4.1.2016 Rukojmí
Za vším hledej Panevropskou unii, nejstarší evropské hnutí za sjednocení starého kontinentu. Zastává myšlenku politického a hospodářského sjednocení evropských národů na demokratických a přátelských základech křesťanských kořenů.A to je první velká lež, nebo snad omyl? Mezi běženci je jen promile křesťanů, ale hlavně muslimové, dle plánu bývalého šéfa portugalských komunistů Barrosa, jenž podporoval projekt EUROMED, plánující na starém kontinentu kvůli údajně porodnost v roce 2050 až 80 milionů muslimů. Ten José Manuel Barroso, co byl předsedou strany PCTP – MRPP (Portugalská komunistická strana pracujících – Revoluční hnutí strany proletariátu). Po neúspěchu ve volbách vycouval a v prosinci 1980 vstoupil do Partido Social Democrata – Portugalská sociální demokracie, kde je dodnes. Barroso chce 80 milionů muslimů; Le Penová už raději ani jednoho…
Proč se v současnosti Evropa zmítá pod náporem běženců, jichž se v bídných životních podmínkách tísní v blátě a zimě u nových “schengenských” zdí a plotů několik milionů? Protože myšlenkový obsah panevropského hnutí formuloval Dr. Richard hrabě Coudenhove-Kalergi na svém panství Poběžovice na Domažlicku. Samotná Panevropská unie pak byla hrabětem Coudenhove-Kalergim založena roku 1922, respektive 1924, jako přímá reakce na hrůzy první světové války.http://panevropa.cz/
Kdo dnes v běženeckém chaosu ví, že jedním z hlavních protagonistů evropského procesu byl člověk, který plánoval a programoval genocidu evropských národů, o jejíž existenci veřejnost nemá ani páru, ale kterou „mocní“, mezi jinými i předseda ODS Petr Fiala, považují za otce zakladatele Evropské unie. Je to Richard Nicolaus, hrabě von Coudenhove-Kalergi, rakouský politik s japonskými předky a československým občanstvím (1894-1972) (Viz heslo české wikipedie zde.). Ze zákulisí, mimo světla projektorů, se mu podařilo zatáhnout do svých sítí nejvýznamnější hlavy států; mezi prvními podporovateli čeští politici Masaryk a Beneš. Dnes i bývalého rektora Masarykovy univerzity v Brně…
V roce 1922 založil Kalergi ve Vídni hnutí „Panevropan“, které předjímalo nastolení Nového světového řádu, založeného na Federaci národů, řízené Spojenými státy. Sjednocení Evropy mělo být prvním krokem k jediné světové vládě. S nástupem fašismu v Evropě musel být plán na čas zastaven a Panevropská unie byla nucena se rozpustit. Ale po druhé světové válce se Kalergimu podařilo díky frenetické a neúnavné aktivitě a díky podpoře WinstonaChurchilla, zednářské lóže B’naiB’rith a významných deníků jako New York Times prosadit projekt do vlády USA. http://identità.com/blog/2012/12/11/il-piano-kalergi-il-genocidio-dei-popoli-europei/
Každý z dějinných manipulátorů měl svoji knihu – Hitler “Mein Kampf”, Kalergi popsal svůj plán v knize „Praktický idealismus“, v níž prohlašuje, že obyvatelé budoucích „Spojených států evropských“ již nebudou původními národy Starého kontinentu, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné „křížit“ evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnoha-etnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci. „Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům.” Kalergi prohlásil, že je třeba zrušit právo na sebeurčení národů, a postupně eliminovat národy za použití etnických separatistických hnutí nebo jinorodé masové imigrace.
Aby elity mohly ovládnout Evropu, předpokládal přetvoření homogenních národů v křížený lid. Těmto křížencům připisoval charakteristické vlastnosti jako je například krutost, nevěrnost. Tento nový křížený lid měl být vytvořen, aby mu mohla být elita nadřazena. Nejprve měla být odstraněna demokracie, čili moc lidu, a poté lid sám pomocí křížení. Bílí měli být nahrazeni kříženou rasou, snadno ovladatelnou.
