátku vystoupili na ČT24 experti, jeden na vyznamenání, jeden v oboru archivnictví a konstatovali, že prezident Miloš Zeman zase vybral špatně, udělil vyznamenání sporným osobnostem.
Takové v ČT veřejně pronášené úvahy zejména bezprostředně po udělení vyznamenání jsou dle mého soudu vrcholně nevkusné. Také mám pochybnost o jedné z vyznamenaných osobností (poznamenán osobní zkušeností), ale nenapadlo by mě to veřejně sdělovat, ani kdybych neměl důvod si prezidenta vážit.
Následovaly úvahy, že vlastně již Václav Klaus vyznamenával některé pochybné lidi. Jak připustil archivář, i Václav Havel vyznamenával své přátele, bylo to však podle něj samozřejmě v pořádku, protože to byli jeho přátelé z disentu. Po diskusi následoval pořad sestavený z týdeníků z doby „komunismu“, aby se připomnělo, jak byly po roce 1948 přejmenovány závody, ulice, města a dokonce hory po různých tehdejším režimem oslavovaných osobách. To bylo samozřejmě špatně.
Následně bylo připomenuto, jak v tomto režimu byly přejmenovávány ulice, nábřeží a náměstí a to přirozeně naprosto správně po zcela nepochybných osobnostech.
Dozvěděli jsme se, čemu máme věřit a čemu (možná) věří i pracovníci televize.
Jistě také věří, že i diváci věří, že tato garnitura televizních novinářů neskáče, jak režim píská a podle této schopnosti je i vybrána, ale hlásá čistou objektivní pravdu.
Vidím to trochu jinak. Ještě před dvaceti lety chyběly divákům zkušenosti, a proto mohla propaganda vypadat věrohodně a tedy být účinná. Dnes už to nejde. Lidé mají zkušenosti a vědí, že po žádném režimu nenastoupí pravda a láska, ale zase jenom jiný režim, který může být dokonce horší než ten předchozí, a který se chce také udržet, ale také zdegeneruje a ti, kteří ho budou obhajovat, budou čím dál směšnější.
