23. 1. 2016 (text koluje po internetu v ČR nejméně od listopadu 2015)
„Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům.“ Kalergi – Panevropský manifest
I když o Kalergim nemluví žádná školní učebnice, jeho ideje inspirovaly dnešní Evropskou unii. Jeho přesvědčení, že evropské národy se musí smísit s černochy a asiaty, aby byla zničena jejich identita a vznikla smíšená rasa, je základem veškeré evropské politiky tváří v tvář integraci a obraně menšin.Při tom všem nejde o humanitární důvody.Tyto direktivy jsou vydávány s nelítostnou rozhodností za účelem realizace největší genocidy v historii.
Podstata Kalergiho*) plánu
Kalergi prohlásil, že je třeba zrušit právo na sebeurčení národů, a postupně eliminovat národy za použití etnických separatistických hnutí nebo jinorodé masové imigrace.
Aby elity mohly ovládnout Evropu, předpokládal přetvoření homogenních národů v křížený lid. Těmto křížencům připisoval charakteristické vlastnosti jako je například krutost a nevěrnost. Tento nový křížený lid měl být vytvořen, aby mu mohla být elita nadřazena.
Nejprve měla být odstraněna demokracie, čili moc lidu, a poté lid sám pomocí křížení. Bílí měli být nahrazeni kříženou rasou, snadno ovladatelnou.
Tím, že by se zrušil princip rovnosti všech před zákonem a zabránilo by se kritice menšin, které by byly chráněny výjimečnými zákony, by se podařilo ovládnout masy. Politikové oné doby Kalergimu naslouchali, západní mocnosti se soustředily na jeho plán, noviny a tajné americké služby financovaly projekty. Vůdci evropské politiky vědí, že právě Kalergi je strůjcem naší Evropy řízené Bruselem a Maastrichtem. Kalergi, neznámý veřejnému mínění, je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu.
Revoluční v jeho Plánu je to, že nekáže genocidu jako nástroj získání moci, ale že předpokládá vytvoření „podlidí“, kteří vzhledem ke svým negativním vlastnostem jako neschopnost a nestabilita budou tolerovat a přijímat „vznešenou rasu“, elitu.
Od Kalergiho k dnešku
Na počest Kalergiho byla ustanovena Evropská cena Coudenhova-Kalergiho. Každé dva roky jsou jí odměňování evropeisté, kteří se obzvláště vyznamenali v naplňování jeho zločinného Plánu. Mezi nimi jsou osobnosti kalibru Angely Merkelové, která dostala tuto cenu jako první v roce 2010, a Herman van Rompuy, který ji dostal v roce 2012na speciálním kongresu ve Vídni, který se konal na oslavu 90 let panevropského hnutí. Na fotografii za ním je vidět symbol panevropské unie: červený kříž přes zlaté slunce, symbol řádu rozekruciánů.
OSN prosazuje tuto genocidu svým neustálým vybízení k přijímání miliónů uprchlíků, aby se kompenzovala nízká porodnost v Evropě. Zpráva divize „Obyvatelstvo“ OSN v New Yorku z ledna 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“.
Podle této zprávy bude Evropa potřebovat v roce 2025 159 miliónů imigrantů. Ptáme se, jak je možné učinit tak přesný odhad, jinak, než že imigrace byla připravována studována „na papíře“.
Ve skutečnosti je jisté, že snížená porodnost by v Evropě mohla být snadno zvrácena pomocí opatření k podpoře rodin. A je zcela jasné, že genetická výbava Evropanů nebude ochráněna přínosem odlišné genetické výbavy, ale že takto se urychlí její vymizení.
Takže jediným cílem těchto opatření je zcela denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti.
Teze Kalergiho plánu vytvořily a dodnes tvoří základ oficiální politiky vlád, které prosazují genocidu evropských národů pomocí masové imigrace.
G. Brock Chisholm, bývalý ředitel Světové zdravotnické organizace, nám dokonale představil lekci od Kalergiho, když řekl:
„Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“
Závěr
Když se rozhlédneme kolem sebe, vypadá to, že Kalergiho plán je plně realizován. Skutečně stojíme před opravdovou přeměnou Evropy v třetí svět.
Axiomem „nového občanství“ je multikulturalismus a nucené míšenectví. Evropané jsou trosečníky míšenectví, potopení hordami asijských a afrických přistěhovalců. Smíšená manželství produkují každý rok tisíce míšených jednotlivců: „Kalergiho dětí“.
Pod dvojím tlakem desinformací a ohlupování lidí prostřednictvím masových komunikačních prostředků jsou Evropané tlačeni k popření svého vlastního původu, k zapomenutí svých vlastních etnických identit. Prosazovatelé globalizace se snaží je přesvědčit, aby vzdát se své vlastní identity je pokrokovým a humanitárním aktem, a že „rasismus“ je chybný, a to proto, že by z nás rádi měli slepé konzumenty.
V tuto dobu je naprosto nutné reagovat na lži Systému, probouzet duch vzpoury u Evropanů. Bude třeba ukazovat všem, že integrace masové imigrace se rovná genocidě.
Nemáme jinou možnost než se vzbouřit, alternativou je etnická sebevražda.
Ateista, největší nepřítel Panevropana
*) Wikipedia:
Dr.phil. Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi (něm. Richard Nicolaus Graf Coudenhove-Kalergi) (16. listopadu 1894, Tokio – 27. července 1972 Schruns, Rakousko) byl rakouský šlechtic s československým občanstvím, spisovatel, politik a spoluzakladatel Panevropské unie, příslušník rodu Coudenhove.
Coudenhove-Kalergi byl synem c. a k. velvyslance v Japonsku Jindřicha hraběte Coudenhove-Kalergiho a jeho ženy Micuko Aojamové (1874–1941), která pocházela z rodiny japonského obchodníka. Po otci mu náležel brabantský titul Coudenhove, šlechtický titul, který jeho předkové získali za účast na křížové výpravě z roku 1099. Jeho původ je možné vystopovat až k předku Gerolfovi zesnulému 3. března 1259.
Hrabě Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu, vyrůstal v Rakousku, jeho domovem byla Francie a měl československé občanství. Když mu byl jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Poběžovic v Čechách. Byl vzděláván soukromými učiteli a svým otcem, jenž ovládal 18 jazyků, a to v ruštině a maďarštině. Později přestoupil na Theresianum ve Vídni a poté studoval na vídeňské univerzitě (Alma Mater Rudolphina) filosofii a dějiny. Roku 1916 promoval na doktora filosofie.[1]