Tím, že by se zrušil princip rovnosti všech před zákonem a zabránilo by se kritice menšin, které by byly chráněny výjimečnými zákony, by se podařilo ovládnout masy. Politikové oné doby Kalergimu naslouchali, západní mocnosti se soustředily na jeho plán, noviny a tajné americké služby financovaly projekty. Vůdci evropské politiky vědí, že právě Kalergi je strůjcem naší Evropy řízené Bruselem a Maastrichtem. Kalergi, neznámý veřejnému mínění, je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu.
I když o Kalergim nemluví žádná školní učebnice, jeho ideje inspirovaly dnešní Evropskou unii. Jeho přesvědčení, že evropské národy se musí smísit s černochy a asiaty, aby byla zničena jejich identita a vznikla smíšená rasa, je základem veškeré evropské politiky tváří v tvář integraci a obraně menšin. Při tom všem nejde o humanitární důvody. Tyto direktivy jsou vydávány s nelítostnou rozhodností za účelem realizace největší genocidy v historii. Na počest Kalergiho byla ustanovena Evropská cena Coudenhova-Kalergiho. Každé dva roky jsou jí odměňování evropeisté, kteří se obzvláště vyznamenali v naplňování jeho zločinného Plánu. Mezi nimi jsou osobnosti kalibru Angely Merkelové, která dostala tuto cenu jako první v roce 2010, a Herman van Rumphy, kterýji dostal v roce 2012 na speciálním kongresu ve Vídni, který se konal na oslavu 90 let panevropského hnutí. Na fotografii za ním je vidět symbol panevropskéunie: červený křížpřes zlaté slunce, symbol řádu rozekruciánů.
OSN prosazuje tuto genocidu svým neustálým vybízením k přijímání miliónů uprchlíků, aby se kompenzovala nízká porodnost v Evropě. Zpráva divize „Obyvatelstvo“ OSN v New Yorku z ledna 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“. Podle této zprávy bude Evropa potřebovat v roce 2025 159 miliónů imigrantů. Ptáme se, jak je možné učinit tak přesný odhad, jinak, než že imigrace byla připravována a studována „na papíře“. Ve skutečnosti je jisté, že snížená porodnost by v Evropě mohla být snadno zvrácena pomocí opatření k podpoře rodin. A je zcela jasné, že genetická výbava Evropanů nebude ochráněna přínosem odlišné genetické výbavy, ale že takto se urychlí její vymizení. Takže jediným cílem těchto opatření je zcela denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti. Teze Kalergiho plánu vytvořily a dodnes tvoří základ oficiální politiky vlád, které prosazují genocidu evropských národů pomocí masové imigrace.
G. Brock Chisholm, bývalý ředite lSvětové zdravotnické organizace, nám dokonale představil lekci od Kalergiho, když řekl: “Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“ A máme zde rok 2016 a když se rozhlédneme kolem sebe, zdá se, že Kalergiho plán je plně realizován. Stojíme před opravdovou přeměnou Evropy v třetí svět. Axiomem „nového občanství“ je multikulturalismus a nucené míšenectví. Evropané jsou trosečníky míšenectví, potopení hordami asijských a afrických přistěhovalců. Smíšená manželství produkují každý rok tisíce míšených jednotlivců: „Kalergiho dětí“. Pod dvojím tlakem desinformací a ohlupování lidí, díky masovým komunikačním prostředkům byli Evropané dotlačeni k popření svého vlastního původu, k zapomenutí svých vlastních etnických identit.
Prosazovatelé globalizace se snaží je přesvědčit, že vzdát se své vlastní identity je pokrokovým a humanitárním aktem, a že „rasismus“ je chybný, a to proto, že by z nás rádi měli slepé konzumenty. V tuto dobu je naprosto nutné reagovat na lži Systému, probouzet duch vzpoury u Evropanů. Bude třeba ukazovat všem, že integrace masové imigrace se rovná genocidě. Nemáme jinou možnost než se vzbouřit, alternativou je etnická sebevražda.
Na jeden příběh navazuj druhý; je o již zmíněném Petru Fialovi, který má velmi velmi osobité charisma. Získal ho zřejmě už v 90. letech; to byl drsným konzervativním katolíkem, skeptickým k naší státnosti a zanícený ideou „Panevropy“ (navazující na meziválečný klerofašismus a vizi stavovského státu dle představ hraběte Coudenhove-Kalergiho). Zval do naší republiky Bernda Posselta, Otto Habsburka i jiné osobnosti a umožňoval jim agitaci v rámci tzv. Panevropského hnutí (Bernd Posselt byl v Československu v Brně tajně agitovat už v září 1989).
Vzpomínáte; Bernd Posselt, co byl spolkovým předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jehož je nyní mluvčím, a má v Praze svoji pobočku. A co ví, že kdyby nebylo Mnichovské dohody, nebylo by vyhnání sudetských Němců a ani jeho dobrého živobytí; za tím stál Konrad Henlein, co se roku 1937 sešel přímo s Adolfem Hitlerem a přislíbil mu absolutní věrnost, tedy dobrovolně se stal jeho nástrojem. Společně formulovali taktiku „vždy žádat víc, než je možné splnit“, kterou se pak jeho Sudetoněmecká partaj řídila až do rozbití Československa. Protože koaliční vláda začátkem roku 1937 veřejně vyhlásila program odstranění veškeré diskriminace Němců (v obsazování úředních míst atd.) a začala připravovat různá opatření k dosažení úplné rovnosti, musela SdP ve své rétorice stále přitvrzovat. A chystat křivonosým židům “křišťálovou noc” nejen na Liberecku.
Napřed Konrad Henlein pracoval jako bankovní úředník v jablonecké České obchodní bance, odkud však brzy přešel do Kreditanstalt der Deutschen. Poté byli umučeni, zlynčováni a zastřeleni první čtyři četníci v bitvě o Habartov, v prvním ozbrojeném střetu 2. světové války. Dnes jeho žezlo převzal Bernd Posselt, co byl v letech 2000 až 2008 spolkovým předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jehož je nyní mluvčím. V této funkci je jeho nejvyšším představitelem v Německu.
Britské listy přinesly zajímavou informaci čtenáře Jaroslava Horáka; „V katolicko-konzervativním časopise Proglas (Fiala byl zástupce šéfredaktora a sám do něj psal) se vedle jiného systematicky překládaly a otiskovaly články Bernda Posselta a Otty Habsburka. V Proglasu, ročník 1990, číslo 9/10, je text, napsaný Petrem Fialou, ve kterém mj. cituje z projevu Otty Habsburka, který přijel do Brna přesvědčovat, že Češi mají na Západě své největší přátele v sudetských Němcích. Článek obsahuje i tři fotografie (Petr Fiala je sám vybral jako sebeprezentační doprovod svého článku), na kterých Fiala pózuje s Berndem Posseltem, Otto Habsburkem, politikem KDU-ČSL Tollnerem a praporem „Moravské zemské Panevropské unie“, jejímž byl předsedou. Oslabené ODS může nyní předsednictvím Petra Fialy hrozit postupné převzetí konzervativně-katolickými skupinami a následně sloučení s TOP 09…“
Když se před časem do Parlamentu a Senátu dostala strana přeběhlíků TOP 09, Tradice, Odpovědnost, Prosperita a číslo devět symbolizuje rok vzniku strany, byli všichni zaskočeni, zvláště, že se do jejího čela postavil Karel Schwarzenberg, celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, jehož předcházející politickou stranou, za níž sympatizoval, byla Strana zelených. Ta historie se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím v Čechách přehnala živelní pohroma. Silný déšť a přívaly sněhu zlikvidovaly deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů, co se během kalamity změnily ve spoušť polomů. Když pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost na Cikány. Ke konci roku 1942 byly do Let, sběrného tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny na dva tisíce Cikánů. Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt…
Pak začaly v bývalých vyhlazovacích i pracovních táborech pietní akty. Nedávno se jeden takový uskutečnil akt v Terezíně. …“Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí… Tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, nesmí se ale zakrývat jejich širší souvislosti… Genocidu židů a nacistické plány na likvidaci českého národa nelze relativizovat….“ řekl prezident Václav Klaus v rámci piety v Terezíně na adresu aféry s nálezem hrobu zabitých sudetských Němců v Budince. Ihned zareagoval Rudolf Reimann, předseda sdružení Němců, kteří byli po válce vysídleni ze zemí střední a východní Evropy a nyní žijí v Rakousku, jenž obvinil Klause z údajného překrucování dějin.
Submisivita českých premiérů se nezměnila, v čele ODS se ocitl, dle SMS Klause Tupolánek, resp. Mirek Topolánek, a řešil rozličné problémy formou esemesek. Jednou napsal novináři: Es kommt der Tag, jindy zase vyslal do světa zvěst, že „přijde noc dlouhých nožů“. Holt, svůj k svému. Kromě Klause, měli všichni šéfové ODS hravý vztah k landsmanšaftové figurce Bernda Posselta. Když totiž přišel do čela ODS Nečas, vzápětí přijel do Česka bavorský zemský premiér Horst Seehofer jako na svoji vůbec první bavorskou poválečnou oficiální návštěvu České republiky. A aby toho nebylo málo, přivezl ve svém doprovodu i Bernda Posselta, europoslance za CSU a mluvčího organizace Němců odsunutých z Československa. Nečas, který řekl v duchu mínění Petra Fialy, že kádrování složení delegace by bylo nepřípustné a nediplomatické. K plánované Seehoferově návštěvě sudetoněmecké kanceláře v Praze 19. prosince 2010 podotkl, že se „uskuteční v době, kdy už skončí oficiální návštěva. Je to součást jeho soukromého programu a tam on může jít, kam se mu zlíbí. To není součástí oficiálního programu návštěvy…“ Bránil Nečas Posselta, aby si to nerozházel se svojí falešnou představou odmítání kolektivní viny.
„Měli bychom si uvědomit, že se píše rok 2013 a jsme členskou zemí Evropské unie. Měli bychom být uměřenější,” reagoval Nečas na tiskovou konferenci Miloše Zemana s jeho rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni. Zeman se sice distancoval od principu kolektivní viny, ale konstatoval, že “člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera”. Ocenil, že zbývajících deset procent – socialisté, komunisté a další – bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu. K otázce “vlastizrady” mnoha sudetských Němců pak prohlásil větu, co zabrnkala na nervy Sudeťákům: ”Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti.”
A akce vyvolala reakci; o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi šéf rakouského landsmanšaftu Gerhard Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu. Nevěřím, že by v tom případě nebylo ani Mnichovské dohody a Protektorátu Böhmen und Mähren…“ Proč Nečas stejně nekritizoval i šéfa rakouského landsmanšaftu…? Princip „padni komu padni“ je zde víc jak opodstatněný. Není slovo „uměřenější“ náhodou jen zbabělým gestem a submisivitou vůči Rakousku…? Petr Fiala se ve svém novém šéfovském postu setkal kromě Topolánka, jak s Klausem, tak i s Nečasem, aby z nich „tahal rozumy“, jak dál s ODS…
Inu, jeden terminátor je naolejován, druhý šilhá po praporu „Moravské zemské Panevropské unie“, landsmanšaftu Bernda Posselta a po neodolatelnosti Otty Habsburka; taková je budoucnost ODS v čele s charismatickým Petrem Fialou, béčkem TOP 09, nebo snad KDU-ČSL…? Prostě hokejovou farmou pro politickou extraligu…
